• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih William Golding

Boh múch

„Keď som knihu čítala ako tínedžerka (asi 16 ročná), tak som ju považovala za jednu z najlepších aké som prečítala. Dostala ma na niekoľko rokov a teraz ako vyše tridsaťročná som sa k nej vrátila, aby som si pripomenula ten pocit... A ten už akosi nebol taký intenzívny. Má svoje nesporné miesto vo svetovej literatúre a je to "must read" pre young adult žáner. Dokonca chápem aj to, prečo je v Amerike na zozname povinnej literatúry - toto ale usudzujem len na základe amerických seriálov a sitcomov. Ja sa nejdem tváriť, že čítam vždy len kvalitnú literatúru alebo že dokonca takúto literatúru viem jednoznačne rozlíšiť od tej nekvalitnej. Viem len povedať, či ma nejak ovplyvnila, či sa mi páčila a či dokážem nejaké nezrovnalosti v deji "prehltnúť" a prižmúriť oko, lebo viem, čo autor chcel povedať. Tu na mňa kniha mala silný vplyv, nemôžem povedať, že nie, určite už ale nie tak ako pred pár rokmi. Je to silná myšlienka a podaná skvelo. Avšak napriek tomu ako sa snaží byť alegorická je príliš jednoznačná a tá metafora je nespochybniteľná a nedáva veľmi priestor na inú interpretáciu, než aká z nej vyplýva. Je to silný symbol a keď to čítam ako alegóriu dokážem nejaké veci "odpustiť", ak nejdem až príliš do detailov. Ale ak by som išla, trochu ma mrzí nedostatočné rozvinutie postáv ako Bravčo a Simon. Na to akými nositeľmi symbolov boli oni mohli byť viac prepracovanejší. Bravčo napríklad menej otravný a jeho vzťah s Ralphom tiež hlbší, lebo potom to celkové vyznenie tohto vzťahu a ako dopadol nebolo až také úderné. Veľmi mi vadili aj spočiatku krásne opisy ostrova, ktoré som považovala za zbytočné a za vlasy pritiahnuté správanie detí, ktoré stroskotali na ostrove. To ozaj je pre nich po takejto udalosti všetko hra a vôbec nemajú strach? Vybratie Ralpha za veliteľa tiež nemá až taký pevný základ akoby mohlo mať... No a proste veľa takýchto detailov ma rozptyľovalo viac ako predtým. Našťastie myšlienka diela je dostatočne silná, aby to prebila, len ja už nemám ten pocit výnimočnosti tohto diela. Ja chápem, že v Amerike je to povinná literatúra aj zároveň preto, lebo je aj napriek tej myšlienke dostatočne, ehm... Jednoduchá - na čítanie a pochopenie toho očividného. Týmto pre mňa už nie je jednou z najdôležitejších kníh, ktoré som čítala (Meno Ruže a 1984 boli tiež na tomto zozname a ostávajú). Zároveň musím ale dodať, že je to pozoruhodné a originálne dielo, treba to prečítať, nechať ju "pôsobiť", ale ísť ďalej...“... celý text
— bernadeta9876

---

Pán much

„Z počátku mě dílo moc nepřitahovalo, ať už to bylo opakujícími se motivy ostrova jako v Robinson Crusoe anebo tím bojem o přežití, které se v dnešní době objevuje v mnoha dalších dílech. V průběhu knihy si mě však postavy získaly, i když ne všem se jejich dobrota vyplatila. Zarazilo mě, čeho všeho jsou děti schopné, abych knihu lépe pochopila, pustila jsem si k ní dodatečně stejnojmenný film z roku 1963 a musím říci, že mě uchvátil stejně, jako kniha samotná.“... celý text
— Vendula39

---

Pán much

„Jsou knížky, které má člověk rád, a pak ty, které bytostně nenávidí. Po přečtění jsem předala dál, protože jsem si prostě pána Much nemohla nechat v knihovně. Golding odhaluje ty nejhorší pravdy o lidské povaze. Číst tuhle knížku prostě fakt bolí, vnitřně bolí. Je to skvěle napsané dílo. Možná bohužel.“... celý text
— Aceituna

---

---

Pán much

„Na tuto knihu jsem se chystala už dlouhou dobu, ležela mi stále v knihovně, až konečně nastal její čas. Čtení mě chytlo hned od prvních stránek, ač je určena spíše mladším čtenářům, i dospělým se bude líbit. Nejen kvůli napínavému ději, ale především díky tematice a otázkám, které po dočtení vyvolává a které nutí k zamyšlení... Jakmile jsem ji dočetla, vybavila se mi kniha od Zimbarda Luciferův efekt. Možná i proto, že v oné obludě (pánovi much) jsem viděla symbol zla, pokušení ďábla řekněme, kterému někteří podléhají snáz než druzí. Možná i proto, že po dočtení přemýšlíte, jakou moc má strach, že pudovost vyhrává před rozumem a logikou a jak silnou moc má společenství, atmosféra davu, které všichni snadno podlehnou... Osud některých dětí skončil moc smutně a proč? Nadčasový román, který bude čten stále a stále a zůstane pořád aktuální.“... celý text
— Ophelie

---

Pán much

„O této knize jsem hodně slyšel a i proto se jí z části vyhýbal. A byl jsem vlastně i trochu zklamaný. Když to řeknu prostě až sprostě, čekal jsem mnohem větší masakr, mnohem drsnější a temnější příběh. Což jistá část ve mně oceňuje, protože příběh to dělá mnohem uvěřitelnější, druhá trochu větší část natolik ne, protože se většinu knihy vlastně nic moc neděje a příběh se trochu vleče. Ano, je nutné zmínit, že kniha už je stará, takže s tímto tématem (pád veškerých zábran) následně pracovali jiní, kteří toto dotáhli dál, ale tato kniha byla ta, která jim dala ty základy na kterých oni stavěli. Chybělo mi tam trochu více napětí, trochu více náznaků toho neodvratného pádu co přijde, možná i trochu více do hloubky poznat postavy. I když jsme s Ralphem strávili většinu knihy, stále jsem neměl pocit, že jej znám a zároveň mi úplně nepřišel ani jako "archetyp". Přesto všechno se určitě jedná o kvalitní knihu a já její status "klasiky" nehodlám zpochybňovat.“... celý text
— uzivatel90562