7. antologie českého hororu

16.06.2016

Právě ten lepší průměr je asi nejvhodnějším shrnutím „7. antologie českého hororu“. Je zde hodně nových autorů, rovnou devět, pokud jsem dobře počítal, a na většině z nich je vidět, že ještě nejsou tolik vypsaní. Nápady mají, ale ještě to chce vylepšit stylistickou kvalitu. Naděje na hororové autory do budoucna rozhodně existuje a já doufám, že o některých autorech a autorkách ještě uslyším. Velmi se mi pak zamlouvá, že do sborníku přispělo šest autorek. Je vidět, že ženy mají k hororu velmi blízko, a pokud si někdo myslí opak, jsou to jen předsudky.

11.06.2016

Další zářez série antologií propagující domácí horror. I tentokrát se najde několik velmi zajímavých povídek, ať už jde o klasicky nejlepší povídku svazku dua Boček & Zubík odhalující spojitost horroru a husí kůže nebo další zajímavou povídku Ludmily Svozilové Pompadůrka. Mile potěšil i zářez novicky v antologii Terezy Kodetové. Naneštěstí se zde najdou i slabé povídky, např. pointou vyloženě zkažené Varování z říše mrtvých. Antologie si pořád zachovává punc zajímavosti. Třeba tím, že tentokrát některé povídky tématicky odpovídají obrázku na obálce (hned první dvě, plus částečně ještě poslední), dále tím, že dává prostor mladým autorům a autorkám, jimž v nejednom případě poskytuje vůbec první možnost veřejného publikování. A ukazuje, že i v této bolasti se dá narazit na zajímavé příběhy. Někteří autoři a autorky potřebují ještě vypsat, ale nápady nemají vůbec špatné (Duše v krvi, Pomsta nenarozeného). Za největší negativum a smutný fakt považuji zjištění, že každý další svazek má méně stránek. Tento má sotva stovku. Což je docela smutné.