Biblické příběhy
Ivan Olbracht (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109989/biblicke-pribehy-109989.jpg
3
328
328
Znalost bible patří k základům všeobecného vzdělání. Chceme-li dnes seznámit mládež s biblickými příběhy, se Starým zákonem, s vypravováním, pověstmi a příslovími starých Židů, nečiníme tak proto, abychom udržovali mládež v pověrách, v slepé víře a v otrocké poslušnosti náboženství a církví. Dnes již dovedeme vysvětlit vědecky správně vznik a vývoj světa i vznik a vývoj člověka. Věda stanovila již dostatečně přesné zákony o složení hmoty, o životě a přírodě. Avšak vzdělaný člověk musí znát i to, v co nevěří. Má znát proto i biblí, která byla mnohdy důležitým činitelem na cestě pokroku, vzdělanosti a kultury, která se však také často stávala i nástrojem poroby a útisku. Bible byla přečasto zdrojem poučení i uměleckého podnětu mnoha velikým umělcům. Leckterá slavná umělecká díla literární, hudební i výtvarná byla inspirována biblickými příběhy. V hovoru užíváme běžně nejrůznějších úsloví, přirovnání a obrazů, jež pocházejí z bible. Také všechny tyto okolnosti nás vedou k tomu, abychom se s biblí seznámili. Předkládáme čtenářům Starý zákon v obdivuhodném zpracování Ivana Olbrachta, spisovatele, který dovedl psát snad nejčistší a nejkrásnější češtinou. Olbracht jistě sám nevěřil v boha a nepřál si, aby naše mládež vyrůstala ve svěrací kazajce náboženství. Chápal však, že znalost bible je pro mladého vzdělance věcí nezbytnou, že je třeba čerpat poučení i z bible, která nám zejména ve Starém zákoně podává obraz života židovského národa ve starověku, seznamuje nás s jeho společenskými a hospodářskými poměry, s jeho politickým zřízením a s jeho způsobem myšlení. A navíc Olbracht dobře pochopil, že v době nacistické okupace, kdy jeho Biblické příběhy po prvé vyšly, může svým vyprávěním ze Starého zákona výmluvně protestovat proti vyhlazování Židů fašisty a utvrzovat čtenáře v přesvědčení, že český národ vyjde z hitlerovské poroby tak, jako starověcí Židé vyšli ze všech zajetí. Proto také jeho kniha končí návratem ze zajetí a jásotem nad osvobozením. Mezi mnohými světovými umělci, kteří se inspirovali Starým zákonem, byl i nej slavnější ilustrátor bible, francouzský malíř Gustave Doré. Ten dovedl skvěle vystihnout vznešenost, básnickou úchvatnost a velebnou dramatičnost biblických příběhů, a proto jeho ilustrace spojují hluboký dějový a mravní prožitek s výrazným a úchvatným dojmem výtvarným.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem si to jen z jediného důvodu, a to protože se často setkávám ve škole nebo v knihách na narážky, které odkazují právě na biblické příběhy. Já jsem je nechápala, tak jsem si to přečetla. Bylo to utrpení, jak jsem předpokládala, ale jsem ráda, že jsem to přečetla a hlavně, že je to už konečně za mnou.
Biblické příběhy jsem četla díky povinné četbě asi v 6. třídě. Moc se mi líbilo zpracování jednotlivých příběhů. Naštěstí to nebylo moc zkrácené a ochuzené o detaily a za to jsem ráda. Je to dobré zopakování příběhů ze Starého zákona a dozvěděla jsem se i spoustu nových detailů a souvislostí, které jsem nevěděla nebo jsem si jich nevšimla.
Bibliké příběhy pro mladší čtenáře (nejen) obsahují přesně to, co slibují. Jednoduší formou podané příběhy z Bible, které pomohou ve znalosti podstatných částí a v orientaci v příbězích, postavách, prostředí ale i v ustálených frazémech souvisejících s toutou tematikou.
Velmi příjemné čtení, které může být buď milým připomenutím nebo studnicí nových znalostí.
