Ledoborec
Kristina Ohlsson
August Strindberg série
< 2. díl >
Z ledových hlubin se dere temnota. Druhý díl atmosférické detektivní série. Do ospalé přímořské vesničky Hovenäset přišla bílá zima. August Strindberg je šťastnější než kdy dřív: jeho vetešnictví si vede skvěle, a navíc je čerstvě zamilovaný. Během mrazivé lednové noci však jeho idylou otřese požár, který zničí dvě chatky u moře. Jedna patřila Augustovi a druhá místnímu starousedlíkovi Axelovi. Inspektorka Maria Martinssonová se pouští do vyšetřování, které se záhy rozšíří o vraždu. Někdo skrývá smrtící tajemství… a nebezpečí hrozí Augustovi i Marii.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , Kniha ZlínOriginální název:
Isbrytare
více info...
Přidat komentář
Autorky styl mi vyhovuje uz leta. Tahle serie me bavi, ac nepritel zimy, tak do tehle vesnicky bych se do vetesnictvi rad mrknul. Ale asi v lete:)
Krome hlavnich hrdinu zaujme vedlejsi postava Ray Ray.
Co napsat.I druhý díl byl skvělý. Počteníčko. Napínavé,utíkalo to a bude snad další díl. Skvělá série.100%.
Dobré, poklidné čtení s přesahy do minulosti obyvatel Hovenäsetu. Jen ten August mi trošku začíná lézt na nervy, jak je stále trpělivý, milý, příjemný a ještě tak skvěle peče.
Vše co jsem od autorky četla bylo výborné. Jen jsem tady nějak nepochopila proč ten název knihy..., že by to byl Gunnar
Snad ještě lepší než Bouře.Těšil jsem se na každé čtení.Začněte určitě od prvního dílu,jinak o hodně přijdete.
Budu se opakovat . Stejně jako u prvního dílu skvělé počtení, vekterém vůbec nic nechybí.
Autorce v dobrém závidím, jak je skvělá v tom, čím se živí.
(SPOILER)
Prestoze dej ubiha dost pozvolne, kniha se cte dobre. Coz je vhledem k poctu stran podivuhodne.
Maria i August jsou mi sympaticti, ale nesouhlasim s tim, ze hlavni postavou je August. Vysetrovani se toci kolem Marii, Augustovi tak nejak vse prolitava kolem hlavy a on nic nevysetruje.
To je mozna to, co mi na tuto knizni serii vrha stin - nejedna se o vysetrujici tandem, Maria a August se nedoplnuji, proste tam tak nejak jsou. Postupne mam pocit, ze autorka pouzila obe dve knihy jako predehru k objasneni vrazdy Lydie. A doufam, ze to tedy bude stat za to!
Ctyri hvezdicjy za ctivost, jedna dolu za obsahlost a ze mi tam “neco chybi.
(SPOILER) Povedený díl, který si zachoval atmosféru a milé hlavní postavy. Jen ten děj byl tentokrát malinko překombinovaný a rychle utnutý závěr, kdy se (SPOILER) čtenář dozví vše, ale policie jen malou část, trošku kazí dojem. Ale možná je to součástí autorčina plánu na zápletku dalšího dílu. Uvidíme. Já si ho nenechám ujít.
Kniha se mi moc líbila, děj mírně zamotaný, ale dost dobře předvídatelný. Nakonec to bylo trochu jinak než jsem předpokládala. Sympatické postavy vyšetřovatelů a August, toho si musí oblíbit snad každý. Mrazivé počasí, které sice nesnáším, ale u kamen s knížkou to bylo snesitelné. Už se těším na další díl / jestli bude/.
Někdo relaxuje u románů pro ženy, já u knih K. Ohlssonové. Co na tom, že je to velmi brzy předvídatelné, když je prostředí tak skvěle popsané, že má člověk pocit, že je přímo v místě dění.
Ne, že bych měla s čím srovnávat, protože mnoho knih z žánru "severská krimi" jsem zatím nepřečetla, ale páni ... Kristina Ohlssonová je asi mojí oblíbenou autorkou!
Jestli máte před sebou nějakou neodkladnou práci nebo povinnost, pak nedoporučuji začínat tuto knihu číst. Děj, zápletky a to, jak je napsaná, vám nedovolí čtení odložit. Prostě musíte vědět co se bude dít.
Za naprosto skvělé považuji, jak si se mnou jako se čtenářem autorka hraje. Navádí mě na falešné stopy, otvírá přede mnou vrátka aby mi je pak před čumákem zabouchla, strunu mojí trpělivosti napíná téměř k prasknutí. Skvělá práce. Když náhodou nastane chvíle, kdy bych se snad mohla začít trošku nudit, tak hned dostanu nějaký impuls a zvědavost zase nutí číst dál.
Joj, hned si musím v knihovně zamluvit další díl.
Jen jsem nepochopila proč se kniha jmenuje Ledoborec?
Edit: On ještě další díl nevyšel? No tak to asi opláču.
Napínavé a čtivé pokračování, poměrně brzy jsem vytušila správně, přesto mě kniha velmi bavila. Jsem ráda i za malý posun v Augustově soukromém životě. Těším se na pokračování. Možná Bouře za mě o fous lepší.
Taková ta detektivka, která způsobuje hřejivý pocit, že je ta pravá, zamiluješ si ji a žádný díl tě nezklame.
Tento druhý díl to splňuje na jedničku.
