muf-rodrigo komentáře u knih

Knihu jsem naposlouchal v audioverzi. Co se týká ekologie rostlin, mám řekl bych průměrné vzdělání na úrovni gymplu a samostudia, manželku ekoložku (neplést s environmentalistkou!), tudíž značná část informací pro mne nebyla úplně nová. Autor se snaží přiblížit čtenářům svůj pohled na stromy a procesy probíhající v jejich tělech, půdě, okolí. Část má podloženou výzkumy, část hypotézami, část ... těžko říct, asi spíš pocity. Co mi na celém "příběhu" vadilo, byl určitý lajtmotiv - autor používáním činného rodu stromy personifikuje, činí z nich téměř myslící bytosti, které popisované dělají aktivně a vědomě. Chápu, že k nim má určitý citový vztah, to koneckonců i já, a velmi silný, ale to, co popisuje, jsou prosté fyzikálně-chemické reakce buněk, pletiv, rostliny, na vnější a vnitřní podněty světelné, vlhkostní a další, obecně fyzikální a chemické, na stresy, a byť se některé mohou jevit jako vědomé, tak nejsou (alespoň ne ve smyslu, jak vědomí chápeme u živočichů). Popisované procesy a reakce jsou především stovky milionů (!) let vývoje a adaptací pletiv, podobně jako je tomu u tkání a orgánů u nižších a vyšších živočichů, kteří ale mají bonus vycházející z možnosti měnit aktivně svoje stanoviště. Další knihy autora číst nebudu, zdá se mi, že téma a svůj náhled vyčerpal, ostatní knihy budou nespíš pouze slabým vývarem první knihy s pár zajímavými novými postřehy psanými pro peníze.

5 26.12.2024

Ve svých skoro 50 letech si pouštím v audioverzích klasiku, tentokrát přišla řada na Pána much. Příběh začíná na ostrově, v náznacích se i dozvídáme, kde se tam vzaly ty děti a do jakého období je zasazen. Zpočátku jsem se musel příběhem doslova pronudit, téměř jsem ho odložil, protože nekonečné popisy přírody, pobřeží, mi přišly příliš košaté a rozvláčné, přitom děj nikde. Postupně ale začalo docházet k tomu, k čemu celá ta předehra směřovala, úžasný ostrovní ráj se začal měnit. Častokrát jsem se zamyslel a srovnával vývoj téhle dětské skupinky s vývojem reálné společnosti, ten často zoufalý a marný boj opatrného, nejistého a kritického rozumu proti primitivním pudům, které jsou nám všem vrozeny. Jak snadné je poslouchat hlasitější a krutější Vůdce nabízející chléb a hry, jak snadné je najít neznámou a všudypřítomnou hrozbu a děsit s ní lidi, kteří pro strach vypínají rozum, jak snadné je zahodit budoucnost podmíněnou potem a slzami výměnou za aktuální výhodnou a pohodlnou nabídku bez budoucnosti. Jak snadné bylo v bezhlavé a spalující touze po moci zapomenout na všechno a bezmyšlenkovitě si zničit životadárný ekosystém, zničit naději, že je někdo zachrání. Jak snadné je zapomenout na pravidla a poddat se lákavé anarchii řízené primitivní silou, kde může i ten poslední s dostatečně ostrým klackem uspět. Spisovatel dobře vystihl myšlenku a angažování skupinky dětí, bytostí ještě ne příliš poznamenaných životem, a řeklo by se čistých, tomu dalo nový rozměr. Jsem rád, že jsem knihu neodložil, stojí za přečtení a určitě k zamyšlení, tím víc, čím jsem starší a vím, jak to ve společnostech a skupinách lidí funguje. Zajímalo by mne, jak příběh vnímá pubertální či adolescentní jedinec, co si z něj vezme, zda mu dojde, jak vlastně mohl skončit ... pro všechny.

4 26.12.2024

Nejkrásnější jsou na knížce ilustrace a ten křídový papír. Vskutku nádherně udělaná knížka. Jen škoda, že ten příběh mne tolik nenadchnul. Je v něm spousta krásných slov, ale ten komplikovaný příběh je prostě ... divný.

