Azimut: Kniha první
Wilf
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481231/bmid_azimut-kniha-prvni-fqQ-481231.jpg
4
68
68
Nádherně malovaná pětidílná fantaskní sága, která u nás vyjde ve dvou knihách! V jednom z mnoha vesmírů existuje jeden svět, kde jsou lidé obzvláště citliví ohledně stáří a jeho následků – alias smrti. Ale v tomhle světě je možné tomu uniknout. Alespoň to tvrdí profesor Aristide Beloquinte, který se zabývá změnami času na své lodi-laboratoři. To si myslí i Mania Ganzová, která je přesvědčená, že čas jsou peníze a tudíž živá hotovost. Nesmysl, praví někteří. No, když jsme u nesmyslů, je tu určitá podivná událost – zmizel severní pól. Skupina fantastických dobrodruhů, za kterou by se nestyděl ani sám Lewis Caroll, vyráží na pohádkovou cestu, která vás vezme na hranici fantazie a existencionálních problémů. Azimut je jedna z nejbarvitějších, nejlepších a nejoriginálnějších komiksových sérií, které se v posledních letech objevily!... celý text
Přidat komentář
Na jednej strane taká milá fantazijná blbinka. Na strane druhej veľký kopec originálnych nápadov, milých absurdít a šarmantného vtipu. Jedným slovom multižánrová oddychovečka jaksapatrí ;)).
Trochu střelené, hodně fantazie, zajímavé postavy s poněkud praštěnými motivacemi...
Po knize jsem sáhla díky krásné obálce a musím podotknout, že byla krásně ilustrovaná celá. Dějově to byla celkem divoká jízda: spousta postav, šíleností a ulítlostí, dějových linek a zvratů. Taková kniha je a taková mě bavila. Pokračování si nenechám ujít.
Já nejsem moc na komiksy, radši čtu klasické knížky, ale tady je taková přehršel fantazie a pitoreskních nápadů, že se k tomu moc rád vracím.
Tohle bylo hodně povedené. Je to plné fantastických nápadů, kde na první pohled neplatí žádné zákonitosti, ale přesto vše drží pohromadě a přes několik dějových linií a celkem dost postav nepůsobí příběh nesrozumitelně. Každá stránka může překvapit něčím zcela novým, co příběh posune úplně jinam, a ještě nechává na čtenářově fantazii, aby si občas část mezipříběhu domyslel. Pracuje se s napětím, humorem, kupou nadsázky tajemnem.
Jen doufám, že na takto širokém hřišti autoři dokážou ukočírovat zakončení. Vedle toho ještě potřeba vyzdvihnout krásnou kresbu, která na velkém formátu knihy o to více vvyniká.
Hodnotím oba diely.
Krásne namaľovaná fantasy s originálnym svetom, ktorý sa len tak nevidí. Autori vám spoločne prekladajú svet, kde každá jedná nová vec je pre vás objav. Veľmi ma to bavilo - aj postavy a ako sú vykreslené. Veľký formát komiksu skvelo sedel, užíval som si všetky detaily.
Já jsem nadšený. Tohle je fantasy svět, jaký se jen tak nevidí a ač se něco na první setkání zdá bláznivé a nesmyslné, má to dříve či později opodstatnění. Je to šílený svět, ale dává smysl a čtenář se tak může bez problému ponořit do příběhu, který sice na začátku vychrlí spoustu postav a míst, ale za mě to dělá dostatečně postupně, takže šance na ztracení se je mizivá. Kresba je pastvou pro oči i když si dokážu představit, že někomu nesedne lehce karikaturní styl. Vtípky jsou jemné, nenucené a působí na mě silně dojmem Terryho Pratchetta. Hodně oceňuji encyklopedii chronopter, dodávají něco navíc a k tomu doprovodné kresby vypadají, jako by je na stránky doopravdy někdo ručně dokreslil. Dostat se ke mně takováto knížka v mládí, určitě by byla jednou z mých nejoblíbenějších. To ale samozřejmě neznamená, že bych si ji nemohl oblíbit i teď.
