Argumenty teorie práva
Tomáš Sobek
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/348511/mid_argumenty-teorie-prava-Yfb-348511.jpg
4
2
2
Publikace se zabývá právní argumentací. Nezaměřuje se na argumenty praktických právníků, např. soudců a advokátů, ale na argumenty, které se uplatňují v teorii, resp. filosofii práva. V první části knihy převažují témata technické povahy. Čtenář se v ní seznámí s některými pojmy filosofické logiky a teorie argumentace. Druhá část se věnuje hlavně teorii práva jako takové, i když téma logiky se tu neustále vrací. V této části si čtenář mimo jiné uvědomí, že teorie práva není jenom objektivní pozn... celý text
Přidat komentář
Nejsem právník a nehledal jsem knihu o konkrétním právu. Jako text o právu obecně a jeho vztahu k filosofii a logice mi tato kniha naprosto vyhovovala. Předběžná znalost filosofie či alespoň zájem o filosofické problémy je při jejím čtení výhodou.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Právní myšlení. Kritika moralismu |
| 2020 | Filosofie práva |
| 2009 | Nemorální právo |
| 2008 | Argumenty teorie práva |
| 2014 |  Aktuální otázky metodologie právního myšlení |
Vzhledem k tomu, že se v poslední době motám trochu těsněji kolem Brněnské katedry teorie práva, rozhodl jsem si udělat takové malé opáčko, pokud jde o základní zajímavé koncepty v ní řešené. Co je k tomu lepšího, než dílo Tomáše Sobka? Rozhodl jsem si ho tedy znovu přečíst od začátku, respektive dočíst ty jeho části, ke kterým jsem se posud nedostal.
Nu a na počátku Sobkovy tvorby stojí Argumenty teorie práva, které posléze podstatně revidoval a rozšířil. Za přečtení každopádně stále stojí. Jistě, pro ty, kteří jsou po tvrdších a přesvědčivějších informacích, dojdou nejspíše uspokojení u Právního myšlení. Pokud chcete ale trochu dialektičtější vývoj (vývoj názoru autorova), toto je dobrý začátek.
Kniha je zajímavá ve třech bodech: autor v ní věnoval více prostoru logice než v dílech pozdějších (což je dobře, třebaže já logice stále nerozumím a pociťuji akutní potřebu nápravy), vnáší do českého právního prostředí trochu racionálnější pohled na interpretaci a věnuje se alespoň ne zcela neracionálně pozitivismu.
Pokud jde o interpretaci, musíme si uvědomit, jak moc zanesená v našem prostředí je. Běžná učebnice právní teorie (jimž se Tomáš Sobek mohutně vysmívá) obsahují výčet Gerlochových šesti metod (které máme jen u nás, to se fakt jinde nepoužívá), k nim přihodí nějaké povrchní poučky a pak jdou raději dál, přitom jen předstíraje, že interpretaci rozumí. Sobek přistupuje k argumentaci koncepčněji, při vnesení pozice textualistické, intencionalsitické a instrumentalistické (později přejmenované, tuším, na funkcionalistickou). Nadto přidává pohled jaksi temporální – tedy pozici originalismu, aktualismu a kontrafaktualismu (na poslední dvě jmenované se často zapomíná). To už dohromady tvoří poměrně složitou síť interpretačních pozic, za kterou jsem velice rád.
Právní pozitivismus je, i rukou oněch nedobrých učebnic právní teorie, až příliš často dezinterpretovaný a pomlouvaný. Jestli se o právu někdy něco ve veřejném prostoru dovíte, bude to nejspíš nějaké lání na soudní rozhodnutí se slovy o "„soudcovském pozitivismu", což je samozřejmě absurdní. Sobek právní pozitivismus v některých bodech také desinterpretuje (v této knize), nebo alespoň pojímá dosti ploše, i tak se nicméně jedná o, na poměry, velice racionální pohled na tuto rozsáhlou právnickou větev. I zde se jedná o dobrý započatý směr (posléze samozřejmě dovedený podstatně dál), který si vlastně zaslouží pochvalu.
A jistě. Kniha je na poměry autorovy v některých věcech nepřesná (Dworkinova pozice jedné správné odpovědi, otázka vztahu právních pozitivistů a nespravedlivého práva), či možná méně zajímavá. To je ovšem vlastně celkem drobná vada na kráse. Vlastně je to opravdu celkem dobré.
(Pravdou je, že kniha je oproti jejím mladším sestřičkám poněkud slabá, pokud jde o etiku, ať normativní či metaetiku. O tom kniha ale není.)