Atlasova šestka
Alexene Farol Follmuth
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531507/bmid_atlasova-sestka-65c2036e792a3.png
3
284
284
Atlasova šestka série
1. díl >
TAJEMSTVÍ. ZRADA. INTRIKY. VÍTEJTE V ALEXANDRIJSKÉ SPOLEČNOSTI! Přední tajný spolek na světě a pokladnice ztraceného vědění padlých civilizací. Ti, kdož si v něm vyslouží místo, získají život plný bohatství, moci a věhlasu, dalece přesahující naše nejdivočejší představy. Při náboru nováčků se novici od tajemného Atlase Blakelyho dovědí, že mají přesně rok na to, aby se kvalifikovali k zasvěcení. Šest potenciálních kandidátů může mít všechno a vědět všechno. Ale za jakou cenu? ŠEST NEOBYČEJNÝCH MÁGŮ. PĚT ŠANCÍ NA VÍTĚZSTVÍ. JEDEN TAJNÝ SPOLEK.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Témbr
Originální název:
The Atlas Six, 2020
Interpreti: Jakub Saic
více info...
Přidat komentář
Ze začátku knížka vůbec neutíkala ale pak to bylo lepší nicméně je to knížka na pokračování a je tak naplánovaný konec. Ještě nevím jestli chci číst i další díly protože stejně každý díl skončí podobně jako tento to znamená otevřený konec a upřímě hrdinové asi nebyly až tak sympatičtí abych s nimi potřebovala být dál
Musím říct, že vazba této knihy je něco, co Vám v knihkupectví rovnou cvrkne do oka. Možná i více, než výsledné nadšení (respektive nenadšení) během čtení této knihy. Young adult, které se tváří jako temnější variace na magií prosáklý fantastický svět, ale pořád je to hlavně young adult. Problémy dnešních mladých, mileniálové na každém kroku a do toho taková aristokratická arogance hlavních postav na každém kroku, která mě prostě nebaví. Nevím, jestli vůbec budu mít chuť pokračovat ve čtení této série, ale spíš ne.
Mám ráda fantasy, zbožňuju paralelní světy, fiktivní bytosti a celý tento svět. Hlavní myšlenka této knihy není vůbec špatná, řekla bych, že téma je neotřelé, ale bylo to na mě nějak moc zdlouhavé. Chápu, že autorka potřebovala čas a prostor všechno vysvětlit a uvést čtenáře do svého světa, ale první polovina knihy byla taková nemastná neslaná. Ve druhé se trochu začalo stupňovat napětí. Knihu už mám nějakou dobu koupenou, než na její přečtení došlo a mezitím už vyšly další dva díly. Přiznám se, že jsem si přečetla anotace a myslím, že kdyby to byly tři v jednom, tak by to byla vynikající kniha. Ale samozřejmě, že si pokračování přečtu, protože jsem zvědavá, jak to vše dopadne a jak nám to autorka podá. Čekala jsem trochu víc.
Teda tohle byla vážně nuda. Do knihy se nedalo vůbec začíst, věty byly těžkopádné a kolikrát jsem se musela vracet. Postavy mi také nepřirostly k srdci, jen Libby s Nikem měli mezi sebou zajímavou chemii a vtipné špičkování. Asi po 100 stranách jsem už text jen rychle projela, protože 400 stran trápení mi za to nestojí. Dalším dílům se vyhnu obloukem.
Na Atlasovu šestku jsem byla poměrně zvědavá. Nejdřív musím vynáchválit kásnu obálku, ořízku i ilustrace uvnitř knihy. Toto bylo za mě skvělé a moc se mi líbilo, že si s tím nakladatelství tak vyhrálo.
Co se týče světa magie tak se mi líbilo jeho zpracování a to jak se na samotnou magii v knížce nahlíží. Magický svět je tady opravdu promyšlený, až mě trošku mrzí, že jsme se o něm nedozvěděli více. Klidně bych uvítala jen nějaký zkrácený popis jak to s magií funguje.
Co se týče postav se mi líbilo, že autorka jich dokázala vytvořit tolik a každý měl svůj charakter, svoje silné i slabé stránky. Samozřejmě, že jsem si někoho oblíbila více (Nico) a někoho vůbec (Callum).
