Autismus & Chardonnay
Martin Selner
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355537/bmid_autismus-a-chardonnay-frG-355537.jpg
5
786
786
Autismus a Chardonnay série
1. díl >
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti „Drobnosti jsou tu, aby nám připomněly velké věci,“ poznamenává a v kratičkých kapitolách zároveň varuje, že život s autismem, ať už je to diagnóza vaše nebo někoho z blízkého okolí, rozhodně nevypadá jako v Rain Manovi, přesto je důležité neztrácet humor a někdy si k tomu otevřít dobré víno. Kniha Autismus & Chardonnay vychází ze stejnojmenného blogu.... celý text
Fejetony, eseje Literatura česká Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , Pasparta , Pasekavíce info...
Přidat komentář
Skvělá knížka s unikátním pohledem nejen na práci s autisty, ale i na realitu každodenního života. Člověku se ta zvláštně příjemná melancholie, která se nese všemi povídkami dostane pod kůži a důkladně se zabydlí. A to je dobře, myslím, že je důležité se čas od času zamyslet nad světem i lidmi, kteří v něm žijí a které v něm míjíme. Ať už jsou neobyčejní nebo postižení běžným stereotypem jako my zdánlivě normální.
Klobouk dolů za to, jak je to střízlivě, optimisticky a poutavě napsané/popsané. A moje velká, opravdu velká úcta před lidmi, kteří se této těžké práci věnují. Jen mi přišlo, že autor popisuje hlavně ty zajímavé či dobré věci, nikoliv už právě tu obrovskou dřinu vychovatelů a učitelů a každodenní negativní věci s tím spojené.
Tolik krásných myšlenek v tak útlé knížečce....myšlenek, které nutí k zamyšlení nejen ve spojitosti s autismem, ale s životem vůbec. Milé, úsměvné, dojemné i smutné. Nejvíc mě bralo za srdce, jak Martin vždy mluvil o "svých" dětech....dýchala z toho láska.
Knihu jsem měla jen půjčenou, ale myslím, že ji potřebuji mít doma a sem tam si v ní zalistovat, připomenout, znovu se zamyslet a dát si k ní víno :)
Autismus mě zajímá už od mládí (nevím proč), přečetla jsem o něm hodně knih. Tahle je z těch veselejších a před autorem klobouk dolů!
je to velmi poučná a zajimavá kniha, podaná se specifickým humorem. Určitě se k ní ještě někdy vrátím a pokud bude pokračování ( druhý díl ), nebudu váhat.
No, klobouk dolů. Už jsem o autorově bloku slyšela, ale zatím nečetla. Takže když jsem si v knihovně všimla knížky s povědomým názvem, sáhla jsem po ní. A je to skvělé čtení. Tak přirozené, chytré a až bych řekla místy filozofické. Ale žádné namachrované řeči typu "sledujte, co jsem zač a co si myslím". Jsem upřímně okouzlená tou lehkostí, tou hořkosladkou příchutí i tou pokorou. Pan Selner musí být úžasný chlap. Místy jsem se smála, místy mi bylo smutno, jindy jsem se usmívala nebo třeba i styděla. Tahle knížka si zaslouží velkou pozornost, je totiž pozoruhodná.
Tato sbírka fejetonů se mi velmi líbila. Alespoň trošku nám autor touto knihou otevírá jinak zcela uzavřený svět autistů. Konkrétně autistických dětí, o které se v rámci své práce stará. Snaží se je popsat jako děti se specifickými potřebami a specifickým světem, ne jako ty "divné a zvláštní". Některé příhody jsou vtipné, některé na zamyšlení, ale všechny jsou lidské a ať to zní jakkoli pateticky, proudí skrz ně láska až ke čtenáři.
Vzhledem k tomu, že jsme léta pracovala s dětmi, často jsem si při čtení říkala "Pracuje s autistickými dětmi nebo se zdravými?" Protože z mé praxi vím, že i "normální děti" se často chovají stejně, ne-li hůř...
Z Martinovy knihy čiší láska k jeho dětem. Obdivuju jeho sílu, oddanost, lásku, humor, pečlivost, trpělivost a nadhled s kterým pracuje. Kniha, kterou bychom si měli přečíst úplně všichni a uvědomit si, že to nejsou "postižení", kteří se musí naučit žít s námi, nýbrž my, kteří se musíme naučit žít s "postiženými", neboť jak Martin píše, děti se s předsudky nerodí, to my si je později vytváříme a máme s tím hodně velký problém, to vám povím. Jsem stejná, mám na čem pracovat. Děkuji za knížku! Opravdu mě obohatila a postavila přede mě nové výzvy.
Poutavé zasvěcení do světa autistů, odlehčené milými a vtipnými zážitky, které autor čerpá při své práci s dětmi, byť autistické, jsou krásně bezprostřední. Při čtení se zamýšlíte nejen nad touto nelehkou diagnózou, ale p. Selner zde přidává i osobní postřehy a rozvahy, ke kterým možná tak trochu přispěly i večerní sklenky jeho oblíbeného Chardonnay :-)
Jeho práce je obdivuhodná, kniha skvělá.