Olbrachtovy Biblické příběhy se mi poprvé do rukou dostaly tuším na střední škole. A nyní jsem se rozhodla si to zopakovat ve formě audioknihy, kterou načetli J. Somr a T. Medvecká - oba jako interpreti naprosto úžasní. Audiokniha sama o sobě je oproti knižní předloze zkrácená, ale vůbec nevadí. I tak to byl zajímavý poslech.
Myslím si, že příběhy z Bible (nebo aspoň některé z nich) by v nějaké formě měl znát každý - nebo o nich aspoň mít nějaké povědomí. Člověk ani nemusí být věřící - jsou to příběhy pro všechny. Ať už se nám to líbí nebo ne, křesťanství je součástí naší kultury a historie a promítlo se to i do naší mluvy. Spousta z nás říká výrazy či věty typu "nevěřící Tomáš", "myju si ruce", "ježišmarjá / Panenkomarjá / ... ", "je to tu jak v Babylonu (=nesrozumitelnost jako při zmatení jazyků)", spousta z nás slyšela o Kainově znamení, o bratrovraždě také... a těch převzatých motivů z Bible, které se v naší kultuře a v našem jazyce objevují, by se dalo najít mraky. A tak podle mne není od věci, aby aspoň kvůli jazykovým prostředkům, které spousta z nás běžně v komunikaci používá, člověk věděl, odkud se to v té řeči vzalo, co to vlastně znamená a jaký je ten původ.
A zrovna podobná díla, převedená do beletrie, by tomu mohla pomoci, pokud člověk nutně nechce číst celou Bibli jako takovou. Možná se mnou nebudete souhlasit a třeba budete tento druh literatury považovat za přežitek, ale to je v pořádku. :) Nevím, možná jsem já jako milovník jazyků jen trochu postižená tím zjišťovat si, proč říkáme věci tak, jak je říkáme. V tomhle vidím pro sebe přesah této knihy, který si z toho odnáším. Za sebe mohu doporučit.
Tato kniha obsahuje mnoho různě dlouhých starozákonních příběhů (extrémy jsou Stavění věže a zmatení jazyků a Prvotozenství za misku čočky prodané). 80%
Bible ovlivňuje myšlení a kulturu už dlouhá staletí a příběhy z ní patří k všeobecné vzdělanosti. Ne každý se však zvládne biblí prokousat, spousta dospělých s tím má problém, co teprve děti! Olbracht podal biblické příběhy jednoduše a srozumitelně a vynechal náboženské pasáže, za což jsme mu my ateisté poměrně vděční. Příběhy jsou doplněny krásnými ilustracemi.
Čtivou formou zpracovány příběhy ze Starého zákona. Knihu doplňují i nádherné ilustrace.
Především krásná obrázková knížka. Biblické příběhy ve zjednodušené a tím pádem čtivé formě. A opravdu zajímavý kontrast mezi vylíčením osudů Saula a Davida v podání Josepha Hellera (Bůh ví) a v Olbrachtovo Biblických příbězích pro děti:)
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy jako ilustrovanou knihu. Obrázky jsou to nádherné o obsahu to říci nemohu. Shrnuto do jednoho slova- - KRUTOST a to ve všech příbězích. Čtyři hvězdičky jsem dala za krásnou češtinu. Ano připomněla jsem si jednotlivé biblické příběhy a postavy, ale to je vše.
Jakoze, je to fakt blbost. Jestli to delate jako ctenarak tak mi napiste na ig a ja vam to poslu lol. @vjt_skp
Čekala jsem to horší, ale že bych z knihy byla nadšená to ne. Líbilo se mi, že v knize byly obrázky a čtení tak bylo rychlejší.
četla jsem ji na základce, brala jsem ji jako pohádky...………..až teď jsem si vše pořádně uvědomila...………..myslím, že současná mládež by však tuto knihu nečetla...……….pokud není aspoň trochu věřící...……..nicméně i toto je historie lidstva
Úmysl dobrý, dnes už ale Olbrachtova krásná čeština mladým čtenářům nejen nic neřekne, ale myslím, že jí ani neporozumí. Tím spíš, že Olbracht ve svém převyprávění dodržuje "biblickou dikci". Chtěl bych se mýlit, ale myslím si, že pro dnešní děti je kniha už nečitelná. My starší si ovšem pošmákneme.