„Probouzet božstva s pradávných časů
je číslo dvě na seznamu tří věcí,
které by člověk neměl
nikdy v životě udělat.“
(Ať kráska zhyne)
Komentáře a další bonusy ke všem třem příběhům najdete zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/azimut-azimut-kniha-prvni-481231
Zpočátku jsem nemohl tento příběh zařadit do pořádné škatulky. Teď, po přečtení prvních třech příběhů, bych to možná zařadil do kyberpunku s dobrodružným námětem. Kresba je jednoduchá a složitá zároveň. Rozhodně jsem si po pár stránkách na ní zvykl a přijal jí jako „uspokojující.“ Scénář je pěkně zmatený, respektive postavy v příběhu. Jako by neměli cíl. Ale i cesta je cíl, že jo? Hlavně je průser v tom, že se ztratil sever a proto jsou všichni „ztracení“.. Vlastně všechno je podivné a hravě „zmatené.“
Citát: Sever se prostě ztratit nemůže! (Dobrodruhové ztraceného času)
Mezi prvním a druhým dílem si můžeme prohlédnout a prozkoumat Chronoptery. Jedná se vlastně o zvířata, tak zvaně chronopterní hmyz a ptactvo. Každé to zvíře má něco ze znaků času. Tato encyklopedie chronopter mám odhaluje některé aspekty, chování a základní znaky tohoto druhu. Už jsem také pochopil, proč byla sežrána Kukačka hodinová. Napočítal jsem tři druhy hmyzu a tři ptactva, ale jedná se pouze o výňatek, takže očekávejme nečekané. Bude toho určitě víc.
Malá ochutnávka:
Včela retronosná:
Kdo použije jejího medu, okamžitě, i když zběžně znovu prožije vzpomínku, kterou měl za ztracenou. Je to velice dojemné. Med je velmi často využíván v cukrářství k výrobě perníčků.
Nejvíce jsem se pobavil, zasmál a rozesmutněl u druhého příběhu. „Que la belle meure“ z roku 2014 je opravdu perfektní. Nejen, že zde zjistíme pár nutných cílů a osudů hlavních aktérů, ale i se pěkně těmto „osudům“ zasmějeme. Navíc jsem z tohoto příběhu vybral nejvíc citátů. Jakoby tu byli všichni strašně chytří a plivou jedno moudro za druhým. Můžete se přesvědčit sami v sekci citáty u mistra Wilfrida Lipana.
Citát: Rozlišuj, prosím, jen si něco nestvůrného udělala, proto nestvůra nejsi. (Lidohroši Nihilští)
Ano, ano, jak jsem si myslel. I mezi druhým a třetím příběhem je výňatek z encyklopedie chronopter. Tento svět je na ně bohatý. Některé způsobují vzpomínky, některé zase přidávají nebo ubírají váš věk. Je to celé prošpikované časovým kontinuem. I Manipu la Torqua to pozná na vlastním těle. V tomto chronopteřím katalogu se objevují ryby. Zde je to Exochron.. Ale možná se to dalo očekávat. Čas je relativní. A bude toho ještě víc.
Citát: Teď uvidí, jak umírá depresivní malíř. (Lidohroši Nihilští)
Mezi těmito příběhy uběhly vždy dva roky. Máme štěstí, že u nás to vyšlo v omnibusu, tedy tři příběhy v jednom svazku. Jenže, když se nad tím zamyslím, další svazek bude ukončen příběhem z roku 2022. Co budeme dělat potom, Čekat? Jak dlouho? „Nemáme právě moc času“. Bylo to perfektní, bavil jsem se, smál jsem se, obdivoval jsem.
Citát: Nikdy se nestalo aby se bůh autodestruoval. Bůh je nesmrtelný. (Ať kráska zhyne)
Nádherně kreslený komiks, který je prý tím nejlepším z toho, co se v oblasti komiksu dá "konzumovat".
No a rozhodně ano! Člověk se často přistihne u prohlížení obrázků a bloudění po detailech, které jsou až neskutečné.
Lehké erotično je tak akorát, zápletka bláznivá a nevšední, skvělý úvod do tohoto světa, páč nás už zanedlouho čeká "díl druhý" a rozhodně bude opět zdobit moji knihovnu.
Výpravný evropský komiks. Tedy tři díly z pěti. A vše co k tomu patří. Nádherná kresba, což prostě většinou odlišuje Evropu od Ameriky. Pak hodně ulítlej děj, kterej vrší wau efekty a pořád přemýšlíte, co ti autoři berou, aby tohle dali. Celkem dost postav, až jsem se ze začátku ztrácel, ale děj nečekal. Další kniha, kde budou poslední dva díly je jistota.
Rozhodně velmi zajímavá, originální a nápaditá věc, přesto mě to nedokázalo strhnout tak, jak bych na základě hodnocení čekal. Není to zlé, ale ani až tak dobré.
