Spravedlivá pistole
Jaroslav Velinský
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26913/spravedliva-pistole-26913.jpg
4
83
83
Augustin Veliký série
< 1. díl >
Parta trampů najde v chatě nad městem pistoli a chata pak v noci i s kusem lesa za záhadných okolností vyhoří. V parku kdosi postřelí mladou dívku, tajemný Kalous věští po telefonu smrt a nad vším se vznáší temné stíny zločinů ještě mnohem vzdálenějších. Komu se smrt vyhne – a koho ztrestá Spravedlivá pistole? První případ Augustina Velikého, kriminalisty na penzi, jeho bohémských přátel malíře Jozífka Smetany a sochařky Gréty Hornové a také nadporučíka VB Dvořáka, který u nich často hledá inspiraci k dalšímu pátrání, nabízí svižnou četbu, plnou napětí a svérázného humoru, okořeněnou dobovou atmosférou poloviny šedesátých let a prostředím města pod horami, v němž může čtenář poznat Liberec.... celý text
Přidat komentář
Tohle je nejstarší Velinského detektivka a je vidět, že se autor teprve rozjíždí. Děj je poněkud překombinovaný a těch slovních vtípků tu taky není tolik, jako ve finkovkách. Stejně je to ale pořád zábavný nadprůměr.
Autorův syn před pár lety pořádal v liberecké knihovně přednášku, v níž identifikoval různé objekty, které se v sérii s Augustinem Velikým objevují. Své předobrazy tak nemá jen restaurace V sadech (dodnes v provozu), ale také les hned vedle, kde proběhlo předání bot, nebo domy, ve kterých žijí hlavní hrdinové. S trochou nadsázky se dá říct, že je to takový cestopis po Liberci šedesátých let.
Hodnotím zpětně až po přečtení celé série. Byla jsem totiž na rozpacích z tohoto prvního dílu a nechala jsem to uležet. A pořád trochu váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Je to sympatické, hlavní postavy mě nadchly, malinko šroubované vtípky také, ale trvalo mi prodrat se dějem do bodu, kdy mě to začalo bavit. Zdá se mi to být něco na pomezí detektivky a dobrodružného románu, který se nestal a stát nemohl. I když, kdoví... A tak si to asi brzo přečtu znova.
Kapitána Kida mám velmi rád. Jeho detektivky s Otou Finkem patří k tomu nejlepšímu u nás. Ale první díl s Augustinem Velikým mi až tak nevoněl. Je vidět, že autor měl rád češtinu a jen tak si pohrával, řekl bych geniálně, se slůvky. Ale k této detektivce mi to tak nesedělo. Proto taky se mi četla ze všech detektivek pana Velinského nejhůř. Ovšem byla by to přece nuda, kdyby se nám všem všechno líbilo. Nu, ne ? Neboli, jak prosté milý Watsone, že ?
První moje kniha ze série s Augustinem Velikým. Nebylo to vyloženě špatné, přesto jsem trochu zklamaná. Knihy s Otou Finkem mě rozhodně bavily víc.
Tak tato kniha mě hodně zklamala. Celé to bylo takové rozhárané a bláznivé. Prostě tato série není nic pro mně.
Způsob psaní, ten specifický humor, to je to, co mě na knihách tohoto autora baví a v čem si s Otou Finkem, nebo jako zde, s Augustinem Velikým a jeho přáteli, velice rozumím. Dávám pět hvězd, ale popravdě, slabší mi připadal závěr. Ono, pro každou detektivku, velké finále, kdy se dozvíme proč, jak a kým byl zločin spáchán. Zdálo se mi to prostě drobet přitažené za vlasy a překombinované, a to i z pohledu deduktivního pátrání tohoto velikého detektiva Velikého. Přesto pět hvězd.
Podepisuji oba prvé komentáře - marlowe i southpaw.
Kdybych mistra Velinského neznala asi budu chvílemi na rozpacích. Ale protože jsme kus cesty společně ušlapali.....
Exkluzivní gejzír češtiny, humoru a fantazie. Skvěle hravá prvotina, ale ani zápletka nakonec není marná.
V polovině jsem se trochu ztrácela, ale po dočtení mám velkou chuť začít znovu od začátku a užít si tu hodně groteskní jízdu znovu. Ani moc nevadí, že to je malinko překombinované. Ale pěkně :o)
Často mi před očima běžel parádní černobílý film.
Báječná svobodomyslnost, která je neskutečně tvořivá a hlavně lidská.
Jooo, je to jiskřivé a opojné jako mladé víno - dobré přirovnání!
„Spravedlnost není slepá; například je schopná předstírat, že si vyvrkla nohu, aby se mohla podívat, kam potřebuje."
