Giuseppe Culicchia

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Bla bla bla

Kolo, kolo mlýnský

Nové komentáře u knih Giuseppe Culicchia

Kolo, kolo mlýnský

„Kousek ze zastávkové knihovny. Rychlá četba románku o neukotvenosti mladých v Itálii cca kolem roku 1990. Příliš hluboký dojem dílo nezanechalo...“
— Duccan

Kolo, kolo mlýnský

„Walter je italský outsider, který v ulicích města natrefuje na konzum, pokřivené hodnoty, prázdnotu, osamělost či povrchnost. Pochází z dělnického prostředí, které není zrovna idylické (cholerický otec a věčně vařící matka), vykonává civilní práci u Vlka, konzumuje zaprášené bagety, potkává bývalé sjeté spolužáky a nakonec se nechá zaměstnat u majitelky knihkupectví, která má pásovce Kasouška. Přičemž si hrdina všímá četných problémů velkoměsta, buď je prostě popisuje, nebo v lepším případě sarkasticky glosuje. Ve všem se tak sám mátoží, graduje jeho pasivní znuděnost. Vlastně to je na román docela málo, ale kupodivu mi to vůbec nevadilo. Z informativního hlediska to shledávám jako cenné, osmdesátá léta Itálie úplně ve školních učebnicích nenajdete. Navíc mi ta celková znuděnost a věcnost, s kterou je kniha napsána, korespondovala s celkovou atmosférou díla. A jasně, není to asi nějaká hluboká analýza italské společnosti, není to ledajak invenční, postavy jsou jen letmo načrtnuté. Nabyl jsem dojmu, že o víc se Culicchia ucházet ani nechce, což mi nějakým způsobem připadá sympatické. "Promiň, co jsi říkala? třeba jsem dobře nerozuměl. "Ráda bych si s tebou po jídle zašoustala." V minutě mi magické slovo ŠOUSTAT ztuhlo v mozku. Zmocnila se mě totální panika. (...) "Co kdybysme si zahráli stolní tenis dole u minigolfu. Co ty na to?" odpověděl jsem. (s. 67)“... celý text
— lubtich

Bla bla bla

„Bom dia. Tahle knížka je o špagetě, která řekne A DOST a má toho dost, odjede do prčic a započne grandiózní rozklad, kdy mu je všechno naprosto jedno a dřív než řekneš carbonara je z něj bezdomovec. Takových knížek jsem už pár četl a je to vždycky dost zábavný, protože hlavní hrdinové mají povětšinou mé sympatie, pokud tedy nezabíjí koloušky nebo nespí s tlustejma lidma, ale taky je to často snadno zapomenutelný a tak je tomu i tady. Nicméně pár vtipných scén tam bylo. Dávám jen tři, ale je to za sedm. Máš s tím nějakej problém kemo?“... celý text
— Palivo