Bla bla bla přehled
Giuseppe Culicchia
Hrdina románu Bla bla bla spatřuje absurditu soudobé konzumní společnosti, uvědomuje si nicotnost světa, jehož je součástí a kde je zároveň cizincem. Tento román má podobné atributy jako existenciální prózy J. P. Sartra, A. Camuse, ale v mnohém je naprosto odlišný. O hlavním hrdinovi nevíme téměř nic, přesto s ním navazujeme důvěrné pouto prostřednictvím jeho telegrafického monologu, kterým konstatuje, ale i prožívá přítomnost. Ta není jen pomíjivým, stále se měnícím okamžikem mezi minulostí a budoucností, časem, který plyne, ale pro něho je i trvalou a monotónní realitou. Příběh se odehrává v kulisách moderní evropské metropole s jejími neonovými reklamami, McDonaldy, bary a nákupními centry, okázalým luxusem i špínou a hodnotovou chudobou, zaměnitelných s těmi v kterémkoli jiném velkoměstě. I když by Culicchiův muž bez vlastností mohl dál apaticky setrvávat ve své konkrétní anonymitě, rozhodne se pro jakousi pasivní aktivitu pokusí se vymazat sám sebe, ztratit se, zmizet, rozplynout se v chaosu města, zatouží být prázdný, nic necítit, na nic nemyslet. Anebo bla bla bla..... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bla bla bla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Snaha o vystihnutí absurdity okolního světa vyústila v knihu rádoby šokující a rádoby originální. Co funguje v prvních deseti odstavcích (neukončené věty, nekonečné výčty a seznamy věcí, opakující se slova, opravdu nucená vulgarita), nefunguje ve zbylých sto čtyřiceti. Autor nezachytil tu věčnou bezúčelnost - chybělo mu k tomu málo, ale právě absence toho mála dělá z téhle knihy návod na to, jak příště nepsat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bla bla bla v seznamech
v Přečtených | 31x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 7x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Bom dia.
Tahle knížka je o špagetě, která řekne A DOST a má toho dost, odjede do prčic a započne grandiózní rozklad, kdy mu je všechno naprosto jedno a dřív než řekneš carbonara je z něj bezdomovec. Takových knížek jsem už pár četl a je to vždycky dost zábavný, protože hlavní hrdinové mají povětšinou mé sympatie, pokud tedy nezabíjí koloušky nebo nespí s tlustejma lidma, ale taky je to často snadno zapomenutelný a tak je tomu i tady. Nicméně pár vtipných scén tam bylo.
Dávám jen tři, ale je to za sedm. Máš s tím nějakej problém kemo?