Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544186/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat.jpg
4
4340
4340
Tuhle verzi historie vám určitě nikdo nevyprávěl.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2014
,
Panteon
Originální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Vlastně dobrá oddechovka. Člověk se dozví dost zajímavých informací, odpočine si. Skvělá jako audiokniha třeba k řízení.
Stařík a Analfabetka naprosto super!!!! Ideální na dovolenou, nechápu, kde autor bere ty nápady. Už se těším na zabijáka.
Další z dlouhé řady knih, u kterých je první polovina lepší než ta druhá, hlavně ke konci už příběhu dost docházel dech. Podle zdejších komentářů jsem čekal mega smršť super duper skvělých gagů, ale nahlas jsem se zasmál pouze dvakrát (pozor možné SPOILERY) - poprvé, když Agentovi A volal Šimon Peres ohledně 10 kg sušeného antilopího masa a podruhé, když Agent B v domě Gertrud narazil na krále a premiéra Švédska (jo s Mosadem je vždycky zábava ;-)).
Ale jo, bavil jsem se dobře, kniha stojí za přečtení.
Velice čtivá a zábavná kniha. Hlavně ze začátku jsem při čtení dost často vybuchovala smíchy a nemohla se od ní odlepit. Staříka jsem nečetla, pouze viděla film, takže nemůžu porovnávat, ale za mě jedna z nejlepších knih, které jsem četla, i když jinak spíše upřednostňuji detektivky nebo fantasy. Nakonec jsem ji četla více než měsíc, nebylo to však vinou samotné knihy nebo autora, ale vnějších okolností jakou je potomek, který se rozhodl přijít na svět dřív :-D
Analfabetka je natolik čtivá kniha, že jsem ji slupnul během dovolené. Následně mi ji ukradla přítelkyně, která se od ní doslova nemohla odlepit. Myslím, že to vypovídá za vše. Kdyby to šlo, hodnotím ještě výše, než Stoletého staříka. Jenže šest hvězdiček tu není.
Příběh má neskutečný spád a autor trápí své hlavní postavy jednou šíleností za druhou, aby jim, s grácií sobě vlastní, dovolil se z nich vymotat o pár kapitol později. Takže kniha si drží tempo po celou její "délku" a tak to mám rád.
Akorát by mě zajímalo, jestli je pro autora atomová bomba už fetišem, nebo ne.
Po Staříkovi, u kterého jsem se parádně bavila a dala jsem si ho 2x, mě tahle knížka tolik nebavila, bylo to těžkopádné, už to na mě nefungovalo.
Mám ji raději než Staříka, Nambeko je úžasná, sekundující číňanky, dva Holderové a do toho všeho atomová bomba, navíc, atomová bomba ve Švédsku.Nevím, jak kdo si představuje humoristický román, knihu,ale já takto, vemte absurditu a napište kolem ní příběh. je to, jako když si děti vymýšlí příběhy, nereálné, plné snů, které se nestanou a přesto nádhetné, unášející.Tady vtipné .
Nemohu říct, že bych se smála od první do poslední stránky, ale nad neskutečně humornými, až nepravděpodobnými situacemi jsem se vždy pousmála alespoň v duchu. Hrdinové měli své kouzlo a dokázali zapůsobit.
Knihu jsem četla 2 roky po "Staříkovi" a musím přiznat, že ten odstup způsobil lepší hodnocení. Obě knihy nesou společné rysy a kdybych je četla za sebou, začala by mě druhá kniha nudit.
Za další 2 roky bych mohla zkusit "Zabijáka Anderse".
Obávám se, že každá další kniha Jonase Jonassona už bude nést štítek "ne tak dobré jako stařík". Tohle bylo lepší, než Anders, ale ne tak dobré... však vy víte.
Hrdinka je sympatická. Každá cynická, nadmíru inteligentní a výřečná hrdinka (či hrdina) má mé sympatie. Nejvíc jsem se bavila, když pracovala za dvěma ostnatými dráty a minovým polem. Ta absurdita JAR, navíc leckde jen naznačená, byla skvělá a díky ní se co nevidět podívám na zoubek tamním dějinám. A když tohle nějaká knížka dokáže, je to minimálně na hvězdu navíc.
