Bez dcéry neodídem
Betty Mahmoody , William Hoffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370899/bmid_bez-dcery-neodidem-Zic-370899.jpg
5
1496
1496
Keď si bystrá a energická Američanka Betty brala v najkrajších rokoch života svojho ošetrujúceho lekára, nelákala ju vidina blahobytu na výslní miestnej spoločenskej smotánky. A už vonkoncom sa nedala zviesť iránskym pôvodom svojho partnera. Úprimne ho ľúbila a ani tri roky romantického vzťahu k tomuto amerikanizovanému Iráncovi jej nenaznačili, akú trpkú príchuť bude mať pre ňu moslimský svet, keď ho zakúsi na vlastnej koži. Na konci dovolenky v Teheráne v manželovej rodine zistí, že ju spolu s jej päťročnou dcérkou čaká netušené a absurdné poddanstvo v cudzom ovzduší a v úplne vzdialenej kultúre. Dlhé mesiace jej trvá, kým si v prísnom svete islamu nájde nových priateľov, ktorí jej pomôžu uskutočniť dramatický únik. Povinne zahalená do čádoru, v ukrutných podmienkach vojny s Irakom, prenasledovaná nepochopením, nachádza Betty na svojej dobrodružnej ceste z iránskeho zajatia oporu vo svojej dcérke, bez ktorej by nedokázala žiť.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Not Without My Daughter, 1988
více info...
Přidat komentář
Srdcervúci príbeh o nespravodlivosti života v rozdielnych kultúrach. Samozrejme, že nechcem hádzať všetkých moslimov do jedného vreca, ale je to silný varovný príklad pre ďalšie generácie túžiace po miešaní kulúr.
Velice silný a krásně napsaný psychologický román. Strhující příběh plný napětí, zvratů, emocí udrží čtenáře v očekávání lepších zítřků hlavní hrdinky. Stojí za to zejména v kontrastu rozdilnosti kultur a náboženství.
Tato kniha je podle skutečného příběhu Betty. Provdala se za Moodyho, Íránce žijícího již dlouhá léta v Americe, který pracoval jako lékař. Narodila se jim krásná dcerka. Žili spokojeně do té doby, než odjeli na 14denní dovolenou do Íránu za Moodyho rodinou. Tam začalo doslova peklo, neboť se projevila jeho skutečná povaha, odmítl se vrátit do Ameriky a Betty s dcerkou tam zůstaly doslova uvězněné. Dlouhé měsíce jim trvalo, než se díky pomoci nových přátel mohly vydat na cestu domů.
Tento příběh je opravdu hodně známý, já sama jsem viděla před lety film (shodnou okolností ho dávali v televizi i teď, zrovna když jsem četla knihu). Ale i tak mě nepřestane udivovat krutost a chování některých Íránců. Tak odlišná mentalita a způsob života je pro mě prostě nepochopitelná.
Oproti filmu je v knize více vylíčeno a popisováno prostředí v Íránu, jak jednotlivé rodiny žijí, v jaké špíně a téměř bez hygieny. Navíc pocity z války, která tehdy probíhala, ta bezmoc, která přicházela s každým poplachem a s každým výbuchem….
Je to silný, smutný a bolavý příběh, navíc vždy, když jsem si uvědomila, že ho Betty s dcerkou skutečně musela prožít, mi bylo úzko. Poslední část knihy jsem četla se zatajeným dechem, a i nějaká ta slzička ukápla.
Co mě překvapilo, tak kolik je v takovéto knize chyb!
Ale jinak rozhodně silný příběh, který si myslím, je velice aktuální i v dnešní době.
Kdo chce drásavý příběh o tom, jak se dá všechno vydržet a že se nesmíme vzdávat, ten bude mít při četbě této knihy žně. Je napsaná velmi jednoduše, není to žádný literární klenot, kde byste kuchali nad každou větou. Tahle kniha je o příběhu a ten příběh je strhující a velkolepý, což někdy prostě stačí.
