Bílá nemoc
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154980/bmid_bila-nemoc-NET-154980.png
4
6033
6033
Základní dílo moderního českého dramatu od Karla Čapka bylo kritickou reakcí na fašizaci společnosti před druhou světovou válkou.
Přidat komentář
- "Vy byste nechal lidi takhle umírat?“
- „A vy byste je nechali zabíjet? Proč, prosím… Když mohou lidé zabíjet olovem a plynem… nač my doktoři máme někoho zachraňovat, ne?"
… Obsahově je kniha geniální. V bílé nemoci vidím hodně symboliky, jak to u Čapka bývá. Rozhodně je opět o čem přemýšlet.
Bílá nemoc patří mezi díla, která by si každý člověk měl někdy ve svém životě přečíst. Ukazuje na lidskou zkaženost, na chování lidí pod vlivem strachu, na lidskou hamižnost a touhu po válce.
Tohle je nadčasové dílo. Sám pan Čapek byl nadčasový a bravurní spisovatel.
Knihu sem si vybrala kvůli povinné četbě a udělala sem dobře. Četla se mi velice rychle a lehce. Příběh mě velmi zaujal a konec překvapil.
Knížka Bílá nemoc se mi ani tak moc nelíbila, i když dějově je perfektní. Na mě je ta knížka moc zdlouhavá a styl, kterým psal Karel Čapek je na mě až příliš zastaralý. Byli tam ale i zajímavé a zábavné věci, které mě i pobavily. Viděl jsem i film podle knížky a mě se více líbil film než knížka, ale doporučuji přečíst i knížku, protože je tam dějově více informací.
Knížce dám 3 hvězdičky, protože je to podle mě nejlepší dílo do Karla Čapka, které jsem četl.
Bílou nemoc jsem četl kdysi na škole a už tehdy mě ohromila. Po letech jsem si knihu chtěl přečíst znovu a ohromila mě ještě víc než kdysi coby žáka. Obsah, formu i význam díla mohu po těch letech a zkušenostech ocenit mnohem více. Absolutně geniální.
Na úvod musím říct, že mě to nízký hodnocení vážně mrzí, ale jinak nemůžu. Čapkovy "těžké věci" jsem zkoušela snad před patnácti lety na gymplu a nešlo to, ale věděla jsem, že jim někdy budu chtít dát druhou šanci. Teď jsem si na toulání během dovolené po lesích postahovala starší rozhlasové hry, že to ve zvukové verzi snad bude poživatelnější. No, bylo, Bílou nemoc jsem zvládla až do konce (což se mi u psaných knih nepovedlo). Ale... stejně to bylo obří zklamání a děsně mě to mrzí.
Ten námět je geniální, v tom byl Čapek úžasnej. Z paralely s německým nacismem mrazí. Šířící se nemoc je děsivá a i ta hrůza mezi lidmi je z díla patrná.
Ale... ta forma. A ty postavy. Chápu, že jazyk je zastaralý a divadelně vypjatý, to je holt daň divadelní formě. Ale další projevy "daně divadlu" jsem už nepřekousla - postavy jsou totálně černobílé, jednají přehnaně rychle a unáhleně, schematicky, z extrému do extrému, všecko příšerně prožívají, je to nesnesitelně okázalé. Hlásané názory ohledně války a míru jsou nesnesitelně schematické, nedůvěryhodné, velká tlučhubská slova a pod nimi prázdno, prázdno. Bílá nemoc je prostě nesnesitelně vyhrocená a přehánivá.
Já vím, je to forma divadelní hry, tam se asi všecko přehánět musí, aby to přešlo z herce na diváka... ale třeba u Matky, což je taky hra, jsem postavám ty emoce a myšlenky postavám věřila... kdežto u Bílé nemoci ne. Místy mi dialogy a jednání přišly spíš jako z komedie, což jaksi počítám nebyl cíl díla. :(
Námět a obsah je hodně dobrý, forma příšerná. Mnohem raději bych četla pozvolnější, klidnější, víc psychologicky laděné drama. Ten námět je fantastický a kdyby dostal přiměřenou a propracovanější formu, byl by to drahokam. Takhle je to zevnitř překrásnej kámen se zničenou povrchovou úpravou.
Vynikající, skvělý, geniální Karel Čapek. Nevím, co víc dodat, co nejdříve si od něho zase něco přečtu.
