Barva kouzel

Dočetl jsem to a teď tu sedím a přemýšlím, jak hodnotit, jelikož čtení této knihy by se dalo přirovnat k účasti v pijácké soutěži, kde vám v polovině řeknou „Dej si pauzu“... a podají vám jointa k vykouření. Absolutní odpal! Myslím ale, že přes pomyslné 2* se to u mne nedostane.

Předně- žádná z postav mi k srdci moc nepřirostla. Mág Mrakoplaš tak imbecilní a přitom neimbecilní, díky jisté specifické dějové specifičnosti se měl jmenovat spíš Štísko, Čtyřlístek nebo Devětoživotník. Dvoukvítek byl tak nějak nevýraznou postavou, nicméně alespoň měl svou kouzelnou výbavu. Asi jako James Bond mínus charizma mínus padnoucí oblek mínus přitažlivost pro ženy. Hlavní trojici uzavírá Zavazadlo - Dvoukvítkova chodící žravá bedna, která byla díky své neproměnné a přímočaré povaze (,,sežer každého, kdo napadne tebe nebo tvého pána“ a „jdi za pánem až do pekla“) mou prakticky nejoblíbenější postavou.
Z dalších postav se většina mihla jen na malý okamžik, a tak je nemohu objektivně posoudit (snad až na skvělého Smrtě)

Prostředí bylo velice různorodé, čtenář se dostane z hořící hospody přes chrám žravého božstva a obrácenou horu až k odpalovací rampě zeměplošského raketoplánu na Okraji planety, nicméně to velice časté střídání okolí za chvíli začne unavovat (ne-li nudit).

Příběh taky nebyl nějak skvělý, celé mi to připadalo spíš jako soubor autorových črt na téma „Přepracuj Kerouacovo Na cestě do absurdní podoby“. Kdyby Barva kouzel byla skutečně pouze nějakým souborem sebraných přípravných spisů pro skutečnou knihu, bylo by to velice zajímavé počtení. Nemohu také říci, že bych se u toho smál. Ano, několikrát jsem se pousmál, ale smích si asi vzal dovolenou nebo marodku (a to mám velice rád podobného Stopařova průvodce). Zkrátka autor se snažil narvat do jedné knihy strašnou spoustu témat (a parodií?), prakticky by to vydalo na několik knih (ano vím, že Úžasná Zeměplocha je cyklus, mluvím ale jen a pouze o věcech z BK).

Na druhou stranu autorovi opravdu nejde upřít obrovskou fantazii a panu překladateli úžasnou zručnost. Jakožto majitel dvojjazyčného vydání jsem žasl nad tím, co pan Kantůrek pro českou verzi všechno vykutil (a ačkoliv někde něco přidal nebo pozměnil, výsledek snad i předčil originál). A za to dávám velký plus.

Celkově je tato kniha jedinou knihou v mém životě, která mne nebavila, ale kterou jsem přesto dočetl celou. No, a pak že Hodnotitel nemá být schyzofrenik…

04.06.2019

Vtipný príbeh o prvom turistovi v Ankh-morporku, jeho chodiacej batožine a sprievodcovi mágovi :-) Tento rok som si knihu čítala znovu a smiala som sa ako prvý krát :-D Páči sa mi aj vysvetlenie fungovania rôznych prírodných a fyzikálnych zákonov na Zeměploche a super bol aj Dvoukvítkov fotoaparát :-)

30.05.2019

Nedávno jsem zhlédla divadelní představení Maškaráda čili Fantom opery na motivy Terryho Pratchetta a tak jsem usoudila, že je nejvyšší čas seznámit se s touto legendou především knižně. A kde jinde začít než u začátku série. Zkraje to pro mě nebylo úplně jednoduché čtení, některé věty jsem musela přečíst 2x či 3x, ale někdy na páté straně se mi na tváři usadil pobavený úsměv a bavila jsem se až do samého konce :) Jako mnozí přede mnou smekám před nezměrnou fantazií pana Pratchetta a v neposlední řadě také před nepřekonatelným překladatelským uměním pana Kantůrka! A těším se na další dobrodružství ze Zeměplochy :)

20.05.2019

autorova fantazie je prosté fantastická, geniální. Ale četlo se mi obtížně, nevyznala jsem se v postavách, místech a místy ani v ději. Asi nebudu úplně cílova skupina, ale autorovy jednotlivé myšlenky jsou tak geniální, že v budoucnu po další jeho knize určitě sáhnu!