27.08.2024

Relativně krátká povídka, byla to vlastně moje první povídka od Josepha Conrada a styl psaní mi velmi vyhovoval, podobně jako když jsem četl něco od Jefferse. Tísnivá atmosféra je budována nikoli přehnanými výrazy jako u Lovecrafta, ale plíživě, v náznacích, prostým líčením nepříjemného a stěží pochopitelného, odtažitostí a nejednoznačností. Naprostou většinu času se rozebírají niterné pocity, kladou nezodpovězené otázky, líčí reálie temné Afriky a obchodu se slonovinou, vytváří se postupně mohutná hrozivá mlha, do které se postupně noříme a v dáli onen člověk, ON, snad téměř neskutečný. A v tom ... konec, ve chvíli, kdy čekám, že věci do sebe zapadnou, že začnou dávat hlubší smysl, začnou DÁVAT smysl, že povedou ke katarzi ... najednou konec. Konec na dvou stránkách. Jako by snad ani ten konec neměl význam. Může být, příběh sám poskytuje dostatek témat k přemýšlení, cesta řekou otroků, divokých kmenů a bezpáteřních sluhů korporátů - klopotná a riskantní cesta životem, cynismus, pragmatismus. Možná však ta neuzavřenost, to cynické zaříznutí toho, za čím celý děj směřuje, co čtenář doufá odhalit, protože potřebuje najít hlubší smysl té marnosti, jako típnutí dalšího vajgla z mnoha, bylo záměrem. Snad si jednou přečtu příběh znovu, možná pochopím nepochopené a nebude mi připadat tak ... neuzavřený.

5 30.07.2024

Moje první audiosetkání s Andym Weirem, Marťana mám teprve v plánu. A hned takové překvapení. Něco takového tu zjevně chybělo, Andy Weir to chytil za opačný konec a do příběhu zakomponoval fyzikální olympiádu - i pro člověka, který ve škole fyziku úplně neignoroval, je tam jedna nová informace za druhou. Celý příběh je napínavý, chytře a logicky rozčleněný do dvou časových rovin a nenechá čtenáře vydechnout.

16 15.07.2024

Nádherná kniha mikroskopických zvětšenin tkání, živočichů, rostlin. Jasně, dnes lze na internetu najít všechno možné, ale tady, i když je první vydání 20 let staré, není to poznat, je to ve velkém formátu, vysokém rozlišení a kvalitně vytištěné. Je skutečně zábava touhle knížkou listovat. Ideální pro malé přírodovědce, ale zajímavá i pro jejich rodiče.

05.07.2024

Poslední díl mám za sebou. Opět v audioverzi a opět jsem spokojen. Třetí díl je daleko více zaměřen na politiku a mně to vyhovovalo. Akce jsem měl dost v předchozích dvou dílech, Reynevan také již vyspěl. A jak se dalo čekat, dopadlo to ... jak to dopadlo. Lehce jsem zklamán úplným koncem, který byl takový jakýsi ... nedotažený? Ale možná jsem příliš zdeformován přepálenými final fighty akčních filmů.

3 09.06.2024

Naposloucháno v audioverzi, tentokrát s přednesem bratra, herce Miroslava Etzlera, což audioverzi knihy pomohlo, neboť hrubost hlasu zůstala zachována, ale plynulost a dikce je úplně někde jinde. Výborný tah. Zážitek kazilo jen duplicitní načtení kapitol knihy v Palmknihách a jejich spouštění od začátku.
Kniha navazuje na 1. díl, opět se seznamujeme s realitou Číny, potlačováním opozice, pozadím mezinárodní výstavy Expo, ale daleko víc zabrousíme i do pozadí zpravodajství Kavčích hor, provázaností s politikou, resp. tehdejším prezidentem Zemanem a vládou, nevyhýbáme se ani líčení soukromého života autora. Celá kniha působí více hrozivým dojmem než první díl. V prvním díle se jednalo spíše o problémy Číny, v druhém je ale stále více vidět expanze Číny a flagrantní porušování mezinárodního práva. Opět je zřejmé, že Tomáš Etzler je samorost, který si prožil svoje, a jeho okolí s ním, a že nejde pro přiléhavé označení daleko. Zajímal by mne připravovaný anglický překlad frází typu "proruská svině", kterými se to v knize hemží a kterými neváhá označit třeba Miloše Zemana nebo Jardu Tvrdíka.

