Bábovky
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532741/bmid_babovky-65d8368273680.png
4
5880
5880
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu, tentokrát k poslechu! Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2016
,
Motto
Interpreti: Simona Babčáková , Helena Dytrtová , Kristýna Kociánová , Lenka Loubalová , Klára Melíšková , Sandra Nováková , Iva Pazderková , Jana Plodková , Kristýna Podzimková , Barbora Poláková , Michaela Tomešová , Olga Želenská
více info...
Přidat komentář
Číst knihy které nepřekvapí a neurazí mě prostě nebaví. Takovým je pro mě i tento titul, který bych románem nenazvala. Jednotlivé příběhy spolu sice souvisí, ale rozvinutý příběh chybí. Ženský svět, který popisují jednotlivé kapitoly, je mi spíše nepříjemný. Ani ne tak svými příběhy z často těžkých sociálních i životních situací, ale přílišnou lidovostí, prostořekostí a někdy až cynismem. Mám raději knihy, které nabízejí řešení nebo prostě jen povzbudí nebo rozesmutní, ale nejsou vyumělkované. Jsou knihy, ke kterým se ráda vracím, ale tato to nebude.
Ale chápu, že mnohým čtenářům mohou příběhy rezonovat s vlastní životní situací a třeba i pomoci svým humorem.
Od této autorky jsem četla,, Dobře mi tak,,.. Ta se mi nelíbila,,, Bábovky,, byly mnohem lepší. Taková oddechovka. Dobře se čte a jednou stačí. K Vánocům očekávám,, Veselí,, a těším se na ni, tak snad nezklame....
Moje první kniha od Třeštíkové, s níž jsem měla spojená velká očekávání. Takové to "když je to bestseller, tak na tom asi něco bude." Nebylo. Celková kompozice byla sice dobrý nápad s ohromným potenciálem, který zůstal dle mého názoru nevyužitý.
Jednotlivé postavy nebyly moc propracované a lišily se jen kontextem situace, do níž byly vsazeny. Některé osudy byly více nápadité, jiné méně. Stylisticky za mne také žádný zázrak. Ale jako oddechovka po náročném dni asi dobrý.
Zklamání. Kniha se četla dobře, to ano. Ale děj naprosto o ničem. Moc postav, moc příběhů, moc souvislostí. Chaos. Ani jeden příběh nebyl rozvinutý a dokončený. Je to jako číst první kapitoly dvanácti knih a ani jednu nedočíst.
Plně se ztotožňuji s Marhoul. Rozmělněné, zmatečné, "zplácaniny", pokus napsat dobrou knihu se nezdařil. Nabyla jsem dojmu, že současní knihkupci začínají používat ve svém obchodě nesolidní marketingové nástroje pro nalákání čtenářů a knihu označí jako bestseller, nebo jsme tak hluboce klesli?
Během první kapitoly jsem si říkala, že to vzdám, nějak blbě se mi to četlo, prostě nic moc. Potom u druhé kapitoly mě knížka chytla a začala bavit. Ale .... já mám ráda na beletrii příběh. Začátek, děj, konec. V Bábovkách nemám vlastně možnost s žádnou z hrdinek prožít její příběh pořádně a celý, což mi vadilo. Potom mi ale došlo, že ta část, která byla popsána a to, jak byla popsána, mi vlastně stačí.
Měla jsem potřebu chápat souvislosti, vztahy a propojení mezi hrdinkami a bylo toho tolik, že jsem se v tom brzy ztrácela. Musela jsem si na papír namalovat pavouka se jmény, abych se orientovala :-). Takže méně je někdy více, řekla bych.
Skoro na každé hrdince jsem si našla něco, s čím se dokážu ztotožnit nebo co dokážu pochopit, některé jsem nesnášela ... takže určitě ve mě paní Třeštíková dokázala vzbudit emoce.
Hodně mi vadilo přeskakování v čase v rámci jednotlivých příběhů. Bylo to takové chaotické.
Hodně mi vadila ta reklama na IKEA v prvním příběhu. Možná i proto jsem knížku málem odložila.
Můj závěr: zajímavé, čtivé, k zamyšlení, emotivní. Věci zpravidla nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být. Nemám ráda blbé konce a tahle knížka ho má. Není to nic, co bych musela vlastnit, ale v knihovně si ráda další knihy od Radky Třeštíkové půjčím.
Mě to proste strašně bavilo.
Já vím, ze někomu se to muže zdát nechutné kýčovité, tyhle spojené vesmíry a náhody a svět je malý..
ale zrovna teď a tady mě to nevadí a užívám si toho plnými doušky
Hodne dlouho jsem lepsi knizku necetla!Hned po precteni prvniho pribehu jsem se tesila na dalsi,takze celou knihu jsem precetla jednim dechem :-)
V tomto případě budu velmi kritická a rozepíši se. Kniha se mi nelíbila. Připadá mi, že byly jednotlivé epizody napsány jako samostatné povídky, které byly následně vcelku násilně propojeny, přes kteroukoli postavu, která se na to hodila. Pouze v prvních třech povídkách to působilo promyšleně, zbytek mě nepřesvědčil. Některé příběhy byly zajímavé, nicméně postavy a charaktery jsou popsány povrchně. A protože jich bylo 12 a protože nebyly dostatečně vykreslené, splývaly mi. Neorientovala jsem se ani v době, ve které se konkrétní situace odehrávají, ani v tom, kdo je kdo. U žen se to ještě dalo, ale chlapi? To byl zmatek nad zmatek. Dále nevím kdo komu ukradl peníze, jestli je někdo někomu vrátil, kdo byl ten, co žvýkal růžovou žvýkačku (někde na začátku se o něm psalo, ale nevím v jakém kontextu a hledat to nebudu) a proč ve městě, ve kterém žije evidentně maximálně 250 lidí (aby se takto provázali) jezdí tramvaje a je tam IKEA. Místo srozumitelného děje jsem se trápila s dlouhými souvětími ohledně věcí nepodstatných, no... Vrhla jsem se na Bábovky s chutí, ale po přečtení jsem byla rozčarovaná. Tohle že je bestseller? Jednu hvězdičku dávám za moc hezky a citlivě napsaný smutný život maminky Vojtíška a více mě pavučina příběhů nezajímá. Musela bych si během čtení kreslit na papír graf a na to mě neužije. Natož, abych pátrala někde na googlu. Dobrá kniha si od čtenáře podobné manévry nevyžaduje a přitom nemusí být doslovná, ani polopatická. Vlastně zjišťuji, že ta propojení byla v mém případě na škodu. Mě by ta kniha možná víc oslovila, kdyby to bylo jen 12 různých příběhů o ženách. A nebo pak film, kde vidím obličeje. Mám na polici ještě Veselí, ale na to se zvesela nechystám.
