Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Tuhle verzi historie vám určitě nikdo nevyprávěl.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Staříka jsem sice zatím nečetla, takže nemůžu srovnat, nicméně tato kniha mě naprosto dostala. Pobavila jsem se náramně, těším se na staříka.
Úžasné!!! Poslouchala jsem jako audio knihu (díky moc Martinu Stránskému za skvělé čtení!!!). Opravdu jsem se výborně bavila, naprosto mi to sedlo :-) A konec mě i dojal ;-)
Stařík je taky super, ale Analfabetka jako postava mi více přirostla k srdci :-)
Staříkem nasadil autor laťku opravdu hodně vysoko. Analfabetka byla podle mne malinko slabší, ale jen o chlup. Prolínání dějových linek bylo opět super. Oddechové vtipné čtení. Parádní zápletky, různorodé postavy, absurdní situace,...prostě super, ale po staříkovi člověk prostě očekává další bombu :-)
Vtipná kniha, oddechové čtení. Občas se dost podobá Stoletému Staříkovi, což jsem doufala, že nebude, což je za mě menší minus. Ale i tak je kniha super.
Nasmála jsem se u toho. Děj mě bavil a chtěla jsem vědět, jak to celé skončí. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická a rychle jsem si na ni zvykla. Všechno dobře. Jen ten konec byl slabší.
Vtipná, neuvěřitelná kniha se spoustou absurdit. Stoletý stařík byl o fous lepší, ale i tak jsem se dobře bavila. Kniha je vhodná na dovolenou, odpočinete si u ní.
Myslím, že sa autorovi podarila ďalšia dobrá a veselá oddychovka. Pri tej pochmúrnej literatúre, čo viac čítam, bolo toto dobrým únikom :) AJ
Velmi příjemné čtení, jehož specifický humor mě nezaujal ihned a teprve po nějakém čase se mi vryl pod kůži, což mělo za výsledek, že kniha mě s každou další stranou bavila čím dál tim více, což je vzácné. Nicméně i tak se občas dostavilo nevěřícné kroucení hlavou nad některými stupidními situacemi a chováním některých postav, které někdy nefungovaly ani v rámci nadsázky. Naštěstí nešlo o časté jevy a po většinu času mi kniha zpříjemňovala každý den, při kterém jsem jí četl.
Přečteno před časem, hned po Staříkovi. Vtipné, milé, ale někdy až trochu "přitažené za vlasy". Přesto se k ní rozhodně v budoucnu vrátím.
Jsem rada, ze jsem knihu cetla a jeste radsi jsem ji docetla. Svuj ucel jako humoristicky roman splnila, ale muj oblibeny zanr to neni, proto hvezdu ubiram.
Vtipná a čtivá kniha, jejíž děj utíká před očima. Stařík se mi ale přecejen líbil o kousek víc zejména díky retrospektivním sekvencím.
Po přečtení staříka jsem se těšila s čím autor překvapí a zda to bude tak zábavné a čtivé. Opět mě Jonas nezklamal a kniha se mi velmi líbila. Neuvěřitelný příběh, který je strašně zábavný. Autor má velmi osobitý styl psaní, který se mi moc libí :-)
Vcelku zábavná kniha plná absurdního humoru - být to film, tak bychom to označili za "crazy komedii".
Autor má na komiku talent, to je vidět, problém ale je, že ty situace jsou pořád dokola podobné a model zápletek se opakuje - ve Stoletém staříkovi se alespoň střídají časové roviny, ale tady je to celé dost jednotvárné. A tak se stalo, že to, co se mně na začátku zdálo vtipné, to mně přišlo v půlce knihy už trochu nudné a ke konci místy i krapet otravné.
Je dost humoristických knížek, které kromě skvělé zábavy dokážou čtenáře pohnout k dojetí (zmínil bych muže jménem Ove nebo Helenku Součkovou) a jsou také humoristické příběhy, které nás nejen pobaví, ale dokážou i "nastavit zrcadlo" našemu světu (typicky třeba Zeměplocha).
Analfabetka nenabídne nic z toho. Ani exkurze po světě geopolitiky nejde hlouběji a zůstavá jen u výčtu povrchních zajímavostí. To je samozřejmě autorovo právo, ale pro mně to prostě bylo málo.
Tato kniha byla třetí humoristický román, který jsem zkusila číst...tuto spíše poslouchat jako audioknihu. Je jediná, u které jsem se zasmála a vydržela! Že by mě ale nějak vyloženě nadchla to ne. Je tam spousta absurdit, jak už napovídá název. Děj je, zdá se mi poněkud rozvleklý, někdy zmatený a zvláštně se "hrne".
Naposloucháno jako audiokniha. Počáteční nadšení postupně odeznívalo. Nerada nechávám knihy nedočtené, na konci jsem to pouštěla již z "povinnosti" dotáhnout to do konce. Zejména poslední třetina ztratila dech - rytmus se zadrhával, vtip vytratil a já si přála dále analfabetku netrápit.
Asi to chtělo menší rozsah. Popravdě, byl by to byl malý zázrak nabít 400 stránek zábavným absurdním humorem.
