Barva kouzel
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285789/bmid_barva-kouzel-Ke4-285789.jpg
4
3577
3577
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s lakomým a naprosto neschopným čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj této podivné planety.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2002
,
Talpress
Originální název:
The Colour of Magic, 1983
více info...
Přidat komentář
Toto byla první kniha co jsem od Pratchetta četla. A upřímně nevím jestli ještě někdy budu něco od něho číst. Celá knížka se mi zdála strašně přeplácaná. Jedna věc se mi strašně líbila a to to zavazadlo a "foťák" Dvoukvítka. No uvidíme....
Kdysi sem začal číst zeměplochu a strašně mě to chytlo. Zejména "Sekáč" mi přišel fakt boží. Teď, v kontextu čtenářské výzvy, si znovu čtu první díl a nějak se do toho nemůžu dostat...
že by mě to věkem přestalo bavit....
sakra....
Prvý diel fantastického sveta na korytnačke je vlastne o svete samotnom. Autor pekne začal celú sériu s malým počtom postáv, aby lepšie vykreslil okolitý svet a jeho zákony. Možno sa budete čudovať čo všetko je možné a nemožné na Zemeploche. Autor takmer na každej stránke ukáže čitateľovi niečo nové, vtipné, bláznivé, že je toho už trošku veľa. Na prvý diel dobrý štart - pre čitateľa plus urobiť si obrázok o tomto zaujímavom svete. 70%
Naštěstí jsem po Barvě kouzel nesáhla jako po prvním příběhu ze Zeměplochy, protože by mě to odradilo. Nedokázala jsem se knížkou prokousat do konce ani na několikátý pokus, jak moc mě nudila. Mort nebo Sekáč je pro začátek podle mě lepší. :) Hodnotím ale dost zpětně, je to už pár let, co jsem Pratchetta četla, třeba by teď bylo všechno jinak.
Je to moje první kniha od Pratcheta a mám-li být upřímná, nechápu, co ten člověk dělá mezi stovkou nejoblíbenějších spisovatelů (tady na DK). Jestliže Stopařův průvodce galaxií byla podle mě slátanina, psaná za účelem pobavit, tady to hodnotím jako slátaninu, kde mi ta humorná stránka věci jaksi chybí. Je to prostě překombinované. Některá řešení krizových situací jsou zajímavá, jiná úplně pitomá.
Abych nebyla nespravedlivá, kniha obsahuje nápadité postavy, situace, samotná Zeměplocha je také vytvořena dost dobře, ale samotný děj mě bohužel opravdu nezaujal. Ještě mám půjčený jeden díl, tak uvidím, co se z toho vyvine.
Nemôžem povedať, že by som sa nejako zvlášť zabávala. Práve naopak. Keby sa na scéne nevyskytovalo moje obľúbené Zavazadlo, tak neviem, neviem...
Mrakoplaš a jeho vstup mezi literánání legendy v plné "síle". Neuvěřitelná postava chaotického a zbabělého nedostudovaného čaroděje pádí celou knihou kupředu v doprovodu velmi zajímavé společnosti...
Moc krásný příběh! Určitě velmi kladně hodnotím samotný nápad Zeměplochy a vytvoření celého,nového světa. To vždycky potěší,když autor vymyslí něco co vyčnívá a je to originál! Potom postavy tam jsou také velmi zajímavě utvořeny a jejich charakter není obyčejný.Všechno prostě dobré,ale mě jako čtenářku tam nic ani Nechytlo za srdce,ani Nepřekvapilo a ani Tam nebylo nic u čeho bych si řekla ''Jo tak to je bomba''(tedy nepočítám draky ti byli fantastičtí). Můj problém je asi v tom,že mě to prostě nevtáhlo a ničím nějak moc nezaujalo.
Moje první kniha od Terryho Pratchetta … a s chutí sáhnu po další. Zcela mě pohltil fantastický a promyšlený svět Zeměplochy, vykreslení Středu a Okraje, kouzel … a především skvělé jazykové hry a vtip. Mrakoplaš, Dvoukvítek, Zavazadlo, Smrť, draci (pokud na ně věříte), naprosto originální.
Úžasnou Zeměplochu se mi povedlo doposud úspěšně ignorovat a musím říct, že to ode mě byla pěkná blbost.
Protože je to paráda.
Za mě plných pět a doporučení všem, které tato řada podobně jako mě nějakým způsobem minula, a kteří mají pocit, že by mohli ocenit věci jako čtyřhranné trojúhelníky, lidožravé truhly, neskonalou originalitu a hydrofobní mágy.
Chtěla jsem zkusit Pratchetta, ale víc knih asi číst nebudu. Knížka je čtivá a místy pobaví, ale asi to není úplně můj šálek čaje.
Přečetl jsem zatím prvních šest zeměplošských svazků a usoudil jsem, že je na místě učinit pauzu, aby si to hlava mohla trochu přebrat. Ne že bych se cítil přesycen, právě naopak, mám pocit, že této literatury není nikdy dost, ale byla by škoda zhltnout celou horu knih o Úžasné zeměploše naráz, stejně jako je hřích vyhulákat láhev dvacetiletého bordeauxského vína rovnou z flašky na jeden nátisk.