"Bez dcerky neodejdu" je dramatický a emotivní příběh založený na skutečných událostech, který zachycuje strhující boj ženy o svou svobodu a bezpečnost své dcery. Betty Mahmoodyová, americká matka, se vydává s manželem a malou dcerkou na cestu do Íránu, která se brzy mění v noční můru. Její manžel ji zadržuje v Íránu proti její vůli a odmítá ji pustit zpět do USA s jejich dcerou. Kniha popisuje Bettyinu odvahu a odhodlání uniknout z této pasti a získat zpět svobodu pro sebe a svou dcerku.
Příběh je plný napětí a emocí, které vás vtáhnou do Bettyina světa, kde se musí postavit proti silným kulturním bariérám a život ohrožujícím rizikům. Každý krok, který podniká, ji přibližuje k vytoužené svobodě, ale zároveň ji vystavuje nebezpečí. Vyprávění zkoumá mateřskou lásku, odvahu a lidskou sílu čelit extrémním situacím. "Bez dcerky neodejdu" je kniha, která vás zanechá s pocitem úžasu nad lidskou odolností a inspiruje k uvědomění si hodnoty svobody a rodinných vazeb.
Toto je jedna z tých knižiek, kde sa zhodnem s viacerými komentujúcimi - doporučila mi ju mamka a čítala som asi 3x celkovo, možno aj viac. Film si pamätám z detstva matne, ale kniha... to je sila. Moje skúsenosti životné s moslimskou kultúrou sú omnoho pozitívnejšie (ale treba dodať z iných štátov - predovšetkým Omán, Libanon atď.), no strhujúce, pútavé, oči otvárajúce toto skrátka je potrebné si prečítať podľa mňa každej dospievajúcej slečne či mladému mužovi.
Knihu jsem četl na doporučení mojí mámy a fakt to byla síla! Film jsem nikdy neviděl, ale určitě se na něj podívám taky. Byla to moje první kniha tohohle typu a nějak vůbec nechápu, jak může někdo tolik let předstírat, lhát, přetvařovat se a potom svoji vlastní rodinu v podstatě zlikvidovat. I když ne přímo, fyzicky, ale podle mého to ten Íránec fakticky tak nějak udělal. A to si mohli všichni v Americe klidně dál krásně a dobře žít! Kniha je to ale výborná, čtivá a skvěle napsaná, takže dávám pět stars a doporučuji!
Myslím ,že je nás asi málo kdo nečetl nebo neviděl tento těžký a dramatický příběh.
Vybrala jsem si ho hlavně kvůli síle a odvaze a neuvěřitelném boji v zemi, která je nám vzdálená a nepochopitelná.
Odhodlá žena, která bojuje za sebe a svoji dceru aby utekla od muže a tyranské rodiny z Iránu. Bylo to strhující ,smutné a srdcedrásající... Jak se říká nevědomost nikoho neomlouvá ale tohle bylo příliš.
Film je o proti knížce slabý odvar...
Přečíst to byla opravdu výzva, nakonec jsem se přeci jen pořádně začetla a byla jsem zvědavá jak to všechno bylo. Je dost podobných příběhů i z bližší doby, ale tenhle je asi nejznámější.
V minulém století jsem byl nepřímým svědkem uplatňování rodinného práva v Evropě! V reálném socialismu byla spolužačka nadšená, že sbalila Itala a následovala ho do Itálie - v roce 1967. Jaké bylo její zjištění, že svou manželku "odložil" do rodinného sídla na Sicílii a on chodil ven a ona tam byla stále ve společnosti jeho ženských příbuzných! Bez možnosti se dostat ven. Trvalo tři roky, než se z toho vymanila. A po návratu byla v péči psychiatrů. Takových a podobných příběhů bude spousta.
Svého času byla tahle kniha doslova událostí. Sotva tři roky po vydání byla i zfilmovaná a věřím, že sugestivně líčené útrapy odradily mnohé ženy od toho, aby se vdaly ať už do Íránu, nebo do jiné muslimské země. Autentické vyprávění americké ženy, která se naprosto nečekaně dostala do područí svého muže a jeho rodiny a stala se i se svou dcerou prakticky vězněm v neznámém prostředí. Příběh oslovil čtenáře především svou opravdovostí a odhodláním hlavní hrdinky nevzdat se a bojovat za svobodu svou i své dcerky.
