Blackout
Marc Elsberg (p)
Zajtra už bude neskoro. Európou práve lomcujú februárové mrazy, keď na celom kontinente vypadnú prenosové elektrizačné sústavy a nastane totálna tma. Následky sú katastrofálne. Na neosvetlených cestách dochádzka k dopravným kolíziám, zlyháva centrálne kúrenie, mobilné telefóny sa nedajú dobiť a k internetu nie je prístup. Taliansky informatik Piero Manzano má podozrenie, že ide o útok hackerov. No jeho snahy upovedomiť talianske úrady zostanú bezúspešné. Uverí mu až komisár Europolu François Bollard, ktorý rozbehne pátranie po stopách útočníkov. Krátko nato sa na Manzanovom notebooku objavia záhadné emaily a on sám upadne do podozrenia. Až vtedy pochopí, akí rafinovaní a nemilosrdní sú ich protivníci. Zatiaľ čo Manzano uteká pred políciou a zároveň pátra po pôvodcoch výpadku, Európa a jej obyvatelia prežívajú kruté chvíle a vedú beznádejný boj o holé prežitie. Úspešný román rakúskeho autora Marca Elsberga nastoľuje otázky, na ktoré bude musieť ľudstvo nájsť odpovede čím skôr, pretože zajtra už bude možno neskoro...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , Zelený KocúrOriginální název:
Blackout: Morgen ist es zu spät, 2012
více info...
Přidat komentář
Spíše jsem čekal, že to bude spíše o tom jak se s tím lidé vypořádali, jak přežijí a tak ne jenom okrajově, čekal jsem postapo ale i tak super.
No, nad hodnocením jsem poměrně dost váhal, tohlé téma mě bavilo ve Tmě, bavilo mě ve Vteřinu poté a můžu říct, že mě bavilo i tady, ovšem už za originalitu plný počet dát nemůžu. Dále mám jisté pochybnosti ohledně případné akceschopnosti evropských institucí nebo vůbec státní moci jako takové, obávám se, že v případě průseru podobných rozměrů by to šlo všechno do kopru podstatně rychleji a nakonec i zde bylo řečeno "od anarchie nás dělí pouze čtyři jídla". Časem jsem se i trochu ztrácel mezi rychlým střídaním děje mezi jednotlivými lokalitami a na můj vkus až často listoval zpátky kdože se to zase mezitím objevil na scéně a pokud přihlédnu k tomu, že novinářka a vysloužilý hacker disponovali někdy až přehnanými schopnostmi si v některých situacích poradit nehledě na to, že z bandy záporáků se vyklubala na konci banda neschopných trotlů včetně hlavního, který si opět neodpusil ve finále nejdřív hlavně filozoficky pohovořit o svých motivech.....tři hvězdy jsou tak akorát. Nenudil jsem se, ale některé věci mi přišly trochu mimo.
Nuda a nuda - těšil jsem se na zajímavé téma, ale víc jak 60 stran jsem bohužel nedal...
tahle kniha pro mě byla jako další Vánoce..i přes spoustu technické hantýrky je velice čtivá a napínavá..několikrát jsem si vzpomněla na pana Nefa a Tmu..je opravdu až hrozivé, jak velkou moc nad námi elektřina má..co by byla společnost bez ní? miliony vyděšených lidí snažících se přežít a myslím si, že v knize byl nastalý chaos ještě vykreslen v růžových barvách.. každopádně ve všech úhlech perfektní napínavá četba
Perfektní kniha.Jen se podle mne moc mluvilo o Temelínu. Tak jsem si u toho trochu vzpomněl na Rakouské protesty proti Temelínu. Jen o těch Rakouských tam toho moc nepadlo. Jinak kniha moc fajn.
Jedna z mála knih, která má relativně nízké hodnoceni, ale i přesto jsem si ji chtěl přečíst. Blackout je jedna z reálných katastrof, která nás může potkat, ale tato kniha namísto odkrývání skutečných charakterů obyčejných lidí čelících katastrofě obludných rozměrů je spíše povrchní a řada akčních "scén" ve mně vyvolávala pousmání. Téma knihy mělo velký potencionál, ale autor ho dokázal zabít akční béčkovostí.