7 11.03.2024

Taková jednohubka z prostředí pražské kriminálky. Naposlouchal jsem v audioverzi. Rozhovor novináře a kriminalisty odsýpá, ze všech stran a z pohledu všech zainteresovaných tak trochu nakoukneme do zákulisí vyšetřování, seznámíme se s řadou známých jmen. Pan Mareš je scénáristou vynikajícího seriálu Případů 1. oddělení, i na to dojde řeč. Stejně jako u novináře Etzlera a jeho knihy z Číny, jsem nabyl dojmu, že pan Mareš byl nepochybně vynikající kriminalista, ale taky svéráz a nebylo lehké s ním vyjít. Povídání rychle odsýpá, i díky mnoha příběhům z kriminalistické praxe, kterými je prokládáno. Občas mne sral pan Moravec, novinář, který se zřetelně ošíval, když si dovolil pan Mareš něco říci na adresu novinářů. Prakticky z rozhovoru vyplynulo, že novináři dělají vyšetřování spíš medvědí službu a jediný případ, kdy byli k užitku, bylo zavraždění pana Velíška, a to se mohli přetrhnout jen proto, že byl z jejich redakce.

10 11.03.2024

Jak jen jsem se k tomuto dílu mohl dostat až skoro v padesátce? Podle mne je to zásadní román 20. století, který dokázal na životě malé skupiny lidí zachytit ruské reálie lépe než kdejaký historik. Román jsem naposlouchal v úžasné interpretaci Martina Preisse, zpočátku s (dle mého názoru) příliš zbrklým tempem, které jsem nezvládal a v té záplavě jmen a časoprostorových skoků jsem se začal ztrácet. Naštěstí tempo přednesu záhy zvolnilo. Ta zoufalost lidí zmítaných dějinami, lidí různých charakterů, národa trpícího vnitřními zmatky, válkami, posléze zadupávajícího cokoliv progresivního a vymykajícího se, to vše na pozadí hlubokých citů a nezměrné přírody jako němého nedotčeného a věčného svědka všech hrůz a zmatku. Ruská země, jako ta stěží jedoucí tramvaj, ze které je ale těžké vystoupit. Román protkaný myšlenkami a úvahami, metaforami. O tomto díle bylo napsáno mnohé a zajisté lépe, než jsem schopen vyjádřit sám. Velká poklona Borisi Pasternakovi, byl to skutečný hrdina, a je symptomatické a pro Rusko dodnes typické, jak s tímto velikánem slova jeho spolusoudruzi naložili. Maximální uznání Janu Zábranovi, který dílo přeložil, aniž by dohlédl, zda vůbec někdy vyjde.

8 16.01.2024

Tuhle knihu jsem četl tak nadesetkrát. Ka přijíždí do Karsu zapadnutého v závějích sněhu a tam se začíná rozvíjet sled událostí, u nichž člověk od začátku tuší nedobré konce. V reáliích Turecka, spletitých politických a náboženských, lokálních i národních poměrech, je velmi těžké se vyznat, takže chvílemi jsem si připadal jak v nějakém Kafkově románu a otázka je, jestli jméno "Ka" nemělo tento pocit rovnou navodit. S hlavní postavou, která vlastně jen proplouvá událostmi Karsu a ve skutečnosti dělá jen všechno pro to, aby mohla být s Ípekou a odvézt si ji do Německa, jsem se nebyl schopen nějak ztotožnit. Děj je stavěný na trvalém napětí, člověk doslova cítí nebezpečí vycházející ze skrytých animozit. Některé pasáže jsou docela drastické a jiné zase odporně ubrečené či patetické, zajímavé jsou flashforwardy určitých událostí. Tak či tak vcelku chápu oceňovanost románu, který dokázal na malém prostoru zachytit mnoho aspektů života v téhle zemi, byť pro našince je jich půlka docela šílených. Tahle kniha se musí přečíst několikrát, pokud normální Evropan chce aspoň trochu proniknout do spleti vztahů v Karsu a pochopit jednotlivé motivace. Tak či tak čtení je dost obtížné, bez spádu a knihu jsem mnohokrát odložil.

