dagmar3302 komentáře u knih
Tento díl je pro mě spíš takový přechod mezi dětskou četbou o kouzelnickém hrdinovi a četbou s prvky thrilleru, na pomezí mezi světem dětí a dospělých. Zrozením Voldemorta se i do knih vkrádá větší temnota. Objevuje se mnoho nových tvorů, věcí, okolností. Díl už je opravdu dlouhý, zdá se mi, že až zbytečně. Z celé série tento vyhledávám nejmíň.
Skvělý díl, zajímavý, chvílemi opravdu temný. Spousta věcí začíná do sebe zapadat a srdceryvný závěr už jen otevírá prostor k velkému finále.
Jak jsem ve filmové verzi tento díl vůbec nechápala a nesnášela, tak v knižní podobě mě posadila na zadek, protože ve filmu toho z této knihy chybí tolik, že opravdu, pokud tuto knihu člověk nepřečte, nemůže spoustu věcí ve filmu chápat.
Tuto knihu jsem četla, když se poprvé objevila na pultech knihkupectví. Ze zájmu jsem po ní sáhla, přečetla ji. Žítkovou máme téměř za humny. ALE... Jediné, co se mi v ní líbilo, bylo to žítkovské prostředí, které je svým způsobem magické a posazeno v nádherné přírodě. Příběh samotný se mi ale nelíbil. Čtivá tato kniha je, ale buď si ji zamilujete, nebo ji nemáte rádi. Já patřím do té skupiny, která ji nemá ráda. Myslím, že k tomuto tématu vznikly daleko lepší knihy. Autorka Žítkovou a osudy bohyní svým románem zpopularizovala, dostala je do povědomí široké veřejnosti. To se zase tak každému nepodaří. Nicméně mě si kniha svým příběhem nezískala. Jinak tempo i styl jsou fajn, čte se dobře.
Tohle je prostě klasika, která se neomrzí a žije věčným životem jako sám Dracula.
Kdo čeká na nějaké brutální hororové obrazy, čeká marně, tady jsou tajemno a hrůza postaveny na nadupané mrazivé atmosféře a záhadnosti. Chlad a temnota z ní doslova vystupují a mrazí v kostech. Tohle je horor s velkým H.
Na každou stránku knížky jsem se neskutečně těšila a také si ji užila.
Nebylo to špatné, čte se dobře, ale četla jsem už lepší. Konec je hodně překvapivý, ale musím přiznat, že ani postavy mi moc neučarovaly, takže dojem zůstal takový, že se žádný zázrak nekoná, ale rozhodně to není tak nudné, aby člověk nedočetl do konce. Proto tři hvězdy.
Netradiční detektivka z prostředí starého Egypta. Agatha prostě vypravovat umí, nepotřebuje napsat knihu na 600 stran, aby čtenáři vykreslila dokonale prostředí i postavy ...
Přiznám se, že tentokrát jsem na vraha měla správný odhad. Jen mi pořád nebylo jasné, jak...
Nádherná kniha, silná, zajímavá. Přemýšlím, v které fázi mám hlavního hrdinu nejraději, a myslím, že mám jasno. Prostě v jednoduchosti je čistá krása...
Syn knížku zbožňuje, líbí se mu humor povídek, jejich opakující se stejná kompozice. Čteme opakovaně.
Nejdřív mě napadlo...hm, fajn, takže to bude takový cestopisek se spoustou informací o různých místech a památkách...Ale asi po čtvrtině mě začala kniha vyvádět z omylu. Cestopis ustupuje do pozadí a v popředí se ocitají vztahy, je to vlastně takový cestopis hrdiny o hledání a poznání sebe sama, svých nejbližších. Dům doktora Fišera to není, ale rozhodně tato útlá knížečka má dospívajícím dětem co nabídnout. Mirek je takový typický adolescent, má svoje nálady, problémy, vidí svět jinak než dospělí, hledá si svou vlastní cestu v nepřehledném světě.
(SPOILER) Top kniha autorky, určena určitě pro starší čtenáře, na 1.stupni bych ji s dětmi asi úplně nečetla.
Příběh má napětí, chvílemi mrazí, závěr je velmi emotivní a otevírá k diskusi další témata - právo člověka na život, právo člověka na zdraví, na co všechno má právo věda v kontrastu s osudem jiného jedince, jak moc může být věda etická a neetická? (Nechci prozrazovat moc, doporučuju přečíst, rozhodně si počte i dospělý...)
