Hra na smrt
Václav Rabský (p)
Augustin Veliký série
< 2. díl >
Ptáci roznášejí městem ostatky mrtvé dívky, jejíž tělo se nakonec najde na nejméně pravděpodobném místě, které mají všichni na očích. Jen stará kartářka, kostelník a kroužek spiritistů vědí zřejmě víc, než kdo jiný. Do vyšetřování případu se kriminalistům z okresu pod velením kapitána Pařízka a nadporučíka Dvořáka připlete bývalý kolega Augustin Veliký a jeho bohémští přátelé, malíř Jozífek Smetana a sochařka Gréta Hornová. Tajemství vraždy, která svým mystickým pozadím připomíná jakýsi sektářský rituál, hrdinům dokonale znechutí jejich oblíbený vermut.... celý text
Přidat komentář
Přiznám se, že moje hodnocení je silně ovlivněno tím, jak si tu knihu matně pamatuju z doby, kdy jsem ji četl poprvné. Což už je tak zhruba 40 let.
Ale koupil jsem si to jako e-knihu, přečetl znovu a líbilo se mi to. Hlavně takový ten suchý humor, který je v té knize trochu nenápadně rozptýlen.
Dávám přednost Velinského příběhům s Otou Finkem. V tomto případě popravdě nechápu autorův záměr s Augustinem Velikým, ale i tak slušná detektivka.
Knihy pana Velinského mám rád a jeho Ota Fink je už klasika. Tohle se ale moc nepovedlo. Je vidět, že i mistr se občas utne. Celou sérii s Augustinem Velikým považuji za Velinského nejslabší romány. Škoda, takže jen za dva body.
Z detektivek p. Velinského jsem přečetl hodně knih s Otou Finkem, oproti nim se mi první díl Alexandra Velikého (Spravedlivá pistole) zdál takový potřeštěný, a i ta orientace v ději rozděleném do spousty krátkých kapitol byla náročnější. Teď už jsem věděl, co mám očekávat, a kniha se mi opravdu hodně líbila - souhlasím se všemi kladnými komentáři. Knihy čtu jako e-knihy v novém vydání od Mystery Press.
Budeme tiše jako česneková polévka.Vzpomínám jako kluk že se u nás říkalo,budeš zticha jako oukropeček.Oukropeček,kdo nezná je zdrobnělina oukropu a tomu se u nás říká česnečce.
Další velice dobré počtení od mistra Kida. Jak známo, jedná se o sérii Augustin Veliký. Asi je to blbost, ale když se do jeho příjmení vpasují dvě písmenka...
Co vás ihned trkne je kvantum přímé řeči. Partička výborná, hlášek plno: Vypadal jako blb, ale jakmile si nasadil brýle, měl tvář Lišky Bystroušky."
A závěr, to je blázinec. Doporučuji!
Opravdu velmi dobré. Psáno s lehkostí, vtipem a napětí to rovněž nepostrádá. Jako vždy jsem se stal při vyšetřování pouhým přihlížejícím a možného pachatele jsem v průběhu děje tipoval spíše intuitivně a musel svůj tip několikrát opravovat. I když se zde vyskytuje na mě poměrně dost postav, což mi pak dělá u detektivek většinou docela problém, tak zde se mi v nich, až asi na dvě výjimky, podařilo udržet pořádek. Z těch co se do toho pořádku nevešly, naštěstí žádná nebyla vrahem, takže mi výsledný dojem nemohly pokazit.
Skvělé a zábavné pětihvězdí a už líčím na další díla od tohoto autora.
Příběh, v němž Augustin Veliký s přáteli rozmotává případ "zlatokopky", která svou chamtivostí spustila lavinu událostí, jež zmařily tři lidské životy a z jednoho "donchuana" udělaly vraha. Je to příběh tragický, ze začátku až morbidní, přesto jsou v něm i komické situace, kterým se zasmějete.
Příjemné čtení na dovolenou. Moc pěkná, vtipná detektivka - Augustin Veliký s Jozífkem si mě zcela získali. Ten jejich humor je prostě úžasný.
Výborná a vtipná detektivka. Četl jsem ji už asi čtyřikrát. V době kdy jsem to četl, jsem vůbec nevěděl, že to napsal Kapitán Kid. Marně jsem po knihovnách hledal něco dalšího od spisovatele Rabského. :-) Nyní už můžu tohoto autora číst bez dalšího „detektivního pátrání".
Trochu závažnější než autorova řada s mladým detektivem Otou Finkem. Což není na škodu. Humor ale nechybí ani tak. Výborný děj i prostředí. Postavy místy parodické (zvlášť vedlejší) ale lze poznat, že jde o záměr. Závěrečná scéna v poirotovském stylu, dedukce a hypotézy se vrší terasovitě, přes to běží vodopád psychické manipulace...bezva.
Musím říci, že tento román je opravdu zajímavý. Autor ukazuje, jakým způsobem lze aktualizovat detektivní žánr. Nejedná se tedy o klasickou detektivku. Jaroslav Velinský použil zajímavý námět a zápletku. Dílo mohu doporučit všem milovníkům detektivního žánru.
Na rozdíl od bezděčného detektiva Oty Finka mi Augustin Veliký k srdci moc nepřirostl. Všichni protagonisté působí jaksi uměle a nevěrohodně - stejně jako celé to jejich kabaretně-amatérské policejní vyšetřování.
Oproti jedničce ubylo groteskních motivů, zato vlastní příběh natolik "zkomplikovatěl", že přestal být (alespoň pro mne) akceptovatelný (motiv mrtvého těla v báni, psychologické motivace aktérů, překotný výskyt osob na místě činu v okamžiku vraždy atd., atd.).
Přesto plánuji přečíst si i zbylé dva díly - třeba už jenom proto, abych zjistil, co těch dlouhých 18 let (dvojka byla napsána v roce 1972, trojka v roce 1990) s našimi hrdiny provedlo.
Autorovy další knížky
2002 | Poslední tajemství Jana T. |
2003 | Tmavá studnice |
2007 | Bestie z Tamberku |
1969 | Spravedlivá pistole |
1999 | Zmizení princezny |
Ve druhém díle byli už Augustin Veliký s Josífkem mí staří známí a splnili moje očekávání. Zápletka je prostě zapletená, a to fest, sem tam se dějí věci krajně nepravděpodobné, leč zábavné. Hodně zábavné, k čertu s pravděpodobností a logikou. Možná i překonám letitý zkušeností opodstatněný odpor k vermutu a někdy se pokusím zjistit, co jim na tom tlamolepu tak chutná. A mimochodem - vraha jsem uhodla asi třikrát, z toho dvakrát mě autor úplně zviklal.