Kniha končí šťastně. Ve skutečnosti ale obě ženy čekaly ještě roky strachu, skrývání a boje za svobodu. U malé Mahtob si svou daň navíc vybraly v podobě celoživotních psychických problémů.
Knih na toto téma je hodně a jsou si dost podobné. Mám bývalou kolegyni provdanou v Iráku a je tam šťastná, má 5 dětí a stará se pouze o ně, manžel je pro ní vším. Když přijede do Evropy nakoupí, zajde do divadel a těší se domů. Asi to jde míchat rozdílné kultury, ale musí být vůle na obou stranách, já vím, že bych to nedala, proto jsem s autorkou dost cítila. Knížka jako taková mě ale nenadchla.
Příběh podle skutečné události, jak se vše může změnit, když přijedete do cizí země, kde žena nemá žádná práva. Zajímavé je pak i pokračování, kdy matka a dcera žijí ve strachu, že se pro ně otec a manžel někdy vrátí.
Smutné, velmi opravdové a srdcedrásající. Rozhodně by si to měl přečíst každý, už kvůli tomu poselství, že dvě tak rozdílné kultury jsou prostě neslučitelné, zvlášť pokud se ani jeden z obou článků nehodlá podvolit.
Špatně se mi to četlo nejen kvůli traumatizujícím scénám, ale i stylově kvůli zdlouhavým ne uplně zajímavým částem.
příběh je takový evergreen, je srdcervoucí, ALE - kniha se nečte vůbec dobře. Film je stokrát lepší.
Zajímavý příběh, nechtěla bych být v roli autorky. Ještě že to dobře skončilo. Jen to věčné okej, to mě fakt vadilo.
Neuvěřitelně čtivá a opravdu napínavá kniha až do konce. Betty a její dcerce jsem držela všechny palce. Byla jsem doslova v šoku z íránské kultury a jejich života. Jsem zvědavá i na filmové zpracování.
Dvě zcela odlišné kultury spojené manželstvím, ztráta iluzí, ztráta svobody, boj o dítě... Příběh mě pohltil.
Mám ráda knížky popisující život v jiné zemi, kde je úplně odlišná kultura, zvyklosti, lidé. Bylo velmi zajímavé nahlédnout do života v Teheránu, ač to tam vůbec nebylo jednoduché. Betty a Mahtob mi bylo po celou dobu velice líto a doufala jsem, že se jim podaří odjet zpátky do Ameriky. Rozhodně je to zajímavá a poučná knížka, kde je popsána velmi nepříjemná zkušenost. Některé pasáže ale pro mě byly docela zlouhavé a celkově jsem měla knihu rozečtenou velmi dlouho, takže jsem nakonec ráda, že jsem ji dočetla.
Myslela jsem si, že tohle bude moje letošní poslední kniha, ale zvládla jsem ji hrozně rychle. Asi není potřeba se rozepisovat, proč tomu tak bylo. Všechna ostatní hodnocení mluví sama za sebe. Bylo to fantastický, silný, prostě kolotoč emocí, jaký jsem snad v žádné knize ještě nezažila. Tím spíš, že při prožívání tohohle příběhu pořád myslíte na to, že se to stalo doopravdy. Co jsem cítila nejvíc? Asi vztek. Vztek, protože nerozumím tomu, jak je v moderní době tohle všechno možné. Jak v nějaké zemi může být žena majetkem muže a všechny směšné místní zákony to můžou podporovat. Vztek nad zaslepeností lidí okolo, kteří neudělali vůbec nic, aby té nešťastné ženě pomohli. Naštěstí tu byli i ti druzí. Držela jsem Betty a její dceři palce a infarkt při čtení jsem nedostala jen díky tomu, že jsem věděla, jak to dopadne. Nakonec ještě dodám, že je kniha napsaná fantasticky čtivě a rozhodně patří k těm nejlepším, které jsem kdy četla.