Moje první kniha od Třeštíkové. Po prvních stránkách mě napadalo jediné slovo - drsné. Leč bohužel pravdivé. Jako bych poslouchala své kamarádky. Chvíli mi trvalo, něž jsem se zorientovala v hlavních postavách. Prolnout tolik osob, tolik osudů, tolik dějů a propracovat je do detailu? Klobouk dolů. Jsem ráda, že ji mám odškrtnutou na seznamu, ale už teď vím, že znovu ji číst nebudu. Není špatná, ale na mě příliš smutná. Realita dnešních dní.
Neurazí, nenadchne.
Nápad dobrý a čtivé to je taky. Vadí mi ale nekonečná souvětí, která autorka používá a zmíní v nich tisíc věcí, který se týkají úplně něčeho jiného.
A u třetí kapitoly jsem už byla úplně zmatená a netušila, kdo je kdo, kdo má s kým jaký vztah a kdo to s kým táhne. Přidat k tomu třeba nějaký "rodokmen" by nebyl špatný nápad :D
Skôr 2.5 Začala som to čítať, lebo som chcela skúsiť niečo od českej autorky, čo nebude nijako experimentálne alebo inak umelecké. Boli to príbehy žien - v podstate nejaké úseky zo života postáv, viac-menej "zlomové", celkom zaujímavé, navzájom poprepájané, čo bola tá dobrá časť, ale nešli veľmi do hĺbky, príbehy ostali otvorené - čo je fajn, ak je autor zručnejší alebo dá postavám väčší priestor, tu bolo postáv veľa, ale málo priestoru - takže môj dojem
z knihy je, že to bolo hlavne povrchné a zbytočné ... Nedočítané.
Na tuhle knihu jsem byla zvědavá z hlediska tehdy velkého zájmu, ale taky proto jsem od ní moc nečekala. Napsaná je pěkně, čte se velice dobře a děj je dost promyšlený, ale i přesto je v postavách trochu velký zmatek a člověk už si na konci všechny nepamatuje. Ale top kniha to rozhodně nebude.
Poslední dobou tíhnu čím dál tím více k českým spisovatelům. A musím říct, že ani v případě tolikrát skloňovaných a tak skvěle hodnocených "Bábovek" jsem nesáhla vedle.
Mohlo by se zprvu zdát, že se jedná o oddechovku. Opak je pravdou. Spousta postav, jejichž osudy se vzájemně proplétají, tolik životních příběhů, které jedním dechem hltáte a toužíte se dozvědět, jak to vlastně celé dopadne.
Za mě určitě ano!
Knihy o vztazích nevyhledávám, ale tahle mě zaujala a bavila. Čtivě vyprávěné osudy 12 žen mapují celou škálu vztahů - manželské, milenecké, rodičovské, kamarádské... Bohužel každý z těch vztahů je něčím poznamenán a tak celkové vyznění příběhu je docela depresivní.
Nápad s prolínáním jednotlivých příběhů se mi líbil. 12 žen - 12 příběhů. Určitě v budoucnu zase přečtu.
Knihu jsem teď přečetla podruhé, tentokrát jsem si na radu zde už psala, kdo-kde-ským. Víc jsem pochopila zápletku, googlila jsem si i rozuzlení otevřeného konce. Kniha jako taková se mi líbila, myslím, že na české poměry je luxusní čtení, ale - jak už někdo psal - přijde mi, že postavy často uvažují, jednají, prostě se chovají stejně. Maximálně Renata, Květa nebo nesympatická Saša mi přišly jako jinak uvažující. Možná, že to byl záměr, sloučit všechny ženské postavy do jedné metaforické - na tom už nezáleží, ale kniha je rozhodně originální a čtivá!
Nápad spojit osudy 12 žen do jednoho románu se mi moc líbil. Každá z žen vypráví ten svůj příběh a vždy se v něm objeví jména dalších žen, které svůj příběh už odvyprávěly nebo se s nimi seznámíte v některé z dalších kapitol. Bylo zajímavé sledovat, jak to všechno každá ze zainteresovaných postav vidí a co je pro ni důležité. O partnerských vztazích píše hodně autorů. Ale netradiční a zajímavé zpracování je to, co vás určitě zaujme. Líbilo se i to ještě o něco víc než román Osm. A budu se těšit na další romány této talentované současné české autorky.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Tuto knihu jsem dostala jako dárek.Knihu jsem přečetla za tři dni a moc se mi líbila.Je to kniha ze života, který se s nikým nemazlí a jednou je lépe a jednou hůře.Hlavně se mi líbilo,že to není taková ta červená knihovna,kde vše vždy dobře dopadne.Jsou zde různé osudy lidí,tak jak to chodí v běžném životě.