Ještě že Crew vydala v jedné knize tři alba. Kdybych po dočtení prvního alba musel čekat na další díl, tak by mě asi ranila mrtvice. Ten svět, který Lupano a Andreae stvořili, je úžasný a plný fantazie. Je to ohňostroj neuvěřitelných nápadů. Navíc je plný zajímavých, více či méně sympatických, postav a bytostí. Lupano vymyslel svět, do kterého může vepsat všechny příběhy, které ho jen napadnou. Vy se do něj můžete pohodlně položit o s každou další stránkou tento úžasný svět objevovat. Hodně tomu pomáhá kresba, která je fantasticky detailní a ohromující. Navíc je vybarvená vodovkami. Co chcete víc? Je to jeden z těch komiksů, kde se vyplatí každý centimetr čtvereční papíru navíc. Byla by neskutečná škoda, kdyby to vyšlo v menším formátu.
Azimut je zábava. Sžíravá a posměšná vůči snaze člověka obelstít čas. Překrásně kreslená fantazie ze snového světa. Tak bacha aby si pro ten váš nepřišel Časorváč! A že nic takového neexistuje? To si sakra pište, že existuje! Pak už vás nezachrání ani vejce Dlouhy!
Více v recenzích.
Azimut je takový Kocourkov s pěknou a jemnou kresbou, který dokáže upoutat a lze v něm najít velký smysl, i když moc věcí smysl nedává. Celá tahle skutečnost dráždí myšlení a představivost a dává komiksu sílu být pro čtenáře něčím extra. Celková úprava knihy všemu nahrává a malá encyklopedie klíčových stvoření na konci každé kapitoly je velmi obohacující. Celkově je pak kniha velice nápaditá, i když mi většina motivů přišla nějakým zvláštním způsobem povědomá.
V knize figuruje velké množství postav, které ačkoli působí nesourodě, vytvoří docela zajímavý tým. přesto byly momenty, kdy to bylo lehce matoucí, a kdy spolu některé interakce příliš nešly. Spousta věcí mi asi lépe dojde ještě po dočtení, doufejme, protože určité pasáže byly složité na pochopení. největší problém asi je, že na rozdíl od anotace samotná kniha nevysvětluje motivaci postav a jejich pohnutky. U většiny je to hodně prvoplánové a působí pak vcelku povrchně, což je škoda. Taky bych se více bránil přirovnávání k Lewisi Carollovi, protože i když je hlavní postava zajíc a sem tam se děje něco, co plně nedává smysl, tak Alenka má tedy hodně hodně jiné vibes než toto.
Jsem dost zvědavý, jak Azimut dopadne a o co tam vlastně jde, protože i to je stále trošku záhada. Velká reklama a očekávání neudělaly úplně dobře. Jestli je to nejbarvitější, nejoriginálnější a nejlepší komiksová série, tomu bych asi nechal volnější průběh, za mě asi ne, ale přečtení určitě potěšilo. :)
Fenomenální jízda scenáristovou fantazií, kdy sice netušíte co se kolem vás děje, ale přesto to přijímáte s nadšením z netušených možností vypravěčského umění. Wilfrid Lupano v podstatě od první strany sype jednu nejasnost za druhou a jen občas se nad čtenářem ustrne a něco málo mu vysvětlí. Ono naštěstí není nutné přesně se orientovat v tom, kdo je kdo a jakou má jeho konání návaznost na děj. Tady se prostě bavíte nádherou okamžiku, který se mění stejně rychle, jako se rozvíjí komplikovaná zápletka. Všechna ta imaginace může být někomu prosti srsti, protože jen málokdy má konkrétní význam, ovšem výtvarník Jean-Baptiste Andréae předvádí na papíře tak ohromující kousky, že jeho nápadům prostě nelze odolat. Jsou to detaily, ale i obří scény, které vás nadchnou jak svou propracovaností, tak citem pro věcný surrealismus. Zároveň budete nadšeni nezpochybnitelnou nadsázkou, jež se skrývá za každou postavou, tvorem či předmětem. Teď si jen přeji, aby se sérii povedlo dovést do zdárného konce.
Ak máte radi bizarné svety, postavičky a máte chuť na svieži fantasy titul, v ktorom je plno hravej fantázie, tak Azimut by ste si mali prečítať. Je to jeden z mála titulov, v ktorých ma fantázia tvorcov tak bavila, že som sa tešil na každú novú stranu. Jeden z najlepších komiksov, aké u nás vyšli, a to prosím pekne nie len v tomto roku. Som veľmi zvedavý na dokončenie príbehu.