Přemýšleli jste někdy o tom, co by se stalo, kdyby přestala dlouhodobě fungovat elektřina? Ještě před sto lety by nad tím většina lidí mávla rukou a dál si žila po svém, ale dnes jsme ve vyspělých částech světa na této energii až znepokojivě závislí. Téma katastrofálního výpadku řešilo více autorů, za naše končiny můžeme vzpomenout na dvojí „Tmu“ Ondřeje Neffa. Rakouský spisovatel Marc Elsberg také nevynechal politiku a akci, zároveň se však snažil problém a práci na jeho řešení popsat z mnoha různých úhlů – od zaměstnanců elektráren, přes různé vládní úředníky a bezpečnostní složky, až po bezradné občany, fungující jako indikátor emocí. Tahle snaha o ucelenou mozaiku úplně nevychází. Čtenář je zahlcen desítkami jmen a místopisnými názvy, do toho občas zazní něco odborného, jednotlivé kapitoly se střídají velmi rychle (někdy i po půl stránce) a tahle roztříštěnost mě zvláště v první třetině knihy sra... defekovala. Když po sto stránkách začalo jít z tlustých do tenkých, už jsem se v osobách a institucích jakž-takž zorientovala a věděla, že „Blackout“ neodložím.
Nadšení se však nedostavilo z několika důvodů: rozeskákaný styl ala půl stránky v Haagu, stránka v Bruseli, třičtvrtě stránky v jiné prdeli, kdy dvě souvislé stránky volaly po bouchnutí šampáňa, mi za celou dobu nesedl.
O vystupujících postavách se bohužel dozvíme relativně málo a jejich psychologie je poněkud mělká, než aby dokázaly vzbudit dostatek zájmu, účasti, soucitu… od dětí až po důchodce mi byli skoro lhostejní a jejich (povrchně podané) osudy jsem prožívala překvapivě málo.
Platí to i pro hlavního superhrdinu, italského hackera Piera Manzaniho, ten je v příběhu dalším kamenem úrazu. Evropa má sice k dispozici stovky, ne-li tisíce expertů, těm však sedací nervy asi tlačí na mozek a neumožňují přemýšlet, odvádět kvalitní práci. Veškerá důležitá odhalení si připíše Manzani – věčně zraněný, prchající, unavený, hladový čičmunda musí tápajícím odborníkům každou chvíli ukazovat, co nikdo jiný neviděl nebo přehlédl. Je to vlastně takový Richard Kimble křížený s Kevinem Mitnickem a Chuckem Norrisem: kdokoliv se mu postaví do cesty, je odsouzen být za neschopného ťulpase a slabocha. Trénovaní policisté jsou deklasováni polovičním invalidou, inteligentní teroristé si neumí zabezpečit komunikaci atd. Možná autorovi křivdím, třeba takový hollywoodský vývoj požadoval vydavatel v rámci přiblížení mainstreamovým čtenářům, stejně jako přebytečnou klišé romanci.
Co bych nevytýkala, leč za zmínku to stojí: světové události se od doby prvního vydání románu změnily a ne právě k lepšímu. Turecko v područí diktátora stěží působí jako spolehlivý partner, Egypt a valná část Blízkého východu má po tzv. arabském jaru spoustu vlastních potíží, Studená válka je zpět, tudíž by teď od Rusů (obvyklých podezřelých) voňavou kotletu ani prašivý pes nevzal, natož vpustit do kolabující Evropy hordy pomocných rukou ze zmíněných zemí.
„Blackout“ není špatná kniha, přiměje čtenáře vážit si luxusu a pohodlí, ve kterém žije. A to není málo, navzdory uvedeným (čistě subjektivním) výhradám, kvůli kterým hodnotím poměrně nízko.
Docela dost jsem se na knihu těšila, ale asi to není námět pro mě. Nedokázala jsem se "prokousat" přes několik prvních kapitol a knihu jsem bohužel odložila. Tak snad někdy v budoucnu...
Knihu jsem četla jedním dechem. Je to aktuální téma k zamyšlení. Rozhodně mě inspirovla alespoň k minimální připravenosti na podobnou situaci. Doporučuji všem.
Elsbergův Blackout má všechny předpoklady být strhujícím čtivem a do jisté míry se mu to i daří. Je tam elektrizující dávka napětí, zajímavá zápletka, trochu té intelektuální, politické a odborné omáčky, zajímaví hrdinové, jenže… Marc to vzal podle mě hodně zeširoka. Vypnul celou Evropu a později k tomu přihodil i Ameriku. Dějová linka se tak rozpadla do mnoha izolovaných epizod, které si k sobě jen obtížně a pomalu hledají cestu. Důsledkem je povrchnost a nezaostřenost, takže všechny ty hrůzné události, kterých jsme při četbě svědky, zůstávají spíše někde na horizontu, než aby nás pořádně koply mezi nohy a zalezly pod kůži. Jednajících postav je tolik, že je těžké si k nim vytvořit nějaký vztah a prožívat jejich dobrodružství. Ostatně zkuste fandit spolkovému ministrovi vnitra nebo jeho kolegovi z ministerstva zahraničí. Na druhou stranu oceňuji výbornou čtivost a to, že Marc zůstal po celou dobu v rovině uvěřitelnosti a nevydal se svůdnou cestou nereálných fantasmagorií a šokujícího happyendu.