14.01.2024

Moc pěkná knížka s hezkými kresbami a vtipnými říkankami Jiřího Žáčka.

1 15.11.2023

Opět naposloucháno v audioverzi v podání Ernesta Čekana a i když jsem po první knize myslel, že lepší přednes už být nemůže, může. Pan Čekan překonává sám sebe, každá postava jiná barva hlasu, úžasné. Co se týče knihy, skládá se prakticky celá z husitských výbojů do Slezska a naše parta se chvíli pospolu, chvíli roztříštěně těchto událostí účastní. Reynevan už není to naivní hloupoučké trdlo, větší prostor dostane Samson. Byl jsem spokojený a vrhnu se brzy na třetí knihu.

5 09.11.2023

Vesměs krátké povídky naposlouchány v audioverzi, ke které mám jedinou výtku - byla strašně tichá. Hned jsem si všimnul, že tohle už jsem někde musel číst nebo vidět, a vskutku, krátké lehké povídky mi hodně připomínaly Eduarda Martina nebo Bradburyho, případně i některé motivy byly jak z filmů (Surrogates, Gattaca), ale ono je těžké vymyslet něco originálního, všechno tu už vlastně bylo. Jinak jsem byl příjemně překvapen, příběhy, byť na malém prostoru, dokázaly zachytit myšlenku a pěkně odsýpaly. Paradoxně za nejslabší považuju povídku o důchodcích a pirátech, která vyhrála jakousi cenu a byla publikována i v časopise, z téhle povídky už čiší takový ten plytký akční brakový žánr, který jsem sice kdysi v mládí žral (Harry Harrison), ve kterém se posléze František Kotleta našel, protože pochopil, že tohle tu části čtenářů chybí. Ten příběh je ale už pro mne nudný, nemá žádný přesah, hloubku, je to jen krev, gore popisy, drsňáctví, akci, zbraně a sex. Proti jiným knihám, které bych musel hodnotit jako odpad (v rámci brakového žánru nicméně vcelku ucházející), tahle knížka, právě proto, že se vesměs vymyká autorově stylu, má u mne slušné průměrné hodnocení.

2 13.09.2023

Naposlouchán v audioverzi ve fenomenálním podání Ernesta Čekana. Od Sapkowského jsem ještě nic nečetl jo, vím, že napsal Zaklínače, ale fantasy mne nebere. Tohle ale bylo přeci jen trochu něco jiného. Děj posazený do husitské doby na pomezí Broumovska a Kladska, takže při zmínkách o městech, hradech, lesích, jsem prostě musel vzít mapu a hle, vskutku tam ta města, hrady, lesy byly. Když se zmiňovaly reálie - zbraně, části oděvů, církevní terminologie, musel jsem dohledávat, a že jich v knížce je, překladatel se asi taky zapotil. Hlavní postava příběhu, Reynevan, nebyl až tak zajímavý, skoro bych řekl, že mě tím "Adéla Adéla" a neomylnou schopností padat do průserů nudil (vlastně spíš pěkně sral). O to zajímavější byl Šarlej, Samson, všechno kolem. Myslím, že reálie měl autor docela zmáknuté, i když to občas trochu přeháněl s těmi encyklopedickými jmennými výčty, atmosféra doby byla všeprostupující, čtenář se seznámil s místy, jmény, historií. Jak moc se autor držel reality nejsem schopen posoudit, od toho máme jiné autory, tohle je prostě dobrodružný román. Zpočátku to dokonce vypadalo, že magie a nadpřirozeno bude jen takový leitmotiv, druhé potenciální vysvětlení toho, co se dělo, a co mohlo být pouhou špatnou interpretací reality, ale to dlouho nevydrželo, což vlastně byla škoda, ale po myšlenkovém přeladění jsem to prostě přijal. Daleko více jsem si ale užíval tu druhou, realističtější část příběhu prošpikovanou politikou a náboženstvím, krví a násilím, byť některé zvraty byly snad až příliš nepravděpodobné. Nevysvětlené latinské citáty mi nevadily, většinu z nich jsem si i se svými základními znalostmi latiny byl schopen přeložit, zbytek dohledat, a je tam i pár zajímavých myšlenek hodných zapamatování.

