Bez lásky

12.06.2023

Knížku jsem četla už nějaký ten rok zpátky v originále. Byla první, po které jsem od autorky sáhla, a doteď ji považuji za její nejlepší román, určitě mám v plánu si ji někdy přečíst znovu.

04.06.2023

Na knihu mne nalákalo především to téma - asi jsem zatím nikde nenarazila na to, že by postavy řešily asexualitu a aromantiku. Tak mne zajímalo, s čím přijde Alice Osemanová, od které jsem četla sérii Srdcerváči, která se mi moc líbí. Nakonec u této knihy nechávám průměrné hodnocení.
Ty pocity hlavní hrdinky, která hledá sama sebe, tu jsou popsané velmi dobře, zdálo se mi to autenticky popsané, realistické. Ten strach a děs, kým jsem , co jsem a jaký to bude mít dopad na mou budoucnost - to asi ve svém životě řešil nejeden z nás, ať už se jedná o vlastní sexualitu či jiné stránky naší osobnosti. Autorka se tu snaží přiblížit, co to asexualita a aromantika je, co to pro člověka znamená.
Je to zasazeno do vysokoškolského prostředí - s tím, že to studium samotné tu hraje spíše okrajovou roli a autorka se snaží více zaměřovat na postavy a jejich vztahy. Na to, jak se snaží objevovat sami sebe a kým jsou.
Teď se ale dostávám k tomu, proč hodnotím jen 3 hvězdami. Na můj vkus to bylo asi moc utahané, moc ukecané. Asi bych víc ocenila, kdyby to bylo víc nahuštěné, na menším počtu stránek a bez některých zbytečně ukecaných scén. Navíc žánru young adult jsem již odrostlá, tak i možná z toho důvodu to neocením tolik, jako by mohli třeba někteří mladší čtenáři.
Neznamená to však, že se jedná o špatné dílo. Není špatné a doporučit mohu. Ale holt jsem asi možná moc náročná?

01.05.2023

Zajímavé téma. Asi tak do poloviny knihy mi děj rychle odsýpal, ale potom se to začlo trošku moc táhnout, klidně bych pár desítek stránek vypustila. Celkově ale hodnotím knihu kladně.

15.04.2023

Z knížky jsem byla nakonec docela zklamaná. Vcelku mě bavil začátek, ale pak se to strašně táhlo. Přišlo mi to pořád to samé dokola a už mě to nebavilo.
Oceňuji jako ústřední téma knihy asexualitu, o té se moc nemluví (konečně něco jiného než homosexualita nebo transexualita), ALE! Pak toho bylo moc.
Chápu, že se dneska spousta autorů snaží psát o těhle věcech, potlačovat rasismus a xenofobii a kdo ví co, jenže pak nabývám dojmu, je že vlastně špatně být bílá heteračka. Ať je kdo chce co chce, já to nikomu neberu, jen mě štvě, když mi někdo tohle cpe tak násilně pod nos. Nemám ráda škatulkování, sebe ani ostatních, a jakoukoli propagaci všelijakých genderů a sexualit.

11.04.2023

Alice Oseman, Bez lásky. Ale paradoxně tahle kniha láskou přímo překypuje, jen se nejedná o tu romantickou lásku (a na tu si v příbězích opravdu nepotrpím). Je plná témat, které jsou mému srdci blízké ~ studium na výšce, trávení času s přáteli, nechození na párty, převrácení očima nad "Už někoho máš?"....

Bez lásky stojí na charakterech, které v knize vystupují a moje srdce si získali všichni ~ Georgia, Pip, Rooney, Jason i Sunil. Co si budem, Alice Oseman ví, jak psát uvěřitelné postavy.

Už dlouho se mi nestalo, že bych do nějaké knihy byla tak zažraná, že bych ji potajmu četla na přednášce, měla označených několik citátů v každé kapitole, přemýšlela o příběhu ve dne v noci a uvědomila si, jaké mám úžasné kamarádky.

