Autismus & Chardonnay
Martin Selner
Autismus a Chardonnay série
1. díl >
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti „Drobnosti jsou tu, aby nám připomněly velké věci,“ poznamenává a v kratičkých kapitolách zároveň varuje, že život s autismem, ať už je to diagnóza vaše nebo někoho z blízkého okolí, rozhodně nevypadá jako v Rain Manovi, přesto je důležité neztrácet humor a někdy si k tomu otevřít dobré víno. Kniha Autismus & Chardonnay vychází ze stejnojmenného blogu.... celý text
Fejetony, eseje Literatura česká Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , Pasparta , Pasekavíce info...
Přidat komentář
Velmi pěkné čtení. S dětmi s PAS mám zkušenosti a u některých historek mi přišlo, jako bych četla o tom našem. Určitě doporučuji.
Pravidelně si čtu příspěvky autora na facebooku a asi mě navnadily trochu moc, protože kniha mě tolik nebavila. Čekala jsem trochu více zábavy, ale nepřišlo mi to tak vtipné jak jsem zvyklá.
Vím, že kniha nemá být primárně veselá a má čtenářům lehkou formou přiblížit práci autora ve stacionáři s autistickými dětmi.
Přečetla jsem ji za jedno sobotní dopoledne, i když je to nejspíš typ knihy, který je lepší číst po jednotlivých příspěvcích než najednou.
V tomto případě zůstanu raději u online četby.
Vlídné, lidské, upřímné psaní/čtení, které bude asi jinak vnímat člověk mající zkušenosti s autistickými dětmi a jinak ten, kdo takové zkušenosti nemá. Jsem ten druhý případ a mám velký obdiv k autorovi - za jeho práci i pohled a mnoho zajímavých myšlenek. M.S. píše krásně. Takových knížek, přibližujících "jiné světy" postižených lidí, by mělo být více. K této se ráda ještě někdy vrátím, zdaleka není jenom o autismu.
Jsou knihy, které si přečtete jednou a pak jsou knihy, ke kterým se rádi vracíte... Tahle patří jednoznačně do té druhé kategorie. Příjemná záležitost plná humoru, autismu a lidskosti, která člověka donutí zamyslet se nad sebou...
K zasmání, k popřemýšlení a odlehčení dané nemoci. Vcelku se mi čtení líbilo, ale asi jsem plná odborného čtení o autismu a tak mi trochu vadilo to, i když lehké, srážení těchto nemocných dětí. Ale chápu, po vínu se píše nejlíp a autor to určitě myslel s nadsázkou :-).
Milé čtení, výstižné fejetony. Někdy úsměvné, ale pro ty kdo práci s postiženými dětmi zažili i zároveň mrazící. Moc se mi líbila i grafika a proložení černými stránkami s rovnakým humorem.
Autor pracuje ve stacionáři pro autistické děti. Knížka nabízí pohled do života těchto dětí a vnímání reality jejich očima. V krátkých fejetonech vystihuje autor své pocity a zkušenosti z každodenního soužití. Nechybí osobitý způsob podání ani humor. I když pokud máte k problematice blízko, budou pro vás mít některé popisované skutečnosti hořkou příchuť. Celkově působí knížka velmi pozitivně a určitě stojí za přečtení.
Originálně a svěže pojatá kniha na neveselé téma, o němž v poslední době vychází jedna publikace za druhou. Málokterá ale vyznívá tak přirozeně vlídně. Tleskám autorovu stylu psaní i práce. Byť si myslím, že je lepší si kapitoly dávkovat po částech, aby se čtenáři nepřejedly opakující se motivy a aby si užil autorův humor. A občas mě rušilo poněkud násilné hledání paralel mezi životem autistů a životem autora, bez něhož bych se obešel (závěry kapitol trochu připomínají Sex/Autismus ve městě).
„Děti jinakost odpouští, nevychovanost ne. Je potřeba, aby tu zkušenost získaly už teď, protože v dospělém světě to funguje přesně opačně."
