Boh múch
William Golding
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528611/bmid_boh-much-658203e1c60d1.png
4
2975
2975
Významné dielo svetovej literatúry 20. storočia. Haváriu lietadla na neobývanom ostrove prežije skupina anglických chlapcov. Pocit dobrodružstva zakrátko vystriedajú hodiny plné hrôzy a strašidelných predstáv. Čitateľ však čoskoro stratí pocit, že číta príbeh chlapcov, ktorí pre svoju nezrelosť nie sú schopní zachrániť sa, a ocitne sa vo svete dospelých, ktorých najnižšie ľudské pudy, túžba zabíjať a vládnuť brutálne prenikajú tenkým nánosom civilizácie. Román je alegóriou spoločnosti bez práv a zákonov, keď je život neistý a hrozivý, a obrazom spoločnosti vytvorenej človekom, ktorý stratil nevinnosť, zmenil sa na sebca a nositeľa zla.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , Slovart (SK)Originální název:
Lord of the Flies, 1954
více info...
Přidat komentář
Vemte skupinku slušných lidiček a vypusťte je do džungle bez jakékoliv známky civilizace a budete se divit co v sobě dokáží lidé probudit. Výborná studie chování skupiny lidí v těžké situaci která je o to zajímavější, že tu jde o malé kluky. Hned se nám vyprofiluje vůdce, jeho poskoci, rebelové, první známky primitivního náboženství, boj o moc s pěknou dávkou krvelačnosti. Skuteční lidé bez pozlátka, takový jsme všichni. Divoši držení na uzdě "civilizací".
Aj napriek veľkej snahe a úsiliu, som nedokázala prísť tejto knihe na chuť. Sama som prekvapená, vzhľadom k jej vysokému hodnoteniu a skvelým názorom, že nech sa akokoľvek snažím, ja jej pozitíva nenachádzam.
Prvé stránky, hovoriace o stroskotaní detí, a ktoré popisujú ostrov som brala ako dobrý štart k sľubne sa rozvíjajúcemu deju, ktorý akosi ani do polovice knihy neprišiel. Moje nadšenie začalo veľmi opadávať a musím priznať, aj keď sa mi to ťažko píše, že som sa nudila.
Je síce pravda, že keď sa čitateľ hlbšie zamyslí a predstaví si tú nemilú skutočnosť, čo sa stalo z "Goldingových detí", tak je to predstava viac než desivá, ale predsa.......ja som to nemohla pobrať, už len vzhľadom k tomu, že šesť až dvanásť ročné deti sú ešte príliš naivné, príliš detské a príliš málo schopné niečoho tak hnusného, ako je to práve v Pánovi Much. Veľa krát ma napadlo, že Golding vložil do úst deťom slová dospelých a taktiež ich činy sa vôbec nepodobajú činom detským, práve naopak.
Jednoducho sa mi to nepáčilo a nič na tom nezmení ani fakt, že Golding chcel poukázať práve prostredníctvom tak nevinných duší na tyraniu, fanatizmus a zlo skryté v nás ľuďoch, čím jeho snaha predpovedať nepríliš peknú budúcnosť, vytvorila vo mne blok, pretože ja stále verím v lepších ľudí a ešte krajší svet.
Skvělá kniha. Se svou pamětí bohužel 90% přečteného zapomenu, ale tenhle příběh mi utkvěl v hlavě a často na něj vzpomínám. Nastavuje nám zrcadlo tak nějak nenuceně. Nemoralizuje, nesoudí, jen nám tak mezi řečí sdělí s lehkým povzdechem to, jací možná jsme a my přitom celou dobu doufali, že nejsme.
Moje oblíbená kniha, navíc jsem měla to štěstí, že jsem si ji vytáhla u maturity. Začátek mě nebavil, nicméně po přelouskání třiceti stran mě naprosto strhla. Úžasný román o tom, jaký člověk ve skutečnosti je a co je ve skutečnosti brzdí.
Je těžké si přiznat, že i "slušní chlapci z pěveckého sboru" se mohou změnit ve zrůdy, schopné vraždit. Mohou. Když je k tomu situace a zákony sebezáchovy donutí. Úděsné, ale pravdivé podobenství.
Teda, čekal jsem, že to dopadne trochu jinak po tom závěru, ale i tak dávám za pět. Silná ukázka toho, jak rychle dokáže vymizet veškerá civilizovanost.
Kniha se mi líbila. Doporučila bych ji jako "povinnou" četbu už na druhý stupeň základních škol. Myslím si,že v letech dospívání by se mi kniha líbila ještě víc. Narozdíl od některých čtenářů nesdílím názor,že popisy ostrova jsou nudné a že si ho i přes autorovu snahu nedokáží představit. Já s tím žádný problém neměla.
I děti bez nadvlády rodičů začnou sestavovat společnost postavenou na určitých principech. V první řadě vedou nejsilnější jedinci...postupně se jim ale ta společnost začne rozpadat, až se o společnosti nedá mluvit.....je to už dávno co jsem to četla, ale vryp v mé mysli je hodně hluboký....chudák Čuňas!
