Bla bla bla
Giuseppe Culicchia
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23090/bmid_bla-bla-bla-3Xk-23090.jpg
4
23
23
Hrdina románu Bla bla bla spatřuje absurditu soudobé konzumní společnosti, uvědomuje si nicotnost světa, jehož je součástí a kde je zároveň cizincem. Tento román má podobné atributy jako existenciální prózy J. P. Sartra, A. Camuse, ale v mnohém je naprosto odlišný. O hlavním hrdinovi nevíme téměř nic, přesto s ním navazujeme důvěrné pouto prostřednictvím jeho telegrafického monologu, kterým konstatuje, ale i prožívá přítomnost. Ta není jen pomíjivým, stále se měnícím okamžikem mezi minulostí a budoucností, časem, který plyne, ale pro něho je i trvalou a monotónní realitou. Příběh se odehrává v kulisách moderní evropské metropole s jejími neonovými reklamami, McDonaldy, bary a nákupními centry, okázalým luxusem i špínou a hodnotovou chudobou, zaměnitelných s těmi v kterémkoli jiném velkoměstě. I když by Culicchiův muž bez vlastností mohl dál apaticky setrvávat ve své konkrétní anonymitě, rozhodne se pro jakousi pasivní aktivitu pokusí se vymazat sám sebe, ztratit se, zmizet, rozplynout se v chaosu města, zatouží být prázdný, nic necítit, na nic nemyslet. Anebo bla bla bla..... celý text
Přidat komentář
Snaha o vystihnutí absurdity okolního světa vyústila v knihu rádoby šokující a rádoby originální. Co funguje v prvních deseti odstavcích (neukončené věty, nekonečné výčty a seznamy věcí, opakující se slova, opravdu nucená vulgarita), nefunguje ve zbylých sto čtyřiceti. Autor nezachytil tu věčnou bezúčelnost - chybělo mu k tomu málo, ale právě absence toho mála dělá z téhle knihy návod na to, jak příště nepsat.
Prázdnota o které autor psal se mu, asi nechtěně, protáhla i do stylu vyprávění. Myšlenky bujné a křiklavé, nebyly až tak bujné a křiklavé, tak je podpořil šťavnatými dodělávkami ve formě vulgarity. Autor se snažil něčeho dosáhnout. A já netuším čeho. Naznačil odpoutání od zrůdné společnosti lačnících robotů, ukončil to sebedestrukcí. Ale všechno mi to vyznělo tak prázdně. Bezmyšlenkovitě. Jaksi náhodně seřazené výkřiky plné zášti, ale prosty veškerého smyslu. Námět zajímavý, zpracování ubohé.
raději než Bla Bla Bla si přečtěte A.Camus - Cizinec, tohle na mě působí jen jako slabý odvar z Cizince...
Děj knihy asi jen tak nelze popsat, to si musíte prostě přečíst. Moc se mi líbí styl, jakým je kniha psaná, i když ten se asi každému zamlouvat nebude. Kniha, která nás nutí se zamyslet nad tím, v čem to vlastně žijeme.
Výborně napsané. Autor vtipně vystihuje podstatu konzumní kapitalistické společnosti. Hlavní hrdina hodnotí myšlenkami okolní svět a všímá si absurdity a odcizenosti lidí... Utíká sám před sebou, před svou minulostí, ale nenalézá klid.
Bla bla bla
Bom dia.
Tahle knížka je o špagetě, která řekne A DOST a má toho dost, odjede do prčic a započne grandiózní rozklad, kdy mu je všechno naprosto jedno a dřív než řekneš carbonara je z něj bezdomovec. Takových knížek jsem už pár četl a je to vždycky dost zábavný, protože hlavní hrdinové mají povětšinou mé sympatie, pokud tedy nezabíjí koloušky nebo nespí s tlustejma lidma, ale taky je to často snadno zapomenutelný a tak je tomu i tady. Nicméně pár vtipných scén tam bylo.
Dávám jen tři, ale je to za sedm. Máš s tím nějakej problém kemo?