Anežka a král: Jediná láska Přemysla Otakara II.
Jaroslava Černá
Mladičká Anežka je oblíbenou dvorní dámou manželky českého krále Přemysla Otakara. Těžko si přiznává, že se zamilovala do manžela své ochránkyně, a prudkému citu se ze všech sil brání. Pak se s Otakarem náhodou potká v noci na hradní chodbě a podlehne jeho mocnému kouzlu. Jenže král ví přesně, že dědic trůnu musí vzejít z manželského lože.... celý text
Přidat komentář
Červená knihovna s reálnými postavami. Tolerantní Markéta, temperamentní Anežka a ohnivá Kunhuta, osudové ženy mého oblíbeného českého krále.
Nějak jsem této pohádce nepřišla na chuť, král pro mě byl málo prchlivý a ,,jeho ženy,, příliš tolerantní vůči sobě navzájem.
Kniha o jednom z našich největších králů, Otakaru II., se mi velmi líbila. Byla zajímavým pohledem do dění a života v tehdejší době. Doporučuji k přečtení.
Příběh o velké lásce a obětavosti Anežky...Ukazuje tehdejší dobu a společnost...Román doporučuji krásně se čte...
Já jsem se bohužel nějak nedokázala pořádně začíst. Zezačátku jsem si říkala, že to bude fajn, ale postupně moje nadšení opadávalo a bylo mi tak nějak jedno, kdy se ke knížce zase budu moct vrátit. Je pravda, že historické romány to u mě mají tak 50:50, to už musí být, abych se začetla...ale stejně to pořád dál zkouším a doufám, že tentokrát narazím na takový, který mě zaujme. Teď se to bohužel nestalo, ale to je opravdu spíš o mě, než o tom že by to byl špatný román.
Po autorčiných dalších knihách, které jsem četla dříve, docela zklamání. Ale právě kvůli Královským námluvám a Johaně z Rožmitálu dám ještě šanci Perlové koruně.
Moc příjemné čtení. Přemysl Otakar II je můj nejoblíbenější přemyslovec. Jen bych ráda věděla, jestli se opravdu dámy tak tolerovaly a byly dokonce přítelkyně.
Knížka se mi moc líbila, je zajímavá, čtivá a má spád. Nemohu hodnotit její historickou přesnost, ale tu od milostného románu ani neočekávám. Nedělalo mi žádný problém se ztotožnit s hlavními postavami a jejich rozporuplnými pocity, které byly dle mého názoru, vykresleny velice přesvědčivě. Člověk měl pocit, že vlastně všechny chápe a nakonec je mu jen líto, že to nedopadlo lépe pro všechny, i když to vlastně nebylo možné.
Knihy od této autorky se čtou jedním dechem. Příběh o lásce Anežky z Kuenringu a krále Přemysla Otakara II. , která přetrvala až do jeho smrti v bitvě na Moravském poli, i když nejsem historik tato kniha se mi velmi líbila.
Jak krátký je lidský život.... a jak dlouhý okamžik smrti...láska překoná věky.
I když osobně knihu považuji za pouhopouhou historickou harlekýnku, uznávám, že i takové jsou třeba... Autorku od mnohem horšího hodnocení z mé strany zachránilo, že velmi příznivě a lichotivě popsala Záviše. Jinak si pletla pojmy, dojmy a prů... a ještě si dovolila vzít do huby, teda do počítače, moji jedinou lásku, prince Konradina. Slečnám a paním pode mnou hodnotícím, jimž se líbily knihy od paní Vaňkové, doporučuji si přečíst např. pana Mařánka, nudit je nebude a setkají se sem tam i s nějakým historickým faktem...
Doporučuji všem. Ve škole byl pro mě dějepis nuda, ale tuhle knihu jsem přečetla na jedno posezení. "Mýtické" postavy z historie jsem začala vnímat s jejich běžnými a lidskými chybami, ale i potřebami. Neměli to ti naši předkové a panovníci jednoduché.
Tahle spisovatelka mě opravdu překvapila. Román o Přemyslu Otakaru II. byl výborně napsaný, nemohla jsem se odtrhnout. Pokud mám srovnat s ostatními současnými spisovatelkami píšícími o české historii, jednoznačně je nejlepší (hned za Vaňkovou :-)
V podání této autorky se čte jedním dechem i o méně známých osudech lidí,kteí i když v pozadí,mnohokrát významně ovlivňovaly postoje i myšlení slavných historických osobností...
Štítky knihy
13. století Přemyslovci Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 milenky panovníků historické romány historické romance
Autorovy další knížky
2016 | Santini: Peklem duše k světlu světa |
2010 | Anežka a král: Jediná láska Přemysla Otakara II. |
2015 | Perchta z Rožmberka - prokletí Bílé paní |
2019 | Dům v podhradí |
2016 | Týden blázna |
Knihu by určitě okořenilo trochu více sporů a nesnášenlivosti mezi Otakarovo ženami. Takhle působí děj hrozně růžově a nemyslím, že svět žen je takto tolerantní a přátelský vůči sokyním.