Toto první zastavení (mám na mysli svoje zastavení v nadšeném hltání příběhů o Zeměploše, nemyslím, že budu pokaždé připojovat i komentář na DK) mi umožnilo ověřit si, že nejsem sám, kdo má dojem, že Terry Pratchett byl nejspíš blízký příbuzný nebo aspoň kamarád naladěný na stejnou vlnu s Douglasem Adamsem. Internetových stránek, kde se spekuluje o možném příbuzenství obou autorů jsem našel hned několik - i když, jak se zdá, nikdo o tom neví nic konkrétního. Každopádně Adamsovo vyprávění o Stopařově průvodci po Galaxii (a o rozličných dobrodružstvích Arthura Denta a spol.) se vyznačuje humorem, který jako by historkám o Mrakoplašovi, Bábi Zlopočasné a jiných významných obyvatelích Zeměplochy z oka vypadl. Ať už je za tím princip nekonečné nepravděpodobnosti nebo vysoká koncentrace volně poletující syrové magie, jedno je jisté: V druhé polovině minulého století, zejména v posledních dvou dekádách, se ve Velké Británii rozvinuly dva zářivé literární talenty vládnoucí humorem a moudrostí v intenzitě, která by mohla být i nebezpečnou - zvlášť těm, kdo nevládnou smyslem pro humor a moudrosti se jim nedostává. Terry Pratchett se od svého chladnějšího a cyničtěji založeného kolegy liší bohatou pestrostí svých ztřeštěných vizí, a pod drsnou slupkou nemilosrdného kritika hlouposti a nenažranosti, cloumající lidstvem, skrývá srdce romantika. A obrázky na titulních stranách jeho knih - to je jen slabý odvar nepřeberného bohatství barev, které na člověka čekají uvnitř. Pět hvězd je žalostně málo; dám je všechny.
Ke čtení této knihy jsem se dostal při plnění čtenářský výzvy 2016. Již dříve jsem slýchal chválu na Terryho Pratcheta, až jsem jednou náhodně v knihkupectví otevřel nějakou z jeho knih a začal číst. Přečetl jsem 2 stránky a nevěděl jsem jsem co jsem četl na začátku, usoudil jsem, že tyto knihy pro mě asi nebudou. Jak pádil čas znovu jsem narazil na autorovu tvorbu a rozhodl jsem se mu dát ještě šanci. Kniha mě vcelku bavila jen mi trvalo se do ní začíst, ale jakmile se to povedl, podlehla rychle. Pokaždé mi ale chvilku trvalo zorientovat se v nové kapitole. Jinak jsem se u knihy bavil. Nejspíš se k sérii brzo vrátím abych se dozvěděl co se stalo s Mrakoplašem.
Zeměplocha zaujímá značně "čestné místo" v mé knihovně, i když musím říct, že některé díly jsou čtivější než jiné; některé knihy mi přišly, jako když do série nepatří (např. mne moc nezaujala Věda - i když jsem se moc snažila, odložila jsem ji nedočtenou), k některým se vracím. Překlady pana Kantůrka jsou naprosto nedostižné!
Veselá pohodičková záležitost, která mi až do úplného dočtení odlehčila každý den :)
Celkově musím říct, že jsem od „té slavné“ Zeměplochy čekal více. Snad až na poslední část mi kniha připadá jako takové safari pro čtenáře. Velká část fantaskních věcí, postav, událostí a vlastností mi přijde dosti samoúčelná a ani vtip je příliš nezachraňuje. První povídka mi přišla zbytečně zamotaná, druhá tuctová, třetí místy zdlouhavá a až o té poslední bych mohl říct, že mě potěšila. Myšlenka jakoby našeho turisty putujícího kouzelným světem je pěkná a zábavná, stejně jako užívání kouzel místo techniky. Celkově ale děj moc nevybočuje z šedi. Pěkných nápadů je v knížce dost, nepřijde mi však, že by dohromady tvořily soudržný celek. Nelámu nad Zeměplochou hůl; doufám, že další díly budou lepší. K Barvě kouzel se již ale nejspíš nevrátím. Přesto si však na některé scény a momenty stále někdy jen tak vzpomenu a zasměju se.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo britská literatura
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Barva kouzel pro mne bohužel byla zklámáním. Je to moje první kniha od tohoto světoznámého fantasy humoristy a moje očekávání byla obrovská. Nakonec mě ale zklamala extrémně ufňukaná postava Mrakoplaše a nepříliš logický příběh, kdy se hlavní hrdinové dostávají do stále větších nesnází ze kterých jim napomáhají čím dál tím méně pravděpodné náhody.
No ale přece jen se jedná o Pratchettovo první dílo. Dám mu určitě ještě šanci a třeba se dočkám něčeho psaného trošku lehčí rukou.