Autismus & Chardonnay
Martin Selner
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355537/bmid_autismus-a-chardonnay-frG-355537.jpg
5
774
774
Autismus a Chardonnay série
1. díl >
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti „Drobnosti jsou tu, aby nám připomněly velké věci,“ poznamenává a v kratičkých kapitolách zároveň varuje, že život s autismem, ať už je to diagnóza vaše nebo někoho z blízkého okolí, rozhodně nevypadá jako v Rain Manovi, přesto je důležité neztrácet humor a někdy si k tomu otevřít dobré víno. Kniha Autismus & Chardonnay vychází ze stejnojmenného blogu.... celý text
Fejetony, eseje Literatura česká Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , Pasparta , Pasekavíce info...
Přidat komentář
Jedním slovem – radost. Tohle byla radost číst. Vtipné, přímé a pravdivé (občas smutné). Je to taková milá zpověď zaměstnance denního stacionáře. Humorné momenty ale doprovází každodenní dřina a velká sklenice...trpělivosti. Autor vše popisuje s nadsázkou a suchým humorem (což je můj styl), ale zároveň u něj můžete vypozorovat cit, lásku a pochopení. Jde o lehké čtení naplněné tíhou života. Tematicky se mě to dotklo trošku více, sama jsem totiž pracovala jako pečovatelka v domově důchodců. Selner má mimo jiné i zábavný twitter profil nebo blog (doporučuji sledovat pro každodenní dávku úsměvu na rtech). Takže pokud hledáte něco v tomhle stylu, určitě do toho běžte. A já teď jen čekám na druhý díl plný dětí, vtipných příhod a hodně (opravdu hodně) vína.
Rozhovor s dítětem...
Dítě: „Já bydlím doma.“
Já: „Taky bydlím doma.“
Dítě: „Jsem tě tam neviděl.“
Opravdu doporučuji. Chytré, vtipné a zároveň hodně k zamyšlení. Autor se netváří jako superhrdina, který spasí svět. Přiznává, že i on dost často mele z posledního. Snaží se ukázat, že lidé, kteří dělají podobnou práci, jsou taky jenom lidé. A že děti trpící autismem jsou pořád jenom děti. Přestože je to skutečně hodně vtipně napsané, tak to veselé čtení rozhodně není. Zaplaťpánbu za to, že jsou mezi námi tací jako on. A zaplaťpánbu za takové knížky. Kdybych ji měla charakterizovat třemi slovy, asi bych řekla „láska, lidskost, samota“.
„Neexistuje lepší či horší generace dětí. Existuje jen lepší nebo horší generace dospělých.“
Jakožto studentka Sociální pedagogiky mi tato kniha dovolila humornou formou nahlédnout do světa sociálního pracovníka, který pracuje s dětmi s autismem. Na Twitteru autora knihy už nějakou dobu sleduji a stejně jako jeho tweety, i celou knihu provází hořký humor, který zřejmě člověk pracující v této oblasti musí mít, zároveň však zvládá čtenáři předat různá zamyšlení a porozumění.
Knihu vřele doporučuji a druhý díl kupuji hned, jak jej uvidím v regálech knihkupectví.
Pana Martina znám ze sociálních sítí a konečně jsem si koupila i jeho knihu. Je to poutavé a inspirativní čtení, lidé jako pan Selner mají můj velký obdiv a dík. Za jejich lidskost, pochopení, empatie. Bude mým milým kouskem v knihovně a ráda se k ní budu vracet..
Přijemné čtení pro krátké cesty tramvají (šalinou), autobusem nebo na záchod. Při čtení na jeden zátah se moudrost jednotlivých příběhů velmi rychle ztratí.
Takova trochu terapie psanim. Krasne pro vsechny kdo osetruji ci pecuji...
Spousta necekane hlubokych uvah, zabalenych do vtipu a vina :)
Velmi zajímavá a skvěle koncipovaná knížka. Ideální na občasné přečtení 2-3 kapitolek, určitě bych to nečetla na jeden zátah, to by se čtenář připravil o prostor k zamyšlení a doznění příběhu.
zajímavé čtení ze skutečného světa mentálně postižených, kupujeme se odpustky za svou normalitu a za obdivná slova schováváme své znechucení výkaly, slinami, močí, potem, hleny, krví a především slzami
Martina Selnera sleduju už nějakou dobu na sociálních sítích, takže už jsem věděla, co očekávat. Kniha mě i tak moc bavila a vlastně je mi docela líto, že není delší. Místy jsem se smála, místy jsem byla naměkko, protože je to zároveň i hodně citlivé a laskavé čtení. Na těch 120 stránek stačí jen pár hodin a určitě to není promarněný čas :)
každodenní práce s ment. handicapovanými kolikrát není o diagnóze, ale o vlastním vztahu k těmto lidem. Tento autor ho má naprosto obdivhodný, inspirující. Více takových knih!