Dějově se nic moc nestalo a přitom kniha mile plynula. Troška akce se objevila na konci a musím říct, že mi to trošku tu chybějící akci v průběhu děje krásně vynahradilo.
Důvod proč jsem snížila hodnocení je ten, že mi vadilo poměrně velké množství odborných názvů z fyziky, chemie atd. U knížky si kvůli tomu moc neodpočinete a musíte pořád dávat pozor.
První díl jinak hodnotím kladně a jsem zvědavá čeho se dočkám v dalším díle.
Velmi mě to zaujalo. První část ne, ale pak velmi. Líbilo se mi, jak se zde na magii pohlíželo jako na vědu, ne nevysvětlitelné máchání hůlkou.
Dá se tam rozhodně najít několik zajímavých částí, ale konec mi přišel tak nějak na sílu šokující, čímž myslím, že se tam toho ke konci stalo tolik, že mě nešokovalo absolutně nic.
Nedá se ale říct, že by mě tahle kniha nějak zklamala - vlastně byla přesně taková, jakou jsem jí očekával. Na to, že opravdu nemám rád fantasy, se mi to vlastně docela líbilo. Druhý díl si s největší pravděpodobností pořídím.
Miluju tu atmosféru, pomalej děj, důraz na vztahy a intriky…
Pokud jste milovníci akce, asi to nebude nic pro vás, ale pokud máte rádi takové to pomalé odkrývání okolností a důraz na charaktery, mohlo by se vám to líbit.
Navíc v Atlasově šestce mě moc bavil i dobře promyšlený magický systém.
Pokud s pomalým tempem příběhu občas bojujete, ale přesto o něj nechcete přijít, doporučuju audioverzi, kterou má na svědomí vydavatelství Témbr a Jakub Saic, nevím proč, ale ty pomalejší příběhy jsou pro mě v audiu často lépe stravitelné než na papíře.
Přijde mi, že tato kniha nemá úplně nejlepší ohlasy, ale já jsem byla moc spokojená a těším se na další díl!
Příběh této knihy by se dal odvyprávět v několika rozvitých větách, zaplnil však přes 400 stran. Jsou zde sice docela dobré psychologické postřehy, pár vtipných a duchaplných dialogů, možná trochu výpotků z fyziky času a prostoru, ale to je tak asi vše. Magické čarování pro mne není a tak tato kniha pro mne dosáhla na první místo v nelibosti. Zřejmě jsem fantasy ignorant.
Takhle, obálka je mnohem lepší než příběh samotný. Moc jsem se těšila, ale nakonec to nebyla taková bomba, jak jsem čekala. To, že tam ten fantasy svět byl takový zmatečný mi nevadilo. Bavily mě tam vztahy mezi jednotlivými postavami. Ale co mě doopravdy vysíralo byla autorky rádoby intelektuálnost s jakou děj psala, postavy mluvily naprosto neuvěřitelně a celý to bylo takový strojený. Závěr byl celý nepochopitelný a zmatečný - autorka se asi chtěla pokusit o jakýsi šokující zvrat, ale vyznělo to spíš křečovitě a neuvěřitelně. Druhý díl si přečtu, protože mě zajímá, jak se postavy dál vyvinou, ale nijak odvařená z téhle knihy nejsem. A je to škoda.
Atlasova šestka je niečo, čo ma na začiatku veľmi zaujalo. Popis príbehu z pohľadu šiestich, či viacerých postáv?! Intrigy , zapletené vzťahy, Britské prostredie a mágia, ktorá sa stále racionalizuje? Cool.
Až na to že nie tak úplne. Autorka očividne vie písať. Samotná štruktúra a dejová línia je fajn. Ale zdá sa mi, že si spravila na začiatku líniu deju na tabuľu, nejak sa zabudla a urobila z jednej knihy 3...
Za mňa venuje príliš priestoru postavám. Základné kvality dialógu sú toxicita, sofizmus a agresia. Opis tej istej situácie z viacerých pohľadov je fajn, ale len ako čerešnička na torte a nie každodenný chlieb. V prvej knihe došlo ku dvom/trom udalostiam, či posunom, čo si spomínam. Zvyšok pre mňa balast.
