Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544186/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat.jpg
4
4340
4340
Tuhle verzi historie vám určitě nikdo nevyprávěl.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2014
,
Panteon
Originální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Asi budu divná - kniha se mi vůbec nelíbila. Nutila jsem se do ní a ke konci jsem pár kapitol přeskakovala. Tento autor není můj šálek čaje..
Nedala jsem na recenze a pustila se do ní... Aby taky ne, vždyť už mi doma leží dobré 3 roky, tak asi už vážně nastal čas jí prubnout:-)
Náhodou, dobrá volba, bavila mě... A i když jsem měla třeba delší pauzu a zrovna nebyl na čtení čas, začetla jsem se hned a okamžitě...
Vážně se mi tahle knížka líbila a jsem moc ráda, že tam pro mě, celoživotní romantičku, nechyběl ani happyend...
A klidně se třeba zase příště pustím i do Staříka... Někdy je zkrátka podstatnější nemít žádná velká a přílišná očekávání a i natolik rozporuplná knížka nás může bavit a potěšit. Mně to Analfabetka splnila, za mě 4 zasloužené hvězdičky!
Styl velmi podobný Staříkovi. Tentokrát jsem ale byla více nastavena na velké množství satirických situacích, takže se mi mi kniha líbila více než stařík. Jsem ráda, že jsem si rozšířila obzor o tohoto autora.
Je to docela blbovina, postavy se tady chovají naprosto neuvěřitelně (ve špatném slova smyslu) a je to dost stavěné na "wow" efekt, kdy jako máte jít do kolen smíchy a údivem z toho, jak černoška ze slumu bez školního vzdělání umí vypočítat neskutečně složité rovnice, nebo jak se svojí partou unese premiéra a krále, kteří jsou vlastně během únosu naprosto v pohodě, žoviálně se s hrdiny románu baví, král oškube slepici, aby byla večeře, premiér vytře podlahu, haha, jo, vážně děsně hustý, jak jsou ty postavy ukrutně "cool" a jednají tak, jak by člověk vůbec nečekal, hm, jo, jsem z toho vážně hotovej. Prostě samý humor bez vtipu a fůra situací, křečovitě vystavěných podle výše popsaného modelu, působí ne humorně, ale děsně trapně. A navíc se v průběhu knihy tento systém neustále opakuje pořád dokola.
Oceňuji začátek knihy, kde mě ještě zajímalo, co se bude dít dál a jak se příběh vyvine, protože se jeho struktura začínala budovat docela poutavě. Ale tento pocit záhy opadl a nezbylo nic jiného, než roztříštěná nuda, prostá jakéhokoliv vyvrcholení, konfliktu, či alespoň konstantního příběhu. Jen vata, naplněná rádoby hustě ztřeštěnými a těžko uvěřitelnými situacemi, které vtipné nejsou.
Protože jsem to ale poslouchal jako audioknihu v práci, tak času, který jsem u toho strávil, přímo nelituji, dokonce musím přiznat, že po vypnutí mozku se to dá nejen vcelku snesitelně strávit, ale ten čas u toho vcelku nekonfliktně uplyne...
Na knihu jsem se těšila a byla jsem na ní zvědavá. Autor mne nezklamal, i když Stoletý stařík, se mi líbil více, ale i zde jsem se zasmála a rozhodně mi kniha zvedla náladu.
Tak ze začátku mě to bavilo,ale ke konci už mě to tak nudilo,že jsem se přemlouvala k dočtení,proti staříkovi zklamání.
Zo zaciatku som bola nadsena, bolo to super, vtipne a napadite. Ale potom, ked sa im stalo x to iste len s malou obmenou a ich plany niekto (H+C) prekazil, zacala som sa nudit. Napriek tomu to nebolo zle, len ta repetitivnost mi troska prekazala. Starcek sa mi pozdaval viac.
Kniha je samozřejmě úplně výborná. I ve srovnání se Stoletým staříkem. Prostě stejně skvělá, velmi podobná, skoro by se dalo říct "na jedno brdo", ovšem proč ne. Když něco funguje, nač to měnit. A člověk se stále královsky baví.