Velmi originální, poťouchlé, ale zároveň geniální.
Takhle bych asi shrnul Azimut první svazek.
Moc na evropské komiksy nejsem, ale když už se mi dostal do rukou, dal jsem mu šanci. A byl jsem příjemně překvapený, i když jsem čekal dle hodnocení a toho velkého haló kolem něco víc, spousta věcí zůstalo nevysvětleno a proto jsem zvědav na další svazek.
Kresba je typická pro francouzské komiksy, kterou nenadchne ani neurazí..
Na přirovnávání knih k Carollově tvorbě jsem se postupem let stala velmi alergickou. Není proto divu, že když se mi dostal do rukou tento komiks, byla jsem notně skeptická. Přece jen nálepkou „jako Carol“ bylo označeno tolik levných kopií, které srážejí sami sebe v marné snaze napodobit nenapodobitelné, místo toho aby (a to je podle mě pravý Lewisův odkaz) sami objevovali, až to hraničí s absurditou.
Nicméně s potěšením musím přiznat, že Azimut je v tomto směru příjemnou výjimkou. Poutavý lehce groteskní příběh doprovázený překrásnou kresbou je jedním z nejlepších knižních počinů tohoto roku a možná i vůbec.
Jednoduše řečeno Azimut je jako život sám. Lehce nekonvenční, těžce bláznivý, příjemně ujetý a nechutně návykový.
Azimut: Kniha první
Fúha, fakt parádne nakreslené frankofónna klasika. Trocha mi pripomenula španielskeho Žoldnéře, ale nie ilustračným štýlom a už tobôž nie atmosférou. Tá bola temná, drsná a plná krvi a nahých tiel. Azimut je fantasy rozprávka pre deti, ktoré sa však miestami nebudú chytať a pre dospelých, ktorí nezabudli byť deťmi a tí sa budú možno chytať viac. To, čo majú obe diela spoločné, je láska k všakovakým vynálezom, nástrojom, prístrojom a iným srandičkám a serepetičkám. Vidno, že scenárista Wilfrid Lupano a ilustrátor Jean-Baptiste Andréae si dali tonu práce s tým, aby všetko pôsobilo uveriteľne a dojmom, že predtým, než to stvorili, nad každým prístrojom detailne X mesiacov v kuse premýšľali, ako to vytvoriť tak, aby sa to dalo reálne zostrojiť a aby to následne fungovalo. Vidíte každú skrutku, každý šraub, každú vrtuľku, každú pružinu, veru áno, aj pružinu. Až chorobne do detailov vybudovali svet riadiaci sa špecifickými zákonitosťami, ktoré sú zjavne postavené nie na hlavu, ale na osemnásť hláv. Lež paradoxne v rámci univerza dávajú istú (hoc samozrejme áno, absurdnú a krásne pitoresknú) logiku. To je asi najviac vidno na encyklopédii živočíchov, z nich mnohé majú vskutku rozkošnú charakteristiku (napr. Kukučka hodinová dýcha ducha doby a živí sa ním). Kritizovať nemožno ani veľké rozmery a tvrdú väzbu od CREW. Problém je „len“ v tom, že som sa na prvý raz vonkoncom neorientoval v postavách, ani vo svete, v akom sa príbeh odohrával. Nechápal som o čo ide, netušil som, čo je vlastne ústredná zápletka – a či to vôbec nejakú má, alebo či je prvá kniha len predstavením univerza a postáv a čosi ako dej sa rozbehne až v druhej. Alebo čo. A či vôbec niečo. Ako keby som čítal sedmičku alebo osmičku, nie jednotku. Niekto sa možno chytí bez problémov, iný nie, ale nebude mu to vadiť až tak, ako mne, ťažko povedať, toto sú subjektívne veci. Myslel som, že pri druhom čítaní (každý komiks čítam minimálne dva razy) sa budem chytať oveľa viac a začnem sa tešiť na druhú knihu, ale pravdupovediac som bol z toho podobne z mätený a to viedlo k tomu, že v polovici som proste rezignoval, užíval som si kresbu a neužíval si scenár. Scenár je ako píšem plný skvelých, jedinečných nápadov, ale postavy a zápletka, ak to teda nejakú explicitnú vôbec malo, šli fakt úplne mimo mňa. Práve vďaka vizuálu a nápadom ale prižmurujem oči a dávam 4*, no ak sa druhá kniha po dejovej stránke nenakopne, tam už budem prísnejší.