Příliš mnoho dějových linek a miliarda postav vykreslených naprosto plytce a nerealisticky a spousta nudných technických popisů, co a jak funguje: To je Black out! Autor zřejmě nikdy neslyšel, že miliony mrtvých je statistika, kdežto jeden mrtvý tragédie.
Myslím, že z toho námětu by se dalo vytěžit víc. Popis toho, co by se kdyby se byl zajímavý a nutí k zamyšlení. Děj jako takový moc napínavý nebyl. Ale dalo se to. :-)
Ale jóóóóóóóóóó, mě se to i docela líbilo. Nebyla to žádná americká SUPER HERO přehnaná McClane hrdinská honička za teroristama, ale spíše takový hezký nástřel, jak by to asi mohlo vypadat, kdyby se něco podobného stalo, kdy v ději se samozřejmě objeví ,,hrdina", který všechny zachrání - má to tedy dobrý konec, tak nějak jsem to ale tomu ,,hrdinovi" věřil a ani nemusel použít moc svalů, aby to dopadlo. Neříkám, že to na mě někdy nebylo trošku nudné, protože tomu chvilkama tak bylo, ale jako celkem to na mě fungovalo dobře, rád jsem si o podobném problému přečetl a fakt se mi líbilo, jak autor poukazoval na různé následky, které by takový blackout mohl mít - člověka sice napadne hodně věcí, autor ale viditelně čerpal s různých zdrojů (i vládních, jak sám přiznal) a poukazuje na věci, které ani normálního smrtelníka nenapadnou - za to opravdu palec nahoru a místo 3 * s klidným svědomím 4*
Právě jsem dočetl a mám docela rozporuplný pocit. Co se týče tématu nic nového. U nás např. Tma, která mě ve své době zaujala podstatně víc. Asi i tím, že to bylo z našeho prostředí, podstatně bližšího než nějaké euro-struktury. Ani literární zpracování a prokreslení podstav nic mimořádného. Co bych už hodnotil podstatně výš je nalezení optimální hranice mezi literaturou a technikou. To je to, co vytváří bestselery. Je to zajímavé, ale ještě pořád čtivé. Všelijakých kata a postkata jsem přečetl mnoho. Tady mi ale 2x zatrnulo - 1. Likvidace nemocných, kterým nikdo nedokáže pomoci (i třeba z důvodu nadměrné váhy a nemožnosti manipulovat - za normální situace banalita) Tématu eutanazie se zdrcující většina autorů vyhýbá. 2. Popis nevydojených, v krátké době k smrti odsouzených krav. Z toho vlastně vyplývající likvidace mlékárenství a dalších odvětví. Vzhledem k reprodukci krav nahraditelné až v řádu desetiletí. Takže stojí za přečtení, ale až zase taková bomba to není.
Čekala jsem něco víc, než senzacechtivé zpravodajství. Jo, tak by to dopadnout mohlo. Jenže na celou knihu se nevystačí s popisem situace po výpadku energie.
Spíše než o napínovou knihu jde o zajímavý popis toho, co se skutečně může jednou stát a jak by to vypadalo v Evropě po výpadku proudu. Člověk si uvědomí co všechno s proudem souvísí a jak to ovlivňuje životy všech a každý den.
Štítky knihy
boj o přežití thrillery blackout, výpadek proudu katastrofy
Autorovy další knížky
2017 | Blackout: Zítra bude pozdě |
2018 | Zero - Oni to vědí |
2019 | Helix - I ty budeš nahrazen |
2020 | Chamtivost |
2022 | Případ prezident |
Napínavé, dobrodružné, uvěřitelné, dobře se četlo. Po technické stránce jsem spolkla autorovi všechno i s navijákem.. Daleko lépe bych se však vžila do této reálné energetické katastrofy, kdyby se autor víc pověnoval osudům jednotlivých postav a podrobněji přiblížil, jak si v této situaci poradili.. Dalo mi to práci soucítit s postiženými a vyburcovat svou představivost jen dle povrchního vylíčení momentální situace tu a tam. Prostě mi tam chyběla autorova pečlivost v detailech...