Bára
Josef Strauss
Někdo chce vidět a nevidí, někdo vidí a nechce vidět, co se děje v jedné ze tříd základní školy.
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla na jeden zátah ale vůbec nevím, jestli to byl dobrý nápad...
Jako mámu tří dětí mě příběh malé Báry úplně rozbil...
Nejhorší je, že i když je to dost drsné čtení, věřím, že je to realita v mnoha (a nejen základních) školách u nás...
Za mě by si tuto knihu měli přečíst všichni učitelé, možná by v příběhu Báry poznali další, jimi nesprávně vyhodnocené nebo nepoznané oběti šikany ve svých třídách...
Příběh Báry nemůže být ani z 10% pravdivý... Otřesné co se kolem nás děje.... Napínavé až mi slza ukápla...
Celé je to skutečný příběh, který se neodehrál někde v Americe , ale u nás, a nebylo to ani tak dávno. Velice krutý příběh šikany, odehrávající se v průběhu celé školní docházky. Nikdo nic nevidí, nikdo nic neřeší. A úplně nejlepší je hodit všechno na oběť. A že se to děje dnes a denně, třeba v jiné formě , v mnoha formách, o tom jsem bytostně přesvědčená. Všichni zavírají oči, máme útulky pro týrané pejsky v pořádku, ale co děti a nejen děti...
Na příběhu je vidět typické uvažování lidí kolem nás, všechno zameteme pod kberec, hlavně žádné problémy. V tomto směru před autorem smekám.
Hrozně mě to vzalo. Jsem ráda, že vznikla takováto knížka, ale budu z toho mít zlé sny.
Slabším povahám vůbec nedoporučuju.
Kniha o šikaně malé Báry, která se táhne celou její školní docházkou. Běsnila jsem, že měla tak laxní rodiče!! Holka chodila domů pomlácená, ale oni jí baštili výmluvy. Celých šílených 9 let....
V knize se do křížku s hlavním aktérem šikany dostane i učitelka....no to bylo taky příšerný čtení....
Děj se odehrává v devadesátých letech a základka, kam Bára chodí prostě nemůže být normální ZŠ. Vařila se ve mě krev, jak jeden totálně vypatlanej a primitivní kluk dokáže dělat to, co dělá. Chápu, že v těchto letech učitelé před problémy zavíraly oči, ale ředitel mi pil krev....
Tuhle knihu rozhodně doporučuju přečíst. A úplně poslední dvě strany knihy mě rozsekaly nejvíc. Ale víc neprozradím.
Plny počet hvězdiček.
Od knihy se nedalo odejít.
Musela jsem číst pořád.
Hrozně krutý příběh.
Musela jsem v sobě tyden knihu zpracovat. Stále jsem plná emoci a vzteku.
Říkám si proč?? Proč???
Nikdo nic nevidel? Nebo nechtěl vidět?
Tento příběh ve mě zůstana.
Dnes mě kniha dorazila.Přečetla jsem ji .Při čtení mi tekly slzy.Tuto knihu by si měl přečíst každý rodič a každý učitel.Nechápu že matka si ničeho nevšimla.Urcite dítě nebude chodit jen tak ze školy špinavý ,zmláceny..s poznámkami ,když je to jinak klidný dítě.Nechápu jak ji mohlo stačit vysvětlení ,že pořád někde padala..dělo se to 9 let.Je to šílený co ta holčička musela snášet. Všechny bych zavřela .Viníky i učitelé.Protože na tom nesou taky podíl a zákaz učení.Potrestala bych i rodiče.Jedna z výmluv na modřiny a domlacení byla ze ji srazilo auto a oni to ani nehlásili na policii.Otřesny.Divim se té matce ,že s tím pak dokázala žít.Škoda že tam není jestli je dopadli...jestli byli potrestaný...
Ale věřím, že to je z toho Jáchymova ... Je to den co jsem to četla a pořád na to myslím. Nevysvětlitelných otázek až až... ???? Kde je teď ta rodina?? Malé holčičce by bylo 32 let tehdy kdy se napsala kniha ...
Znám dobře Vary aj i Jáchymov,takže sem se vžila do příběhu tak moc, že jsem se cítila jak kdybych byla ona... (Něco málo s toho jsem si také prožila)...Celou knihu jsem brečela...(ale z Jáchymova to není jak píše autor na konci)... A podle skutečné události?... Proč jim to ale prošlo... Proč... Mám řadu nevysvětlitelných otázek...
Bára
Na konci knihy se dozvídáme, že se jedná o skutečný příběh. Je velmi těžko uvěřitelné, že někdo dokáže takto ubližovat živé bytosti... A navíc nepochopitelné, že jim to všem procházelo.