Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234566/bmid_babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-23s-234566.jpg
4
2062
2062
Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Další kniha, jejíž dočtení jsem záměrně oddalovala, co to šlo. Backman je pro mě v tuhle chvíli naprosto toptop! V jedné větě vám vyhrknou slzy dojetí a zároveň se musíte smát. Neuvěřitelně lituju, že to nemělo dalších 1000 stránek, protože jsem nechtěla opouštět ani jedno ze sedmi království, chtěla jsem zůstat se všemi obyvateli "družstva" a dál sledovat, jak Elsa dospívá. Jsem naprosto okouzlená, rozněžnělá, šťastná a zároveň úplně zlomená tou tíhou příběhu.
Kdybyste měl někdo nemalé nutkání knížku po první třetině odložit, nedělejte to, připravili byste se o úžasný zážitek. Část knížky jsem sice probrečela, ale stálo to za to. Je zajímavé jak se dají příběhy lidí žijících s Vámi a okolo Vás skrýt do fantazijního pohádkového vyprávění trochu potrhlé babičky. Kéž by měl každý to štěstí mít takovou babičku. Promiňte čeká na mne Britt-Marie :)
Moc hezký příběh, moje první setkání s autorem a rozhodně ne poslední, už se moc těším na Oveho:-)
Jinak vše podstatné už tady bylo řečeno, napsáno, tak asi nemá smysl se opakovat...
Mně se moc líbilo nejen propojení celého příběhu, ale i výlet do křehké dětské duše plné fantazie a také možnost nahlédnout na problémy nás dospělých očima malé holčičky... Té pohádkovosti a fantazie tam na mě bylo sice někdy až moc a občas jsem získavala i pocit, že mě příliš zdržuje od děje, ale namouduši jsem zůstala trpělivou čtenářkou a přečetla opravdu vše od začátku až do konce... A nelituji ničeho, moc pěkné to bylo... Doporučuji!
Překrásná knížka. Prostě překrásná.
Jen škoda komentáře od Griseldy, přečetla sem si zdejší recenze, když sem byla asi tak v půlce knížky a ten koment mě docela mrzel.. docela spoiler..
Brecela jsem. Brecela jsem jako zelva. Dalsi kniha, kterou nectete pokud mate depky. Budete brecet taky.
Kvido v sukni (Báječná léta pod psa) potkal Posla (Marcus Zusak) a přiblížil nám pohnuté osudy obyvatel jednoho NÁJEMNÍHO domu. Paralelně(neznáte-li, najděte si na Wikipedii) k přítomnému ději dochází k naraci(neznáte-li, najděte si na Wikipedii) pohádkového příběhu. Druhá kniha z pera Frederika Backmana, jak už to tak bývá, nedosahuje kvalit Oveho, ovšem i tak se rozhodně jedná o nadprůměrný počin. Můžete očekávat opět HOŘKOSLADKÉ chvíle strávené v jednom NÁJEMNÍM domě plném babiččiným lidí a samozřejmě jedním Worsem. A bišonkem(jméno Samantha si zapamatujte:)). Vřele doporučuji. (jen některé pasáže jsou zdlouhavé, ale to si i autor uvědomuje-viz závěr knihy).
A tak v duchu:" Kde nemůže čert, nastrčí babičku!" směle do čtení. (jojo, já vím, má tam být Kam:)
Těšila jsem se a byla zklamaná. To,že se jedná o čtení pro mládež jsem si předem nezjistila asi dobře mi tak. Elsa mi kolikrát lezla dost na nervy svou přechytralostí a tím,jak byla drzá. Měla jsem dojem, jako kdyby autor vzal Lízu ze Simpsonů a Hermionu Grangerovou a stvořil Elsu. V audiopodobě čtené Valerií Zawadskou se to při osmihodinové šichtě na vinici dá celkem příjemně prožít. Knihu bych určitě pro nezájem odložila.
Nádherný výlet do světa dětské představivosti a fantazie. Ano, kniha je úplně jiná než Ove, ale opravdu skvělá a Backmanův styl bezpochyby poznáte. Je až s podivem, jak umí vykouzlit krásné a dojemné příběhy. Uznávám, že jedinou výtku mám k tomu, že Elsa se na svůj věk vyjadřuje a chová opravdu neadekvátně, ale to knížce na kráse a čtivosti nijak neubírá. Takže všichni kdo občas zatouží vrátit se do dětských let, ať nasednou na mrakoně a letí do Miamasu :)
Asi budu jediná, kdo se nad touto knihou nebude rozplývat, nicméně mě dílo absolutně zklamalo ... Asi jsem měla přehnaná očekávání po přečtení Oveho, který byl super, ale tohle ...