Lidé se nezajímají, dokud nejde o ně a slova jsou občas nejsilnější zbraně. Tolik pravdy ukryté v těchto několika stranách.
K maturitě jsem si vybrala už dříve RUR a teď jsem se rozhodovala mezi Matkou a Bílou nemocí, nakonec jsem si na doporučení vybrala tuto a nelituji toho. Byla krátká, ale tak nějak jsem očekávala, že se tam začne dít něco dalšího. Proto se mi více líbilo RUR.
Knihu jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě, ale abych řekla pravdu, tak jsem byla překvapena. Od Karla Čapka jsem četla do maturitního seznamu pouze R.U.R., které bylo super. Ale abych řekla pravdu, tak Bílá nemoc se mi líbila více.
Příběh se mi velmi líbil, byl silný a dokonce tam bylo aj ponaučení, které je v knihách super a vždy si z něj něco vezmu do svého života.
Knihu jsem si vybrala k povinné četbě- úmyslně. Příběh jsem znala již dříve, ze základní školy a velmi se mi to líbilo, viděla jsem také hru.
Po dočtení příběhu se jen nachází otázky: Dokázal Dr. Galén, aby byl zaveden mír, i přes jeho smrt? Jak zareagoval Maršál, když zjistil, že je Dr. Galén (jediný člověk, který dokáže vyléčit malomocenství) mrtev? Snažil o zavedení míru, nebo jen tak seděl a smířil se se smrtí?
Jako četba k maturitě to byl úžasný výběr a určitě se k panu Čapkovi několikrát za život vrátím. Víte, jeho příběhy mají vážně něco do sebe a to vopravdu hodně. Když si představíte, že tohle napsal bez toho aniž by existovala televize a v ní běžely apokalyptické filmy, které dnes známe.
Jeho fantazie byla bohužel ovlivněna hrůzami reálného světa, a tak je příběh skoro až tak reálný, že se možná co chvíli kontrolujete v zrcadle, zda také nemáte bílý flíček. Knihu jsem přečetla na jeden nádech a výdech a doporučuji všem, kteří touží po nahlédnutí do světa s Bílou nemocí.
(SPOILER)
Kniha se mi moc líbila. Skvělé téma k zamyšlení a když si člověk navíc přidá navíc to, před čím a před kým Čapek varoval, může ho jen obdivovat, že se do toho tématu pustil. Kniha sice končí špatně, ale přesto pro mě v jistém smyslu "pozitivně". Zajímalo by mě, jak to celé dopadlo. Dokázal to Galén? Sice zemřel, ale mělo to nějaký vliv na Maršálovo rozhodnutí doopravdy? Začal pracovat na míru?
Jednoduché na čtení, přehledné, napsáno čtivě.
Když jsem si knihu vybírala do povinné četby, tak jsem ani nečekala, že se mi kniha zalíbí až tak moc.
Příběh se mi velmi líbil, byl silný a ještě navíc tam bylo ponaučení, které já mám v příbězích ráda.
Díky téhle knize jsem začal svět vnímat i jinak než jenom černo-bíle. Díky téhle knize jsem pochopil, že ne vždy všechno končí šťastně. Doteď si pamatuji, když jsem knihu dočetl a došel za svoji mamkou, sdělil jsem jí své pocity a ona se jenom tajuplně usmívala, jako by mi říkala vítej ve světě dospělých. Čapek skvěle vystihl lidskou podstatu ve všech směrech i jaké je občas bojovat s větrnými mlýny.
Za mě další skvělé dílo Karla Čapka. Lehce a rychle se čte. Nadčasový příběh, až to člověka zamrazí, když se nad tím zamyslí.
Doporučuji.
Rose
Karel Čapek byl velký vizionář a znalec lidského pokolení. Jeho příběhy jsou plné moudrosti a ponaučení. Jedno téma se však často opakuje – tragický konec, který si lidstvo přivodilo samo, a ne jinak je tomu v Bílé nemoci. A protože je lidstvo nepoučitelné, zůstanou Čapkova díla aktuální v kterékoli době (či až do konce).
Mám velmi ráda Čapkův literární styl. Je čtivý a v "jednoduchých" alegorických zápletkách přináší hluboké myšlenky.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Patří mezi jednu z těch lepších povinných knížek. Začátek vypadá docela slibně, ale uprostřed knihy se to zkazí a pak je to jen z vládního pohledu. Velká škoda. Poté byla kniha nezajímává. Měl to autor napsat z pohledu obyčejných lidí. 5/10