Anděl na kolečkách

Anděl na kolečkách
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129037/andel-na-koleckach-129037.jpg 4 36 36

Osobitá reportáž z USA, v níž se spojil zájem moderního vědce s pohledem básníka. Zachycuje dojmy z cesty po USA. Všímá si psychologie lidí, jejich zájmů, postavení moderního člověka a jeho ideálů aj. 3., rozšířené vydání

Přidat komentář

rumund
01.08.2023 1 z 5

Absolutně jsem nepochytil myšlenky spisovatele. Holt asi má jiné básnické střevo než já. Vůbec nebavilo, ještě, že to mělo jen 115 stránek ...

maca_t
08.07.2023 4 z 5

Knihu jsem pořídila zde, na databázi knih v rámci knižní výzvy. Vybírala jsem náhodně jen s tím, že chci cestopis.... a vybrala jsem opravdu povedený kousek. Moc se mi líbí jazyk a styl jakým je psaná. Ikdyž je vydána v 60. letech, tak je určitě nadčasová a některé pasáže jsou i dost vtipné. Určitě si ji nechám a ráda se k ní zase vrátím.


Gejitka
06.02.2023 3 z 5

Celkem hezký cestopis ze 60. let minulého století z Ameriky (je s podivem, že to za "komunistů" mohlo u nás vyjít). Vydalo nakladatelství Spirála. Ze začátku knihy spíše popisné, ke konci eseje, úvahy. Některé pasáže mě nebavily nebo mi nic neříkaly.

mi-380
23.06.2022 5 z 5

Literálně originální, dokumentárně inspirující. Pohled na Ameriku, která se před půl stoletím zdála skvělá, svěží, neporazitelná, nadřazená, životním stylem i úrovní daleko před Evropou a hodně daleko před ostatním světem. Dnes už v tomto směřování k absolutní účelnosti a pohodlnosti bohužel jasně vidíme počátky sebedestrukce a nastávající hrozby úpadku, což je zákonité pro každou slavnou říši. A nejspíš to už tenkrát viděl i autor.
Přečteno podruhé, už ne s takovým účinkem jako poprvé (v té době zadrátovaných hranic jako by ani Vídeň neexistovala, natož USA).
95 % (30 hodnocení, 83 %).

West Side Story
Tak jsem se taky šel podívat, jak vypadá to, co dostane podle návrhu 10–12 Oskarů.
Bylo to v sobotu večer a Market Street v San Francisku byla sama jako barevný velkofilm.
Pokud se týká nafilmované West Side Story, mohu říci, že mohla dostat taky 28 nebo 114 Oskarů. Kdokoli tam něco dělal, od choreografa a režiséra, kteří vytvořili z úvodu k filmu, kdy kamera sjíždí z nebe do šedivého pekla West Side a sleduje partu kluků, naplněných něčím nepopsatelným, hrozným a silným, dokonalou pohybovou, obrazovou a hudební báseň, od Natalie Woodové po posledního psa v tomto filmu, je všecko dokonalé. Tak dokonalé, že to místy už začíná být kýč, docela maličko a docela zvláštní forma kýče.

Půl kila novin
V roce 1961 zaniklo denně třináct deníků a vzniklo devatenáct. Zájem se přesouvá na periférii v několika smyslech.
Náklady jsou někdy přímo úměrné pitomosti. New York Daily News, plný Liz Taylorové, královen a vražd z vilnosti, má 2 000 000 výtisků, New York Times s velmi inteligentním zpravodajstvím 451 000.
Nedělní vydání všech novin váží půl až dva kilogramy. Barevná příloha s třicíti pokračováními různých seriálů comics může mít tytéž důsledky jako pobyt ve zvukotěsné místnosti, v níž vám kape na hlavu a monotónní hlas odříkává bez oddechu text „Máma má med, Ema má mámu, voják má Emu, mámo!“
Týž efekt může mít zajisté i politické zpravodajství, ale to se tak důsledně neopakuje. Komentáře bývají svérázné, někdy až příliš.
Co z toho čtete, zeptal jsem se rozumného muže v Minneapolisu, na jehož práh dopadly s masívním žuchnutím ranní noviny.
Nic, odvětil klidně a velmi spokojeně. Jen do toho tak koukám.

los
07.03.2022 4 z 5

nadčasová reportáž, autor měl velmi jemný cit pro detail a jeho prostřednictvím dokázal trefně, vtipně a originálně vystihnout to podstatné a ikonické pro americkou kulturu; nezaznamenal jsem žádnou ideologickou slinu jedu (vzhledem k době vydání knihy), naopak pozoruhodná subjektivní hodnocení, někdy podivující se, jindy okouzlená, někdy s povzdechem a nepochopením; autorův jazyk je poetický a potěší nápaditými metaforami a alegoriemi

Apo73
10.03.2021 3 z 5

Je to originální postřehová kniha. Slovem "originální" myslím, že je velmi nezvykle a dobře uchopená, není nijak chronologická, vyprávěcí, uchopuje celou Holubovu americkou zkušenost jakoby najednou, což je opravdu výjimečné. Slovem "postřehová" myslím to, že je to vlastně mozaika různých střípků, odchycených dialogů, básnických vizí, statistických informací, a to jak v písemné, tak grafické (výtvarné) podobě. Dovedu si představit, jaký hit to v roce 1963 musel být - je to ryze apolitický obraz tehdejších Spojených států amerických, svým způsobem trochu rozverný a trochu vážný. Jen tři hvězdičky tomu dávám proto, že do dnešních dnů z knihy zůstaly, a přes desetiletí se podle mého názoru přenesly, "jen" originalita a postřehy. Knize chybí hlubší rozměr, který by byl více svědectvím než postřehem. Přesto mě čtení potěšilo. (Kdo by chtěl jít do hlubších vrstev, doporučuji esejistickou knihu Ivana Štolla Radil jsem se s vlky.)

Afilada
26.10.2020 5 z 5

V 60. letech šla kniha z ruky do ruky, o Americké Unii se toho tehdy mnoho nevědělo. Výborné.

woodward
19.08.2015 5 z 5

V době, kdy Holubovy knížky o Spojených státech vycházely, to byla pro obyvatele české kotliny četba, která se vyrovnala nejdivočejším scifi. Ale i dneska je nadmíru zajímavé porovnat si tehdejší realitu s dneškem.

HTO
28.07.2012

Velmi zajímavá kniha z cesty po USA šedesátých let, od Ginsberga přes Steinbeckem zvěčněný oceán u La Jolly až po maličkého ptáčka v zoo v San Diegu.

Výpisek (s úklonou kolegyni Amarantě): „Zájmy podnikatelů modifikují umělecké směry. Uspišují módy a uspišují úpadky. Stojí psáno, že zájem podnikatelů o abstraktní expresionismus upadá. Podnikající umělci proto hledají dál. Jistý Švýcar Jean Tinguely učinil před dvěma roky v tomto směru štěstí v zahradě Muzea moderního umění v New Yorku. Postavil zde jeden ze svých přístrojů, které provádějí absurdní, většinou nepředvídatelné úkony. Tento přístroj měl spáchat sebevraždu. Jmenoval se Pozdrav New Yorku. Jako řádný svobodný přístroj sebevraždu nespáchal, nýbrž různě prskal, doutnal a posléze vybuchl a přijeli na něj hasiči. Tinguely bude vystavovat letos zas. New Yorker mu věnoval Studii přes celé jedno číslo. Má batalión následníků. Bída je, že takzvané moderní umění spolutvoří tito podnikající následníci, víc podnikající než následníci, a že pak podle všech následujících Pozdravů New Yorku se soudí všechno možné."