11.04.2023

Většinou čtu fantasy, takže bych normálně po takové knize asi nesáhla. Jako někdo, kdo se identifikuje jako aromantička už skoro 7 let jsem však nemohla odolat knize s aromantickou hlavní postavou. Vůbec jsem nebyla zklamaná, autorka realisticky a čtivě popsala cestu k sebepochopení a sebepřijetí, kterým si všichni procházíme. Ještě nikdy jsem se nedokázala tolik vcítit do hlavní postavy, tenhle příběh přesně ukazuje, proč je reprezentace tolik důležitá.

Příběh zaujme, pobaví i rozesmutní a donutí se zamyslet. Kniha byla skvěle napsaná pro mladé publikum, přišlo mi, že autorka opravdu chápe vysokoškoláky, což oceňuju. Mohla být možná o něco kratší, některé části úplně vynechané, hodně už se potom opakovaly stejné myšlenky a témata. Závěrečné kapitoly, které hodně poukazovaly na platonickou lásku mě dojaly a dodaly optimismus do budoucnosti. Líbilo se mi pozitivní zakončení. Příběh na pozadí mě upřímně moc nezaujal ale beru to tak, že důležitější je myšlenka knihy.

Neumím si představit, jak bude knihu vnímat někdo, kdo není aromantik a/nebo asexuál, ale přišlo mi, že všechno bylo vysvětleno srozumitelně, a že si v knize každý může najít to svoje, takže rozhodně doporučuji. Jsem ráda, že takové knihy vznikají, umím si představit, že příběh pomůže mladým lidem objevit svoji orientaci. Přece jenom zdrojů o aromantismu a asexualitě je u nás pořád málo.

29.03.2023

Autorčina tvorba mne přesvědčila o svém přínosu. Osemanová přibližuje palčivá témata - otázky sexuality, sebepřijetí i porozumění. V této knize slíbila zobrazit asexualitu a dle mého vlastního uvážení, se jedná o věrohodné podání. Georgia, jako ústřední postava, je komplexně vystavěná. Ono se to na první pohled možná nepozdává, ale když v ní autorka započne reflektovat probuzení z obecných společensko-kolektivních manipulací, okamžitě se vyjeví podstata celého vyprávění. Postupně jsou ukázány situace v rámci širokého spektra, od uvědomění, přes vlastní uznání, přehodnocení priorit, atd. Velmi podstatná mi přišla část o rodinných příbuzných, protože ti občas nemusí mít absolutně žádné pochopení... Vzhledem k tomu, že se většina příběhu odehrává na univerzitě, daleko od Georgiina domova, říkal jsem si jestli dojde i na toto téma. A došlo. Zhruba v polovině knihy je Georgiino tápání v mlze ukončeno a do popředí se více derou její přátelé a vazby mezi nimi. Následně vzniklé situace mi občas přišly až zbytečně vyhrocené, ale potřebu obracet strany jsem neměl. Co ovšem nedávám je český překlad. Naštěstí jsem měl po ruce anglickou verzi, která mi sedla mnohem lépe.

24.02.2023

Líbila se mi aromantická a asexuální reprezentaci v tomto románu. Alice Oseman odvádí fantastickou práci, když ukazuje špinavou, ale krásnou cestu naší hlavní hrdinky Georgia od frustrace přes zmatek až po sebepřijetí, pokud jde o její identitu. Líbilo se mi číst o mnoha vrstvách, které zkomplikovaly její cestu k sebelásce, pokud jde o její identitu: o tlaku, který vyvíjejí média a společnost obecně, aby nás všechny donutila k romantickým a/nebo sexuálním vztahům, o způsobu, jakým se někteří z Georginých přátel snažili tlačit do romantických a/nebo fyzických vztahů s lidmi. Autroka zdůrazňuje, jak jako amatérská společnost oslavujeme romantické vztahy nade všechny ostatní formy vztahů.