Opravdová chuťovka! Svižné, lehké čtení naplněné neuvěřitelnou tíhou světa. Naplnila mě novou energií do života i do práce. Díky za všechny, kdo se starají o děti - ať už jsou jakékoliv!
Kniha se mi líbila, jsem ráda že jsem měla možnost si ji přečíst.Autorovi přeji hodně štěstí a ať je dál tak úžasný k dětem s autismem, potřebují takové lidičky :-) Určitě doporučuji k přečtení.
Po dlouhé době jsem se u knihy zasmála nahlas!!! Moc se mi líbí, jak autor zachycuje autismus a nebojí se o tom psát a s takovýma dětma pracovat. Je vidět, že ta práce ho baví, naplňuje, ale zároveň ho vysiluje a je náročná...
Nádhera, síla, opravdovost !!!je málo knih , které se rozhodnu koupit abych je měla stále po ruce a tato k nim patří.
Jedno z mých dětí miluje jablka. A miluje taky koupání ve vaně, takže jsem mu včera dovolil vykoupat se s jablkem. Jablko ve vodě plave - možná bylo stvořeno, aby si ho lidé do vody brali. Posadil jsem se vedle vany na židli a sledoval, jak ve vodě plave dítě, hračky a ovoce.
Když jsem se pustil do mytí hlavy, samozřejmě jsem musel dát šampon i na jablko. Přemýšlím, jestli jablko už někdy vonělo po mátě. Dítě mělo takovou radost, až se mi místy topilo. Ale to se občas stává všem, že nás zaskočí, když si dovolíme být šťastní.
Vždycky se najde někdo, kdo vám bude tvrdit, že jablko do vany nepatří, ačkoli nebude schopný vysvětlit proč. Pravděpodobně to bude někdo dospělý. Ale pak existují lidé, kteří se rádi dívají, jak v té vaně plave. A dokud budou takoví lidé existovat, jablko tam prostě patří.
str.96
Taková útlá knížečka a co je v ní empatie, lásky a důvěry.
Panu Martinovi Selnerovi přeji hodně psychických i fyzických sil, aby svoji práci dokázal dělat ještě mnoho a mnoho let.
„Autismus už nevnímám – žiju ho. Nic jiného vám totiž časem nezbyde, jinak byste se zbláznili. Přestáváte dětem říkat, co mají dělat. Začnete věci dělat tak, jak byste si přáli, aby je dělaly ony. Snažíte se být pro ně vzorem.“ (s. 15)
Autor citlivě i zábavně, s nadhledem i niterně píše o své práci. Podle toho, jak osobitě a bez frází popisuje svou práci, je patrné, že ji má rád. Nebo spíš, že JE (děti) má rád…
Knižní vydání je podařené, líbí se mi střídání kapitol s krátkými odposlechnutými průpovídkami.
„V práci nám vypadl internet…
Dítě: - Zavolej panu wifináři.
J8: - Nemám číslo.
Dítě: - Najdeme na internetu.
Martin Selner dokáže své texty umně vypointovat. Rád zavítám na jeho blog.
„Občas se ukáže, že nejtěžší diagnóza není autismus, ale výchova.“ (s. 37)
„Mnohdy totiž ani nezáleží na tom, kolik slov znáte, ale komu je říkáte.“ (s. 95)
Tato kniha vám neřekne ani tak moc věcí o autismu, jako spíš o tom, že snad každý člověk, byť s jakoukoliv diagnózou, potřebuje cítit blízkost, náklonnost a důvěru. Pomáhající profese musí být neskutečně náročné a z knihy je to svým způsobem dost cítit - ne nadarmo by mohla být k této knize nabízena i láhev Chardonnay. Ačkoliv se kniha zdá být jako jednohubka na jedno odpoledne, tak je lepší si ji dávkovat postupně, nad texty přemýšlet a sem tam číst mezi řádky. Rozhodně doporučuju.
Smekám před každým, kdo pracuje s "problémovými" dětmi, v domovech důchodců apod. Sama jsem měla kroužek pro děti, kde byly děti s autismem (lehčí forma), a proto musím poděkovat autorovi za opravdu věrné postřehy, které se dají prožít jen s těmito dětmi. S mojí zkušeností mohu potvrdit, že takto to opravdu je a v soužití s kýmkoli, kdo má problém je nejdůležitější láska a pochopení. Kéž autorovi vydrží.
Štítky knihy
autismus děti humor fejetony výchova porozumění předsudky
Autorovy další knížky
| 2017 |  Autismus & Chardonnay |
| 2019 | Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr |
| 2022 | Uprostřed |
Nemá cenu se rozepisovat, Selnera platonicky miluju :-) (víno a Jesenku doopravdy)