Bez lásky

01.09.2023

Pěkná knížka

01.09.2023

Úžasně jsem se vžila do postavy. Líbilo se mi, jak dobře byly popsány Georginy pocity. Příběh utíká neuvěřitelně rychle.

07.08.2023

(SPOILER) U knihy jsem několikrát brečela. Příběh Georgii mi trochu připoměl můj příběh. Taky jsem si myslela že jsem "ARO ACE,, ale nakonec jsem zjistila že s někým žít chci a nehnusí se mi to. Georgia taky navíc měla štěstí že měla kamarády kteří ji podporovali a radili jí

28.07.2023

Přiznám se, že doteď jsem neznala všechny možnosti/pojmy. Nejednou jsem googlila, co to znamená, ale vysvětlují to i v příběhu a možná lépe než google.

Každopádně jsem moc ráda, že jsem si knihu koupila a přečetla. Rozhodně je velmi zajímavá. Ze začátku to pro mě nebylo moc poutavé, ale to bude spíš tím, že ten děj / příběh / poznávání a sebeuvědomění (kdo jsem, orientace) takové pro hl. postavu prostě bylo. A vlastně i u ostatních přátel / postav. Rozhodně to nevnímám jako mínus příběhu. Některé některé postavy mi zpočátku nebyly sympatické, ale později jsem si je zamilovala.

Příběh byl po pár kapitolách poutavější. Nejen Georgia hledala sama sebe, kým je. Příběh je poučný, hodně emotivní, bolavé vzpomínky na vztahy, v současných vztazích je zmatek,... Dokud se nevyjasní. Ale jde i o přátelství, hádky, porozumění, pomáhání, lásku (v jakékoliv podobě)... A samozřejmě řešení sexuality a její pochopení, smíření, podpora...

Zároveň to bylo v některých částech velmi cute. Velká gesta.

Celkově se mi příběh líbil. Četl se dobře, i když poutavější to začalo být až po pár kapitolách. Kapitoly nejsou dlouhé. Neustále se tam něco děje nebo řeší. Je to zajímavý příběh.

02.07.2023

Od autorky zbožňuji sérii Srdcerváči. Mám moc ráda knihy s duhovou tématikou, ale na téma asexualita a aromantika jsem ještě nic nečetla, takže mě kniha hodně lákala. Příběh byl zajímaví a hodně čtivý. Hlavní hrdinka i vedlejší postavy byli fajn. Jen bych knihu trochu zkrátila, první polovina mě bavila pak jsem se místy nudila. Kniha za přečtení rozhodně stojí.

12.06.2023

Knížku jsem četla už nějaký ten rok zpátky v originále. Byla první, po které jsem od autorky sáhla, a doteď ji považuji za její nejlepší román, určitě mám v plánu si ji někdy přečíst znovu.

04.06.2023

Na knihu mne nalákalo především to téma - asi jsem zatím nikde nenarazila na to, že by postavy řešily asexualitu a aromantiku. Tak mne zajímalo, s čím přijde Alice Osemanová, od které jsem četla sérii Srdcerváči, která se mi moc líbí. Nakonec u této knihy nechávám průměrné hodnocení.
Ty pocity hlavní hrdinky, která hledá sama sebe, tu jsou popsané velmi dobře, zdálo se mi to autenticky popsané, realistické. Ten strach a děs, kým jsem , co jsem a jaký to bude mít dopad na mou budoucnost - to asi ve svém životě řešil nejeden z nás, ať už se jedná o vlastní sexualitu či jiné stránky naší osobnosti. Autorka se tu snaží přiblížit, co to asexualita a aromantika je, co to pro člověka znamená.
Je to zasazeno do vysokoškolského prostředí - s tím, že to studium samotné tu hraje spíše okrajovou roli a autorka se snaží více zaměřovat na postavy a jejich vztahy. Na to, jak se snaží objevovat sami sebe a kým jsou.
Teď se ale dostávám k tomu, proč hodnotím jen 3 hvězdami. Na můj vkus to bylo asi moc utahané, moc ukecané. Asi bych víc ocenila, kdyby to bylo víc nahuštěné, na menším počtu stránek a bez některých zbytečně ukecaných scén. Navíc žánru young adult jsem již odrostlá, tak i možná z toho důvodu to neocením tolik, jako by mohli třeba někteří mladší čtenáři.
Neznamená to však, že se jedná o špatné dílo. Není špatné a doporučit mohu. Ale holt jsem asi možná moc náročná?