Pro mě docela zklamání, protože Stoletý stařík se mi poměrně líbil, jenže Analfabetka už mě tak neuchvátila. Příběh byl na mě absurdní až příliš a už se nepohyboval v rámci nějaké minimální uvěřitelnosti (linii s atomovou bombou mohl Jonasson klidně vynechat) a byl hodně překombinovaný a dost bizarní. Titulní postava je sympatická, ale opět platí, že v jejím osudu je tolik náhod, že to ty sympatie trochu sráží. Je pravda, že Jonasson zatím píše pořád stejně, což nebývá na škodu, v tomhle případě ale asi trochu ano. Rozhodně se ale knize nedá upřít čtivý a svižný styl, docela dost zajímavých a sympatických postav a poměrně funkční humor. Jen je škoda, že když už autor zvolil tak šílený příběh, že nazabrousil trošku do satiry, která by tomu hodně pomohla. Ve výsledku tak jde o knihu, k níž se vracet už nebudu, a jíž jsem v závěru dočítal jen z povinnosti, protože rozečtené knížky zásadně neodkládám. 60 %
Mám z toho rozporuplné pocity. Ze začátku mě kniha velmi rychle vtáhla, ale musím říct, že postupně mi přišly příhody až moc absurdní. Takovej šílenej Forrest Gump, ale s tím, že vás trošku štve. Nicméně některé postavy byly opravdu skvělé, Číňanky například, těm přeju jen dobré :D. A konečný verdikt: nakonec to bylo fajn.
Autor nezklamal a kniha mě i přes svoji absurditu bavila od začátku až do konce. Určitě si koupím i Zabijáka (Staříka jsem četla vloni).
Bála jsem se, že mě kniha nechytne, ale opak byl pravdou. Chytla mě a nepustila. Ačkoli děj byl místy až neuvěřitelný a vymykal se jakékoli možné realitě, vůbec mi to nevadilo. Příběh se čte rychle, je vtipný a zajímavý. Neskutečně jsem si u čtení této knížky odpočinula.
Neuvěřitelný příběh, neuvěřitelná prostředí, neuvěřitelná lehkost čtení...doporučuji.
Knihu jsem zvolila v poměrně stresu plném období a byla to skvělá volba. Střídala jsem papír i audioknihu, obojí je skvělé. Perfektně mi sedla a zvedla náladu. Užila jsem si ji. Absurdní, pohodová jízda... méně komplikovaná než Stařík (není tam tolik historických postav a příběhů). Mrzí mě, že Zabiják není moc chválený, asi si zatím nebudu kazit dojem, protože tohle mě prostě bavilo. Naprosto bez výhrad.
Velké očekávání, zpočátku nadšení, v půlce rutina a na konci úleva, že jsem ten překombinovaný příběh dočetla. Nechci být škarohlíd a remcal, ale za mě zklamání. Dám ještě šanci Staříkovi, ale po delší pauze.
Po Staříkovi jsem se docela s chutí (skoro na den přesně po roce) pustila do dalšího Jonassonova díla. Opět s famózním Martinem Stránským coby vypravěčem.
Přiznávám, že prostřední část knihy mě bavila o trochu méně - nejvíce se mi líbily části s Nombeko, ale jinak nemám co vytýkat. Pokud se připravíte na to, že autorova díla budete brát s nadhledem a oblíbíte si (či si zvyknete) na jeho styl humoru, pak si jeho příběhy opravdu vychutnáte a užijete.
Obdivuji autorovu propracovanost, schopnost okamžitě mě vtáhnout do děje a jen těžko se od něj zvedat (za což může z velké části M. Stránský), dále i to, že nás během jedné knihy protáhne téměř po celém světě a umožní nám setkání s tak nepřebernou škálou originálních postav a v neposlední řadě to, jak originální a nečekané, šílené i geniální zvraty je do svých příběhů schopen zakomponovat.
Těším se na další díla a Analfabetku i Staříka rozhodně doporučuji :-)