Balladyna
Juliusz Słowacki
Svojím charakterom je Balladyna dielom typicky romantickým. Vyrastá z romantického záujmu o najdávnejšie obdobie národnej histórie a na druhej strane z romantického obdivu ľudovej slovesnej tvorby. Balladyna má ráz ľudovej rozprávky a ako rozprávka zlučuje v sebe prvky reálne a prvky fantastické. V nej podáva Słowacki obraz pradávneho Poľska. Zbytočne by sme tu hľadali historickú pravdu, Słowackému ide o básnický, rozprávkový obraz histórie. Ako dramatické dielo má Balladyna veľmi blízko k Shakespearovým drámam. Iste nie náhodou sa nám pri Balladyne vybaví predstava Shakespearovej tragédie Macbeth. Słowackému tento typ tragédie veľmi vyhovoval na vyjadrenie jeho poznania o spoločenskom procese a ľudských vášňach. Shakespearovská dráma mu vyhovovala aj z hľadiska zámeru spojiť svet skutočný s rozprávkovým a využiť prvky paródie a humoru. Toto všetko však nijako nezastiera Słowackého originálny prínos a originálne poňatie témy, ktoré Balladyne zaisťujú miesto medzi najlepšími dielami poľskej literatúry.... celý text
Přidat komentář
Trochu mám pocit, že už to je pouhá literární historie, ne živá literatura. Słowacki je příliš ve vleku svých velkých vzorů, především Shakespeara a Mickiewicze. Nedosahuje však jejich nadhledu ani hloubky a poetický účinek komplikovaného děje je slabý.
Autorovy další knížky
1964 | Víno milencov |
2011 | Překlady III – Sedm romantiků |
1960 | Balladyna |
1987 | Já Orfeus |
1955 | S vámi jsem život žil... |
Je v celku těžké toto komentovat s nějakou objektivitou. Ať už protože existuje jeden jeden český překlad, který je starý jako únorová revoluce a jazykem, který je přijatelný, ale ne nijak extrémně přehledný. To vše v kombinaci dramatu, které má nějaký příběh, asi i ponaučení, tunu zbytečných vedlejších postav a tak dále. Suma sumárum zde máme drama, které je lehce jiné, že ta, která jsme četli doposud. Takže originalita, ale zároveň ne nijak záživné čtení samo o sobě. Hold 19. století, ale nebral bych to nějak extra negativně.