11.02.2023

Georgia nastupuje na vysokou školu s tím, že se ještě nikdy nelíbala a dokonce se ani nikdy nezamilovala. Chce to změnit, ale při setkávání se s nově poznanými kamarády si začíná uvědomovat důvody jejího zatím nepoznaného intimního života a důležitost jejího vztahu k přátelům.
Na to, že má kniha přes 400 str., tak děj je takový spíš úsporný, ale myslím, že o to ani v knize nejde. Podle mně její předností je spíš vylíčení myšlenek a pocitů hlavních postav, bez přílišné teorie.
Tahle kniha určitě není určena pro mně, ale po trochu nudném začátku, jsem se začetla a nakonec jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

05.02.2023

Čteno v angličtině a fakt se to četlo dobře. Musím říct, že je to pravdivě napsáno, úplně mě to vrátilo o 6 let zpátky, kdy jsem si sama uvědomovala svoji asexualitu. Alice odvedla skvělou práci, protože popsat tak dobře pocity asexuála, když jím sama nejste, to je fakt co říct. Co jsem si naopak neužila bylo to celé bláznovství ohledně Shakespeara, toho totiž nesnáším a pak posledních asi 60 stran knih už jsem trochu přeskakovala, protože už mě moc nebavilo, jak se to stále točilo kolem Pip a hlavně Rooney, kterou jsem nenáviděla. Takové lidi úplně nesnáším a tady bohužel (byť nevědomě) svými "chytrými radami" totálně narušila skvělé přátelství. Georgia byla bohužel mladá hloupoučká holka, která místo toho, aby si svoji sexualitu v klidu sama uvědomila a vypořádala se s ní (zvlášť, když měla k dispozici úžasného Sunila!!!!) si radši nechala radit a strhnout od své spolubydlící.
Má rada pro "nové" ace: vykašlete se na ostatní, nic světu nedlužíte, buďte prostě sví, najděte si člověka, se kterým se budete cítit bezpečně a dobře, na tom jediném záleží. S rodinnými příslušníky je to těžké vždycky, ale je to vaše rodina a stejně vás budou mít rádi, to stejné přátelé. Ani v nejmenším nelitujte toho, že jste ace, protože je to něco skvělého. Já osobně beru jako velkou výhodu to, že se nemusím soustředit na vztahy a lásku a prostě si užít život a objevovat svět a soustředit se na své koníčky. Děkuji Alici, že právě tohle převedla do své knihy.
Nelitujte své sexuality, prostě žijte. :)

29.01.2023

Kniha je rozdělena celkem na 5 částí... a hodně se v ní řeší orientace hlavní hrdinky a nakonec i jejích kamarádek... nečetlo se to špatně...

06.01.2023

Před čtením téhle knížky jsem věděla pár věcí - miluju Srdcerváče, Bez lásky má v zahraničí skvělé ohlasy a chci víc knih od autorky. A teď po dočtení můžu říct, že jsem moc spokojená. Knížku jsem přečetla za tři dny a to má 416 stran a já nejsem rychločtenář. Čtení mě ale bavilo natolik, že jsem nechtěla přestat číst a stránky mi mizely pod rukama takovou rychlostí, že jsem to fakt nestíhala sledovat. Zamilovala jsem si všechny postavy, ať už ty hlavní, nebo vedlejší. Georgia, její kamarádi, nové známosti z vysoké školy... Všichni mi přirostli k srdíčku, já díky nim měla úsměv na tváři a několikrát mě dokázali rozesmát. Velmi mě bavilo i to prostředí vysoké školy, bylo to něco, co osobně neznám a vidět to díky Georgii bylo super. Ale samozřejmě, to hlavní - téma asexuality. Sama se v queer názvech, pojmech a celkově v té komunitě snažím orientovat, ale o asexualitě a aromanci jsem toho moc nevěděla. A Bez lásky mi to dokázalo přiblížit úplně úžasně. Vše jsem pochopila, nezbyly mi žádné doplňující otázky a byla jsem zase o něco moudřejší. Jsem moc ráda, že se píše o i skupinách queer lidí, kteří nejsou takové "boom" jako gay nebo lesbické páry. O to víc, když se to takhle povede.
#humbook #humbookblogeri #spoluprace