6 10.09.2023

Naposloucháno v audioverzi namluvené samotným autorem. Hned po pár odstavcích je jasné, že Tomáš Etzler je odvážný a grobiánský samorost a vůbec, ale vůbec s ním nemůže být jednoduché žít či pracovat, na druhou stranu svojí urputností, drzostí, až riskováním došel tam, kam nikdo jiný. A taky dělá chyby a nebojí se to říct. Příběhy vyprávěné v knize asi dobře reflektují čínskou realitu a vývoj čínské společnosti za zhruba 10 let. Taky se čtenář seznámí se zákulisím novinářské práce. Obojí je velmi zajímavé a vzhledem k neustálým konfliktům s čínským "gestapem", jak nazývá všudypřítomné policajty a tajné, se opravdu ani chvíli nenudíte. Co je ale skutečnou přidanou hodnotou, je popis prostředí a života lidí mimo velká města. Ta neutěšenost, děsná chudoba a přitom neuvěřitelná laskavost až naivita běžných lidí, totální zkorumpovanost systému, kdy místní papaláši jsou vlastně místními mafiány přicuclými na cecíku státních financí... Opravdu výborná kniha, další must have v knihovně i v papíru, protože tohle je dobré znát a šířit, hlavně až zaslechneme, že se tu máme špatně. Ne, fakt nemáme. Stěžujeme si, že nemůžeme jet na dovolenou, tam jsou lidi, kteří umírají a nemají na léčbu. Co se týče audioverze, pan Etzler neumí moc mluvit, natož pak namluvit audioknihu, zpočátku jsem opravdu trpěl, jak těžkopádně (ne)intonoval, ale pak mi ten jeho neotesaný neumělý styl projevu přestal vadit a k celému šílenému příběhu jeho života se vlastně i hodil. Zachytil jsem tam takový náznak možného pokračování, tak doufám, že autor ještě má nějaké karty v rukávu ...

6 29.06.2023

Knihu jsem vlastně naposlouchal v audioverzi a popravdě to bylo místy tak hrozný poslouchání, že jsem si musel dát pauzu, abych to vstřebal. Autor se netají tím, že čerpal z mnoha zdrojů, seznamuje velmi podrobně se situací v SSSR a Německu od 20. let minulého století, popisuje paralelní politické situace, dává je do souvislostí. Dává nahlédnout, že stalinismus a nacismus byly ve svém důsledku stejně ničivé, každý trochu jinak. Autor disponuje velmi přesnými čísly, která znějí velmi hrozivě, neboť fakt, že oběti jsou počítány na "kusy", indikuje, že se nejedná o odhady, ale skutečné minimální evidované počty. A ty jsou naprosto šílené. Jednu hvězdu dávám dolů kvůli určité repetitivnosti, kdy celé dlouhé části obsahují jen čísla a čísla, doplněná konkrétními příběhy, pro velmi slušný přehled stačí přečíst jen shrnutí. Mávání čísly je nepochybně účelové, ale po čase se z toho začala stávat šílená, ale vlastně nudná statistika, a u té letargie z čísel si člověk časem uvědomí, jak otupěl, že se přeci jednalo o statisíce lidských zmařených životů, převážně úplně obyčejných lidí a osudů! Každý by si měl přečít o hrůzách začátku minulého století, o tom, co k nim vedlo, aby jsme se jim pokusili vyhnout. Anebo možná je přemnožený lidský druh odsouzen masové vyvražďování opakovat? V každém případě po přečtení se vůbec nedivím animozitám Polska a Ruska, Ruska a Ukrajiny. Tyhle země mají miliony důvodů Rusko nesnášet.

