Bábovky

Oddechovka, nenáročné.

Odpočinkové čtení které Vás donutí zamyslet se nad svým životem. Alespoň já jsem to tak měla. Neurazí, ani nijak nenadchne. Čekala jsem něco trochu víc, ale i tak mě rozesmála a i slza ukápla...

Poměrně příjemné, odpočinkové čtení, nečekala jsem žádnou hloubku, na odreagování dobré...

Na českou literaturu pěkný román, čte se snadno a rychle, místy dojemný, místy veselý. Celkově však depresivní, vhodný k zamyšlení. Líbí se mi, že vás donutí se zamyslet se nad svým vlastním životem, Vážně bych měla partnerovi odsekávat, být protivná a oddalovat se mu tak ve vztahu. A proč se vlastně láska ve vztahu vytratí a kam? Musím se však přiznat, že se nedokážu smířit s "neukoncenim" knihy. Podle mého by potřebovala ještě tak dalších sto stránek minimálně. Konci nekoncem což mě mrzí.

Na román jsem čekala dlouho než na mě přišla v knihovně řada.První dojem je rozpačitý.Konec je dost otevřený.Postav se prolíná v ději více.Nechám si čas,abych děj zpracovala.

Znáte tenhle? Přijde paní s holčičkou k doktorovi a povídá mu: "Pane doktore, dcera má strašně vyvalený oči, nevíte, čím to může být?" Doktor si ji chvilku zamyšleně prohlíží, a pak se zeptá: "A zkoušela jste jí povolit ten culík?" ... tak asi takový pocit mám z Bábovek. Možná kdyby jim ten culík autorka trochu povolila, nebyly by to za mě slabé tři hvězdy. Předem musím říct, že přese všechno, co ke knize dál napíšu, se mi četla dobře, rychle, byla zábavná, ale... ALE. Tam kde má v mých očích tematicky a věkově velice blízká Petra Soukupová vzestupnou tendenci, tam jako by se Radka Třeštíková trochu ujedla sebe samé a uvěřila, že je lepší spisovatelka, než - asi, možná - je a ukousla si trochu velké sousto. Nemůžu si pomoct, ale i z Bábovek mám stejný dojem jako z "To prší moře" - buď by to chtělo přísnějšího redaktora, který by na autorku víc tlačil a nutil ji do textu víc zasahovat směrem k emočně vyváženějšímu (a tím i uvěřitelnějšímu) ději anebo zvolit útlejší verzi, spíš novelu než román, protože její texty by v uzavřenější formě fungovaly lépe. Na román jsou totiž postavy příliš letmo načrtnuté, připomínají spíše skicy než skutečné, živoucí bytosti. A stejně jako u předchozího titulu, i tady není sympatický vůbec nikdo. Ženy jsou více či méně protivný, jsou to buď sebestředný mrchy, podrazácký svině, bezcharakterní blbky nebo sebeobětující se trpitelky potlačující své já ad absurdum. Muži jsou to samý v bleděmodrým, jsou to slaboši, nevěrníci, agresoři, perverzáci, feťáci, kariéristi - všichni černí, sem tam šedá. Ale ani život přeci není jen o tom hnusným, všichni máme nějakého toho dark passengera, a přestože všichni jsme do jistý míry pokrytci, svině jsou (naštěstí) jen někteří. Na tuhle vyváženost Radka zapomíná a její knihy tím trpí. Propletenec vztahů i časové roviny nejsou nijak komplikovaný, jistě, nereálný, ale to je fikce a aspoň jednotlivý črty drží v jakýms takýms celku a jakýms takýms způsobem pohromadě. Jazyk krásně plyne, stránky ubíhají, ale nakonec je knížka prostě jenom taková bábovka, shrábnete ji, rozpadne se a jako by ani nebyla.

Kniha je psaná jednoduše a takovým tím stylem "pro masy". Pokud ji vezmete do ruky s očekáváním odpočinku, nebudete zklamaní, čte se opravdu dobře, stylově je super a mně osobně se velmi líbí prolínání příběhů a postav. Ovšem na druhou stranu jsou příběhy poměrně snadno předvídatelné a občas vyznívají trochu jako taková klišé.

Kniha byla velmi propagovaná na sociálních sítích, podlehla jsem a koupila jí, se zájmem se do ní začetla a byla velmi zklamána.

Několik povídek o běžných strašících žen v různém věku všemožnými (křečovitými? násilnými? vycucanými z palce? těžko uveřitelnými?) způsoby rádoby propojené. Dejme tomu.

Nápad dobrý. Sloh krásný. Čtivost výborná. Pointa nulová. Vyuzlení nulové. Obohacení nulové. Na oddych dobrý, díru do světa (ba možná ani republiky) to neudělá. Obávám se, že tato kniha se mi rychle vypaří z paměti.

