Armagedon aneb Jak skončil boj s ďáblem
Kurt Vonnegut Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36585/bmid_armagedon-aneb-jak-skoncil-boj-s-da-wmr-36585.jpg
4
27
27
Poté, co se uzavřel život Kurta Vonneguta, mohlo by se zdát, že se uzavřelo i jeho dílo a že toto dílo je vcelku známé i českému čtenáři. A přece lze v autorově pozůstalosti nalézt kratší práce, které se často vyznačují stejnou svěžestí jako jeho romány. Přítomný výbor povídek, aforismů a drobných kreseb, v uspořádání a s předmluvou Vonnegutova syna Marka, ve valné většině propojuje téma války, ať už té skutečné, kterou Vonnegut zažil na vlastní kůži kousek od našich hranic, anebo různých vybájených válečných střetů budoucnosti či daleké minulosti. Ale stejně jako v jeho nejslavnějších románech ani zde nejde autorovi o líčení válečných hrůz v jejich syrovosti; daleko spíše ho zajímá, jak absurdní a směšné situace vznikají i v krajních podmínkách, jak hloupost, nabubřelost či bezmezné ambice ovládají jedince za války právě jako v míru. Schopnost citlivě rozeznat a se svéráznou ironií zobrazit tyto odvěké lidské vlastnosti jsou pak vlastní všem textům bez výjimky, ať už se odehrávají v kterékoli době a ať je jejich charakter sebefantastičtější. Prostupující i autorův text poslední, zcela nebeletristický: totiž jeho projev k občanům města Indianapolisu při příležitosti vyhlášení roku 2007 rokem Kurta Vonneguta. Je příznačnou vonnegutovskou ironií osudu, že tento slavností projev už autor sám přednést nestihl.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
Armageddon in Retrospect, 2008
více info...
Přidat komentář
Povídky s válečnou tématikou hodnotím jako zdařilé, avšak korunu všemu ( v tom kladném slova smyslu) nasadila až ta závěrečná - Armagedon aneb jak skončil boj s ďáblem. Je v ní obsaženo všechno, co mám na Vonnegutovi tak rád: nápad a jeho skvělé literární zpracování, nejedna myšlenka k zamyšlení, ale především nezaměnitelný autorův humor. Líbil se mi také projev z roku 2007 - přímo srší vtipem a satirou. Už jenom kvůli těmto dvěma " kouskům" kniha rozhodně stojí za přečtení a já ji také všem doporučuji.
Jo Kurtík o tom něco věděl,poněvadž to tam v těch povídkách je ukázkově krásně napísaný,někdy až dojemné konce.Tam září ta pomíjivost.Stejně všichni umřeme,nebylo by lepší mít se líp ? Víme že jo,děláme že ne.Věděl to jako my,ještě taky doved o tom napsat,takže opět dík za to K.V. Projev s dopisem a uvod Marka,taky nemaj chybu :-)
Opět ryze jedinečný, nezaměnitelný rukopis Kurta Vonneguta, a texty hýřící brilantními postřehy, ostrovtipem i hořkosmutnými pravdami o stavu naší civilizace, absurditách všech válek a krutostech, které je vždy doprovázejí. Tato kniha rozhodně není určena pro lemrouchy. Ovšem pokud se jim dostane do ruky a přečtou si ji, tím lépe pro ně. Třeba prozřou a pochopí, že smyslem života může být "navzájem si pomáhat to tady přežít, ať je to co je to".
"Ať je to co je to. To nezní špatně. Mohlo by se to ujmout.
A jak že bychom se během téhle apokalypsy měli chovat? Určitě bychom na sebe měli být neobyčejně milí. Ale taky bychom měli přestat být tak vážní. Vtipy hodně pomáhají. A taky si pořiďte psa, pokud ho ještě nemáte." (str. 33)
Oblíbený citát z knihy: Kde beru nápady? Právě tak byste se mohli zeptat Beethovena. Ten se prostě poflakoval po Německu jako každý druhý a nejadnou to z něho muselo ven. A byla to hudba. Já se jako každý druhý poflakoval po Indianě a najednou to ze mě taky muselo ven. A byl to odpor k civilizaci.
Oblíbená kapitola knihy: Projev k občanům města Indianapolisu při příležitosti vyhlášení roku 2007 rokem Kurta Vonneguta
Štítky knihy
Část díla
- Armagedon aneb jak skončil boj s ďáblem 2008
- Dárek k narozeninám r. 1951 2008
- Jen ty a já, Sammy 2008
- Kořist 2008
- Kvílení bude po všech ulicích 2008
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jatka č. 5 |
| 1979 | Mechanické piano |
| 1981 | Snídaně šampiónů |
| 1994 | Groteska |
| 1992 | Matka Noc |
Přiznávám, že se jednalo o moje první setkání se slavným protiválečným autorem a věřím, že ne poslední. Soubor povídek s jedinou, válečnou tématikou, ale přesto tak rozdílný a vtipně napsaný. Skvělá povídka z vybombardovaných Drážďan o tom, že ať jsi německý dozorce, nebo americký zajatec, nejvíc se těšíš na to, čím si po válce nacpeš žaludek. No a nejlepší byl autorův univerzitní projev, ten musel naživo pobavit neskutečně.