23.04.2019

Přiznám se, že mi chvíli trvalo, jakožto úplnému nováčkovi, se v prostoru Zeměplochy a jejich postav zorientovat. Jelikož mám ještě k tomu špatnou paměť na jména, trvalo to o to déle. Když jsem si však na postavy zvykla, moc mě to s nima bavilo. Humor a fantasie pana Pratchetta nezná mezí. Jako třešinku přidávám, že jsem se jednou začetla natolik, že jsem málem zapomněla vystoupit z vlaku :) Doporučuji všem, kteří se rádi vydávají do fantazijních světů anebo se chtějí v tomto umu zdokonalit. O zábavu je zde postaráno.

09.04.2019

Bohužel či bohudík jsem celkem systematik. Neumím moc v knihách skákat a nerada začínám od třetích dílů. Vyzbrojena komentáři, posbírala jsem veškerou fantazii a trpělivost a vyrazila na první putování Pratchettovým světem.
Abych to shrnula. Věkem zcela nekonvenuji, vztahem k žánru ladím jen zčásti, ale přesto za mě DOBRÝ ☀️ Největší hvězdu za fantazii, druhou obrovskou za humor a absurditu, ale i hloubku a poslední za pohádkový svět. Čaroděj s Dvoukvítkem nemají chybu, na paty jim šlape truhla stonožka, myslící hruškovník a skřítek z foťáku. Obrovským mínusem je chaos, neučesanost, občas nadbytek techniky i postav, ale Terry pobavil a získal si mou důvěru, ještě to s jeho velice
neomezenou fantazií zkusím.

"To mě nemůže ublížit," řekl skřet, "ale stejně mě to ranilo. Hluboce ranilo."

"Když se vám jen pár centimetrů před nosem potácí náhlá smrt, většinou si toho všimnete."

30.03.2019

Absolutní klasika postmoderní fantastické tvorby mistra Pratchetta. Opakovaně se k této knížce vracím každý rok.

26.02.2019

druhá fantasy mého života, na jedno přečtení to nedávám

18.02.2019

Velmi dlouho jsem odolávala Terrymu a jeho Zemeploše. Jak neuvěřitelně mile jsem byla překvapená, jakému dílu jsem se to vyhýbala. Fantastický svět plný humoru a tak absurdních situací, že musíte číst dál.

17.02.2019

Já měla tu smůlu, že jsem už za sebou nějakou tu Zeměplochu měla a viděla jsem tenhle drahokam poněkud opracovanější. Barva Kouzel je ještě poměrně neohrabané dílko a lehce napadá na jednu nohu. Na těch tři sta stran toho bylo až příliš: kouzla, pochodující nábytek, hrdinové, démoni, bohové, nemrtví, draci, Smrť, astronauti, piráti... Byla to až moc šílená jízda.

28.01.2019

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "15. Kniha od autora, který napsal více než 20 knih"

Mrakoplaš, Dvoukvítek a samozřejmě Zavazadlo nakonec zůstali kousíček pod vrcholem... ale jen o špičku Mrakoplašova (ne)kouzelnického klobouku (ten mu ostatně ve víru událostí na hlavě nemohl zůstat ani pět minut).

O Pratchettovi samozřejmě vím už od dětství, ale Barva kouzel je teprve moje první přečtená kniha. I přes mírné obavy naštěstí neodkládám knihu zklamaný. Vlastně naopak. To, co zde autor předvádí, totiž nemá v jiných sériích obdoby. Neskutečná fantazie sálá z každého střetnutí, z námětu, ale i pečlivě vystavěného fantaskního a chvílemi až groteskního světa, kde je možné skutečně všechno (za všechno zmiňme třeba draky a jejich "hnízda" nebo třeba vodního skřeta a jeho původ)!

Námět je v Barvě kouzel vlastně jednoduchý. Příběh neskutečně naivního a až dětsky zvědavého turisty se Zavazadlem na bezpočtu nožiček a jeho průvodce –magického packala, není sám o sobě bůhvíjak objevný (objevující je ale kniha určitě). Působí ale jako funkční pojítko mezi místy a událostmi, kdy máte občas pocit, že čtete ten nejpozoruhodnější cestopis na světě!

Pratchett píše občas poměrně zvláštně a to ho činí unikátním. Přiznám se, že popisy fyzikálních zákonů a způsobů fungování Zěměplochy byly v některých případech skoro tím nejlepším z knihy, občas mi ale přišly naopak zdržující a nepodstatné. Zvláštní je také autorův přístup k popisu hlasu jednotlivých postav. Schválně si všimněte kolikrát a vždycky trochu jinak je popisována barva hlasu třeba u záhrobního pána Smrtě.

Jediná věc, co malinko ubírá lesku Barvě kouzel je způsob, jakým se stále dokola dostávají hrdinové z bezpočtu svízelných okolností. Skoro vždy zde sehraje obrovskou roli náhoda, správné načasování, nebo si autor prostě něco vymyslí. Takové Zeměplošské Deus Ex Machina. Nebo že by jenom Osud s Dámou měli zrovna rozehranou partii?

