Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Tuhle verzi historie vám určitě nikdo nevyprávěl.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Nebylo to špatné, ale že bych se smíchy za břicho popadala, to opravdu ne. Příběh plný naprosto šílených a nepravděpodobných příhod, který je zábava číst, protože vás zajímá, co dalšího autor vymyslí a jak to s celou skupinkou hlavních hrdinů dopadne. Ale ve výsledku je to celkem roztahaná změť bláznivin, která člověka chvílemi vůbec nebaví.
Po přečtení legendárního Staříka jsem se rozhodl pro Analfabetku i přes časté negativní hodnocení a srovnávání s předchozím románem. Nesouhlasím s většinou, že tento díl byl horší...přišel mi dokonce o trochu lepší nebo přinejmenším alespoň stejně tak dobrý, jelikož všechny situace byly krásně provázané, ironické, nereálné a přesto všechno tak epicky zapadalo do sebe. Já osobně jsem se pobavil stejně jako u Staříka. Doporučuji - 100%
knížka dle mého je líp napsaná než Stoletý stařík... Je tam více humoru a fikce s realitou jsou k sobě blíž. Fajn jsem se bavil
Četla se mi líp než Stařík, dokonce mi přišla věrohodnější :) nicméně Jonasson není pro mě to pravé ořechové... Jednou a stačí
Krasna, vtipna kniha, ale sem tam jsem se nudila, prevazne u politickych casti. V podstatne presne jak u Stoleteho starika.
Má první zkušenost s Jonasem Jonassonem asi nedopadla tak, jak bych si představovala. Určitě jsem od Analfabetky čekala víc, mírně mě zklamala. Příběh byl sice vtipný, vcelku čtivý, ze začátku vypadal slibně a hlavní hrdinka byla sympatická, bohužel posledních 100 stránek jsem se už musela nutit do čtení. Na mě moc politiky, postav a nesmyslně zdlouhavých a nudných pasáží, ačkoli nepochybuji o znalostech a fantazii tohoto autora.
Možná dám Jonassonovi v budoucnu ještě šanci :)
Má první kniha od tohoto autora ... A zřejmě i poslední. Kniha byla čtivá, vtipně napsaná, ale bohužel mě neoslovila natolik, jak jsem očekávala. Knihu nijak neodsuzuji a věřím, že si své čtenáře najde :)
Příjemná oddychovka, vtipně psané. Reálně nereálné, legračně smutné. Čtivé, ale jednou stačilo. Stejně jako Stařík.
Druhá kniha pana Jonassona, kterou jsem v krátkém sledu četl po Stoletém staříkovi a opět byl v napětí a očekávání . . . nic méně, Analfabetka mne trochu zklamala, možná proto, že to očekávání bylo příliš vysoké.
Ale popořádku. Analfabetka je druhou autorovou knihou a hned v úvodu mohu říci následovné. To co mne v první knize celkem uchvátilo a okouzlilo, onen situační humor, nadsázka a nadhled a bral jsem jako velmi originální se v druhé knize ukázalo jako autorův rukopis a styl psaní, Analfabetka je až šablonovitě stejná, což se může některým líbit, ale mne to trochu zaskočilo.
Stejné absurdní situace, stejné prvky (hlavní hrdina (nka) je opět geniální analfabet, který se řídí selským rozumem a svým vysokým IQ a dostává se do neskutečných životních situací se kterými se vypořádává až neuvěřitelně, opět je zde skupinka aktérů kolem hlavního hrdiny na neustálém útěku, opět je ústřední myšlenkou atomová bomba, která hýbe dějem, opět ve hře státníci na nejvyšší úrovni a opět dvě linie příběhu, které se ale v knize tentokrát střetávají mnohem dříve). No jakoby autor vykrádal sám sebe a to hned v druhé knize, což je jistě brzo a škoda . . .
Ne, že by se to četlo špatně, ale příběh otce Holgerů a jeho ženy a pak jejich života, to je mnohdy nastavovaná kaše (do okamžiku narození Holgerů), kterou jsem byl nucen hodně rychle projít, chvílemi již nudila. Tato linie příběhu ze začátku byla zbytečně rozvláčná, pak se to trochu zlepšilo, ale za půlkou knihy zase příběhu „spadl řemen“. Roky běží, hrdinové stárnou a nic nového se již neděje, nepočítáte-li shořené peníze a majetek, či zmařené studium, také těch zázračných výpočtů ubylo, jen atomová bomba stále leží na provizorní paletě či korbě náklaďáku a přežije téměř vše, stejně jak Holger 1. Jeho pád z vrtulníku do vystlané stodoly je přece jen trochu moc . . .
Ale za tou pomyslnou ¾ knihy to opět nabralo grády a závěr je zase plně v duchu autorova humoru a glos.
Nakonec dávám 4 hvězdy, mohu doporučit, pokud budete číst před Staříkem, pak se Vám bude moje hodnocení možná zdát až příliš tvrdé, ale je to tak . . .
Vtipná kniha, příběh tak neuvěřitelný, až se mu chtělo věřit. Nelituji, že jsem přečetla, pobavila jsem se a těším se na Staříka, kterého mám již připraveného :-)
Knížku bohužel nemůžu porovnat se staříkem, neboť je to moje první přečtena knížka od Jonase vůbec - i přesto jsem se u ní dobře bavila, i když na konci jsem se musela přemáhat, abych knížku vůbec dočetla a pár stránek nakonec přeskočila. Zakončení bylo krásné, typický happyend. Určitě si přečtu i další autorovy knížky. 3,5*
Co si tak vzpomínám, tak mě žádná kniha nerozesmála. Až Analfabetce se to povedlo. Více příběhových liniích, které se postupně proplétají až z toho vznikne jedna. Povedené. Nemohu se dočkat až si přečtu další knihu od Jonassona.
Vtipná knížka pro dobrou náladu, autor má fantazii na vymýšlení nepravděpodobných situací, nad nimiž nemůže člověk moc přemýšlet. Knížka mě pobavila, doporučuji k přečtení.
přišla mi i zábavnější než Stařík a jistě lepší než Zabiják, do toho jsem se nedokázal zakousnout
Já jsem nebyla schopná tuto knihu dočíst. Tento typ humoru není prostě mým šálkem čaje.