Bodláčí
William Kennedy

Putování dou lidí žijících na okraji společnosti - tuláků Francise Phelana a Heleny Archerové - se odehrává v 30. letech 20. století ve městě Albany. Jejich hledání kousíčku štěstí někdy přináší alespoň krabici, ve které je možné se vyspat. Kombinace černé komedie s patosem.
Přidat komentář

Nachmelená nálada. Barová balada duší, bludiček dnů a nocí, s nimiž se houpe, zatraceně vratce země točí. Hastrmani, trhani vrávoravé chůze z hostince SVĚT. Žádní světci, svědci podsvětí, co zakusili okrajových částí, okoraného ovzduší, tvrdých kůrek chleba. Nepřizpůsobiví paňáci, nasáklá těla. Mouchy člověčí. Tekutý mo/u/r v "zelené zahradě" společnosti.


William Kennedy napísal aj scenár k filmu Ironweed z roku 1987. Jack Nicholson a Tom Waits sú ako tuláci rozkošní. Uveríte im každý hlt whisky.


Kniha je útlá a děj se odehrává v několika málo dnech. Ovšem i v rámci těchto dnů se postavy vracejí ve vzpomínkách a tak postupně získáváme obraz toho, že dostat se "na ulici" může opravdu každý. Trochu vázne překlad, pasáže bez přímé řeči, jsou velmi hezky přeložené, ale se slangem americké "spodiny" 30. let se překladatel moc úspěšně nepopral. Tam mi čtení trochu drhlo. Zajímavý je přesah do říše mrtvých známých, které hlavní hrdina potkává. Připomíná to takový předvoj beat generation a jsme rád, že jsme si to přečetl.


Zajímavá kniha, která se somrákama (nechci nikoho urazit, toto je výraz použitý v knize, který vám utkví v paměti po přečtení) jenom hemží. Občas jsem se nudila, ale občas jsem se i zasmála. Některé hlášky byly fajn. Taky autorův styl vyprávění byl zajímavý. Hlavní postava, Francis, byl nakonec celkem sympatický.
PS: Nejsem odborníkem, takže nedokážu posoudit, za co že vlastně tato kniha dostala Pulitzerovu cenu...
Tahle knížka je s to poskytnout skvělý čtenářský zážitek, protože je to příběh odvyprávěný moc hezky a místy i velice vtipně, jen člověk musí trochu slevit ze svých požadavků na postavy a prostředí. Většina čtenářů se zřejmě potřebuje se svým hrdinou ztotožnit nebo alespoň sympatizovat, chce jeho příběh prožívat jako vlastní, má ráda, když se děj odehrává v atraktivním prostředí. Jenže komu by se chtělo jako vlastní prožívat příběh bezdomovce a opilce. To je asi hlavní důvod zdejšího mizerného hodnocení. Jako pozitivum lze určitě hodnotit i to, že člověk po přečtení téhle knihy lépe chápe, proč se někteří lidé (i v našem sociálním státě) mohou stát bezdomovci a dokonce jim to svým způsobem vyhovuje, a jak spjaté jsou spolu právě sklon k nadměrnému pití alkoholu a bezdomovectví.