Bodláčí přehled
William Kennedy
Putování dou lidí žijících na okraji společnosti - tuláků Francise Phelana a Heleny Archerové - se odehrává v 30. letech 20. století ve městě Albany. Jejich hledání kousíčku štěstí někdy přináší alespoň krabici, ve které je možné se vyspat. Kombinace černé komedie s patosem.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bodláčí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Nachmelená nálada. Barová balada duší, bludiček dnů a nocí, s nimiž se houpe, zatraceně vratce země točí. Hastrmani, trhani vrávoravé chůze z hostince SVĚT. Žádní světci, svědci podsvětí, co zakusili okrajových částí, okoraného ovzduší, tvrdých kůrek chleba. Nepřizpůsobiví paňáci, nasáklá těla. Mouchy člověčí. Tekutý mo/u/r v "zelené zahradě" společnosti.
William Kennedy napísal aj scenár k filmu Ironweed z roku 1987. Jack Nicholson a Tom Waits sú ako tuláci rozkošní. Uveríte im každý hlt whisky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„[O Sandre] Je to tuláčka, alebo iba totálne ožratá ženská?“ „Tuláčka.“ „Vyzerá ako tuláčka.“ „Vždy bola tuláčka.“ „Nie,“ povedal Francis. „Nikto nie je odjakživa tulákom. Niekedy dačím bola. Aj ona musela kedysi čímsi byť.“ „Kým nebola tuláčkou, bola kurvou.“ „A čo predtým, ako bola kurva?“ „Neviem,“ povedal Rudy. „Hovorí iba o tom, ako sa kurvila na Aljaške. Kedysi musela byť dieťaťom.“ „Aj to je dačo. A dieta nie je ani tuláčka ani kurva. Dieťa, to je čosi.“
„Vyzerám ako tulák, však? povedal Rudy neistým hlasom. Ty si tulák, povedal Francis. Ale keď chceš, tak si príma tulák. Vieš, prečo ľudia niekoho volajú tulákom? To teda neviem. Lepšie sa tak cítia. Pravda ta nesmie bolieť, povedal Francis. „Keď si tulák, tak si tulák“
Ocenění knihy (2)
1984 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
1983 -
National Book Critics Circle Award
(Fiction)
Kniha Bodláčí v seznamech
| v Přečtených | 25x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 27x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 4x |
Bodláčí
Tahle knížka je s to poskytnout skvělý čtenářský zážitek, protože je to příběh odvyprávěný moc hezky a místy i velice vtipně, jen člověk musí trochu slevit ze svých požadavků na postavy a prostředí. Většina čtenářů se zřejmě potřebuje se svým hrdinou ztotožnit nebo alespoň sympatizovat, chce jeho příběh prožívat jako vlastní, má ráda, když se děj odehrává v atraktivním prostředí. Jenže komu by se chtělo jako vlastní prožívat příběh bezdomovce a opilce. To je asi hlavní důvod zdejšího mizerného hodnocení. Jako pozitivum lze určitě hodnotit i to, že člověk po přečtení téhle knihy lépe chápe, proč se někteří lidé (i v našem sociálním státě) mohou stát bezdomovci a dokonce jim to svým způsobem vyhovuje, a jak spjaté jsou spolu právě sklon k nadměrnému pití alkoholu a bezdomovectví.