Černé světlo
Stephen Hunter
Bob Lee Swagger série
2. díl >
V thrilleru s detektivní zápletkou pátrá bývalý ostřelovač námořnictva po okolnostech smrti svého otce-policisty, který byl zavražděn před čtyřiceti lety. Děj napínavého románu se odvíjí v americkém státě Arkansas ve dvou časových rovinách, v první-v polovině 50.let, kdy bývalý voják z fronty 2. světové války, nyní zásadový policista Earle Swagger, v drsných podmínkách chudé země, svázané spoustou rasistických předsudků, pátrá po vrahovi mladé černošské dívky. Ve druhé časové rovině, v 90. letech se odehrává příběh jeho syna, Boba Lee Swaggera, bývalého ostřelovače námořnictva a mladého spisovatele Russella Pewtieho, kteří se společně snaží odhalit složité pozadí brutální vraždy policisty Earla. Jako stín jde za nimi nejen minulost lidí zapletených do zločinů, ale i minulost jejich vlastní.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2002 , AlpressOriginální název:
Black light, 1996
více info...
Přidat komentář
Z knihy mam poněkud smíšené pocity. Četla se dobře ale bohužel první díl na který je v knize občas odkazováno v češtině nevyšel takže to pak trochu nedává smysl ale to není autorova chyba a tak jsem to nebral vůbec při hodnocení v potaz. Nicméně na podobné téma píše více autorů a lépe, celkově na mne nepůsobila kniha tolik napínavě a ten konec to jako fakt? Tak si podáme ruce co jsme si to jsme si a rozejdeme se? Nikdo nehledá ty lidi co hlavní postava jako zakopala? Teda on je zakopal ne jako ale vážně snad i dostatečně hluboko. Bohužel i další díly u nás nevyšli a tak ten 8 díl ze si neprečtu oželím. Neposadi na zadek ale ani neurazí
Knihy od Huntera nebudu rozebírat, jelikož je to další autor, který ví co a pro koho knihu píše. Když má být kniha v beletrii dobrodružné nebo thriller, tak ji tam Hunter umístí. Za mě splňuje umístění, zábavnost a čtení taky pěkně plyne. Když chcete rohlíky, taky si pro ně nejdete do Elektra. Solidní 4.
Bohužel nemohu sdílet nadšení místních kolegů, přispívatelů, ač kniha slibovala vyjímečný zážitek a hlavně v první třetině díky flashbackům do minulosti k vyšetřování vraždy a osdů hlavních postav se to dařilo. Nicméně postupem času se vše tak nějak rozplizlo do nastavované vaty pátrající dvojice, kdy hlavně mladší se stává po boku odstřelovače velmi schopným a chladnokrevným vyzvědačem a řidičem, všichni klaďasové jsou stavěni na piedestal všech ctností a bohužel celá vykonstruovaná zápletka s hlavními badassy mě vůbec nebrala. Krátký závěrečný souboj sniperů to lehce zvednul, ale víc než lepší průměr tomu nedám - 60 %
Myslím, že trudoš knihu podrobně rozebral, jen bych opakovala co napsal. Přidala bych, že všechny postavy jsou výborně vykreslené a mají v ději své místo. A brutalita zabíjení---zabij nebo budeš zabit. Člověk jako lovec jiného člověka. Trest smrti??????
Výborné čtení v duchu románů Lee Childa a Jamese Lee Burkeho. Ostatně Stephen Hunter je ve světě stejně uznávanou personou. Osobně se neostýchám jeho Boba Swaggera označit za Johna Wayna moderního thrilleru a to jak pojetím, tak celkovým vyzněním.
Dějové zápletce, ve které bývalý odstřelovač otevírá třicet let starý případ, nedokážu vytknout takřka nic. Snad jen závěr, který vyznívá v kontextu celé knihy lehce kýčovitě. Ale proč ne, k tomuto žánru patří i jeho nešvary. Trocha té chlapácké oldskůlové omáčky s pravým americkým patriotismem se ještě snést dá, když je obojí podáváno s náležitou grácií.
Čím si mě však Černé světlo získalo definitivně, jsou postavy - vedle neústupného padesátníka Swaggera je to především figura Sama, který se pohybuje v první třetině příběhu. Postarší chlapík, jenž vypomáhá s vyšetřováním, takže některé části jsou vyprávěny z jeho úhlu pohledu. Což vzhledem k tomu, že trpí roztroušenou sklerózou a lehkým Alzheimerem je dosti zábavné.
Celkově prostě paráda.
Autorovy další knížky
2002 | Peklo v bažinách |
2002 | Černé světlo |
2011 | Přehlídka |
2006 | Elitní odstřelovač |
2001 | Grázlové |
Druhé setkání se Stephenem Hunterem. Tentokrát výrazně čtivější, srandovní překlad Snipera je zapomenut. Černé světlo je rodokaps rodokapsovitý, něco jako když točíte film katetegorie A s rozpočtem katerorie B. Čert vem zápletku, logiku a takové ty blbosti, s tím se Hunter hravě vypořádá tím, že je hodí za hlavu. Přesto to má hlavu a patu, místy i výtečné scény a postavy (advokát Sam bojující s demencí vede, v patách mu kráčí hlavní padouch, který se navzdory předepsané roli chová úplně přirozeně a vlastně sympaticky). Je to prostě blbé až je to dobré a má to opravdu fajn neprůstřelného HRDINU, souboj ostřelovačů, zajímavé ukončení a co může člověk chtít od Rodokapsu víc. Pouze ty skoky a návraty v časových rovinách si mohl pan Hunter víc promyslet.