Kniha je pěkná,líbí se mi její ilustrace.
Kniha vypráví o zrození světa , nejvíc mě zaujal příběh Adam a Eva.
Příběh je že Bůh stvořil Adama z hlíny. Bydlel v ráji -Edenu. Měl tam ovocné stromy které nemohl jíst.
Adam byl stále smutný že si s nikým nemohl povídat.
Tak se Bůh rozhodl že Adamovi udělá manželku. Když Adam spal tak mu vytvořil ze žebra manželku .
Žena jednou měla hlad tak šla ke stromu , byl tam had a říkal ať jsi vezme jablko ze zapovězeného stromu.
Žena neodolala a dala jsi jablko, přišel muž a dal si taky. Otevřeli se jim oči. Bůh to zjistil a vyhodil je z ráje. Řekl jím že žena bude trpět bolestmi a muž bude orat pole v těžkých podmínkách.
V knize je hodne hezkých příběhů. Jsou to biblické příběhy, kde vystupují bohové a lidé a vypráví se tam například o stvoření světa, o potopě světa. Je tam také hodně černobílých obrázků. Ale mně se nejvíc líbil příběh Stavění věžě a zmatení jazyků,který je o třech synech,kteří šli na pastvinu na krásné zelené louce a řekli si,že tam udělají město s věží, krerá bude mít vrcholek až u nebe. Na stavbu vypalovali cihly ,protože tam nebylo kamení a začali stavět. Ale bohu se jejich pýcha nelíbila a sestoupil z nebes, nelíbilo se mu, že si nedají stavbu rozmluvit. Tak udělal to, že zmátl jejich jazyky, aby si vzájemně nerozuměli. lidé museli nechat stavění, protože se nemohli dorozumět.
Kniha se moc dobře nečte, je zde spousta slov, kterým jsem nerozuměl.
Dodnes si pamatuji jedny zasněžené Vánoce roku 1972, kdy mi tuto knihu nadělil tatínkův Ježíšek.
Příběhy Starého zákona dětem a nám, co nečetli ,,knihu knih", příblížil komunista, člen ÚV KSČ. Mně se líbily a bylo mi jedno, zda je napsal Ivan Olbracht nebo Kamil Zeman.
Který že příběh mě oslovil nejvíce? Ten o králi Šalamounovi, snad i proto, že moudrost mě oslňovala od útlého věku :-)
Zajímavost: Věděli jste, že podle jedné povídky I.O. byl zfilmován Prstýnek s Otomarem Korbelářem v hlavní roli? Já ne.
A protože je to můj oblíbený film pro pamětníky a tomuto herci jsem se sestrou v dětství venčila jeho afgánské chrty, tak poslední hvězdička u této knihy je tak trochu protekční. Snad mi prominete :-)
Autorovy další knížky
| 1991 |  Biblické příběhy |
| 2005 | Nikola Šuhaj loupežník |
| 1937 |  Golet v údolí |
| 1982 | O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách |
| 1963 | Žalář nejtemnější |
Biblické příběhy jsem kdysi musela číst na základní škole. Do teď jsem si z nich pamatovala pár příběhů, ale notnou část jsem zapomněla. Jelikož jsem četla Kaina od Josého Saramaga, chtěla jsem si porovnat informace z jeho knihy (vycházející z bible), které kritizoval jako potulný Kain, s původním textem. Samozřejmě bibli jsem opravdu nebyla sto přečíst (alespoň Starý Zákon), a tak jsem hledala jinou alternativu.
Potěšilo mě, jak se Biblické příběhy příjemně čtou i člověku, který je nevěřící. Ivan Olbracht dost očistil samotný příběh od zbytečného pánbíčkaření, takže jsou příběhy stravitelné a dokonce si je člověk i začne užívat.
Možná jsem z celé knížky měla ještě větší prožitek, hlavně díky Kainovi. Díky Biblickým příběhům jsem dokázala teprve pořádně docenit Kainův příběh a kritiku boha, což mi mnohokrát vytvořilo při čtení Biblických příběhů úsměv na rtech. Zároveň mě to motivovalo o každém z příběhů smýšlet kriticky, což byla osvěžující zkušenost.