"Dej" je plný napätia a rozporu. Mágia je krásne opisovaná do technických detailov. Autorka venovala hromadu úsilia pri najmenšom dvom častiam, a to postavám a mágii.
Pôvodne som si myslel, že si pri čítaní odpočiniem. Nakoniec to bola výzva pre ducha. Zostať nestranný, trpezlivý a dočítať knihu do konca. Dávam šancu aj druhej knihe, pretože sa chcem aspoň niečo dozvedieť a nerád nechávam veci nedokončené.
V konečnom dôsledku môže ísť o zaujímavý blend Alternate History a Urban Fantasy, v prípade, že sa dokáže čitateľ preniesť cez niektoré reflexie a komplexy autorky, ktorá ma vôbec nešetrila.
Viem si predstaviť, že to je viac pre ženy. Len nie zámerne, ale svojou podstatou.
Uff,... Kniha lákala obalem a nádechem tajemna, ale bohužel. Spíš mi to přišlo jako náhled do nejhlubších vrstev nitra člověka a jeho uvažování.
Na druhou stranu musím pochválit audio-verzi, ke které jsem se nakonec uchýlila. Jako poslech to bylo skvělé. Jakub Saic svojí interpretací pozvedl knihu na vyšší úroveň. Druhý díl si ráda také poslechnu
Tohle byla past a já se do ní chytla. Možná jste to už zažili nebo jste to někde viděli či slyšeli ale víte jak srnka stojí na cestě, nehýbá se a upřeně čumí do světel protijedoucího vozu dokud ji nesrazí? Tak já jsem ta srnka a světla jsou/je tahle kniha. Začala jsem ji číst a koukala do těch světel dokud mě nesmetla. Bohužel jsem se tomu měla vyhnout obloukem a fakt mě to mrzí :-/
Označení knihy "bestseller" mě už nechává dlouho chladnou, vybírám spíše podle recenzí a přiznám se, i podle obálky. A tak tomu bylo i nyní, obálka krásná, ořízka sice jednodušší ale někdo si dal záležet a to se cení, anotace také zněla velmi dobře a recenze byly většinou pochvalné, dostala jsem tedy pocit, že Atlasovu šestku musím mít. (Nemusím.)
Kniha jak už název napovídá obsahuje sondu do životů 6 adeptů přičemž dál se může dostat jen 5 z nich. Jsou to nejlepší z nejlepších, mají silné, originální a leckdy i nevídané schopnosti což z nich může dělat mocné bytosti. Tito adepti se mají cvičit v Alexandrijské knihovně, pilovat svá nadání i schopnosti a spolupracovat spolu pod vedením správce Atlase... Akorát že vůbec...
Pojďme na to postupně:
1) Šestka nudných a bohužel neoriginálních postav, které mi byly jedno a nedokázala jsem si vytvořit k nikomu z nich vztah.
Navíc vyprávění z jejich pohledu mi přišlo zbytečné. Být to z pohledu Daltona a případně i Atlase asi bych byla radši.
Autorka jak se zdá má v oblibě rozmáchlá gesta, která nedokáže správně využít a tak když něco nadnese, pohoří.
2) Co se týče děje tak ten je velice nudný... Čekala jsem akci - nedočkala jsem se, psychologie postav - k uzoufání trapná, řeší se kdo s kým, proč, jak a proč zrovna s tím či oním nikdo nechce kamarádit. Když už se dostaneme k jejich schopnostem tak nás autorka odbyde spoustou vědeckých keců, které jsou stejně pouze povrchové a skutek utek. Být nějaké téma rozvedené víc do hloubky, nezlobila bych se. Takhle jsem prakticky nedostala nic. Svět není vůbec vysvětlen, jak vzniknul, jak funguje, jak vlastně funguje jejich magie nebo magie obecně nebo co třeba ta knihovna, jak funguje ona? Proč jsme nevzali Reinu, která bytostně prahne po vědění a knihách a nedali ji možnost nám to ukázat?
Tolik otázek a tak strašně málo odpovědí.
3) Zvrat je další ukázkou rozmáchlého gesta autorky, která evidentně chtěla přijít s něčím velkým ale nepovedlo se...
