6. antologie českého hororu
* antologie , Milan Kalina
Antologie českého hororu série
< 6. díl >
Sestavil Milan Kalina. Již šesté pokračování projektu "Hledá se 100 českých Kingů". I tentokrát antologie obsahuje stylově celkem 13 hororových povídek od zavedených i začínajících českých autorů a autorek. V knize naleznete klasické povídky i tzv. drabble do 333 slov a jednu povídku, kterou postupně psali hned čtyři autoři.
Přidat komentář
Velice povedená sbírka originálních a ne vždy hororových povídek od kvalitních českých autorů, kterou by si neměl žádný fanoušek hororů a napětí nechat ujít.
HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: JUSTIČNÍ OMYL: No, povídka mi přijde sice zdlouhavá a skoro vůbec hororová, ale aspoň se tam něco děje. Podle mě nejhorší povídka.
MEZI SVÝMI: Krátká povídka u které bych nečekal nějaký rozvinutý děj. Ale povídka vyděsila a to bylo hlavní. Nejlepší z těch krátkých povídek.
PUNITIO: Ze záčátku celkem nudná povídka (asi proto jsem tuhle četl nejdéle), ve které se později už konečně začne něco dít. Takže takový průměr.
KŘIK: Konec jsem čekal, nijak mě nevyděsil. Nejhorší z krátkých povídek.
KAMUFLÁŽ: Duo Boček-Zubík mě opět překvapilo. A to svými nápady a celým tím dějem. Rozhodně jedna z těch lepších povídek.
NESTIHL JSEM TO: Vyděsila... Toť vše.
KÁMEN: Docela zajímavá povídka, který se hodně zajímavě rozvíjí. Nejlepší z těch povídek obecně.
SESTRY: Povídka není špatná... Akorát jsem před koncem čekal něco víc.
ZÁSADNÍ PROBLÉM: Tady nevím, co bych k tomu napsal... Snad enom, že byla docela čtivá.
DVOJNÍK: První část dobrá. Druhá taky nebyla špatná. Třetí část jsem tak nějak očekával a čtvrá část nebyla špatná, ale trochu mě zklamal konec.
PAVOUK MRTVÝCH: Tahle z těch krátkých povídek mě vůbec nevyděsila, stejně jako povídka Křik.
VÍM, KDY PŘÍJDE SMRT: Tahle povídka byla dobrá. Měla rozvíjející se děj, sem tam překvapila...
Skvělý nápad s drabble. Vskutku všechny mini povídky jsou kvalitní. Jako nejlepší drabblátko považuji "Mezi svými". A první místo mezi klasickými povídkami ode mě získává "Kamufláž". Samozřejmě, jakožto spoluautor "Dvojníka", musím konstatovat, že i tento příběh mě docela bavil. Celkově knihu hodnotím velice kladně, a nezbývá mi, než se těšit na další díl.
Tentokrát mírné zklamání. Šest z třinácti povídek jsou mikropovídky do 333 slov. I když jsou všechny dobré, dal bych přednost většímu počtu povídek standardního rozsahu. Nejvíc se mi líbily povídky Jany Formanové, Evy Asterové a dua Boček-Zubík. Za mě zůstává stále nejlepší 3. antologie.
V „6. antologie českého hororu“ mě zaujalo hned několik skutečností. První je nápad s povídkami o 333 slovech, který se prostě povedl. Ty povídky jsou většinou zdařilé, mají údernou pointu a jsou dobré. Za druhé je to skutečnost, že se zde prosadily tři ženy, jejichž výtvory jsou všechny velmi povedené a možná i trochu nad mužským osazenstvem vynikají. Kvalita sbírky obecně je vysoká, jen mě trochu mrzí, že pocit z toho, že čtu horor, na mě nedopadl ve všech případech. Jinak se ale opět jedná o povedenou sbírku, a pokud má být smyslem projektu dávat autorům titul „Český King“, tak ti uvedení si ho povětšinou zaslouží.
Už šestý svazek pozoruhodného projektu, který by si zasloužil více pozornosti, než je mu doposud věnováno. Už pro to úsilí a neutuchající zápal vydavatelů a autorskou i subžánrovou pestrost. Tentokrát se vydavatelé pustili i do trochy experimentování. Klasické povídky prošpikovali povídkami s nejzazším rozsahem pouhých 333 slov, v kteréžto formě je možné naleznout zajímavé perly (NESTIHL JSEM TO). Jedna z povídek byla postupně vytvořena ve čtyřech částech čtyřmi nejlepšími autory. Forma zajímavá i ze čtenářského hlediska, i pro své nedostatky. V mých očích ale z trůnu nejlepších zářezů již poněkolikáté nebylo autorské duo Boček&Zubík dosud shozeno. I když jim Skuřok řádně trůnem zatřásl.
Jako celá série, tak velmi slabá antologie. V podstatě to už začíná obalkou, ktera působí hodně lacině a takové jsou i povidky. Zbytečné cist.