06.01.2023

Od Alice Oseman jsem četla komiksovou sérii Srdcerváči, která se mi moc líbila. Řekla jsem si, že je nejvyšší čas zkusit i nějakou “pořádnou” knihu. S Marky jsme počkaly, až Loveless vyjde v překladu - Bez lásky - a pustily jsme se do čtení v rámci našeho #ctisnami.
.
Nečekejte příběh nadupaný akcí a nečekanými zvraty. Tohle je kniha, kterou táhnou postavy. Skvěle vykreslené postavy, které se v průběhu vyvíjejí a poznávají sebe i ostatní. Hlavní protagonistkou je Georgia, která se ještě nikdy nezamilovala, nikdy nikoho nepolíbila. Nastupuje na vysokou školu a doufá, že se to co nejdříve změní. Zjišťuje ale, že se jí nelíbí ani holky, ani kluci. Seznamuje se s pojmy jako je aromantičnost a asexualita. A já jsem ráda, že existují knihy, kde se o tom mluví!
.
Moc mě bavila skutečnost, že je do děje zakomponované divadlo/herectví, které spojuje všechny hlavní postavy. Číst/poslouchat o zkouškách mě vrátilo do hodin dramaťáku na střední škole. Jejich závěrečné představení se mi fakt líbilo!
.
Některé scény mi přišly už moc přitažené za vlasy, ale příběh jako celek se mi opravdu líbil, vytřískal ze mě spoustu emocí. Smála jsem se, byla dojatá, naštvaná, frustrovaná, křičela jsem v duchu na postavy a prožívala to všechno s nimi. Rozhodně si chci přečíst všechny autorčiny knihy a doufám, že budou alespoň tak dobré jako Loveless.
.
4,5/5

02.01.2023

Díky...

02.01.2023

Bez lásky je příběh z univerzitního prostředí o hledání sama sebe. Georgia nikdy moc nebyla na randění, když ale nastoupí na vysokou nepolíbená, začne si připadat divně a chce to změnit. Obzvlášť, když vidí svou novou spolubydlící užívat si s jedním klukem za druhým. Jenže čím víc se Georgia snaží, tím víc je z toho všeho zmatená. Proč necítí ty stejné věci jako ostatní? A proč se jí při představě líbání dělá špatně od žaludku (a motýlci v břiše za to fakt nemůžou)?

Kniha se zaměřuje na téma asexuality a aromaničnosti a přesně to je důvod, proč byste si ji měli přečíst. Témata totiž zpracovává velmi dobře a na pozadí jednoduchého příběhu pomáhá vysvětlit, co tyhle pojmy vlastně znamenají (a co naopak ne). Autorka čtenářům vše prezentuje očima hlavní hrdinky a nejvíce se proto soustředí na její vlastní prožívání. Nedozvíte se proto úplně všechno, ale to je v pořádku, nakonec je to totiž pořád příběh na pomezí Young Adult a New Adult a ne příručka. Kniha každopádně vyzdvihuje i fakt, že být asexuální nebo aromantický může pro každého znamenat něco trochu jiného, nejde o pevně dané věci, ale široká spektra.

Velmi silnou stránku představují postavy, které jsou ve většině případů dobře vykreslené a propracované. Samotná Georgia je skvělá hlavní hrdinka. Nezná se, hledá se a snaží se pochopit. V hodně věcech tápe nebo se je bojí přiznat i sama sobě. A občas dělá velmi hloupá rozhodnutí, až člověka může trochu rozčilovat – jenže nakonec to vlastně dává smysl, protože je to pořád jen dospívající holka. Zároveň je ale díky tomu všemu velmi realistická a spousta lidí se v ní pravděpodobně bude schopno v nějaké míře najít.