Kniha jako taková má zajímavý námět, svět, magii a otevírá spoustu možností, bohužel se autorka na můj vkus přecenila a tak místo toho aby spoléhala na kvalitu, sáhla po kvantitě. Vytáhla spoustu témat ale nedokončila ani jedno, což je škoda protože měla velké pole působnosti.
Dočetla jsem do cca 200 strany a potom jsem už přeskakovala až do konce, evidentně jsem se o nic neochudila.
Za mě velké zklamání, šla jsem do toho s tím, že nejhůř to bude průměr ale ani na ten to nemělo.
Třeba se to někomu líbit, já mezi fanoušky nepatřím a do dalšího dílu se už nepustím.
1,5* za obálku, ořízku a námět.
Ze začátku jsem byla docela nadšená, vypadalo to zajímavě, ale pak zajímavě nastartovaný příběh začal upadat, několikrát se to trochu rozjelo, ale i tak se děj neskutečně vlekl
Instagram: @kirstinrau
Tak toto bola asi u mňa najdhlšie čítaná kniha. Na začiatku som mala problém sa začítať a prvých 200 strán som naozaj musela bojovať, aby som to nevzdala. Nehovorím však, že kniha je zlá, len mne osobne proste akosi téma nesadla. Dosť sa tu filozofalo a teda museli ste sa naozaj sústrediť na čítanie lebo občas som sa strácala. Miestami mi to prišlo chaotické a hlavne, keď uprostred nejakej konverzácie, jedna z postáv začala spomínať, čo sa stalo kedysi.
Kniha je písaná z viacerých pohľadov, čo mi samozrejme neprekážalo, ale napriek množstvu postáv, som si dlho nevedela vybrať, kto sa mi pozdáva najviac. Chýbalo mi tam viac akcie a teda jediná, ktorá sa mi páčila, bola súboj medzi Callumom a Parisou. A asi aj tí boli pre mňa najzaujímavejší. Dosť sa tu riešili vzťahy medzi uchadzačmi, no po pravde, neviem či sa budem púšťať do pokračovania, aj keď to skončilo celkom zaujímavo.
Alexandrijská společnost je spolek, který sdružuje akademiky s různými magickými schopnostmi. Každých deset let je zvoleno šest nových adeptů, kteří během jednoho roku bojují o své místo ve Společnosti, kdy průvodce jim dělá záhadný Atlas Blakely. Nicméně pouze pět jich může vstoupit do této Společnosti. Jeden je vždy eliminován. Největší kámen úrazu nastává ve chvíli, kdy se adepti postupně dozvídaji způsob eleminace.
Kniha je vyprávěna z pohledu všech šesti účastníků. Každý adept je jiný, ať už pro své schopnosti či pro své chování a jednání. K postavam jsem tolik nepřilnula. Nejvíc jsem si nakonec oblíbila Nica, Libby a Reinu. U Parisy jsem to měla takové nahraně. V jednu chvíli se mi líbila a v té druhé zase ne. Koho jsem si vůbec neoblíbila, tak byl Callum a Tristan (bez nich bysch se i obešla ).
Musím říct, že jsem se vůbec nedokázala pořádně začíst. Tomuto stylu vyprávění jsem nějak nepřišla na chuť. I když mi er forma nevadí, ale tady bohužel to nebylo ono. Celkově se tu nic záživného nedělo, az ke konci byl naznak akčnosti.
Upřímně, nevím, zda mám sílu a chuť pouštět se do dalšího dílu. Asi si to nechám projít hlavou.
Alexandrijská společnost je spolek, který sdružuje magické akademiky s různým typem moci. Každých deset let je zvoleno šest nových kandidátů z řad čarodějů a čarodějek, kteří během jednoho roku bojují o své místo ve společnosti, na kterou dohlíží tajemný Atlas Blakely. Do společnosti ale může vstoupit pouze pět z nich. Jeden vždy musí být eliminován. Problém nastává ve chvíli, kdy kandidáti postupně zjišťují skutečný způsob eliminace.