Trochu politická multikulturní švédská agitka, jak je Nombeko zpočátku sympatická, tak se postupně stává všednější a stereotypnější. Holgera I. jsem zastřelil po 5 minutách.
Asi 5 x jsem nad knihou vybuchl smíchy, bohužel reputaci knihy ani autora to nezachránilo. Prostě není všechno název - titul co se třpytí.
Trochu techno, trochu opilecké nebo spíše drogové blábolení. Snad ještě částečně nadějný počátek omílán a rozmělňován, až téměř převeden do tekutého skupenství, s vaničkou vylit i humor.
Jsem milovníkem Jeromových Třech mužů a Jirotkova Saturnina. Je pravdou, v obou se děj místy ocitá na pomezí absurdity, ale má to přitom takovou šťávu, kterou je obtížné charakterizovat a tu charakteristiku zformulovat. Staříka jsem měl půjčeného z knihovny, místy jsem se i zasmál. Tady jej uvedeného nemám, pravděpodobně jsem jej ani do konce nedočetl. V případě této knížky jsem opět za polovinou, a váhám. Autor žije z na kumulace absurdit ve které se postupně stále více ztrácí. Už začátek je ujetý, ale budiž. S každou další stránkou se pitomosti kupí jedna na druhou. Přesto, že jsem se nad nápady autora párkrát zasmál, tak chuť knížku každý den před spaním a cestou do práce otevřít klesá pod nulu. Autor prošustrovává důvěru čtenářů, kterým kromě občasného zasmání nad absurdní situací nic neposkytuje, a už vůbec neláká k tomu aby knihu po čase znovu otevřel, a už vůbec ne aby se k ní rád vracel. Obávám se, že zájem nakladatelů, i čtenářů bude brzy blízek nule.
Jára da se také mimo jiné skládá z řady absurdit, ale povšimněte si, že přístup autorů je poněkud jiný, a i když je to sranda, tak to tak úplně pouhá sranda pro srandu není, na mnohé okamžiky si vzpomenete i po více než deseti letech. To, až na jednu, dvě absurdity u Analfabetky bohužel nehrozí. Dalšího Jonassona už nikdy více!!!
V celé knize je sympatických postav poskrovnu a i ta je postupně totálně shazována vršením absurdit a nesmyslů.
Autor by se dobře osvědčil jako reklamní textař vymýšlející knihám takové tituly které každého zaujmou.
Příspěvek jsem měl podstatně přepracovaný a upravený, odvolali mne k něčemu neodkladnému a po uložení ta nová verze zcela zmizela. Snad najdu zítra sílu se do toho pustit znovu.
Dovolím si pro ilustraci ocitovat z komentáře uživatele knedlik:
Můj původní rozsáhlý komentář se úspěšně jedním nešikovným klikem vymazal, takže si jdu uvařit kafe a pokusím se ho ve vší stručnosti a poněkud méně elegantně a propracovaně shrnout.
Tak se nakonec pomalu dostávám ke konci, hodnocení jsem zvýšil o jeden stupeň, (z nuly na jedna), začíná to být o něco uspokojivější, ale přesto bych polovinu textu z knihy vyházel, zejména z její středové části.
Těsně před polovinou knihy jsem ztratil nit, a další stránky jsem do sebe lámal jen s největším úsilím tempem 3 až 5 stránek za den, občas jsem si dal pár dnů přestávku, ještě teď cítím v ústech tu pachuť.
Možná by z toho mohl být krásný literární útvar v rozsahu 70 stránek. Vše ostatní budiž autorovi přičteno k horšímu.
Velice mne zaujal určitý paradox hvězdného hodnocení na těchto stránkách. Poměrně hodně uživatelů dalo této knize *** - ano, tři hvězdičky. Přitom polovina z těchto uživatelů knihu do určité míry velebila, zatímco ta druhá ji ztrhala.
Možná by přechod z ***** - pětihvězdičkového hodnocení, na ****** - šestihvězdičkové, něčemu prospěl, sám nevím, a nepokouším se soudit. V každém případě tato hodnocení pohromadě, po přečtení příslušných uživatelských komentářů působí poněkud podivně.
11.9.2017
Tak jsem se k tomu ještě jednou vrátil. Vidím, že nadšených zastánců a velebitelů má tato kniha přehršel, a tak si myslím, že mohu tu jednu * ze soucitu smazat, a ... už nechci o Analfabetce nikdy ani slyšet !!!
- - -
Občas se vracím, a procházím náhodně své starší komentáře, a pokouším se nad nimi byť krátce zamyslit.
- - -
Vždy, když na komentář, nebo hodnocení této knihy narazím, tak mi tohle hodnocení prolétne hlavou; ale ne, čtení podobných knih je skutečně pro mne jen ztrátou času, a život je bohužel příliš krátký.
Dle mého názoru lepší než Stoletý stařík, kde se ke konci knihy setkával již s tolika mocnými lidmi, že to na mě bylo až přehnané. V této knize byl přehnaný snad jen pád z helikoptéry s dopadem do měkkého :). Kniha také ukazuje jak (ne)schopní jsou někteří lidé na vedoucích funkcích, což můžeme znát i ze života. Pro pobavení je toto pěkný příběh o životě a co v něm lze "možná" prožít a proto dávám 4 hvězdy.