01.05.2023

Zajímavé téma. Asi tak do poloviny knihy mi děj rychle odsýpal, ale potom se to začlo trošku moc táhnout, klidně bych pár desítek stránek vypustila. Celkově ale hodnotím knihu kladně.

15.04.2023

Z knížky jsem byla nakonec docela zklamaná. Vcelku mě bavil začátek, ale pak se to strašně táhlo. Přišlo mi to pořád to samé dokola a už mě to nebavilo.
Oceňuji jako ústřední téma knihy asexualitu, o té se moc nemluví (konečně něco jiného než homosexualita nebo transexualita), ALE! Pak toho bylo moc.
Chápu, že se dneska spousta autorů snaží psát o těhle věcech, potlačovat rasismus a xenofobii a kdo ví co, jenže pak nabývám dojmu, je že vlastně špatně být bílá heteračka. Ať je kdo chce co chce, já to nikomu neberu, jen mě štvě, když mi někdo tohle cpe tak násilně pod nos. Nemám ráda škatulkování, sebe ani ostatních, a jakoukoli propagaci všelijakých genderů a sexualit.

11.04.2023

Alice Oseman, Bez lásky. Ale paradoxně tahle kniha láskou přímo překypuje, jen se nejedná o tu romantickou lásku (a na tu si v příbězích opravdu nepotrpím). Je plná témat, které jsou mému srdci blízké ~ studium na výšce, trávení času s přáteli, nechození na párty, převrácení očima nad "Už někoho máš?"....

Bez lásky stojí na charakterech, které v knize vystupují a moje srdce si získali všichni ~ Georgia, Pip, Rooney, Jason i Sunil. Co si budem, Alice Oseman ví, jak psát uvěřitelné postavy.

Už dlouho se mi nestalo, že bych do nějaké knihy byla tak zažraná, že bych ji potajmu četla na přednášce, měla označených několik citátů v každé kapitole, přemýšlela o příběhu ve dne v noci a uvědomila si, jaké mám úžasné kamarádky.

11.04.2023

Většinou čtu fantasy, takže bych normálně po takové knize asi nesáhla. Jako někdo, kdo se identifikuje jako aromantička už skoro 7 let jsem však nemohla odolat knize s aromantickou hlavní postavou. Vůbec jsem nebyla zklamaná, autorka realisticky a čtivě popsala cestu k sebepochopení a sebepřijetí, kterým si všichni procházíme. Ještě nikdy jsem se nedokázala tolik vcítit do hlavní postavy, tenhle příběh přesně ukazuje, proč je reprezentace tolik důležitá.

Příběh zaujme, pobaví i rozesmutní a donutí se zamyslet. Kniha byla skvěle napsaná pro mladé publikum, přišlo mi, že autorka opravdu chápe vysokoškoláky, což oceňuju. Mohla být možná o něco kratší, některé části úplně vynechané, hodně už se potom opakovaly stejné myšlenky a témata. Závěrečné kapitoly, které hodně poukazovaly na platonickou lásku mě dojaly a dodaly optimismus do budoucnosti. Líbilo se mi pozitivní zakončení. Příběh na pozadí mě upřímně moc nezaujal ale beru to tak, že důležitější je myšlenka knihy.

Neumím si představit, jak bude knihu vnímat někdo, kdo není aromantik a/nebo asexuál, ale přišlo mi, že všechno bylo vysvětleno srozumitelně, a že si v knize každý může najít to svoje, takže rozhodně doporučuji. Jsem ráda, že takové knihy vznikají, umím si představit, že příběh pomůže mladým lidem objevit svoji orientaci. Přece jenom zdrojů o aromantismu a asexualitě je u nás pořád málo.