Kniha je střídavě vyprávěna er formou z pohledu všech šesti hlavních postav. Prvních zhruba 150 stran jsem se nemohla pořádně začíst, než jsem stylu vyprávění přišla na chuť. A to je možná i důvod nižšího hodnocení knihy, protože většina do ní jde s jiným očekáváním a pak je zklamán.
Zklamán bude ten, kdo půjde do knihy s tím, že se v ní bude čarovat zhruba ve stylu Harryho Pottera a že se v ději bude střídat jedna akce za druhou. V tom případě se ani do knihy nepouštějte. Děj má spíše filosofický nádech a je zaměřen na psychologii jednotlivých postav.
Nejzajímavější akce se stane až v samém závěru knihy, ale to neznamená, že zbývající části knihy by byly zajímavé o něco méně. Nejen, že je každá z postav originální svou mocí, ale zároveň něco skrývá a vzájemnými vztahy se jejich tajemství dál proplétají.
Ani nedokážu říct, která postava mě zaujala nejvíc. Parisa a Callum jako typické záporné postavy, které v sobě vždy mají něco víc? Libby a Nico, kteří se sice nenávidí, ale jeden bez druhého jsou v podstatě bezmocní? Reina, která vypadá, že je tam jen do počtu, ale určitě to bude úplně jinak? Nebo Tristan, který tak nějak neví, co sám se sebou a kým vším se ještě nechá manipulovat?
Toto fantasy není pro každého. Pokud máte ale rádi detailní rozebírání postav a jejich skutků, trochu filosofie a přírodních věd, mohli byste být spokojeni. Já se do druhého dílu určitě pustím.
3,5*
Tady půjdu proti proudu místních uživatelů, protože za mě je Atlasova šestka skvělá. Je to celkem netradiční řekněme dark akademia. Nemám tušení kolik tahle série má mít dílů, ale posvítím si na všechny.
Knihu mám doma od jejího vydání a dostala jsem se k ní letos, kvůli rozporuplným recenzím a názorům, ano přiznávám byla to chyba jí odkládat.
Líbí se mi ten svět, je jiný než všechny ostatní a v případě téhle knihy musím vyzdvihnout i práci s postavami, protože jak už mnozí říkají tady se nic moc neděje, ano skutečně tohle není o bitvách a není to příběh plný akce, autorka se soustředí na ústřední šestici postav. Střídaní kapitol z úhlu pohledu všech postav, tak to mi vyloženě sedlo, psychologie postav je zde vyloženě hlavním bodem příběhu a dle mého autorka odvedla skvělou práci. Nechápejte mě špatně, ráda čtu o různých fantasy světech kde jsou ať už dnes oblíbené víly nebo čarodějky a jiné potvůrky, tak od těch všech se tahle kniha liší. Je to takové lehce filozofické, což se do toho světa Alexandrijské společnosti hodí.
Ano, já jedu na té vlně podivína Atlase a jeho šestky, kterou se těším, že budu poznávat víc a víc.
Kniha mě zklamala, čekal jsem víc akce.
Za co má u mě střední plus tak je magie.
Štítky knihy
magie čarodějnice čarodějové sci-fi fantasy dark academia
Autorovy další knížky
| 2022 |  Atlasova šestka |
| 2023 | Atlasův paradox |
| 2023 |  Mechanika lásky |
| 2025 |  Vládci smrti |
| 2024 | Atlasův komplex |
Tato kniha je takové ANO x NE. Plná rozporů a opaků. Po celou dobu jsme nevěděl jestli čtu něco pro mladé čtenáře nebo něco dospělého. Kniha na mě totiž působila oběma směry. Počátek i přišel dost nudný (i když postavy musely být představeny) a do určitě části knihy jsem se ptal sám sebe: proč měla ta kniha tak vysoká hodnocení. No, potom se to stalo. Na řadu přišly intriky a já jsem si říkal, že kniha je vlastně super - začala se objevovat minulost postav a postavy se mohly konečně projevit. Bohužel tato část trvala až moc dlouho, takže to nějak přestalo fungovat. Samotný konec byl pro mě zklamáním. Celou dobu jsem na něco čekal a potom se to prostě (ne)stalo. Závěr na mě působil stylem "čtenáři zbytek si domysly" - jenže jsou pokračovaní, takže asi ne.