Barva kouzel
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285789/bmid_barva-kouzel-Ke4-285789.jpg
4
3577
3577
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s lakomým a naprosto neschopným čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj této podivné planety.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2002
,
Talpress
Originální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se rozhod, že si všechny Pratchettovky přečtu hezky postupně, od začátku. Možná nakonec skončim u linií (Mrakoplašova, čarodějky, Elánius...), ale začátek u BK je jasnej. Barva kouzel byla první knížka, kterou jsem kdysi od Pratchetta čet, a tenkrát jsem z ní byl nadšenej - možná ale proto, že od tý doby jsem už několik dalších (podle mě lepších) pratchettovek přečet, mi napodruhý přišla přeci jenom slabší, než jsem čekal. Pořád je to dobrý intro do zeměplošskýho světa, neni ale lepším intrem než by byla téměř jakákoli jiná pratchettovka (minimálně začátky dějovejch sérií určitě). Takže kdo chce s Pratchettem začít, klidně timhle může, já bych ale doporučil třeba Stráže, stráže! (začátek line Hlídky) nebo Soudné sestry (linie čarodějek). Každopádně v Barvě kouzel je nejzajímavější snad ten kontrast cynickýho zbabělce a zkrachovalýho nýmanda Mrakoplaše a upřímně dobrosrdečnýho a naivního Dvoukvítka, kterej si všechny zvrácenosti Ankh-Morporku a okolí vykládá jako roztomilej folkór beztak převážně pořádanej místními vlídnými lidmi k pobavení turistů. K tomu máme Dvoukvítkovu kouzelnou stonohatou truhlu, která se pro páníčka rozkrájí (nebo když na to přijde, klidně rozkrájí někoho jinýho), namakanýho naolejovanýho hrdinu-kulturistu-primitiva barbara Hruna, ve vzduchu krystalizující koncentrovanou magii na samym okraji Zeměplochy a všeobecnou smůlu živenou znuděně zlomyslnym božstvem, a dohromady to dává příjemnou knížku popisující první část příběhu pokračující Lehkym fantastičnem. Je to pořád lepší, než na co by se zmoh téměř kdokoliv jinej (se mnou v čele), naštěstí ale Pratchett pozdějc napsal i lepší knížky.
Trvalo dlouho, než jsem se k zeměplošné prvotině dostala. Sice jsem před lety náhodně několik příběhů ze Zeměplochy četla, avšak i přesto, že se mi styl líbil, nepřiměly mě se do série nějak hlouběji položit. I tak jsem nechtěla Zeměplochu odepsat a řekla si, že napříště začnu pěkně správně od začátku, a tak po dlouhé době konečně došlo na Barvu kouzel a musím říci, že Mrakoplaš s Dvoukvítkem mě naprosto okouzlili. Humor chvílemi trochu připomíná Adamse a já se celou dobu výborně bavila. Další díly si určitě nenechám ujít.
tak dlouho jsem se fakt nezasmala:-)jsem jedina komu Mrakoplas pripomina Rimmera?Kdo by ty kluky nemiloval:-)
no, nebavila jsem se tak, jak jsem čekala, a místy jsem se trochu ztrácela. Ale jinak dobře absurdně vystavěný svět, ke kterému se určitě ještě vrátím
Můj první Pratchett. Na jednu stranu jsem si opravdu zamiloval Zeměplochu, její šílené postavy a geniální humor. Na stranu druhou mě zkrátka nebavil příběh. Mrakoplaše jsem si později celkem oblíbil, což se nedá říct o Dvoukvítkovi... Avšak popisy dalších dílů mě zaujaly a na Zeměplochu se určitě znovu podívám.
Samozřejmě počítám, že budu díky svému hodnocení zatracen fanoušky Zeměplochy. Původně jsem se těšil na tuto fantasy klasiku s vysokým oceněním a velmi kladnými referencemi okolo mě. Ač mám blízko k fantasy a sci-fi byl jsem nesmyslným a chaotickým dějem a podivným humorem zděšen a do konce jsem se nutil pouze puzen zvědavostí jestli to bude takhle slabé až do konce. Občas se nudné, nebo podivné děje rozjedou a jsem rád, že jsem se nenechal zastrašit. Zde se takové prozření nekonalo.Ne ne, tohle jednoznačně není šálek humoru pro mě a jsem přesvědčen, že se k tomuto autorovi již nikdy nevrátím a budu se mu vyhýbat obloukem. Ovšem netvrdím, že když já nechápu a nestačím na tuto knihu a autora tak, že tyto knihy nepotěší a nerozesmějí někoho jiného. Každý ať si najde svou vlastní cestu, tedy četbu já se vydám jinou cestou...
Naprosto krásná kniha plná fantazie a humoru. Jen se trochu s potýkám s popisy, ale to bude nejspíš můj osobní problém :) A pak ještě bych něco vytkla, ale ne autorovi: správně zapisovat uvozovky.
No tak s tohoto titulu jsem se málem pok.... :-D prostě úplně skvělý úvod do Zeměplošských titulů ...
Kdysi jsem zkoušela číst Otce prasátek a lezlo mi to nesnesitelně na nervy. Od té doby jsem s Pratchettem nechtěla mít nic společného, ale jsem ráda, že jsem nakonec změnila názor. A možná není od věci začít prvním dílem... Barva kouzel mě rozhodně nadchla! Dokonalé popisy, dokonalé postavy, dokonalý humor! A děj jako takový taky není vůbec k zahození. Zatím jsem ráda, že jsem dala Zeměploše druhou šanci a jsem zvědavá na další díly.