Velkou roli zde hrají i postavy, které Georgii obklopují. Právě oni totiž pomáhají vykreslit to, jak jednotliví lidé vnímají vztahy, lásku a sexualitu rozlišnými způsoby, což je skvělé.

Pokud jde o samotný příběh, ten je spíš jednoduchý, místy až trochu nerealistický, ale to nutně nepředstavuje žádný velký problém. Hrdinové řeší vztahy mezi sebou, zamilovávají se a taky hádají, prostě nic, co by tu v rámci literatury pro dospívající ještě nebylo. Autorce se nicméně podařilo dobře vybalancovat pocity Georgie s dějem, což v kombinaci s krátkými kapitolami vytváří příběh, který se čte dobře a hlavně rychle.

Ačkoliv se děj odehrává ve vysokoškolském prostředí a otevřeně mluví o sexu a vztazích (ale žádné explicitní popisy tu nenajdete), nebála bych se doporučit knihu i o něco mladším čtenářům zhruba od těch 14 let. Právě jim totiž podle mě nejvíc sedne jednoduchost příběhu a zároveň jim kniha může hodně předat, ať už z hlediska objevování vlastní identity, nastavování zdravých hranic nebo prostě a jednoduše v tom, že není třeba se do věcí nutit jen proto, že je dělají ostatní.

Kdybych měla Bez lásky hodnotit jen po příběhové stránce, byl by to nanejvýš lehčí nadprůměr. Nicméně hlavní přínos knihy spočívá především v tématech, kterým se věnuje a té vnitřní cestě, kterou Georgia postupně projde. O asexualitě a aromantičnosti se u nás moc nepíše, jsou to složitá a ne příliš atraktivní témata, která obklopuje velká spousta mýtů. Alice Oseman se ale podařilo vytvořit čtivý příběh, který problematiku dokáže čtenáři přiblížit jednoduchou formou. Ať už si jen chcete udělat představu o tom, co být asexuální nebo aromantický znamená nebo se dokonce sami snažíte najít sami sebe, Bez lásky může být do začátku skvělá volba. Nevysvětlí vám sice všechno, ale může vás pomoct nasměrovat.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.

bez lasky je pohlazeni po dusi.
resi se v ni tema asexuality a aromantiky a prestoze to neni uplne nejjednodussi tema, cela ta kniha je napsana tak moc mile, jak jen to Alice Oseman umi.
postavy se mi pod kuzi nijak moc nedostaly, krome jasona a sunila, kteri si me ziskaly a miluju je oba az na strop. jo a taky mam moc rad Rooney, ktera si cely pribeh proste ukradla sama pro sebe. Co treba kniha jen o ni, prosim?
po pribehove strance vam moc nereknu, o cem to je. Deje se tam toho totiz strasne moc. I kdyz se to vsechno toci kolem Georgie, ta kniha neni jen o ni a to mi prislo strasne dobre. Kazda z tech ustrednich 5 postav neco resi a vy si to prozivate s nima, a to na te knize moc ocenuju. Je to mozna typicke ya contemporary, ale ma presah:)
bohuzel bylo v knize par minusu. Jako v kazde Alicine knize bylo v pribehu az nerealisticky moc queer postav. Jakoze mne to vubec nevadi, ale v loveless je to mozna az mic pritazeny za vlasy. Jo a dalsi minus je konec. Prisel mi docela uspechany a na to, jak skvela byla kniha, jsem doufam v neco hrozne smutnyho. Ani ten vesely konec by mi nevadil, tady to akorat bylo fakt zrychleny.
tyhle vsechny minusy ovsem uplne vymazalo to, jak moc byla kniha dobra.
bez lasky je kniha, kterou jsem presne potreboval. Zacetl jsem se a ta kniha uz me nepustila.
Do ty knizky jsem se zamiloval az po usi(jakoze bez lasky a zamiloval jakoze hahaha). A nejakym zpusobem me taky zasahla. Je to presne kniha, o ktery chcete vedet jen vy a nechcete ji nikomu doporucivat, protoze je to proste vase a on by vam ji ukradl.
vrele vsem doporucuju, za me nejlepsi letos vydana kniha:)
za knihu moc moc dekuju #humbookblogeri, spoluprace!

