Básně
Georg Trakl
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/127978/basne-127978.jpg
4
14
14
Básně Georga Trakla v překladu Bohuslava Reynka. EDIČNÍ POZNÁMKA Čtyři roky po prvním vydání Traklových Básní vyšla kniha ve Staré Říši na Moravě v překladu Bohuslava Reynka (Jiří Trakl, Básně, Dobré dílo, 1917; v tomto vydání strana 7–71). V roce 1919 vyšly ve staroříšském sborníku Nova et vetera Reynkovy překlady posledních básní Georga Trakla (v tomto vydání strana 138–147). Knihu Šebastián ve snu, která vyšla v originále roku 1914, vydal František Obzina ve Vyškově v roce 1924 opět v překladu Bohuslava Reynka (Georg Trakl, Šebastián v snu, Edice Obzinových tisků, 1924; v tomto vydání strana 72–137). Báseň Chlapci Elisovi je obsažena jak v knize Básně, tak v knize Šebestián ve snu. Pro úplnost jsme ji ponechali na obou místech. V textu byla provedena minimální pravopisná úprava. V Traklových originálních verších se ozývá hluboká melancholie, smutek ze života a nostalgie, ale zároveň také hluboké soucítění s člověkem a jeho údělem. Trakl je příslušníkem generace, která se musela vyrovnat s traumatizujícím zážitkem 1. světové války a jeho poezie citově vrcholí právě v básních, psaných na haličské frontě. Jeho tvorba významně ovlivnila českou poválečnou básnickou generaci. Mimo obyčejné vydání vyšlo 30 výtisků na ručním papíru.... celý text
Přidat komentář
Die Raben
Über den schwarzen Winkel hasten
Am Mittag die Raben mit hartem Schrei.
Ihr Schatten streift an der Hirschkuh vorbei
Und manchmal sieht man sie mürrisch rasten.
O wie sie die braune Stille stören,
In der ein Acker sich verzückt,
Wie ein Weib, das schwere Ahnung berückt,
Und manchmal kann man sie keifen hören
Um ein Aas, das sie irgendwo wittern,
Und plötzlich richten nach Nord sie den Flug
Und schwinden wie ein Leichenzug
In Lüften, die von Wollust zittern.
Temná poezie s tajemnem a všudypřítomnou smrtí. Jenomže jí chybí hloubka a zdá se, že je psána hlavně pro efekt. Básně i několik prozaických textů mají stejné motivy a často se opakují stejná slova (práchnivění, rozpad rouch či těl, dětské mrtvolky, zakrvácená prostěradla, zvěř, sestra, ženci, rány, smrt). Autor se ve velké míře vyjadřuje pomocí barev, hlavně modré. Některé verše jsou pro čtení dost náročné (v louži zelené žže práchnivění). Rozhodně nezapomenutelná je báseň Bouřlivý večer, kdy dramatické líčení bouře "Hlasně rozpraskala se hlať jezera. U okenních rámů křičí rackové. Jezdec ohnivý se řítí, příšera, s kopce, rozbíjí se v rokli jedlové." pokračuje zcela originálním veršem "Choří v nemocnici skučí." ("Peří noci šustí v modravě. Náhle, blýsknuv se, déšť hučí, na střechy se řítí v záplavě.")
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šebestián ve snu (140 básní) |
| 1995 | Básně |
| 2005 |  Podzimní duše |
| 1965 | Básně |
| 2017 | Prokletí básníci německé poezie |
K poezii mě to nikdy moc netáhlo, ale Trakl a expresionisté mi z nějakého důvodu z hodin literatury utkvěli a od začátku bylo jasné, že si od nich budu muset něco přečíst.
Náhodou jsem v knihovně narazil na malinkou žlutou knížečku Fünfzige Gedichte, výbor 50 básní v originále, a zároveň na tento Reynkův překlad. Všiml jsem si , že Reynek některé vyloženě expresivní výrazy trochu zmírňuje... a němčina je prostě němčina. Díky tomu, že Traklova básnická slovní zásoba není moc bohatá (dalo by se říct, že je každá báseň variace na totéž téma), není tak náročná pro relativního začátečníka s němčinou, protože se některá netypická slova pořád opakují (namátkou: Antlitz, verfallen, neigen, Amsel, Schweigen, Kastanien, Hirt,...).
Přesto, nebo možná proto ve mně Traklova poezie zanechala silný dojem. A naučil jsem se x německých výrazů pro různé druhy ptáků a rostlin.