Spravedlivá pistole

Spravedlivá pistole
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353475/bmid_spravedliva-pistole-H1Y-353475.jpg 4 83 83

Augustin Veliký série

< 1. díl >

AUGUSTIN VELIKÝ, LEGENDÁRNÍ DETEKTIV JAROSLAVA VELINSKÉHO, SE VRACÍ V NOVÉM VYDÁNÍ! Parta trampů najde v chatě nad městem pistoli a chata pak v noci i s kusem lesa za záhadných okolností vyhoří. V parku kdosi postřelí mladou dívku, tajemný Kalous věští po telefonu smrt a nad vším se vznáší temné stíny zločinů ještě mnohem vzdálenějších. Komu se smrt vyhne – a koho ztrestá Spravedlivá pistole? První případ Augustina Velikého, kriminalisty na penzi, jeho bohémských přátel malíře Jozífka Smetany a sochařky Gréty Hornové a také nadporučíka VB Dvořáka, který u nich často hledá inspiraci k dalšímu pátrání, nabízí i půl století po svém vzniku svižnou četbu, plnou napětí a svérázného humoru, okořeněnou dobovou atmosférou konce padesátých let a města pod horami, v němž i dnešní čtenář může poznat Liberec. Detektivní prvotina Jaroslava Velinského vychází již potřetí, tentokrát v reprintu prvního vydání. VYCHÁZÍ POUZE JAKO E-BOOK!... celý text

Přidat komentář

southpaw
27.11.2017 5 z 5

První Velinského detektivka, první případ Augustina Velikého a jeho přátel. To, co autor vycizeloval v pozdějších knihách, je ve „Spravedlivé pistoli“ ještě mile rozevláté, rozšafné, místy neučesané, ale napsané s radostí a okouzlením z jazyka; prostě takové, jaké by první publikované texty měly být. Možná jsou některé pasáže trochu zkratkovité, možná by něco zasloužilo důkladnější vysvětlení, možná… K čertu s mumláním – když vás dostane hned první věta, není co řešit: „Nekonečně dlouhý muž se slámovými vlasy pil melancholicky vermut na zastřešené terase restaurace V sadech.“ Jiskřivá a opojná jako mladé víno, taková je tahle kniha.

marlowe
02.05.2013 3 z 5

Jsem trochu na rozpacích, jak vůbec knihu žánrově zařadit. DETEKTIVKA? Určitě. Ale ještě výstižněji by román charakterizoval termín GROTESKA! Protože „groteskní“ je tam úplně všechno: příběh, postavy, dialogy i způsob vyprávění.
Abych pravdu řekl, čekal jsem něco „trochu jiného“ – ale rozhodně jsem se při čtení nenudil. Zklamalo mě pouze závěrečné „rozuzlení“. Jenomže tak už to někdy u pana Velinského bývá…
V každém případě s chutí sáhnu po dalších dílech Augustina Velikého…