Aramejský Otčenáš. Meditace na Ježíšova slova
Neil Douglas-Klotz
Duchovní tradice Blízkého východu poukazují na to, že na každou větu svatých učení je třeba nahlížet alespoň ze tří hledisek: intelektuálního, metaforického a universálního (nebo mystického). Z prvního zvažujeme vnější, doslovný význam, z druhého zkoumáme, jakým způsobem se nám příběh může stát podobenstvím pro náš život nebo život společnosti. Z třetího dospíváme k prožití pravdy, na niž zkoumaná věta Písma míří. Tady musíme jít až za slovní pochopení a obsáhnout i bezeslovnou zkušenost, na kterou živá slova mystiků ukazují. Pro mystika z Blízkého východu, jako byl Ježíš, se tato hlediska navzájem nevylučují. Je proto dobré mít na paměti všechny možné významy posvátných slov modliteb a nechat je na sebe působit. Podle Fabre d’Oliveta spočívá tragédie moderních překladů bible přes řečtinu, jazyk zcela odlišný od hebrejštiny a aramejštiny Ježíšova původního jazyka, v důsledném okleštění mnoha významových rovin jednotlivých výroků pouze na materiální a zcela konkrétní pojmy. Na rozdíl od řečtiny nemá aramejština žádnou ostrou dělící čáru mezi prostředkem a účelem, mezi vnitřní kvalitou a vnějším jednáním. Svévolné hranice mezi „rozumem“, „tělem“ a „duchem“ zde vůbec nejsou přítomny. Nepřirozené vzájemné odloučení Boha, přírody a člověka, neznámé lidem, kteří žili svázáni se zemí, se vplížilo i do našeho jazyka. Ve srovnání s řečtinou a našimi moderními jazyky skýtá aramejština plynoucí a celostní vizi kosmu. Překlad Otčenáše, Blahoslavení a tří dalších Ježíšových výroků z evangelií z aramejštiny, původního Ježíšova jazyka, pořídil Neil Douglas-Klotz. Originální aramejský text, komentáře a modlitby těla. Předmluva Matthew Fox.... celý text
Přidat komentář
Docela zajímavé, ale u mě se žádná revoluce nekonala. Přece i u řeckého překladu je snad jasné, že každá věta Nového zákona má více významů a dá se nad ní donekonečna přemýšlet. V tomto mi aramejský překlad nijak revoluční nepřipadá.
Douglas-Klotzove Kozmické modlitby (originálny názov) nie sú ani kritickým prekladom starého textu, ani teologickou prácou, ale autorovou voľnou interpretáciou neskoršieho aramejského znenia najznámejšej modlitby (v duchu moslimského súfizmu), ktorá sa nesústreďuje na osobu biblického Krista, ale predstavuje vlastný koncept telesnej modlitby ako akejsi kozmickej vízie. Takýto štýl "jezuológie" sa nazýva gnóza.
Mimochodom, hoci Ježiš hovoril aramejsky, originál modlitby Otčenáš, ako aj evanjelií máme z gréčtiny-koiné. Aramejský preklad Biblie a Nového Zákona (Pešita) je neskorší a je už prekladom z gréčtiny!
Ak by ste mi niekto v diskusii poslali odkaz na kritický preklad a teda aj skutočný výklad aramejského prekladu Otčenáš, budem vám vďačný. Tiež som presvedčený, že hebrejské a aramejské znenie nám můžu ponúknuť nové významové aspekty, ale nie som si istý či evanjeliu lepšie porozumieme anachronickou interpretáciou skrze stredoveké učenia, a už vůbec nie cez moderné trochu pseudoduchovné reflexie.
Tajomstvo Biblie nespočíva v starých slovách ukrývajúcich kozmické významy, ale v otvorenej výzve milovať blížneho a Boha. Modlitba Otčenáš nie je objavovaním vlastného skrytého telesného potenciálu, ale odpoveďou človeka na svätosť Boha-Otca. Áno, tú možno a treba vyjadriť aj telesne. To sa deje v celých dejinách Cirkvi: v spoločnej liturgii i v súkromnej modlitbe v ústraní na kolenách.
Tenká knížka, v níž je interpretován dva tisíce let starý text způsobem, který může dost překvapit. Neil Douglas-Klotz, při svém pohledu, vychází z Pešity a opírá se o znalost aramejštiny a mysticismu. Někdo třeba po přečtení začne lépe rozumět obrazům poselství obsaženém v původních slovech, které se díky pozdějším překladům zdály nepřehledné. Řekl bych, že pro některé bude tato kniha otevřením cesty, pro jiné třeba ztrátou času, a pro další zajímavým pohledem.
Tak jsem byla automaticky vyzvána k tomu, abych k této knize napsala komentář (to Vám tak tady vyskočí tabulka a buď zareagujete, nebo ne). Jen mohu říci k této knize, že se mi do rukou dostala až nyní, skoro na stará kolena. Celkem pravidelně sleduji komentáře a diskuse k Bibli. Celkově bych řekla, že se lidé zbytečně tahají o kus chleba, který stejně nemají. Na osvětlení - kdokoli Bibli četl, studoval, hloubal v ní, tak je spousta věcí opravdu špatně přeložena buď z hebrejštiny, nebo z řečtiny. Původní jazyk Ježíšův je aramejština a ta je velice rozličná ve významu jednotlivých slov, která lze přeložit různě. Je to také o vnitřním vnímání Ježíšova rodného jazyka. Samozřejmě, že si "vládnoucí" vybrali to, co prospělo především jejich mocenským zájmům, ať už to byli vlády země či církví.
Proto jsem vděčná za tuto knihu, která mi po marném životním pátrání a tápání v bibli dává odpovědi o skutečné podstatě živé boží podstaty.
Tato kniha, stejně jako Písma, se sice dá jen přečíst, ale výsledek pro "čtenáře" bývá žalostný. Tyto knihy je dobré vnímat svým vnitřním "já". A odpověď rozhodně dostanete.
Taky si myslím, že je to aspoň na pět a půl hvězdy. Jedna z mála knih, která poodhlauje možné netušené významy nám zdánlivě důvěrně známých textů.
Začátek knihy pojednává o Bibli a o tom, kým Ježíš byl. Přibližuje souvislosti a komentuje je. Následují modlitby, výklad klíčových slov a jejich silných významů, na konci každé modlitby je modlitba těla. Ta mluví přímo k nám a říká, jak prožívat modlitbu, jak vnímat slova, jak dýchat a jak se uklidnit a v klidu meditovat.
Pět hvězdiček nestačí, tohle je z jiného světa. Kéž by lidé nejen četli, ale i se nechali unést melodií veršů do míst, kde se ztrácejí jednotlivé pojmy a zbývá jen to, co jest :-)
Štítky knihy
gnosticismus, gnóze aramejština modlitba vnitřní energie člověka evangelia
Autorovy další knížky
2001 | Aramejský Otčenáš. Meditace na Ježíšova slova |
2009 | Skryté evangelium |
2013 | Meditace o Genesi |
2019 | Malá kniha života Chalíla Džibrána |
Velmi inspirující kniha vnášející světlo na myšlenky jednoho z největších Avatarů všech dob.