28.12.2022

Bez lásky je opravdu krásný příběh, který může spoustě lidem pomoct s hledáním a přijetím své orientace. A to nejen konkrétně v rámci asexuality a aromantismu, ale celkově. Autorka zobrazuje cestu dívky, která se teprve snaží pochopit a přijmout svou sexualitu, což je cesta, kterou si prochází spousta lidí. Přečíst si příběh někoho, kdo je stejně ztracený, může lidem pomoct se cítit lépe. Opravdu oceňuji tématiku asexuality a aromantismu, kterou jsem v nějaké knize viděla úplně poprvé a bylo pro mě zajímavé se dozvědět více.

Autorka píše neskutečně čtivě, krátké kapitoly ubíhají velice rychle a není vůbec jednoduché knihu odložit. Stejně jako styl psaní jsem si zamilovala snad všechny postavy v příběhu. Chovají se na svůj věk, občas dělají chyby, hledají se a učí se být sami sebou. Všichni mi opravdu přirostli k srdíčku a ráda bych si přečetla příběh někoho z nich!

Bez lásky je opravdu povedená kniha, kterou vám všem moc a moc doporučuji.
#spoluprace #humbookblogeri

25.12.2022

Alice Oseman je letos díky Srdcerváčům všude! Chtěla jsem si od ní ale kromě komiksu přečíst i samostatný román a zvolila jsem všemi milovaný Bez lásky.
Tahle heavy contemporary opravdu stála za to! Neskutečně reálně popisuje téma asexuality. Čtenář se s hlavní hrdinkou naplno ztotožní! Čtení jsem si užila. Za mě sice kniha mohl být kratší, ale to je asi zhruba tak má jediná výtka.
Takže jo, tohle musím doporučit!

21.12.2022

Hlavní hrdinka Georgia Warr nikdy nebyla zamilovaná, nikdy se s nikým nepolíbila a zkrátka nikdy pořádně k nikomu necítila žádné city. Georgia miluje romány a doufá, že jednou najde svou spřízněnou duši do které se zamiluje.

Spolu se svými dvěma nejlepšími kamarády Pip a Jasonem nastupují na Durhamskou univerzitu a Georgia je připavena začít novou kapitolu svého života, je odhodlaná zjistit proč nikdy nezažila lásku. Georgia věří, že se její sny stanou skutečností. Spolu se svojí spolubydlící se vydá vstříc lásce, ale jejich plán způsobí akorát opětovné zklamání a Georgie začne zpochybňovat svou sexualitu. Proč se nemůže zamilovat jako ostatní v jejím věku? Je s ní něco špatně? A co když celou dobu hledala lásku na špatném místě...

Musím říct, že jsem byla unešena psaním autorky, je to má první kniha, kterou jsem od autorky četla (nepočítám komiks Srdcerváče) a doufám, že nebude poslední. Moc mě bavili Georginy srdceryvné zážitky a boje s její asexualitou a aromantismem. Myslím si, že cesta, díky které Georgia poznává svou sexualitu pomůže hodně lidem, kteří to stále objevují a jsou zmatení. Kniha Bez lásky mi přijde dospělejší než Srdcerváči a je to jedna z mála knih, ve které je téma asexuality a za to dávám palec nahoru.

Chtěla bych moc poděkovat Humbooku za knihu k recenzi v rámci #humbookblogeri. #spolupráce