Tak toto drobňoučké nenápadné dílko si mě získalo svou silou. Mnoho krásných myšlenek zastřešených silným závěrem jako třešničkou na dortu. Tomuto porozumí jak dítě, tak dospělý, každý svojí optikou. Pro dítě to bude pohádka o přátelství mezi člověkem a stromem, dospělý už bude v příběhu chápat víc. Nebo naopak? Miluju takovéto silné a přitom jednoduché myšlenky.
Obvykle se docela vyhýbám četbě o koncentračních táborech a hrozných osudech Židů, ale do Hany jsem se ze zvědavosti pustila. Zpočátku jsem si říkala, že to bude takové čtení na oddech, ale v tom jsem se hodně mýlila. Půlku knihy jsem měla stažené hrdlo, občas mi nějaká ta slza ukápla. Velmi emotivní a lidsky odvyprávěná kniha o nelidském utrpení, co může jeden člověk přivodit druhému.Tři časové linie, do kterých je nezávisle na sobě fázován děj kolem hrdinek, všemu dodávají na originalitě. Tato kniha by měla být povinnou četbou, protože krásně vystihuje jednotlivá období i to, jak zpočátku velmi nenápadně se život Židů měnil na
počátku války.
Čtivé, dějově napínavé, odpočinková četba, která čtenáře rychle vtáhne. Jednu hvězdičku jsem ubrala kvůli tomu, že zkrátka někteří autoři mají pro mě ještě něco navíc, ale rozhodně kdo hledá napínavou krimi, chybu s Bryndzou neudělá.
Tento díl možná není tak svižný jako ten první, ale svůj spád to má. Vysvětluje a navazuje na některé otevřené linky z prvního dílu, události kolem Lisbeth a Mikaela to opět živě táhnou a nenechají čtenáře vydechnout, dokud nedočte poslední stránku.
Mezi Agátinými detektivkami má pro mě tato zvláštní význam, není to jen detektivní příběh, je to také román o lásce, Agatha vkládá Poirotovi do úst mnoho hezkých myšlenek, Egypt a prostředí bohaté smetánky tomu dodávají nádech exotiky, postavy jsou moc sympatické. Viděla jsem i všechny filmové verze této knihy, každá má něco do sebe a všechny jsou podařené, ale kniha dává čtenáři mnohem víc místa k pochopení všech motivů jednání postav.
K tomuto příběhu se opakovaně vracím.
Top detektivka, nejlepší od Agathy a nejlepší, co jsem kdy četla. Zatím ji nic nepřekonalo. Zbožňuju autorčinu schopnost vykreslovat lidské charaktery, vtáhnout čtenáře do děje, stupňovat v něm napětí. Tento román má dokonale tajuplnou atmosféru a příběh je poskládaný s mistrným důvtipem. Pro mě zatím nepřekonaná Agatha.
První kniha severského autora, kterou jsem četla. Je drsná, je nabitá zajímavým dějem. Postava Lisbeth je tak zajímavá sama o sobě, že jsem četla už jen kvůli ní, abych ji mohla víc poznávat. Autor na prostoru této krimi dokáže skvěle vykreslovat postavy, prostředí, různá fakta, přitom to není otravné.
Zpočátku se člověk musí trošku začíst, seznámit se s těmi, kolem kterých se to vše bude točit, zorientovat se v nastíněných dějových linkách, protože tady nic není psáno naprázdno, vše souvisí dříve či později se vším.
Kniha se četla moc dobře, dějově je velice zajímavá a hlavní postavy o nic míň. To postupné odkrývání šílenství a odhalování rodové zátěže člověka při čtení až mrazí. Není to jednohubka na jeden dva večery, ale pro ty, kdo mají rádi odkrývání skrytých zákoutí lidské duše, nebude nudná.
Mně osobně tedy hlavní hrdina vůbec nebyl sympatický, nějak jsem v něm nenašla moc dobrých vlastností, potom u konce už mi ho bylo trošku líto, zároveň ve mně pořád vyvstával pocit, že možná si to takhle zasloužil.
Na film jsem se dívat nemohla vůbec, byl na mě už moc psychologicky náročný, takže jsem zůstala jen při dojmu z knihy, který mě i tak dostatečně mrazil.
Velmi zajímavá knížka, rozhodně to není chvílemi snadné čtení, místy se zdá, že se ani nic neděje a dít nebude, ale najednou se člověk začte, pohltí ho atmosféra a pak už to jede a jen s napětím sledujete, jak to může skončit.
Další rozměr kniha získává, když se zamýšlíte nad tím, co všechno má v sobě člověk ukryto, kde je hranice, kdy je ochotný ztratit svou lidskost a dá volný průchod svým zvířecím pudům, jak moc je každý z nás ovlivnitelný a jak moc pevný ve víře v sebe sama. Rozhodně ve mně tato kniha ještě dlouho rezonovala.