A jak on sám říká :
"Štěstí druhých je dostatečné analgetikum."
Sbírka fejetonu, díky vtipně pojatému ději člověk nahlédne do autistova světa. Ale nalezne v ní i některé charakteristiky :)
“ vztah si budujete s člověkem a ne s diagnózou”
“Umět dát kazdému dostatek času, kolik potřebuje” Lidskost vyžaduje čas”
“Odpouštění je ctnost odvážných”
Všichni lidé na světě mají stejné potřeby, v čem se lišíme je v uspokojení”
“Štěstí s inteligencí nesouvisí.”
“Radost nemůžeme vydobít úsilím. Je to vedlejší produkt všeho co má úplý cíl.”
U pocitu spokojenosti se musíme úspěšně vypořádat s životními zkouškami
O praci- skutečnost, že jste se tozhodli že někomu budete pomáhat, ale malo kdy dostanete to co si přejete. Ale když se o to pokusíte, můžete dostat to co potřebujete
Vtipné, pravdivé a příjemně přímočaré. Je zajímavé, kolik "autistických" charakteristik se dá použít obecně.
"Obrátím mu peřinu tak, aby neměl zapínání u hlavy, protože to nenávidíme všichni." :-)
"Je pro ně důležitější vědět, jakou mám televizi, než jak se mám."
"Děti jinakost odpouští, nevychovanost ne. Je potřeba, aby tu zkušenost získala už teď, protože v dospělém světě to funguje přesně opačně."
U přímých citací výroků dětí na černých stránkách se člověk hodně pobaví a řekne si - nojo, oni to vidí zpříma, my máme naučená jednání.
Jednotlivé kapitoly jsou fejetony, motivy se opakují, nedoporučuju číst na jeden zátah. Trochu mě popuzuje autorova opakující se kritika/navážky do lidí, kteří nedokáží postižené přijímat a adekvátně reagovat - ne každý to má v sobě a dokáže bezprostředně reagovat, určitě to mnoho lidí nemyslí zle. V tomto spatřuju od autora nepříjemnou nadřazenost, včetně zdůrazňování jeho vlastní "dokonalosti", jak on ty děti přijímá, miluje a práce ho uspokojuje (ač si to musí kompenzovat popíjením).
Na závěr cituji k zamyšlení: "Nejlepšími pečovateli jsou lidé, kteří sami měli život dost na hovno, a díky tomu dokážou hovna rozpoznat u druhých. Nemusíte třídit odpad a nemusíte ani nikoho pouštět sednout v tramvaji, i tak můžete být pro autistu výhra." Řekla bych, že to platí i pro kohokoliv jinak postiženého, znevýhodněného, starého... Každý se dokáže srovnat/má blíž k něčemu jinému.
Selner mi dodává víru, že lidstvo ještě není úplně v háji. Díky knize se mi potvrdilo několik věcí. Dokáže pomáhat lidem, pohnout prostřednictvím slov v člověku a donutí ho zamyslet se nad někým jiným, nad někým, kdo je na tom ve skutečnosti hůř než my, i když si myslíme, že jsme středobodem vesmíru. Proniknout do světa autistů se nikomu zcela nepovede, ale díky autorovi se mi to povedlo aspoň na chvíli.
Za mě skvělá kniha. Nahlédnutí do světa autismu a přiblížení života autistů nám, kteří jsme se s tímto nikdy nesetkali. Něco úsměvné, něco smutné, něco k zamyšlení. Rozhodně kniha, kterou doporučuji, která ve vás něco zanechá a jednou za čas si na ni vzpomenete.
Autismus a Chardonnay nám přináší určité poselství. Jedno z nich je například to, že se s předsudky nerodíme, ale jsou nám předány… A na to bychom neměli zapomínat… Doporučuji!
Knížka k pobavení a zamyšlení zároveň. Zážitky komické se mísí se smutnými. Chytře napsané, prožité...
Velmi pěkné postřehy - moc pěkně podané - ze života autistů. Toto téma vyhledávám a zápisky mi daly zase o něco jasnější představu o autismu. Kniha se mi velmi líbila a budu jistě pokračovat ve čtení na autorově blogu.
Drobné a upřímné postřehy v útlé knížce otevřou dveře do světa opatrovníka autistů. Ten svět není jednoduchý, jen občas potřeba upírat své myšlenky do pozitivních cílů a snů - přesto však autor dokázal vystihnout to hlavní: Lidé si myslí, že když se o někoho budou nějakou dobu starat, časem si ho ten dotyčný zamiluje. Jenže svět funguje přesně naopak! Nejdříve se musíte zamilovat, teprve potom se můžete o někoho postarat.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Autismus & Chardonnay |
| 2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
| 2022 | Uprostřed |
Co mají společného Autismus & chardonnay a Malý princ? Možná víc, než byste čekali. Zajímavé a krásnè čtení a slova plná něhy :)