Andělská tvář I.
Hana Marie Körnerová (p)
Andělská tvář série
1. díl >
Charlotta Collierová přijíždí do malého jihofrancouzského města přímo z klášterní školy. Vzhledem ke svému mládí a nezkušenosti se stává ideální obětí ve složité a nebezpečné hře dvou bratrů. Jako manželka staršího z nich přichází na starobylý zámek Mornay, kde během krátké doby dojde k řadě znepokojivých událostí končících podezřelým úmrtím. Kolem Charlotty se stahuje síť intrik, které brzy vyústí ve skandál obrovských rozměrů. Ten rozvíří stojaté vody městečka, oživí polozapomenuté děsivé historky a nevinnou mladou ženu postaví na pomyslný pranýř. Veřejné mínění ji odsoudí dávno předtím, než začne soud skutečný. Stačí jediné křivé svědectví a vášně doutnající pod povrchem vzplanou, aby navždy rozmetaly pozlátko idylického venkovského života. To, co se dlouhé roky odehrávalo jen v přísně střeženém soukromí, je náhle záležitostí všech. Osamocená Charlotta čelící žalobě, která ji může stát život, nečekaně nachází spojence tam, kde by je nejméně čekala…... celý text
Přidat komentář
Kniha, která vás nepustí. Naivita, mlčení a spravedlnost a to vše pokriveno lži a ochotou věřit lžim.
Tak moc lidského charakteru můžeme najít v dnešní době. Mlčet, být naivní anebo dělat, že lži nejsou a neexistují. Lidské dnes tě nenávidím a zítra miluji. Hnus, naprosto chápu jak Charlotte muselo být.
Krásná kniha - četla se velmi dobře. Červená knihovna, ale asi jsem něco takového potřebovala - takže mi maximálně sedlo. Už se těším na druhý díl.
Jako první jsem viděla stejnojmenný film, který se mi velmi líbil. I když nemá zrovna nejlepší hodnocení, což může být i díky panu režisérovi Troškovi (osobně mám jeho filmy moc ráda). Při sledování jsem si říkala, ze mi v tom filmu něco chybí, jakoby část prostě byla useknutá. A teď už chápu, proč tomu tak bylo. Kniha je mnohem obsáhlejší než film, hlavní postavy jsou vykreslené jinak. Velmi mě překvapil konec. Jsem zvědavá, o čem bude druhý díl.
Osobně mě tato kniha nadchla, což ale připisuji faktu, že jsem ji četla v rané pubertě, kdy mi přišel takovýto příběh úžasně romantický. Dospělému, světa znalému čtenáři se bude asi kniha jevit absurdní, takže čtení jen na vlastní nebezpečí.
Jediné čeho se dost bojím, je druhý díl, o jehož existenci jsem neměla tušení a nevím, jestli bych si četbou po letech nepokazila kouzlo
Co se filmu týče, velice mě mrzí že je pro tolik lidí zklamáním, protože osobně myslím, že má své kouzlo (v životě by mě nenapadlo, že za tak pěkně esteticky zpracovaným filmem stojí právě Troška), ale chápu, i já se u něj občas cynicky ošklíbám, když si chci zavzpomínat na mladá léta. :)
Trochu mě mrzelo, že jsem jako první viděla film (který se mi mimochodem moc líbil a popravdě nechápu, proč je tak zatracovaný - asi díky předpojatosti vůči Troškovi), protože jsem znala děj a díky tomu jsem neměla ze čtení tak dobrý zážitek. Překvapilo mě, že je ústřední dvojice v knize vykreslená úplně jinak než ve filmu, takže mi v hlavě neustále vyskakoval obraz Kuklové a Pomejeho, kteří se mi tam moc nehodili. Kniha ale byla úžasná, Körnerová opět brilantně využila svůj spisovatelský um a dokázala mě ke knize připoutat na dlouhé hodiny. Mám ráda historické romány i romantické příběhy protkané tajemnem a nějakou tou kriminální zápletkou, takže jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a strávila jsem nad knížkou velmi příjemný čas. O existenci druhého dílu jsem neměla ponětí, ale když jsem ho objevila, měla jsem velkou radost a už se nemůžu dočkat až zjistím, jak bude příběh pokračovat.
Taková klasická aristokratická romantika. Nijak komplikovaná, ani překvapivá.
Co mě ale překvapilo velmi, byl fakt, jak moc je kniha stejná jako film. Vlastně naopak. Jak film doslova kopíruje knihu včetně většiny dialogů. Scénárista si to značně ulehčoval... Snad kromě umístění zámku, které je ve filmu na pobřeží moře a v knize v hlubokých lesích. Nicméně ve mě kniha probudila zvědavost, přečíst si i druhý díl....
Dojem z příběhu mi trochu kazilo filmové zpracování, hlavní hrdiny bych si rozhodně nepředstavovala tak, jak je obsadil Zdeněk Troška, snad jen s výjimkou Filipa Blažka. Duo Kuklová-Pomeje za mě bylo totálně mimo mísu. Ale i tak jsem si čtení užila.
I při opakovaném čtení má kniha stále své kouzlo - napětí, tajemno, romantika, strach. I přesto, že vím, jak příběh dopadne, neubírá mu to na čtivosti, ba naopak. Četbu jsem si občas zpříjemnila poslechem hudby od Petra Maláska, který složil soundtrack ke stejnojmennému (a dle mého názoru povedenému) filmu - určitě doporučuji, hudba dokáže navodit tu správnou atmosféru. Kniha patří k mým nejoblíbenějším, určitě si ji znovu přečtu.