29.03.2023

Autorčina tvorba mne přesvědčila o svém přínosu. Osemanová přibližuje palčivá témata - otázky sexuality, sebepřijetí i porozumění. V této knize slíbila zobrazit asexualitu a dle mého vlastního uvážení, se jedná o věrohodné podání. Georgia, jako ústřední postava, je komplexně vystavěná. Ono se to na první pohled možná nepozdává, ale když v ní autorka započne reflektovat probuzení z obecných společensko-kolektivních manipulací, okamžitě se vyjeví podstata celého vyprávění. Postupně jsou ukázány situace v rámci širokého spektra, od uvědomění, přes vlastní uznání, přehodnocení priorit, atd. Velmi podstatná mi přišla část o rodinných příbuzných, protože ti občas nemusí mít absolutně žádné pochopení... Vzhledem k tomu, že se většina příběhu odehrává na univerzitě, daleko od Georgiina domova, říkal jsem si jestli dojde i na toto téma. A došlo. Zhruba v polovině knihy je Georgiino tápání v mlze ukončeno a do popředí se více derou její přátelé a vazby mezi nimi. Následně vzniklé situace mi občas přišly až zbytečně vyhrocené, ale potřebu obracet strany jsem neměl. Co ovšem nedávám je český překlad. Naštěstí jsem měl po ruce anglickou verzi, která mi sedla mnohem lépe.

24.02.2023

Líbila se mi aromantická a asexuální reprezentaci v tomto románu. Alice Oseman odvádí fantastickou práci, když ukazuje špinavou, ale krásnou cestu naší hlavní hrdinky Georgia od frustrace přes zmatek až po sebepřijetí, pokud jde o její identitu. Líbilo se mi číst o mnoha vrstvách, které zkomplikovaly její cestu k sebelásce, pokud jde o její identitu: o tlaku, který vyvíjejí média a společnost obecně, aby nás všechny donutila k romantickým a/nebo sexuálním vztahům, o způsobu, jakým se někteří z Georginých přátel snažili tlačit do romantických a/nebo fyzických vztahů s lidmi. Autroka zdůrazňuje, jak jako amatérská společnost oslavujeme romantické vztahy nade všechny ostatní formy vztahů.

11.02.2023

Georgia nastupuje na vysokou školu s tím, že se ještě nikdy nelíbala a dokonce se ani nikdy nezamilovala. Chce to změnit, ale při setkávání se s nově poznanými kamarády si začíná uvědomovat důvody jejího zatím nepoznaného intimního života a důležitost jejího vztahu k přátelům.
Na to, že má kniha přes 400 str., tak děj je takový spíš úsporný, ale myslím, že o to ani v knize nejde. Podle mně její předností je spíš vylíčení myšlenek a pocitů hlavních postav, bez přílišné teorie.
Tahle kniha určitě není určena pro mně, ale po trochu nudném začátku, jsem se začetla a nakonec jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

05.02.2023

Čteno v angličtině a fakt se to četlo dobře. Musím říct, že je to pravdivě napsáno, úplně mě to vrátilo o 6 let zpátky, kdy jsem si sama uvědomovala svoji asexualitu. Alice odvedla skvělou práci, protože popsat tak dobře pocity asexuála, když jím sama nejste, to je fakt co říct. Co jsem si naopak neužila bylo to celé bláznovství ohledně Shakespeara, toho totiž nesnáším a pak posledních asi 60 stran knih už jsem trochu přeskakovala, protože už mě moc nebavilo, jak se to stále točilo kolem Pip a hlavně Rooney, kterou jsem nenáviděla. Takové lidi úplně nesnáším a tady bohužel (byť nevědomě) svými "chytrými radami" totálně narušila skvělé přátelství. Georgia byla bohužel mladá hloupoučká holka, která místo toho, aby si svoji sexualitu v klidu sama uvědomila a vypořádala se s ní (zvlášť, když měla k dispozici úžasného Sunila!!!!) si radši nechala radit a strhnout od své spolubydlící.
Má rada pro "nové" ace: vykašlete se na ostatní, nic světu nedlužíte, buďte prostě sví, najděte si člověka, se kterým se budete cítit bezpečně a dobře, na tom jediném záleží. S rodinnými příslušníky je to těžké vždycky, ale je to vaše rodina a stejně vás budou mít rádi, to stejné přátelé. Ani v nejmenším nelitujte toho, že jste ace, protože je to něco skvělého. Já osobně beru jako velkou výhodu to, že se nemusím soustředit na vztahy a lásku a prostě si užít život a objevovat svět a soustředit se na své koníčky. Děkuji Alici, že právě tohle převedla do své knihy.
Nelitujte své sexuality, prostě žijte. :)