Pěkné a užitečné pro nás, co pracujeme s touto cílovou skupinou. Přišlo mi to líbivé a trochu dokola, ale chápu, že jsou to fejetony a takto byly poskládány. S dovolením bych si ponechala, což v knize není, spokojený soukromý život, kam pracovní věci nezatahuji.
Smích a dojetí. Často naráz. Prostě život.
Obě děti spolu během procházky nepromluví jediné slovo. Pak se jedno z nich rozhodne, přistoupí k druhému a obejme ho. Prostě před něj vysype své emoce stejně tak, jako jsem já před něj vysypal puzzle. Chce to spoustu odvahy, vysypat před někoho své pocity, a ještě větší kuráž, pokusit se je zase složit. A já mám vlastně radost, jak jsou moje děti odvážné.
Když přijdu večer domů, slíbím si, že taky budu odvážný. A užívám si ten pocit do chvíle, než zase přijdu na nekonečné množství důvodů, proč to vlastně nejde.
Jak už tady bylo řečeno, kniha je mixem všecho: smutku, humoru, hloubky, citu. Klobouk dolů před panem Selnerem a ostatními, kteří si vybrali tuto náročnou práci.
Pana Selnera sleduji i na Twitteru, kde jsem se o knize vlastně dozvěděla. Je to kniha smutná, dojemná, veselá i hluboká, přečetla jsem za jeden den. Skvělý počin!
Wow. Kniha ke mně doputovala jako dárek od kamarádky a budu jí muset poděkovat. Mělo to všech sedm R. Příjemný Rytmus, velký kus Radosti a Rozmanitosti, mnoho Rozumných postřehů, nefalšovanou Ryzost a hloubku a taky neobvyklý Ráz a perfektní Říz :-) Jednoduše výborné čtení.
Přečetla jsem během jednoho dne. K dětem s autismem a poruchami chování jsem chodila na praxi, takže si trochu dokážu představit náročnost práce. Skvělá knížka!
Každý, kdo se s autismem setkal, ví, o čem Martin Selner píše. A kdo se nesetkal, má díky Martinově pootevření dvířek do neznáma možnost nahlédnout do světa, který je prostě jiný. Ne horší, či lepší...prostě jiný. Skrze Autorovy řádky se nás dotýká to nejčistší, co může být....ryzí lidství a humanita. Martinovi se podařilo představit určitý sociální problém bez absolutní snahy cokoliv dramatizovat, heroizovat, přikrašlovat, či měnit. A v tom je síla jeho knihy. Jsem ráda, že se objevila a právě v této podobě. Život - a práce - s autisty je pro všechny nezvykle náročný a Martinův nadhled, empatie, úsměv, dar k sebeironii i odhlalení svých vlastních slabostí je vlastně takovým malým poselstvím a nadějí všem rodičům a opatrovatelům, které hlasá : Nejste sami ! Co prožíváte, je normální.
"Nedávno se mě někdo ptal, co jsem se od svých dětí naučil. Ta otázka mi pořád leží v hlavě, protože se mě lidé většinou ptají, co jsem naučil já je. Myslím si, že se pořád ještě učím. Ale například se snažím hledat si místa, kde je mi dobře. Říct si o odměnu, když se mi něco povede. A obklopovat se lidmi, kteří se za mě nestydí, ale pomáhají mi hledat."
Realistická dřina dovedně skrytá neutuchající snahou o pochopení dětí i sám sebe. Jemná láska podaná s vlídným humorem a nutným nadhledem. Často probleskne hloubka lidské moudrosti a nevšedních zkušeností. Každý potřebujeme potkat tuto citlivost a vstřícnost. Martin je neskutečně kreativní v objevování souvislostí a lidských pohledů na životní lapálie určitě nejen svých dětí.
Autorovy další knížky
2017 | Autismus & Chardonnay |
2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
2022 | Uprostřed |
Hrozně lidské. Veselé i smutné a hlavně podané s obrovskou láskou a pochopením.