Baví mě fantasy, ale když si z ní někdo ještě dovede udělat srandu, tak je to super!! :)) Vždycky jsem se těšil, kdy se na scéně zase objeví Smrť, protože Jeho černý humor je nesmrtelný! :))
Keď mi sestra opisovala túto knihu, nechcelo sa mi do nej pustiť ale pre jej naliehanie som to skúsila. A neľutujem. Pri čítaní som sa veľa nasmiala, čo som nečakala. Z niektorých pasáží som však bola trošku zmätená a niektoré zase ma až toľko nebavili. Ale ako celok to hodnotím veľmi pozitívne.
Jako úvod celkem povedené dílo. Některé části mě velmi bavily, avšak často tempo knihy narušovaly chaotické popisy, kde jsem se ztrácel..
3,5/5 *
Škoda, T.Pratchett asi nesedne každému.
Ze začátku (přiznávám, delšího začátku) se mi do Zeměplochy vůbec nechtělo. Byl jsem zvyklý na určité styly knih a jejich napětí, takže jsem i přes mnoha doporučení Pratchetta míjel obloukem. V poslední době jsem si ale s myšlenkou Zeměplochy pohrával, a když jsem v knihkupectví spatřil dotisk Barvy kouzel, polevil jsem.
Knihu bylo obtížné odložit, jelikož představivost zapracovala naplno a užíval jsem si putování zbabělce Mrakoplaše, chodící truhly a Dvoukvítka, který žil v plné nevědomosti nad nástrahami daných situací. Jelikož jsem ale milovníkem Lovecrafta a Kinga, humor v Zeměploše mi nejednou způsobil doslova hlasitý smích :) Určitě se pustím do dalších knih, až s překvapivou nedočkavostí.
Jsem anglista, tak jsem se zařekla, že aspoň jednoho Pratchetta přečtu, protože se mi líbí styl jeho kámoše Neila Gaimana, a také jsem viděla několik filmů podle jeho děl, které se mi líbily, včetně tohoto. Kraťoučkou knížečku jsem četla půl roku a prostě mě to nebavilo. Ano, pár dobrých vtípků tam bylo, vybavují se mi hlavně hříčky typu: "!" řekl xy. Ale jako celek mě to nudilo.
Po knize jsem sáhla na mnohá doporučení, ale také proto, že jsem byla na autora zvědavá. Pravdou je, že někdy před 8-9 lety jsem ji četla, ale skončila jsem asi na 100 straně že mě nebaví, přitom jsem fantasy měla moc ráda. Nyní jsem knihu viděla v jiném světle a moc se mi líbila. Sice jsem se v ní ztrácela a byla jsem zmatená někdy, ale postupem času jsem si na styl, jakým autor píše zvykla. Byla bezva a konec byl pro mě velmi nečekaný, i když ke konci se to dalo očekávat ale... jedinou výtkou je, ale to není autorova chyba, že v knize se objevují uvozovky tam, kde nemají. Na začátku oznamovacích vět, které nikdo neříká, nikde nekončí, nebo není přímá řeč ukončena, což mě ze začátku hodně mátlo, ovšem pak jsem si také zvykla. Myslím, že super kniha a pokračuji teď knihou následující. Jsem zvědavá na další, protože tohle určitě nebyla poslední kniha, která se objeví v mé knihovničce.
Originální, chytré a vtipné. Není co dodat.
Jen je škoda, že Terry Pratchett už další dobrodružství svých postav a postaviček na Zeměploše nepřidá.
První kniha kterou jsem od autora četla, ze začátku jsem byla zmatená a nevyznala jsem se v ději, ale jakmile jsem se začetla, naprosto mě to pohltilo, pořád jsem čekala co se přihodí a poté jak se z toho dostanou. Hodně jsem se nasmála. Opravdu skvělá četba :)
Tím, že je Pratchett tak známý autor, přichází i jistá očekávání. I já jsem očekávala humornou fantasy knihu, u které se zasměji. Místo toho jsem dostala opravdu skvělou karikaturu našeho současného světa, která je lehce zahalena do fantasy hávu, a u které jsem se v některých částech smála, u jiných přemýšlela, jak dokonale to či ono přirovnání sedí. Dvoukvítek mě místy rozčiloval (což byl možná záměr), v Mrakoplaši jsem se poznávala a Smrtě se Zavazadlem prostě nelze nemít rád.
Tuto knihu jsem se snažila číst už asi počtvrté, ale bohužel pořád Pratchettovi nemůžu přijít na chuť. Opravdu jsem se snažila, ale u knihy se nesměji a ani nemám pocit, že se jedná o fantasy knihu.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo britská literatura
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Můj první Pratchett. Na začátku jsem se trochu ztrácela - ty názvy a jména... Ale musím uznat, že hlavní dvojice - naivní a věčně vším nadšený Dvoukvítek a sobecky ustrašený mrzout Mrakoplaš jsou kouzelní. A abych nezapomněla na třetí důležitou "postavu", tak Truhlu s nožičkama, tak věrnou a poskytující vše co je kdy potřeba, tak tu bych brala hned. Asi mě čekají další výpravy po Zeměploše.
(11/17)