4 15.04.2023

Vyslechnuto v audioverzi v podání Miloslava Mejzlíka, který nasadil docela slušné tempo, takže celý děj jakoby probíhal v určitém chvatu, a trochu starší slizský hlas herce mu dával ten správný nádech. Příběh byl zajímavý, smyslný, ale ne vulgární, hlavní postava nejednoznačná, stejně jako samotná Lolita Dolores Lo Nymfička. Příběh je nekončícím proudem myšlenek, intrik, sobectví a především spalující touhy, jako by nic jiného ani neexistovalo a vše se jí muselo podřídit. Kontrast zdánlivého stárnutí se zdánlivým mládím. Chvílemi jsem uvažoval, kdo vlastně využívá koho a připadlo mi, že vlastně všichni všechny, každý jiným způsobem. Děj běžel jako o závod, vyprávění bylo lehké, plné nadsázky, sarkasmu a neomšelých popisů dějů, věcí, činností, lidí, krajiny, města, čehož bylo nepochybně dosaženo i díky překladu - některé výrazy jsem v podobném kontextu snad ani ještě neslyšel, leckteré pasáže by mohly být výukovým materiálem v hodinách češtiny. Film jsem popravdě neviděl a nějak si nedokážu představit, jak by se tohle mohlo zfilmovat, aby se neztratilo to hlavní, na čem celý děj stojí, tedy to nevyřčené, pouze procítěné. Zajímavá kniha.

6 10.03.2023

Ten počet stran je tak odstrašující, že jsem se ke knize dostal až ve svých 47 letech. A vlastně ne ke knize, nýbrž audioknize, poslechl jsem si ukázky ze dvou dostupných verzí a rozhodl se koupit v akci dražší verzi z audiotéky namluvenou Lukášem Hlavicou, a věru, Lukáš Hlavica byla dobrá volba. Tempo četby je optimální, dokáže výborně intonovat, měnit hlas i dikci, pouze v jediném případě jsem si všiml "střihu" způsobeného postprocesingem. Vyprávěný příběh je epický, seznamuje nás přes postavu Sinuheta, egyptského lékaře, člověka ani dobrého, ani zlého, člověka uvěřitelného, s životem v Egyptě, ale i Sýrii a dalších částech světa, kam zavítal, líčí mocenské hry i vnitřní pochody jedince vrhnutého do víru dějin, postoje ostatních zúčastněných. Častokrát jsem se přistihl, jak nad některými myšlenkami přemýšlím, často jsem otevíral mapu a hledal města a říše, o kterých se v knize psalo, tu knihu jsem nečetl, tu jsem žil, a věru, že v ní moc veselého nebylo, spíše spousta marnosti nad člověkem a jeho činy. Kniha je psaná vzletným jazykem, ale bez zbytečných pasáží, když se rozpovídá, má to důvod, jediné, co mne občas trochu vadilo, bylo nekonečné kňourání a blábolení sluhy Kaptaha, nicméně ani to nebylo bezúčelné, neboť v něm bylo zachyceno myšlení člověka vychytralého, výřečného a tudíž za jakékoliv doby či panovníka úspěšného. Děj se nijak zvlášť nevlekl, a když už se tak stalo, záhy přišla změna a další zápletka. Rozhodně nelituji investovaných peněz a času. Pokud si však někdo myslí, že ušetří čtení knihy a shlédne velkofilm z roku 1954, ať na to zapomene, v něm je jen malý zlomek celkového děje, a to navíc ten nejméně důležitý. Tahle kniha by si zasloužila zfilmování ve stylu Říma.

7 05.02.2023

Jako první jsem četl Sapienta, který mi proti Homo Deovi připadnul velmi na vodě. Homo Deus mi připadá méně subjektivní, je zajímavější, byť se hodně opakuje, to nicméně není bezúčelné, neboť tak je možné číst i jednotlivé kapitoly zvlášť, bez znalosti kapitoly předchozí a zároveň autor naznačuje, na jakou myšlenku navazuje. Je vidět, že autor je doslova posedlý genetickým inženýrstvím, A.I. a pokročilými technologiemi, nahrazením člověka stroji. Realističtější obraz s propojením na dějiny a sociologii však dávají spíše eseje a knihy Timothyho Snydera.

4 04.01.2023