"Osud se mnohdy skládá z drobností, jimž v době, kdy se dějí, nepřikládáme žádnou váhu."
Jak kulhavá kobyla. Chvíli se nemůžu začíst, chvíli je vše skvělé, pak zas chaotické a zmatené nebo zdlouhavé. Navíc je celý příběh hrozně "ach och", na tyhle super naivní, zlatovlasé a modrooke panenky opravdu nemám trpělivost. Navíc se mi a každým řádkem před oči cpala uhekana Kuklová a Pomeje, takže z téhle Kornerove, kterou jinak čtu velice ráda, opravdu nemám valný zážitek.
Kdysi dávno jsem viděla film, kde hrál J. Pomeje a M. Kuklová, ale moc si z něj nepamatuji, čili mne téměř nezaujal. Při čtení knihy jsem si uvědomila, že jsem ji kdysi dávno musela číst, protože jsem si pamatovala, že nic není takové, jak se jeví. Takže mne nečekalo žádné překvapení, ale statečně jsem dočetla až do konce z úcty k paní autorce.
Milá pohádka pro dospělé, kde dobro a láska zvítězí nad zlem a nenávistí. Ani film podle ní natočený neurazí, škoda že je tak málo oblíbený. Knihu každopádně doporučuju pro milé, napínavé čtení.
Nádherná knížka, k níž mě přivedl podle mého názoru velmi zdařilý film! Příběh je sice uváděn jako romantický či milostný, ale pro mě to určitě nebyla přeslazená, bezmyšlenková červená knihovna. Romantická linka zde byla sice nesmírně důležitá a krásně, citlivě popsaná, ale všimla jsem si několika jiných kvalit. Zaprvé je to zajímavá a pravdivá kritika měšťanstva, které Körnerová opravdu nešetří. Dokázala jsem si celkem přesně představit, proč se Charlottě chování lidí příčilo. Zadruhé jde o zachycení vývoje všech tří hlavních postav. Napadlo mě, že podtitul knihy by mohl být Proměna. Zaujalo mě rovněž, jak autorka vystihla lidskou slabost snadno podléhat předsudkům. Jemný, sympatický Raoul přece musí být laskavý, naopak drsně a zanedbaně vypadající Filip chladnokrevný, bezcitný, krutý... Happy end se mi moc líbil, i když mi v mnohých romantických příbězích spíš vadí, tady bych jiný konec nejenže nechtěla, ale nedokážu si ho ani představit. Příjemně polaskal moji romantickou dušičku :)
Obal knihy s odkazem na film je dost vypovídající. Moje chyba, ale knihu jsem četla až po filmu a scény i herci mi tam naskakovali.
Kdybych se pokusila od tohoto závaží odpoutat, byla kniha jednoznačně skvělá. Poutavá, zábavná, napínavá a přiměřeně chytrá. Skvělá psychologie postav a dialogy. Chyběl mi tam humor, co se dá dělat. Další mínus byla povaha Charlotty a to, jak se k ní okolí chovalo. Filip jí nedá žádné informace, ale její nevědomost označí za hloupost. Ona je pro změnu náladová a její drahoty mi pily krev. Jenže tohle zřejmě k romantické literatuře patří.
Podle mne patří H. M. Körnerová k nejlepším českým autorkám v tomto žánru.
Právě jsem dočetla a překvapilo mne, jak moc se mi kniha líbila a jak rychle jsem ji dočetla. Správná míchanice romantiky, tajemna, intrik a lásky, ale není tady ta ufňukanost červené knihovny, milostné scény se nekonají a děj je plný zvratů. Občas sice neuvěřitelných, ale zvratů v zajímavém obalu. Líbil se mi i film a nějak nechápu, proč je považován za propadák. Kniha je samozřejmě lepší, jak už to tak bývá, a určitě jsem s ní strávila pár velice příjemných hodin.
Velmi pěkná a napínavá kniha. Mrzí mě, že jsem už kdysi viděla film, takže jsem nebyla tak moc překvapená.
Autorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Knihu jsem četla už podruhé a asi jako většina ji mám spojenou se stejnojmenným filmem, který se mi prostě líbí. Někdo by mohl protestovat, ale s tím nic nenadělám a věřím, že v tom nejsem sama.
Láska, tajemno, intriky… to jsou ingredience, které v příbězích nikdy nebudou nudit.
Vždy když na tenhle příběh narazím, lituji, že jsem neměla možnost si nejprve přečíst předlohu, protože autorka je totiž opravdu skvělou vypravěčkou a jednotlivé ingredience nám dávkuje přesně podle potřeby, stupňuje napětí a krůček po krůčku čtenáře vtahuje do spletité sítě intrik a tajemství. Jednotlivé stránky a kapitoly díky tomu ubíhají závratnou rychlostí.
Musím říct, že i přestože mi byl příběh dobře známý, tak v knize je základní linka rozvedena a obohacena o spoustu detailů, které ve filmu prostě nenajdete. Takže číst knihu bylo jako postupně si doplňovat neúplnou skládačku.
Z příběhu Charlotty, Raoula a Filipa nic neprozradím. Buď ho znáte a víte o čem mluvím, a případně že ne a patříte k romantickým duším holdujícím historickým příběhům okořeněných tajemstvím a intrikami, tak doporučuji tuhle knihu neminout.