Moc jsem si nedokázala představit ten styl, jakým bude sepsán příběh malých dětí, která ztroskotají na opuštěném ostrově bez dospělých a začne se v nich projevovat divošství. Pan Golding to ale napsal bravurně. Vlastně nám to nepřijde vůbec zvláštní. Je skvělé, že zachoval dětské jednání, i když se z mnohých stávají lovci (a to nejen zvířat). A je to asi to, co na této knize nejvíce obdivuji - ta ,,přirozenost", s kterou je dílo napsáno. Vím, že za příběhem je nutno hledat především jeho symboliku, ale mě oslovil i samotným dějem, který mi přijde docela i reálný, protože lidské vlastnosti se rychle dokážou měnit a přizpůsobovat prostředí, ač jsme dětmi nebo dospělými.
"Nazdával som sa, že na skupinu anglických chlapcov bude lepší pohľad ako na... totiž..." paralyzujúca veta, ktorá v sebe nesie práve tú vieru, ktorú vkladáme do oltáru menom ľudstva. Netuším čo vyzdvihnúť v tomto románe najprv: napísal som ti to poznámkovo: štatút moci a zvrchovanosti, rozdelenie spoločnosti lovcov a zberačov ako hodnota a protihodnota sily kontra rozumu, pozadie dobrodružného Verne románu s dohrou S. Kinga a podobne. A keďže na každú s týchto poznámok sa dá dlho diskutovať, pripojím len pár poznámok, ktoré mi vadili: zaradenie charakteru Bravča, ktorý má predstavovať ku koncu racio a rozum, na začiatku knihy však pôsobí len ako tmel na nenávisť medzi chlapcami + Ralph ho tak neberie tj. koncepcia postavy sa v autorovej mysli zrejme vyvinula v priebehu písania, niekedy nútená snaha o dobrodružnosť + opisy prírody.
Po přečtení této knihy mě napadlo jako shrnutí obsahu knihy "v jednoduchosti je krása". Příběh o ztroskotání několika dětí na pustém ostrově bez kontaktu s civilizací se nesnaží být nějakým pompézním dobrodružstvím, ale jednoduchým pokusem o přežití, který od začátku dává tušit, že asi neskončí příliš úspěšně. Hlavní postavy jsou vybrány tak, aby v interakcích kontrastovaly, čímž příběh graduje až do konečného extrému. I když je děj relativně předvídatelný, na zajímavosti mu to neubírá a je čím dál těžší se od knihy odlepit.
Ze začátku mě kniha hned nechytla, ale ve finále jsme moc rád, že jsem ji nezaklapl a dočetl do konce. Výborné dílko.
Kniha mi byla doporučena, ale i přes velkou snahu jsem to nebyla schopna dočíst a skončila někde před půlkou.
Dětská Robinsonáda, která vykresluje lidství v té nejzákladnější a nejprostší formě.
Ja som zase od deja čakala viac. Samozrejme idea je super vychytaná, avšak mne to prišlo miestami nadlho už..
Kniha akú som do teraz nečítal a predpkladám, že ani tak skoro čítať nebudem. Golding popísal sposob akým sa vytvárala ľudská spoločnosť. Nïe na základoch morálky a ľudskosti ale nenávisti a strachu. Popisuje tu enormné množstvo pocitov prechádza od šťastia, priateľstva cez beznádej, strach, hnev až ku odporu, hnusu, nenvisti, násiliu, smrti ... Jediná emocia. ktorá tu nie je zobrazená je láska (ostatne však nebolo na čom vystavať tento ľudský cit). Opustený ostrov sa stáva samostatnou entitou oddelenou od ostatného sveta, ktorý v mysliach detí, ktoré stratili svoju nevinnosť, detstvo a dušu, prestáva existovať. Prechod Goldinga od jednej situácie vcelku kľudnej a pokojnej ku situácií diametrálne odlišnej, ktorá sposobuje až zimomriavky na chrbte je zvládnutý majstrovsky a bravúrne. Prečítané, ohodnotené a zapísané. 90%.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2003 |  Pán much |
| 2010 |  Věž |
| 1996 | Dědicové |
| 2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
| 1997 | Dvojí jazyk |
Pomalu ale jistě se začínám zamilovávat do alegorie. Pán much je toho názornou ukázkou. Nelze si nevšimnout, jak skupinka uličníků snažící se přežít na ostrově, jakožto demokratickým způsobem, zdivočí. Mladší nedorostenci tupě naslouchají a přidávávají se na špatnou stranu k "divošskému náčelníkovi" ze strachu, z hlouposti, z nevědomosti a také jen pro to, aby šli slepě s davem. Místo toho, aby se společnými silami snažili zachránit si svůj holý život. Nakonec to přeci jen vyústí ve šťastný konec, jsou zachráněni...bohužel, ne všichni. Paradoxně to nepřežili ti, co se po celou dobu snažili myslet logicky a chtěli pro všechny jen to nejlepší.
Ostatně, tak to většinou dopadá vždycky.