Zakoupeno v roce 2018 za 185,- z e-shopu Megaknihy.

Zkráceně? Barva kouzel je živoucí humornou fantasy, u které se možná nebudete přímo chechtat, ale úsměv vám na tváři vykouzlí spolehlivě. Tedy pokud přistoupíte na její zákonitosti... Zeměplocha se dost pravděpodobně přetaví v něco, na co budu tady v komentářích pět pravidelně ódy!

Hodnocení na DK v době přečtení 85 %; Moje hodnocení 85%

24.01.2019

Neuvěřitelná snůška absurdit a zlomyslností plná pseudohrdinů, pseudozločinců a pseudokouzel. Nic není, jak má být... tohle není lecjaká fantasy nebo science fiction. Terry Pratchett zbořil veškeré známé jistoty světa reálného i fantastického. Nenechal téměř žádné opěrné body. Většinou nacházím ve světě fantasy magické postavy a prostředí a schopnosti, postavené však na známých vzorcích chování a myšlení. Ale tady ne. Kdepak. Člověk nesmí polevit v pozornosti. Už už má pocit, že má pevnou půdu pod nohama a tuší, o čem Pratchett mluví a kam se příběh odvíjí, a v tu chvíli je mu jedinou črtou pera odebrána. Vlastně pardón. Vybrané globální jistoty přetrvávají i v Pratchettově světě. Pojištění, ekonomika... Tohle není science fiction. Tohle je parodie na parodii science fiction. Neskutečná představivost, neskutečná škodolibost. Je jasné, že svět Zeměplochy není pro každého. A já se těším na další pokračování Pratchettovy fantasmagórie a jeho poťouchlý smysl pro humor. I když malý výkladový slovník na konci knihy by se hodil. Pan Kantůrek, který zeměplošný jazyk Terryho Pratchetta zvládl bravurně, odvedl při překladu mimořádnou práci.

23.01.2019

Prave docteno a porad proste nevim ???? Knizku jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Na jednu stranu se mi příběh líbil, na druhou stranu me matly ty různé zeměpisné a fyzikální názvy a popisy. Ale nemohla jsem přestat číst, protože jsem byla zvedava, jak se to vyvine dal. Docteno a pocity porad rozporuplne. Asi zkusím další díl, ale ted si od Pratchetta dam chvíli pauzu.

09.01.2019

Tak jsem se rozhodla doplnit si vzdělání a přečetla něco od slavného Pratchetta. A je to asi jak se říká - buď to milujete, nebo si po přečtení řeknete něco jako “Cože?!?” Patřím ke druhé skupině... Příběh je každopádně čtivý, zhltla jsem to za dva dny, nicméně mě svět Zeměplochy neuchvátil.

31.12.2018

Začátek knihy byl slabší, ale pak se objeví Mrakoplaš a Dvoukvítek a kniha dostane spád. Je to moc hezký příběh, který jsem jen hltala.

31.12.2018

První kniha Zeměplochy, která podle mého názoru měla v sobě něco, co ty ostatní už ne, nějaké jedinečné kouzlo. Ano, i další knihy se mi líbily, ale Barva Kouzel je jen jedna.

30.12.2018

Ano, taky jsem plný rozporuplných pocitů a rozpaků. Na jedné straně Mrakoplaš, Dvoukvítek a jeho zavazadlo, Smrť a další, prima vyvedené postavy, které si člověk oblíbí po prvních stránkách knihy. Ovšem na straně druhé pelmel fyzikálních, magických a jiných dějů, stavů a (ne)zákonitostí mě celkem srazily na kolena. Je toho prostě na prvních 200 stran moc na vstřebávání, no uvidíme co bude dál, další díl už mám rozečtený, tak snad to půjde.

27.12.2018

Rozhodla jsem si doplnit mezery ve vzdělání a konečně si přečíst něco o té slavné Zeměploše. A začít pokud možno od začátků. Můj první dojem byl: "to je teda fakt blbost a snůška nesmyslů". (Než mně fanatičti fanoušci, za ten názor odsoudí, prosím, aby se podívali kolik hvězdiček jsem tomu dala ;) , opravdu nenacházím jiná slova, kterým bych to pochválila, právě ta vtipná absurdita se mi na tom líbí. Určitě si přečtu další díly.
Jedno bych tomu vytkla, v některých místech si postavy vykají a v dalším odstavci si tykají, v dalším opět vykají, anglický umím velmi málo, ale z toho co o tom jazyku vím, předpokládám, že je to chyba překladatele.

26.12.2018

První seznámení s Pratchettem... Chvílemi jsem byla zmatená, než jsem Zeměplochu a její zákonitosti probrala, ale postavy jsou úžasné a moc mě to bavilo. Těším se na pokračování!