Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533018/bmid_babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-65ddc103017fe.jpg
4
2039
2039
Audiokniha od Fredrika Backmana, autora celosvětově úspěšného románu Muž jménem Ove, jehož zvuková podoba obdržela cenu Audiokniha roku 2014 coby Absolutní vítěz. Každý sedmiletý dítě si zaslouží superhrdiny. Přesně tak to říká babička, která je ve svých osmasedmdesáti letech schopná vloupat do zoo, strašit sousedku sněhulákem, vzpírat se zatčení nebo vítat Jehovisty v rozhaleném županu Umí také vytvořit ten nejúžasnější pohádkový svět a své vnučce Else přichystá nezapomenutelné dobrodružství. V téhle honbě za pokladem je třeba doručit několik vzkazů s omluvou a zejména zjistit, že nic není takové, jaké se to na první pohled zdá být. Nejbližší sousedství, které působí jako důvěrně známé, je ve skutečnosti kouzelnou říší, jíž je nutno zachránit „Líbí se mi to ohromně a neskutečně. Plakala jsem miliónkrát, protože je to tak dojemné, tak citově zabarvené, tak úžasně napsané, že jsem chtěla být ta malá holčička. Je to nesdělitelný pocit a opravdu nádherný text,“ prohlásila o příběhu jeho vypravěčka Valérie Zawadská. A dodává: „Chtěla bych být takovou babičkou!“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
OneHotBook
Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
Interpreti: Valerie Zawadská
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělá kniha, která pobaví, ale i rozesmutní. Rozhodně se chystám i na další knihy tohoto autora.
Backman umí psát, o tom žádná. Jeho lidskost hřeje, jeho humor hladí. Ale po brilantním a naprosto neředěném Muži jménem Ove je Babička přeci jen mnohem pomalejší, utahanější a rozředěnější, díky čemuž působí jako méně vtipný a emocionální sourozenec, který opsal nápad z P.S. Miluji tě. Což je škoda.
Když se vám hodně moc líbí jedna kniha autora a pak přijde druhá, máte zcela logicky velká očekávání. To jsem u Backmana po předchozím Muži jménem Ove měla - a kupodivu mě nezklamal. Babička je skvělá, v něčem stejně dobrá jako Ove, v něčem úplně jiná. Ale dobře jiná. U Oveho jsem se s dojímáním držela, u Babičky už jsem slzy potlačovala hůř. Přestože jsou v ní úžasné fórky, vyznívá dle mého smutněji, než Ove, zároveň mi přišla propracovanější. Nebudu se ale rýpat v drobnostech, obě jsou to skvělé knihy, které stojí za to si přečíst.
smutna, ale mila knizka o pohadkove ceste za "pokladem", kterou pripravila babicka pro svoji vnucku, seznamime se s osudy obyvatel jednoho cinzaku, zjistime, ze zivotni cesty jsou nevyzpytatelne a zivot neni jednoduchy
Backman je takový velmistr hřejivého lidského příbě-... kýče, že z toho zkrátka trochu chytám růžové osypky a raději bych dala 2**. Zvládá to výborně, ale kdo by měl rád manipulaci, ač celkem šikovně provedenou. Humor střídaný dojetím a světoborným ponaučením, že i ten největší protiva či pablb je lidská bytost, jen poněkud pohřbená pod nánosem komplexů a traumat. You just got to dig deep. Plus donekonečna proklamovaná oslava jinakosti coby výjimečnosti a srdíčka se tetelí... Díky fokalizaci se vševědoucí vypravěč často dívá pohledem (samozřejmě předčasně vyspělé a výrazně inteligentní) malé holky, takže text je vlastně nezávadný i pro odrostlejší děcka, budou ho zbožňovat věční young adults a k tomu sentimentální starší ročníky. Takhle se holt klohní bestseller. Jako pohádka celkem dobrý, ale na tu Lindgrenovou (jejímž skvělým Bratrům Lví srdce autor vzdává hold, ovšem stejně tak i dalším výdobytkům literární a převážně zfilmované popkultury) to stejně nemá.
Úžasná, dokonalá, dojemná, vtipná, nezapomenutelná kniha! Očekávání byla veliká - Ove mě nadchl - Babička to ovšem dokázala stejně, možná dokonce o trošičku víc. Frederik Backman znovu vytvořil nezapomenutelné postavy a vyvolal ve mně během čtení bouřlivé emoce, pláč i smích ( a často oboje dohromady). Kniha nejen o holčičce, která vnímá svět trochu jinak než její vrstevníci a babičce, která se vymyká tomu, co si představíme pod pojmem babička. Kniha o rodinných vazbách, o tom, že každý v sobě nese svou vlastní bolest, že vše není jen černobílé. Kniha plná pohádek, přání a zázraků. Vřelý dík autorovi.......a jeho knihám, které jsou plné nadhledu, laskavosti, pochopení. Přesně toho, co nám dnes a denně chybí.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Vlastně taková pohádka, plná fantazie, trochu trpká, taky smutná, ale přitom tak moc hezká.
Elsa je možná pro někoho až moc přechytralá, ale kupodivu mi sedla, svojí bezelstností, odvahou, láskou. Připomínala Oveho. A když o tom tak přemýšlím, mohla bych zopakovat větu, kterou jsem napsala ke knížce Muž jménem Ove. "Frederick Bachman má nesporný talent k vykreslení nejednoznačných postav a vystavení obyčejných příběhů hodně neobyčejně." Sedí to i tady a jsem ráda, že mě druhou knihou nezklamal. I Elsa mi stejně jako Ove přirostla k srdci. A nejen proto, že sviští na HP jako já. PS: Takovou babičku bych brala všema deseti.