Bible a morálka
Papežská biblická komise
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144823/bible-a-moralka-144823.jpg
4
3
3
Biblické kořeny křesťanského jednání. Další dokument Papežské biblické komise vychází ze zadání, který tomuto grémiu špičkových katolických biblistů v celosvětovém zastoupení dal v r. 2002 papež Jan Pavel II. V současné situaci morálního relativizmu a určité skepse v biblickém a teologickém bádání se ukázalo nutné, aby se tým odborníků vyslovil k otázce, do jaké míry a jakým způsobem zavazuje Bible jakožto sbírka starobylých textů a zároveň inspirované Boží slovo v oblasti mravních principů a norem. Po šestileté usilovné práci vychází dnes tento dokument. Je rozdělen do dvou hlavních částí. V první – o něco delší – autoři chronologicko-tématicky procházejí biblické zjevení a ukazují na jeho trvalé morální poselství. Základní definice biblické morálky je dána ve dvou krocích: Bůh daruje člověku život a vše, co k němu patří, a člověk na tento dar odpovědně reaguje. Základem každé na Bibli založené morálky je tedy stvoření. V dějinách spásy se pak výchozím bodem pro morální jednání člověka stává dar Boží smlouvy, která vrcholí v „nové smlouvě“, uskutečněné v Ježíši Kristu. Druhá část dokumentu se snaží četbu Bible z hlediska morálního poselství shrnout do základních principů, které dnes mohou pomoci k rozlišování a rozhodování se pro to, co je v souladu s Božím plánem. Papežská biblická komise formuluje dva základní principy a šest principů zvláštních. Dokument vhodně navazuje na dva dokumenty PBK z posledních dvou desetiletí (Výklad Bible v církvi a Židovský národ a jeho svatá písma v křesťanské Bibli). Je určen nejen odborníkům v oblasti biblistiky a teologie, ale měl by se setkat s vřelým přijetím u všech kněží, katechetů a učitelů (zvl. náboženství a etiky). Svou úrovní je dostupný i běžnému zájemci o křesťanskou etiku, věřícímu i nevěřícímu.... celý text
Duchovní literatura Náboženství Filozofie
Vydáno: 2010 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Bibbia e morale, Bible and morality, 2008
více info...
Přidat komentář
Znamenitý dokument, jemuž stále není věnován dostatek pozornosti v širších kruzích. Kniha nabízí fundamentálně-morálně-teologický pohled na význam lidského jednání z pohledu Písma svatého. Dělí se na dvě části. "Zjevená morálka: Boží dar a lidská odpověď" zasazuje lidské jednání do kontextu Smlouvy - teologického konceptu vyjadřujícího komunikaci mezi Bohem a lidmi; jedině v tomto kontextu je teologická morálka pochopitelná a ospravedlnitelná. Část "Některá biblická kritéria pro morální reflexi" pak v Písmu nalézá osm obecných dnes uplatnitelných kritérií, na nichž může být postavena křesťanská morální teologie. Dokument se vyjadřuje velmi jasně a srozumitelně, takže si čtenář vystačí s teologickým minimem. Nemohu však nezmínit italskou ukecanost, která někomu může vadit.
Bible a morálka
Souhlasím s tím, co zde psal už lord-artoo: je to znamenitý dokument. Přitom by už samotný název mohl neseznámeného čtenáře odrazovat. Bible? A morálka k tomu? Jo aha, to bude určitě zase nějaký nekonečný seznam pokynů, co všechno si ti chudáčci křesťané musí odepřít, aby se jejich život stal co nejvíce nudným a bezvýrazným a oni se pak možná někdy dostali do nebe – alespoň takhle nějak si tu představu veřejnosti maluju, soudě podle různých výroků z mediálního prostoru, ze kterého se dozvídám, že „vím, že je to hřích, ale je to zábavné“ nebo „já bych si vybral peklo, tam bude veseleji“. :-))
Bible a morálka tenhle pohled zásadně obrací už ve své první části, která se točí (nejen) kolem Desatera, aby tuhle desítku pokynů ukázala nikoli jako seznam zákazů, ale naopak jako určité směrovky na dobré cestě životem, jako návod pro to, aby náš život byl vnitřně pevnější a aby byl prospěšnější pro vytváření zdravě fungujícího společenství. A tak se třeba z přísně znějícího „Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví“ stává pozitivně otevřené „pro všechny bude lepší, když si budeme navzájem chránit své dobré jméno“. Pokud bych to chtěl vyjádřit co nejvíc složitě a teologicky, řekl bych, že se na vyjádření deontologické nahlíží perspektivou axiomatické relektury. :-)
V druhé části knihy se vyjmenovává osm kritérií, podle kterých je možné se v aktuálních morálních tématech vztahovat na Bibli a opírat se o hloubku biblické zvěsti při hledání odpovědí na konkrétní (často velmi složité a někdy i téměř nezodpověditelné) otázky. A zase: nejde zde o to, že se dozvíme, co podle Bible máme dělat tehdy a tehdy, a pak to bezduše naplňovat. To ne, Písmo svaté není návod z IKEA na sestavení komody. Písmo svaté nás spíš stimuluje a povzbuzuje k tomu, abychom žili v otevřenosti k různým kulturám při udržení vlastních hodnot; abychom zjemňovali své svědomí a při rozhodování o dobru měli na paměti dobro světa. A abychom také pozorně rozlišovali relativní a absolutní principy v konkrétních případech – s vědomím, že tím základním principem je vždy Láska.
Proto je velmi vhodné, že základem celé publikace jsou kromě zmíněného Desatera také Ježíšovy antiteze z Horského kázání, ve kterých se morálka Nového zákona ještě víc zvnitřňuje a zároveň propojuje s okolním světem (ono známé: milovat bližního jako sebe), to přináší větší porci radosti, ale přináší to samozřejmě také větší zodpovědnost a náročnější úkoly. Ale … jaký úkol může být radostnější, než pečovat o dobro milovaných bližních?