Vesnička ve Švédsku, staří známí z prvního dílu, neobjasněná vražda z minulosti, další za humny, poklidnému vyšetřování nic nebrání.
Hezky táhla je holka, skoupá v dávkování indicií, nešetřil naopak vazbami mezi postavami. Někde mi to vadí, tady vůbec.
Protože jsou jako tvoji staří známí, fandíš jejich romantickým pletichám, je ti líto jejich nezdaru a stíháš ještě přemítat, co všechno tají a jestli vlastně nejsou ten dotyčný vrah.
Považuju se za šťastlivce, že mi padla do ruk. Že mi jednání postav přijde logické (až na přešlap policie na začátku). Až mi bylo líto konce a dopadení vraha.
Zní to jako klišé, ale opravdu tě přenese na místo vyšetřování a neubráníš se vtažení do děje.
Můžeš číst i samostatně bez prvního dílu ale byla by to škoda. Na ten též moc ráda vzpomínám.
Velmi zdařilé pokračování detektivní série s Augustem a Marií. Zasazeno do nádherného prostředí severské zimy. Čtivý příběh, autorce se podařilo udržet čtenáře v napětí až do konce. Za mě byla Bouře maličko napínavější, ale to je asi věc názoru. Paní Ohlsson umí.
Druhý díl a opět tu máme naše oblíbené protaghonisty, Marii a Augusta. V tomto dílese navíc objeví další velmi zajímavé postavičky. Například Gunar nebo Axel nebo Maria nebo dalších asi 10 postav. je to opět velmi pomalu se vyvíjející, ale není to zdlouhavé, za mě je tento díl ještě o chlup lepší, než Bouře. Je tam už jaká si dynamičnost alespoň ve vyšetřování, více to je o lidech a ne o místech. Požár, který to vše odstartuje přináší velmi ničivý kontrast k lednové severské zimě. Máme leden, a tento rok Augustovi i jeho okolí znepříjemňuje život nepěkná událost a její následky.
Druhý díl málokdy bývá lepší. Ale já se na Ledoborce pustila s opravdovou chutí, protože nejen že má ještě více stran, než Bouře, ale protože se mi to prostředí moc líbí. Dobře napsáno. Na konci vám bude krásně. POhladí vás to a i na to, že je to detektivka, je tam i plno dobrého. Ikdyž jedna rodina má tolik tajemství, že jsem nechápala, fakt jsem to nebyla až do konce schopná celé rozklíčovat. Osobní život Marie a Augusta je nám tut aky krásně rozvíjen a jsem za to moc ráda. Mám pocit, že jim vidím do kuchyně, kde se pečou máslové sušenky a mandlové koláčky. Bomba.
Moje hodnocení je 85%
Opět jsem si užívala atmosféru městečka s jeho obyvateli. Jednotlivé postavy jsou skvěle napsané. Děj plyne poklidně, sledujeme několik linií vyprávění a z každé zjišťujeme jednotlivé indicie a drobná odhalení, která na konci zapadnou na své místo. Žádná velká akce se zde nekoná, ale nenudila jsem se ani chvilinku. Jsem nadšená a moc se těším na pokračování.
Skvěle napsané druhé pokračování. Stejně jako v prvním díle /Bouře/ i v této knize nepotřebuje autorka spoustu krve a drastických scén, aby vytvořila napínavý a čtivý příběh. Pěkně napsaná je i osobní životní linka hlavních hrdinů.
Četlo se jedním dechem. Těším se na další pokračování.
4,5*
Máte-li chuť spíše na klasický detektivní příběh, který je však okořeněný temnou a ponurou atmosférou, nemáte zájem o potoky krve a jiné drastické scény, BOUŘE i LEDOBOREC jsou skvělou volbou...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Důstojní pokračování 1.dílu, ale přesto o chloupek horší, jakoby se stále opakovalo mnoho stejných věcí: Augustovo zvláštní jméno, jeho pečení, jízda na kole, zima v karavanu, Henrikovy telefonáty... Děj pomalu plynul, vyšetřování taky, hlavně se rozkrývaly zapeklité rodinné a sousedské vztahy a tajemství. Na konci mě překvapila nečekaně akční zápletka a přiznání vraha.
Autorovy další knížky
2013 | Nechtění |
2013 | Sedmikrásky |
2015 | Skleněné děti |
2022 | Bouře |
2015 | Lotosové blues |
Atmosférická detektivní série... Ale kde je ta slibovaná atmosféra? A proč se to proboha jmenuje Ledoborec? Na nic z toho jsem odpověď nenašel, zato jsem si přečetl román s detektivní zápletkou, který je celý napsaný/přeložený v jednoduchých větách a který jako by vypadl z pera Boženy Němcové. Jako by...
V podstatě je to nějak takto: Zlý statkář bije děvečku. Ta ale miluje hodného chasníka ze vsi. V tom shoří myslivci seník. Přijedou to vyšetřovat četníci. Hájovna je ale zamčená a myslivec nikde. Všichni tuší, že myslivec není v pořádku, ale jak to zjistit, když je hájovna zamčená. 120 (!) stran střídavě berou za kliku, ale nic, nepovolí. Je jasné, že sedlák odvedle něco skrývá. A malý Josífek, to výřečné kvítko, je najednou nemluvný. I on něco skrývá. Na návsi se organizuje noční hlídka a celou vsí obchází stín... Ale nebojte, nakonec konečně řekne chasník děvečce, že ji miluje...