Snad dobrý nápad, myšlenka, trocha originality, ale nijak mě to nebavilo a nezaujalo natolik, abych to dočetla do konce a ohodnotila lépe, než jak jsem učinila...
Neskutečná! Ta kniha má všechno: zajímavý děj, drama, pohádky, zvraty, k hrdinům máte kladný i záporný vztah, napětí, vtipy.... Má nominace na knihu roku byla jasná:)
Jedním slovem: Skvělé :-) Knihu jsem četla po "douškách" a moc jsem si jí užila. Můžu jen doporučit.
Jedna z knížek, která mě "vzala za srdce". Začátek se mi "jen" docela líbil, ale někdy kolem půlky TO PŘIŠLO. Skoro absolutní nadšení. A i to, co na začátku vypadalo zbytečně, najednou dává smysl. Vlastně nevím, jsou postavy uvěřitelné? Má to literární kvality? Asi ano, ale je mi to jedno. Z téhle knížky jednoduše "čichám čichám člověčinu" v tom nejlepším smyslu slova. A líbilo se mi to ještě víc než Ove, a to je co říct.
Jen si nejsem jistá, jestli je to opravdu knížka pro děti, jak je uvedeno v anotaci. Samozřejmě vhodné pro děti to je určitě, I když asi spíš pro děti starší než Elsa (nebo pro děti jako Elsa bez rozdílu věku). Ale dospělého tahle knížka přece taky musí oslovit. Nebo možná bylo osloveno to hodně přestárlé dítě ve mně.
Posloucháno jako audiokniha (super výběr narátorky, Valérii dávám 5 hvězdiček). Elsu jsem si už od začátku moc oblíbila. Je to velmi chytré a neobyčejné děvče a její hlášky mi často vykouzlily úsměv na rtech. Pohodový poslech, cesta autem probíhala pak mnohem příjemněji. :-)
Ze začátku jsem měla strašný problém s těmi pohádkami. Nedařilo se mi kvůli tomu na knížku soustředit a začala jsem se přiklánět k názoru, který jsem slyšela, že jde o slátaninu, kterou nestojí za to číst. Sypu si popel na hlavu! Jakmile jsem se prokousala přebujelým začátkem, zjistila jsem, že pohádky měly svůj význam, že se za nimi skrývá silný příběh. Opravdu nechápu, jak to Backman dělá, ale umí napsat krásné dojemné příběhy, na které bude člověk ještě dlouho vzpomínat a které ve čtenáři na konci zanechají dojem absolutní harmonie a spokojenosti.
Že začátku mě upřímně nezbavila. Babička po mě byla přestarla rasple, bez spetky důstojnosti, vychování, empatie, či smyslu pro realitu. Kniha působila, jako óda na podivnost, která měla být legrační podivnosti, ale nebyla. Když jsem se dostala dal, racionalita mě opustila a ja jsem mohla začít postavy příběhu bezmezně milovat. Takovy skok v ocitech u umi vyvolat jen Backman. Pochopila jsem, poznala jsem, začala jsem obdivovat.. Hrdinové jsou uveritelni, jsou lidští.. Nakonci můj vztah ke knize přiblíží gesto: našla jsem si na Wikipedii, co je to epilog (i když jsem to davno věděla).
Jedna z nejkrásnějších knížek, které jsem v životě četla, předčila i Oveho, který byl do té doby můj favorit. Kniha je pohádkou pro dospělé, pohádkou, která by měla dospělákům připomenout, jak se v tomhle světě zachovat. Kdo říká, že se mu nelíbila, tak ať čte ještě jednou, ono to přijde. Jsem nadšená!
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nejdříve jsem to chtěla vzdát. Chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala ponořit do kouzelného světa pohádek, snů a dětské fantazie. Jsem moc ráda, že jsem to neudělala o hodně bych se připravila. O jeden krásný příběh, viděný očima trošku zvláštní, sedmileté holčičky, která si s příběhy, vyprávěnými její výstřední milující babičkou, dokáže zvládnout ten svůj dětský svět a udělat si ho lepší. Protože od toho jsou přece babičky :-).
A že v těch podivínech, bručounech a svérázných postavičkách je i velký kus hřejivé lidskosti a dobra, jsem už poznala v minulých knihách. F. Backman totiž píše knihy srdcem, proto jeho příběhy umí rozesmát i dojmout, a to se mi stalo i tentokrát.