Stejně jako u staříka to není o tom uvěřit, že by se příběh mohl stát. To snad nikoho nemohlo ani napadnout. Ale žánr humoristiky snese ledacos, takže je to vlastně vyprávění o dívce, která vám ve vtipném příběhu plném cíleně do extrému přehnaných postav, dějů a náhod, mimoděk prozradí spoustu věcí o politickém vývoji minulého století. Tak jako bezděky, a přesto dost jasně.
Já osobně se v přehršli politiky někdy ztrácela, ale to je spíš můj problém. Co mi vadilo, byly postavy Holgera Idiota a jeho revolucionářské přítelkyně. Nesnáším takové postavy naprostých pitomců, kteří svou hloupostí a nedomyšlenými, v tomto případně spíš nemyslícími činy, ničí ostatním život a léta snahy. Já bych ho zabila. V prvních pěti minutách, vlastně ne, já bych zabila už jeho otce, takže by nedošlo ani na Holgera 2 a to by byla škoda. Ten je totiž, bezesporu, skvělý charakter.
Takže tak. Je to příjemná, čtivá kniha, člověk se několikrát zasměje, několikrát nevěřícně kroutí hlavou, a sem tam přelétává pasáže očima, protože se trošku nudí. Přesto dávám čtyři slabé hvězdy, anžto, jak jsem již řekla, mě kniha donutila nejen přemýšlet, ale také si něco zjistit.
Podruhé ji ale číst nebudu.
Hodně podobná Stoletému staříkovi. Fajn knížka na dovolenou. A místy fakt vtipná.
Humoristický román je příběhem černošské dívky Nombeko Mayeki na chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, má od přírody velké nadání na matematiku. Velice zajímavým způsobem se dopracuje až k pozici ve které navrhuje jaderné hlavice, a dostane se až do Švédska. V knize je používán velice specifický druh humoru. Nemůžu říct , že bych se smíchy za břicho popadala i když pointu jsem pochopila. No dalo se to přečíst , ale rozhodně knížky tohoto typu vyhledávat nebudu.
Bohužel podstatně slabší oproti předcházejícímu "Staříkovi který vylezl z okna a zmizel" Působí to nastavovaně. Nedostavuje se ten nečekaný vtip, který na mě mockrát při četbě Staříka doslova "vybafnul". Absolutně předvídatelné. Cítím při četbě potřebu zopakovat úspěch předešlé knihy. Nepodařilo se...
Super knížka, sice mi dlouho trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec jsem s ní byla spokojená, ačkoliv Stařík se mi líbil víc. :)
Jejda, jejda... Nemohu si pomoci a neokomentovat předchozí komentář čtenáře LaCucaracha...
Komentář ke knize má dle mého mínění obsahovat můj názor na knihu, mé pocity z ní, líbilo-nelíbilo.
Je to každého věc, jak ho co zaujalo. Ale je opravdu nutné takto povýšeně hodnotit ne knihu, ale ty, kterým se líbí něco jiného než mně, a označovat je jako "nenáročný plebs"??? Myslím, že tento čtenář nejen že nepochopil, o čem kniha je, a proč je psána tímto způsobem, ale nepochopil ani zásady tolerance a slušného chování...
Tak nevím, že by to byl záměr? Každopádně knížka je psaná jak pro poloviční analfabety. Věty převážně jednoduché, souvětí co nejjednodušší a krátká. "Ema má mámu. Máma má mísu." Asi takto. Po pár stránkách jsem z toho šílela, protože já čtu opravdu s potěšením, a kniha musí mít kromě příběhu či atmosféry též dobrý styl a jazyk. Tohle bylo vyjadřování na úrovni žáka ZŠ. K tomu blbý neuvěřitelný výmysl coby děj. No nedočetla jsem to. A opět nechápu, proč je tím tolik lidí tak nadšeno. Asi že mají pocit, že když přečtou knížku, která je poměrně tlustá a hlavní hrdinkou je skrytá intelektuálka, tak oni sami jsou taky intelektuálové? Kdepak, tohle je šunt určený pro nenáročný plebs.
Výborně psaná kniha s pravdivými místy...