Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544186/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat.jpg
4
4340
4340
Tuhle verzi historie vám určitě nikdo nevyprávěl.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2014
,
Panteon
Originální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
paráda, paráda paráda. Kniha je skvělá.
A opravdu asi nejlepší od tohoto spisovatele.
Četl jsem všechny tři a tato vítězí. Ale ostatní také nejsou špatné.
Jestli máte splín, potřebujete si přečíst něco milého, něco, co dobře dopadne, něco, kde hrdinka i ve chvílích, kdy nemá svůj život pevně v rukou, si dokáže poradit. Potřebujete si přečíst něco, kde je bídákům po zásluze nakopána prdel. Ne hlavní hrdinkou, není to Stephen Segal, ale osudem, přesně tak jak by svět měl fungovat. Potřebujete si přečíst Analfabetku.
Příběh je postavený na ironii a paradoxu. Kniha určitě stojí za přečtení - je vtipná, zajímavá, ale zároveň taky dost uhozená. Ze začátku jsem se musela do knihy hodně nutit, politické záležitosti mi moc neříkaly a odrazovaly mě od čtení, nakonec jsem ale knihu dočetla až do konce a rozhodně nelituju.
Dala jsem si za úkol tuto knihu dočíst do konce, ale že mi to dalo zabrat. Některé pasáže mi připadaly jako okopírované z příběhů Barona Prášila, občas jsem si připadala že listuji ve stoletém Pečírkově kalendáři s jeho kratochvilnými povídkami. A ve druhé polovině knihy už mi připadalo, že si pan autor dělá z nás čtenářů 'dobrý den' a zkouší, kolik vydržíme.
Začátek poutavý, originální. Popis života v Jihoafrické republice obohacující, některé momenty geniální. Počátek života ve Švédsku, stejně jako mládí obou Holgerů, stále zábavné, Číňanky okouzlující. Od útěku z budov určených k demolici už mě to nebavilo. Bylo toho prostě nějak moc, už mi bylo jedno, jak to dopadne, nikdo mi nebyl ani sympatický ani nesympatický, byli mi jedno všichni.
Přečetla jsem snad 50 stránek a odložila to. Stařík v bledě modrém, tak nějak už zmizel moment překvapení z absurdna. Možná to ještě někdy zkusím znovu, třeba jen nebyl ten správný čas.
Staříka jsem četl jako ebook a bavil jsem se. Analfabetku jsem poslouchal a popravdě jsem trpěl. Stejnou zpětnou vazbu jsem dostal I od kamarádů ze Skandinávie. Příběh neskutečně přitažený za vlasy hrající si na realitu... nesedlo mi to.
Bohužel i bohudík je tato kniha podobná Staříkovi, v příběhu je docela dost podobností, ale humor naštěstí zůstává. Takové lehké čtivo na dovolenku nebo pro sváteční čtenáře.
Stejně skvělé čtení, jako byl Stařík. Tenhle typ psaní mi prostě sedí a je to pro mě příjemná oddychovka. :-)
Příběh vystavěný na stejných principech jako Stařík, ale to přece nevadí. Nesbo taky píše pořád stejně, Agatha taky a další a další autoři. Proto saháme po stejných autorech, protože nám vyhovuje jejich styl a Jonasson si udržuje kvalitu vyprávění na stejné úrovni. Prostě máte záruku, že se pobavíte. Proto tento autor píše a proto si vybírá takové postavičky, které mají velké předpoklady nás pobavit. Nombeko nevyjímaje. Jestli mohu doporučit, poslechněte si také na CD. Načetl Martin Stránský (hlas doktora House) a sám mi přiznal, že jej to velmi bavilo - očíčka mu přitom fakt zářily.
Stoletého staříka jsem viděla ve filmu, Analfabetku jsem se rozhodla přečíst. Příběh je naprosto nereálný, ale skvěle vystavěný, dějová linka se proplétá dějinnými událostmi od 60. let 20. století do prvního desetiletí nového milénia, kdy hlavní hrdinové, sebranka různorodých šílených postaviček, jsou svědky a aktéry "velkých věcí", aniž by to vůbec zamýšleli, což samozřejmě nabízí spoustu materiálu pro nejrůznější vtipné a absurdní příhody. Nejsem velkým zastáncem humoru, který je vystavěn na tom, že se něco neustále nedaří, ale všechna čest, tady mi to (většinou) nevadilo a dokonce jsem se bavila, za což můžou nejen všemožné kulturní a historické odkazy, ale především ráz textu, mistrné vládnutí slovy a také pojetí vypravěče, který na vše pohlíží s nadhledem, nastalé situace vtipně glosuje a nebrání se ani cynickým úšklebkům. Takhle nějak si představuju kvalitní oddechovku.
Trvalo mi trochu déle se do knihy začíst. Ale líbila se mí víc než Stoletý stařík.
Po přečtení Stoletého staříka se mi tato kniha vůbec nelíbila. S obtížemi jsem jí dočetla. Za mě nuda.
Možná i proto, že jsem četla nejdřív Analfabetku a až potom Staříka, je Analfabetka moje favoritka a nesčetněkrát jsem se nahlas smála (u Staříka asi jen 2x :) ). Výborně napsaná oddychovka s tak neuvěřitelně vystavěným příběhem, že mu vlastně nakonec člověk uvěří a jen se těší, co přijde dál.
Oddychovka. Pribeh je prekvapivy a nerealny,nicmene usmevny. Zajimave jak vytvoril autor zapletky a kam smeroval dej.
První půlka byla skvělá, od poloviny jsem se začala trochu nudit. Jonassonův humor mám ráda, stejně jako Stařík i Analfabetka se moc pěkně četla a užila jsem si ji... Ale. Prostě je to všechno psané v jednom stylu, stejně absurdní příběh se stejně absurdními postavami a do toho všeho (už klasicky) nějaká atomová bomba. Tím nechci říct, že by se mi ve výsledku Analfabetka nelíbila, jenom doufám, že se Jonasson pokusí někdy i o trochu jiný styl (teď se chystám na Zabijáka Anderse, tak jsem na to zvědavá).
Každopádně super oddychovka na večery po několikahodinovém učení na zkoušky.
Pěkný příběh. Krásně se čte. Spisovatel i překladatel si dali tu práci, aby něco pěkného vytvořili. Není to jen o nutnosti tisknout, psát či překládat.
Rozhodně se vyplatí tuto knížku vlastnit v knihovně.
S knihou jsem dost dlouho bojovala, nemohla jsem se vůbec začíst a pořád jsem ji odkládala, ale od přestěhování Nombeko do Švédska mě příběh chytil a byla to jízda až do konce.