Ta fantastická práce s češtinou! Těch citátů, narážek a přirovnání! Moje dušička si velice lebedila...
klasika, která pohladí, rozuzlení až v na poslední stránce a brilantní vtipná čeština
Pana Velinského mám už docela načteného, ale z tohoto dílka jsem měl občas v podvědomí hampejz. Místy to bylo docela vtipné, ale množství přímé řeči, často až nadbytečné, sráží moje hodnocení. To ovšem nemění nic na tom, že je to jeden z mých nejoblíbenějších českých spisovatelů.
Trochu spletitý příběh, v němž jsem si poněkud pletla blondýny. Ale osobitý humor autora je nepřekonatelný. Trochu mi to připomínalo Fikerovy prvorepublikové detektivky. Příjemná oddechovka po drsných příbězích M. Goffa. (Ota Fink je ale lepší! :-)
Penzionovaný kapitán VB Augustin Veliký + malíř Smetana. Zamotané pátrání v nejmenovaném Liberci a okolí. Propletené postavy, temné stíny sudetské minulostě. Svižný text s mnoha neodolatelně vtipnými hláškami. Velinského vždy hodnotím maximálním počtem, ale tohle je to lepší, co jsem od něj četl.
Střelba v "Liďácích," explose chaty, hledání kalouse, střílečky, pronásledování, vermut, honičky mezi figurínami, úprk růžovým wartburgem, socialistické porno, pokuřování v interierech, dlouhodobá bondage a mnoho dalšího.
"....a budete ho sledovat třeba i deset tisíc mil pod mořem, odchod!"
"Tak co říkal?"
"Mám ho prý sledovat třeba i pět neděl v balóně."
Treba spomenut, ze su dve verzie, ja som cital tu prvu, znovuvydanu nedavno v MysteryPress ...(kupene ako ebook). Druha verzia je autorom upravena, udajne trosku upravene dialogy, nejake veci v ramci normalizacie pomenene. Takze asi som mal stastny vyber. Musim priznat, bavilo, prijemne citanie, dost neobvykla "detektivka", pretoze sa autor nedrzi takych tych overenych starych pravidiel ako pisat. Postav tam nebolo az tak vela, ale ja som sa napodiv stracal a obcas uvazoval, kto toto je???? A koniec trosku sklamal, ako to opisat aby som neprezradzal? No, proste sa riesia vlastne dva zlociny, aby nakoniec Augustin v poirotovskom session na zaver odhalil zlocin a pribeh uplne ale uplne z ineho sudka. Z naznakov v priebehu sa mozno nieco daloooo tusit... Kazdopadne, pre mna celkom prijemne prekvapenie, pana Velinskeho som nepoznal, v serii idem dalej.
PS: Jeej, on pokracoval v Stinadelskej trilogii?
Nebyla to špatná kniha, ale jsem na rozpacích z toho, jakým stylem je napsaná. Trochu to připomínalo Erbena, ale místy mi bodrost a jakási rozšafnost připadaly křečovité. Může to být tím, že kniha je už dost stará a tehdejší sloh dnes už působí divně.
Moje první setkání s autorem a moc mě bavilo.
"Jste obdivuhodně geniální a zároveň nekonečně lehkomyslná," řekl Veliký.
Velinského detektivní prvotina, která sice ještě nedosahuje kvalit jeho pozdějších děl, ale rozhodně už má svoje kouzlo. Celý příběh je napsán poetickým stylem a mírnou nadsázkou, Vše ještě umocňují, na detektivku dost, květnaté popisy a dialogy. To s sebou bohužel přináší i to, že celý případ je trochu překombinovaný a těžko uvěřitelný. Na druhou stranu v knížce rozhodně nechybí humor i, na svou dobu docela odvážná, erotika.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Poslední tajemství Jana T. |
| 2003 | Tmavá studnice |
| 2007 | Bestie z Tamberku |
| 1969 | Spravedlivá pistole |
| 1999 | Zmizení princezny |
Zajímalo by mě, jak bych knížku hodnotila, pokud by Spravedlivá pistole byla mým prvním setkáním s milovaným Jaroslavem Velinským. Možná bych byla trochu zahlcená postavami i místy samoúčelným bobtnáním děje, asi by mi příliš nesedl sám veliký Augustin, ani přemnožené a trochu těžkopádné bonmoty. Jako teď.
Ale přesto by mi, doufám, neunikla místa, kde zajiskří Velinského naprosto nenapodobitelný humor a vůbec celá jeho rozmařile využívaná invence, vetknutá zejména do pozdějších majstrštyků série s Otou Finkem.
Poslouchala jsem. Libor Hruška četl ale pěkně, v tom to nebylo.
Třeba jsem se nějak nesoustředila nebo co... :) Pokračuju.