Pěkné čtení. Líbilo se mi, že tu není jen obvyklý děj románu pro ženy, ale také zápletka s penězi. Trochu otevřený konec a čtenář si musí ledacos domyslet. Dávám palec nahoru.

Bohužel za mě velké zklamání.
Způsob, jakým píše mi blízký je, ale příběh je plytký, předvídatelný. Je to má druhá knížka od autorky a obě jsou na stejné úrovni. Další zkoušet už určitě nebudu.

Za mě neurazí - nadchne. Neočekávala jsem žádný hluboký intelektuální výtvor, ale milou a příjemnou knihu ze života, což Bábovky na sto procent splnily. Kdyby byla delší, čtu dál. :)

Přečetla jsem rychle,neurazí-nenadchne.

Velmi slabé. Na to, jaké ovace kniha sklízí, jsem očekávala nesrovnatelně kvalitnější dílo. Trvalo mi, než jsem si uvědomila, že příběh nevypráví jedna postava s mnohočetnou poruchou osobnosti, nýbrž několik (domněle) různých žen. Při čtení první kapitoly se způsob uvažování vypravěčky může zdát (eufemisticky řečeno) zajímavý, ale když o pár stran později zjistíte, že naprosto stejně uvažuje i patnáctiletá holka, její "matka" i matka, dojde vám, že asi něco nehraje.
Slovo bábovka opakované v každé kapitole v - překvapivě - naprosto totožném významu naznačuje, že jistá snaha o "spojení" jednotlivých příběhů byla, ale vychází do prázdna úplně stejně, jako umělé spojování osudů samotných.

Pobavilo mě, že krátce po vydání knihy autorka poskytla rozhovor, v němž zmiňovala, že jejím záměrem bylo "kopat za ženy". Možná šlo o nadsázku, trefný vtip, nebo taky naprosté zmatení pojmů - "kopat za ženy" a "kopat do žen" totiž z nějakého důvodu není totéž.

První co mě napadá z hlediska hodnocení je neurazí-nenadchne. Chápu, čeho chtěla autorka docílit, když zvolila tolik osob a příběhů, ale.... Orientovala jsem se vcelku dobře, to mi problém nedělalo. Ale vadí mi, že ani jeden z příběhů nebyl pořádně rozpracovaný. Spíš jsme kolem všech projeli z rychlíku. V jedné kapitole to bylo tak a ve druhé najednou jinak, ale jak se k tomu ta postava dopracovala... Přitom by se z každého příběhu dala celkem jistě napsat samostatná kniha (témata to byla mnohdy zajímavá). Autorka navíc dává slovu ,,náhoda" úplně jiný rozměr.

Achjo, kniha je nereálná... styl psaní celkem čtivý, ale dost povrchní. Asi jako v její předešlé knize To prší moře. Chytí masy lidí, protože je to jednoduché čtení... Moudrost, ani hloubku v ní nehledejte. Tomu, kdo moc nečte, se líbit bude. Nebo těm, kteří spíše čtou jen tuhle brakovou literaturu. Opravdu nechápu blázinec kolem téhle knihy, vyšly daleko lepší české knihy...

Tato kniha vo mne niečo zanechala. Príbeh, ktorý si musíte poskladať z rozprávania od rôznych žien. Žien, chudiniek, ktorých vám bude ľúto alebo žien mŕch, na ktoré budete nadávať. Ale keď si prečítate jednotlivé príbehy, pohľad na nich sa vám zmení. Mňa osobne tá kniha nadchla a chytila za srdce. I keď som mala iné predstavy o tej knihe. Tak som sa dokázala do nej začítať až tak, že som prestala vnímať realitu. Je napísaná vážne pútavo a realisticky. Odporúčam si prečítať.

Zaskočily mi drobky z bábovky v duši, jsem plná a sytá z příběhů žen, které se tváří jako obyčejné a normální, ale tím, co prožívají a jak se vypořádají se svým osudem, jsou královny svých životů. Moc pěkné, čtivé, ne(uvěřitelné) pointy, prolínání takové, že jdu číst ještě jednou, abych opravdu porozuměla a znovu si vychutnala život v podobě čerstvě upečené bábovky.

Kniha se čte lehce, splnila mé očekávání. Hledala jsem nějakou oddechovku na brigádu a to kniha splnila. Na to, jakou mají Bábovky reklamu jsem čekala něco víc. Příběhy jsou zajímavé, krásně se prolínají, ale stejně si po dočtení připadám jako bych sledovala seriál typu Ulice, Ordinace atd.