Belmarsh: Peklo
Jeffrey Archer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489298/bmid_belmarsh-peklo-Kio-489298.jpg
4
33
33
Vězeňský deník série
1. díl >
Den pátý – pondělí 23. července 2001, 5:53 „Mřížemi v mém okně pronikají sluneční paprsky, venku je určitě nádherný letní den. Už dvanáct a půl hodiny trčím uvězněn v cele o rozměrech pět krát tři kroky a pustí mě odtud až v poledne; osmnáct a půl hodiny na samotce. V cele pode mnou sedí sedmnáctiletý kluk obviněný z drobné krádeže v obchodě – jeho první přestupek a ještě nebyl ani odsouzen – a i jeho zamkli na samotce, kde nemůže s nikým promluvit. Toto je Velká Británie v jednadvacátém století, ne Turecko, ani Nigérie, ani Kosovo, ale Británie." Ve čtvrtek 19. července 2001, po obvinění z křivého svědectví a soudu, který trval sedm týdnů, byl Jeffrey Archer odsouzen ke čtyřem rokům odnětí svobody. Z toho měl prvních dvaadvacet dní a čtrnáct hodin strávit v nechvalně známé věznici Jejího Veličenstva Belmarsh, vysoce zabezpečeném nápravném zařízení kategorie A pro muže na jihu Londýna, kam se zavírají ti nejnebezpečnější a nejnásilnější zločinci Velké Británie. „Belmarsh: Peklo" je prvním ze tří Archerových Vězeňských deníků a nabízí detailní záznam každého dne, který autor strávil za mřížemi. Kniha je bezprostředním zobrazením vězeňského života a současně poukazuje na systém, který selhává jednotlivce i společnost jako celek.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2022
,
Saga Egmont
Originální název:
A Prison Diary I - Hell
více info...
Přidat komentář
Jako start do vězeňského života skvělé. I další díly stály za to a člověk se minimálně doví, jak to ve vězení funguje/fungovalo/bude fungovat? :D. V 61 letech se dostat do vězení za úplnou blbost, navíc jako uznávaný lord a věhlasný spisovatel. Docela zajímavá zkušenost. Moc se líbilo!
Poslouchala jsem audioknihu, poučné. Vězeňský systém v Anglii, který semele i tak známého spisovatele a politika. Trochu jsem si vzpomněla na Přítelkyně z domu smutku i když to byla jiná doba, jiná kultura a ženská věznice.
Potvrzuje se mi zas, že Archerovi jdou líp výmysly než něco podle skutečnosti. Stejně tak jako u povídek, které byly podle skutečných událostí, které se mi nelíbily, ani Belmarsh mě nezaujal. Ale postřehla jsem tam nějaké kousky a nápady, které použil v jiných svých knihách, kde se líčí pobyt ve vězení.
Další díl Vězeňského deníku si odpustím a raději ještě sáhnu po tom šestém dílu Cliftonovy kroniky... který je zatím jen v angličtině.
jedna z najslabších kníh, akú som do autora čítala. Ale je to možno dané tým, že mám iné skúsenosti s inými basami - za iné previnenie a v inom čase, a s inými denníkmi z nich.
Vězeňský deník je soupis prožitků jednoho velmi významného muže, spisovatele Jeffrey Archera, který strávil tři týdny ve vězení Belmarsch. Jako on i někteří ostatní se dostali do vězení poprvé, jejich zkušenosti s jinými vězni jsou děsivé, jako např. Petr, který s bratrem vedl malou stavební firmu se zde dostal do vazby jen z toho důvodu, že řídil bratrovu dodávku bez řidičského průkazu. Dělil se o celu s dalšími vězni a protože o sebe měl strach co mu udělají v noci, pořádně se nevyspal. Jeden kriminálník chtěl po Petrovi, aby dal za vyučenou muži svědčící proti němu. Co je na vězení nejhorší, je to když se slušný člověk dostane do křížku s trestanci, kteří po něm žádají službu. Proto ve věznici v Belmarsh byli naslouchači, vězni většinou s vysokým trestem nebo odsouzeni na doživotí, kteří trávili čas se svými kolegy a snažili se jim pomoct. Naslouchač Fletch nešťastnou náhodou byl odsouzen za zločin, který nespáchal, v dětství byl sexuálně zneužíván i úředními osobami a autor knihy po svolení jeho příběh zařadil do svého Vězeňského deníku. Systému v trestnici se nedá upřít řád a pořádek, pravidelný koloběh snídaně, oběd, večere, mezitím sdružování (volný pohyb věznů ve věznici), dílny, procházka v areálu, přesto působí na člověka depresivně, recidivisté a kriminálníci většinou neumí žít životem jako lidé venku. Koho odsuzovat, je kteří spáchali trestný čin anebo rodiče, školu anebo dětský domov případně jejich kamarády, manželky. Jsem rád, že Jeffrey Archer napsal knížku nejen o vězení ale i o sobě a spoluvězních, jeho romány mohou být jakkoli dobré, popis skutečných problémů je přednější a nedocenitelný.
zajímavé čtení. ..
a když vypukla aféra s pedofilní sítí významných a oblíbených osobnost....najednou měly neznámé osoby popisované v této knize konkrétmí jména. náhoda je téměř vyloučena....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1989 |  Ani o dolar víc, ani o dolar míň |
| 2022 | Jen čas ukáže |
| 2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
| 2009 | Čas pomsty |
| 1994 |  Věc cti |
No, moc mě to nebavilo. Ráno vstát, dvě hodiny psát, snídaně volské oko, psát, sdružování, oběd, fazole, krajíček nebo dva chleba, psát, vyřídit spousty dopisů od fanoušků, projít se venku, psát.... Zhasnout a spát. A zase dokola.
Chápu, že to panu Archerovi připadalo jako peklo na zemi a že díky psaní se ve vězení odreagovával, aby se nezbláznil, ale mě to tedy moc nebavilo. Do čtení jsem se musela nutit a i tak jsem v mezičase přečetla spoustu jiných a lepších knih.
>> U pultu mi Tony doporučuje "vegetariánské špagety", které se tváří jako boloňské.
"Au gratin?" popichuji ho.
"Zajisté, mylorde. Liame, podej jeho Lordstvu gratinovaný parmazán." Zpod pultu se vynoří malý plastový sáček se strouhaným sýrem. Liam ho před očima dozorce otevírá a sype mi jeho obsah na špagety. Následuje hlasitý aplaus vězňů a smích strážných. Pro doživotně odsouzené to byla událost dne.