29.01.2023

Kniha je rozdělena celkem na 5 částí... a hodně se v ní řeší orientace hlavní hrdinky a nakonec i jejích kamarádek... nečetlo se to špatně...

06.01.2023

Před čtením téhle knížky jsem věděla pár věcí - miluju Srdcerváče, Bez lásky má v zahraničí skvělé ohlasy a chci víc knih od autorky. A teď po dočtení můžu říct, že jsem moc spokojená. Knížku jsem přečetla za tři dny a to má 416 stran a já nejsem rychločtenář. Čtení mě ale bavilo natolik, že jsem nechtěla přestat číst a stránky mi mizely pod rukama takovou rychlostí, že jsem to fakt nestíhala sledovat. Zamilovala jsem si všechny postavy, ať už ty hlavní, nebo vedlejší. Georgia, její kamarádi, nové známosti z vysoké školy... Všichni mi přirostli k srdíčku, já díky nim měla úsměv na tváři a několikrát mě dokázali rozesmát. Velmi mě bavilo i to prostředí vysoké školy, bylo to něco, co osobně neznám a vidět to díky Georgii bylo super. Ale samozřejmě, to hlavní - téma asexuality. Sama se v queer názvech, pojmech a celkově v té komunitě snažím orientovat, ale o asexualitě a aromanci jsem toho moc nevěděla. A Bez lásky mi to dokázalo přiblížit úplně úžasně. Vše jsem pochopila, nezbyly mi žádné doplňující otázky a byla jsem zase o něco moudřejší. Jsem moc ráda, že se píše o i skupinách queer lidí, kteří nejsou takové "boom" jako gay nebo lesbické páry. O to víc, když se to takhle povede.
#humbook #humbookblogeri #spoluprace

06.01.2023

Od Alice Oseman jsem četla komiksovou sérii Srdcerváči, která se mi moc líbila. Řekla jsem si, že je nejvyšší čas zkusit i nějakou “pořádnou” knihu. S Marky jsme počkaly, až Loveless vyjde v překladu - Bez lásky - a pustily jsme se do čtení v rámci našeho #ctisnami.
.
Nečekejte příběh nadupaný akcí a nečekanými zvraty. Tohle je kniha, kterou táhnou postavy. Skvěle vykreslené postavy, které se v průběhu vyvíjejí a poznávají sebe i ostatní. Hlavní protagonistkou je Georgia, která se ještě nikdy nezamilovala, nikdy nikoho nepolíbila. Nastupuje na vysokou školu a doufá, že se to co nejdříve změní. Zjišťuje ale, že se jí nelíbí ani holky, ani kluci. Seznamuje se s pojmy jako je aromantičnost a asexualita. A já jsem ráda, že existují knihy, kde se o tom mluví!
.
Moc mě bavila skutečnost, že je do děje zakomponované divadlo/herectví, které spojuje všechny hlavní postavy. Číst/poslouchat o zkouškách mě vrátilo do hodin dramaťáku na střední škole. Jejich závěrečné představení se mi fakt líbilo!
.
Některé scény mi přišly už moc přitažené za vlasy, ale příběh jako celek se mi opravdu líbil, vytřískal ze mě spoustu emocí. Smála jsem se, byla dojatá, naštvaná, frustrovaná, křičela jsem v duchu na postavy a prožívala to všechno s nimi. Rozhodně si chci přečíst všechny autorčiny knihy a doufám, že budou alespoň tak dobré jako Loveless.
.
4,5/5

02.01.2023

Díky...